V New Jersey se má práce mimo tvorbu pro Zpátky k Bohu skládala z různých domácích povinností. Uklízela jsem kuchyň, prala jsem Svámídžího oblečení - tehdy se mu pořád říkalo Svámídží - stlala jsem postele, umývala podlahy a všechno jsem uklízela. Ráda jsem mu sloužila jakýmkoliv způsobem, kterým jsem mohla, a samozřejmě jsem mu každý den také nosila růže. Všechno jsem dělala s velkou radostí. Nicméně Kírtanánanda vařil, protože jsem nebyla vytrénovaná ve vaření. Těsně před tím, než jsem potkala Šrílu Prabhupádu, jsem byla vysokoškolačka. Vždycky jsem jedla venku a nikdy jsem si moc nevařila. Takže to byl pro mě velký šok, když jednoho dne Kírtanánanda odešel na nějaké pochůzky a Šríla Prabhupáda přišel do kuchyně a požádal mě, jestli bych mu udělala pečené brambory. Byla jsem šokovaná. Nevěděla jsem, jak udělat pečené brambory. Zdvořile jsem mu vysvětlila, že nemám žádný kuchařský výcvik a ani vůbec netuším, jak udělat pečené brambory. Byl překvapený, ale velice laskavě řekl: “To je v pořádku, nevadí. Budu čekat, než se Kírtanánanda vrátí.” Pořád si pamatuji na ten strašný pocit v žaludku, když jsem věděla, že se mi nepodařilo, aby se cítil spokojeně, protože jsem mu nedala jídlo, o které si požádal. V ten moment jsem se v mysli rozhodla naučit se vařit.

Během tří týdnů, co jsme bydleli v New Jersey, Kírtanánanda vařil, a když potom Šríla Prabhupáda odjel na šest měsíců do Indie, motala jsem se kolem kuchyní, dívala jsem se a psala si poznámky na všechny způsoby vaření. Sledovala jsem Ačjutánandu, Mahápurušu, Upéndru a kohokoliv, kdo vařil, abych byla schopná za šest měsíců připravit Šrílovi Prabhupádovi dál, rýži, čapátí a sabdží podle jeho přání. Když jsem mu pak přinesla jeho jídla, zvolal: “Ó, bohyně štěstí naučila Góvindu dásí, jak vařit!” a opravdu věřím, že to byla pravda. Mé modlitby, abych mu byla schopná uvařit, byly splněny. Vzpomínám na to s určitou bolestí, ale zároveň to ukazuje, že Krišna nás naučí cokoliv, když po tom upřímně toužíme.

Děkuji Vám, Šrílo Prabhupádo, za to, že jste mě vedl ve Vaší službě a dovolil mi vynahradit Vám ty pečené brambory. I teď v hlavě nabízím kačórí a laddu, Vaše oblíbená jídla, a doufám, že přijdete a užijete si je v chrámu mé mysli. Děkuji Vám, Šrílo Prabhupádo.