V červnu, červenci a srpnu jsme Šríla Prabhupáda, Gaurasundara a já bydleli v Prince Arthur Street Apartement v Montrealu. Panovala zde domácí atmosféra, jelikož Šríla Prabhupáda necestoval přes tři měsíce kvůli vízovým povinnostem. Jelikož se jeho narozeniny v pozdním létě blížily, diskutovala jsem o tom, co dělat, a rozhodla se ho překvapit narozeninovým dortem. Samozřejmě, že v chrámu byly i jiné přípravy, o tom žádná, ale tohle byl můj osobní dárek a toho času to vypadalo jako pěkná věc. Ráno na jeho narozeniny jsem pečlivě připravila dvouvrstvý dort a ozdobila ho sladkým máslem a smetanou. Potom jsem na něj dala svíčky, ne 72 nebo 73, ale tak dvanáct nebo čtrnáct. Potom, když Šríla Prabhupáda dokončil svoji obvyklou koupel, tilak a prasádam, seděl u svého stolu a čentoval, nesla jsem dort se zapálenými svíčkami z kuchyně k jeho oltáři, jako jsem to dělávala s obvyklými obětinami. Jeho oči se zvětšily a doširoka otevřely. Vykřikl: “Ó, co je to?” když jsem položila dort se zapálenými svíčkami na oltář. Odpověděla jsem: “Ó, Šrílo Prabhupádo, to je Váš narozeninový dort, udělala jsem ho pro Vás. Takhle slavíme narozeniny v Americe.” Zakroutil hlavou ze strany na stranu a řekl: “Velmi pěkné,” a usmál se, když jsem mu přinesla dort se zapálenými svíčkami. Jakmile jsem jej položila na jeho stůl, vysvětlila jsem: “Šrílo Prabhupádo, teď si něco přejte a potom sfoukněte všechny svíčky na jedno nadechnutí.” Šríla Prabhupáda se toho ihned chytil a s hlubokým, velkým svištěním sfoukl všechny svíčky na dortu. Potom se zasmál a řekl: “Udělal jsem to dobře?” “Ano,” smála jsem se a řekla: “Teď se Vám splní přání, ale nemusíte jej říkat mně ani nikomu jinému.” “Přeji si pouze pro Krišnu,” měl hluboký hlas. A pak usměvavě dodal: “Pro Krišnovu službu.” Popřála jsem mu šťastné narozeniny, opatrně sundala svíčky, ukrojila mu velký kus narozeninového dortu a dala mu ho na jeden z jeho několika talířů. Když ho ochutnal, usmál se a řekl: “Ó, toto je velice dobré.” Přinesla jsem mu také nějaké teplé mléko. Děkuji Vám, Šrílo Prabhupádo, za ocenění mých jednoduchých amerických nápadů ve službě. Nevinně jsem Vám nabídla západní oslavu narozenin a Vy jste ji milostivě přijal, jako by to byla ta nejpřirozenější věc na světě. Děkuji Vám, že jste mi dal možnost Vám v tomto i dalším životě sloužit a děkuji Vám, že jste mi připomněl Vaše jediné přání. Prosím požehnejte mi, abych si jednoho dne také přála pouze sévu Krišnovi. Když vidím oslavy narozenin, vždycky si vzpomenu na Váš jasný, překvapený pohled, když jsem nesla ten zapálený dort, a jak laskavě jste přijal moji nevinnou oběť. Oslavy narozenin ve mně vždy vzbuzují vzpomínky na Váš něžný obličej a široké oči dívající se v úžasu na zapálený dort. Jak úžasná vzpomínka a jak úžasné přání.