49-07 „Takové vzdělávání v praxi může člověku pomoci uvědomit si existenci Boha, bez jehož svolení se, jak říkal Mahátmá Gándhí, nepohne ani stéblo trávy.“ (dŠP Národní pamětní nadaci Mahátmy Gándhího, 5. července 1949)
58-07 „Nejvyšší je vším, ale všechno není Nejvyšším.“ (dŠP Védovi Prakášovi mladšímu, 28. července 1958)
67-03 „Jak jsem vám již několikrát zmínil, můj Guru Mahárádž říkával, že tento svět není vhodným místem pro gentlemany. Jeho tvrzení dokládá tento následující verš ze Šrímad-Bhágavatamu. Říká se v něm:
yasyāsti bhaktir bhagavaty akiñcanā
sarvair guṇais tatra samāsate surāḥ
harāv abhaktasya kuto mahad-guṇā
manorathenāsati dhāvato bahiḥ (ŠB 5.18.12)
,Osoba, která není ve vědomí Krišny, nemá žádné dobré vlastnosti. Ač může tento takzvaný gentleman být akademicky vzdělaný, nachází se na mentální úrovni, a proto musí pod vlivem vnější energie konat nesmyslné činnosti. Na druhou stranu ten, kdo má nezvratnou víru v Nejvyšší Osobnost Božství, má všechny dobré vlastnosti polobohů.ʻ
Jinými slovy, neměli byste chovat víru v takzvané gentlemany tohoto světa, i když mohou být pěkně oblečeni. V rámci rozšiřování našeho poslání vědomí Krišny se musíme setkávat s mnoha takzvanými gentlemany, musíme být však velmi opatrní při jednání s nimi, stejně jako si dáváme pozor na hady.“ (dŠP Brahmánandovi, Satsvarúpovi, Rájarámovi, Gargamunimu, Rúpánugovi a Donaldovi, 28. března 1967)
67-09 „Co se týká tohoto incidentu, který se odehrál během Džanmáštamí, okamžitě zašli tomuto pánovi, jehož adresu ti dám, kopii své stížnosti. Je známo, že tento člověk je napojen na členy parlamentu a může nám pomoci tento problém v indickém parlamentu oslovit. Měl bys mu říct, že mu přeposíláš tuto stížnost na mou žádost. Nezačínej s tímto člověkem korespondenci bez mého svolení. Je to politik a podle Čánakji bychom nikdy neměli věřit politikům a ženám.“ (dŠP Džanárdanovi, 30. září 1967)
67-10 „Vše v chrámu by se mělo udržovat pěkně čisté a uklizené. Každý by si měl umýt ruce, než sáhne na cokoli patřící Krišnovi. Měli bychom si vždy pamatovat, že Krišna je ten nejčistší, a proto se s Ním mohou stýkat jen čistí lidé. Čistotnost stojí hned vedle zbožnosti.“ (dŠP Nandarání, 3. října 1967)
67-10 „Velice rád jsem obdržel tvůj dopis (bez data). Ano, cítím se silnější. Vždy na tebe myslím, protože se ti v Krišna vědomí tak dobře daří. Několikrát jsem již mým hostům zmínil dobré dovednosti, kterými disponuješ. Vědomí Krišny vždy dřímá v srdci každého a může být probuzeno jednoduše díky služebnickému postoji. Máš již teď pěknou službu, a budeš-li s touto zodpovědností pokračovat, kdekoli se budeš nacházet, a zároveň zpívat alespoň šestnáct kol denně, bude se ti za jakýchkoli okolností dobře dařit. Napsala jsi, že jsem ,tvrdý jako blesk a jemný jako růžeʻ, a to je v rámci vědomí Krišny dost trefně řečeno.“ (dŠP Džadurání, 13. října 1967)
67-10 „Obdržel jsem tvůj dopis z 5. října. Rčení ,peníze jsou jako med´ se dá použít, pokud je to pro vědomí Krišny. Tělo je bezpochyby hmotným strojem, když však jedná ve vědomí Krišny, stane se zduchovnělým. Krišnovou milostí může být hmotná energie přeměněna na duchovní energii a ta nikdy nevyprchá. Být ve vědomí Krišny znamená být v duchovní energii. Příště napíšu víc. Doufám, že se máš dobře.“ (dŠP Hansadútovi, 13. října 1967)
67-12 „V Bhagavad-gítě se uvádí, že pro upevněného oddaného existuje jen jedna povinnost. Tato povinnost je pochopena skrze čiré zprostředovací médium duchovního mistra. Je lepší sloužit Krišnovi a duchovnímu mistrovi v náladě odloučení; přímá služba s sebou někdy nese rizika. Například Kírtanánanda pro mě vykonával tolik osobní služby, masíroval mě, vařil pro mě a dělal tolik dalších věcí; později však na nařízení máji zpyšněl až natolik, že považoval duchovního mistra za obyčejného člověka, který existuje jen díky jeho službě. Tato mentalita ho okamžitě srazila dolů. Jistě, ti, kdo jsou upřímnými oddanými, využijí přímou službu jako dobrou příležitost, iluzorní energie je však tak silná, jedná na základě doktríny, že přílišná blízkost budí pohrdání. Kírtanánanda si myslel, že já existuji jen díky jeho službě, místo toho, aby pochopil, že jsem mu dával příležitost udělat pro mě nějakou službu.“ (dŠP Madhusúdanovi, prosinec 1967)
68-02 Rád se dozvíte, že neděláme rozdíly na základě kasty, vyznání či národnosti. Dokud tedy bude existovat nějaká možnost sjednotit celé lidstvo pod jedním náboženstvím, pod jedním písmem, pod jednou mantrou, pod jednou činností, bude toto hnutí aktivní. Naším poselstvím je jeden Bůh, Šrí Krišna, jedno písmo, Bhagavad-gítá, jedna mantra, Hare Krišna, Hare Krišna, Krišna Krišna, Hare Hare/ Hare Ráma, Hare Ráma, Ráma Ráma, Hare Hare, a jedna činnost, sloužit Pánu Krišnovi svým životem, bohatstvím, inteligencí a slovy.“ (dŠP Hare Krišnadžímu, 1. února 1968)
68-02 „Mezitím se snažíme získat členství v OSN jako nevládní organizace, a poštěstí-li se nám toto členství získat, budeme moci k tomuto důležitému hnutí přivést pozornost vůdců všech národů. Náš program pro vědomí Krišny je solidní, opírá se o ta nejautoritativnější písma – Bhagavad-gítu a Šrímad- Bhágavatam. Není důvod, proč bychom se neměli světu zalíbit. Musíme jen představit sami sebe v tom pravém světle. Můžeme vyzvat jakéhokoli darebáka z tohoto světa, problém však tkví v tom, jak se říká, že je pošetilé být moudrým tam, kde je nevědomost blaženstvím. Maháriši Mahéš si po celé Evropě a Americe získal tolik popularity, a to značí, že lidé v této části světa nejsou příliš pokročilí v duchovní vědě. Kde najdeme v učení Mahárišiho Mahéše nějakou filozofii? Umí jen vychytrale vybírat peníze. Nabízí lidem individuální mantry, což je naprostý nesmysl, a za každou takovou mantru vybírá poplatek a svým žákům pak dovolí užívat si život, jak se jim zachce. Toto jsou všechno nesmyslné propagační návrhy, lidé je však zaslepeně přijímají. Jedna věc je však jistá, lidé na Západě hledají nějaké duchovní osvícení v tom pravém slova smyslu. Bhagavad-gítá správně představena je spolu s duchovním programem vědomí Krišny tím správným předpisem, musíme jim ho prostě jen vydat s chladnou hlavou a solidním programem. Myslím si, že díky Krišnově milosti má práce vytvořila pár upřímných duší jako ty, Brahmánanda, Hansadúta a další. Teď musíme načtrnout solidní program na základě vzájemné konzultace. V západních zemích není nedostatek lidí či peněz či inteligence, spojme je tedy dohromady a náš program bude úspěšný.“ (dŠP Džanárdanovi, 7. února 1968)
68-03 „Děkuji vám ještě jednou mnohokrát za to, že oceňujete mé poselství jednoho Boha, Šrí Krišny, jednoho písma, Bhagavad-gíty, a jedné mantry, Hare Krišna. Tato idea nebyla vytvořena mnou, nýbrž je to autoritativní výrok z Gítá-mahátmji ze Skanda Purány.“ (dŠP Harikrišnadásovi Agarwalovi, 3. března 1968)
68-03 „Jsem si jist, že ti Krišna bude víc a víc pomáhat, protože jsi Krišnovým upřímným služebníkem. Posvětil tvé úsilí, a vše proto postupně bude v pořádku, a pro tebe bude velkým osvícením zjistit, jak Bůh pomáhá těm, kdo si sami pomohou, obzvláště ve službě Bohu. Čti Šrímad- Bhágavatam a zpívej Hare Krišna a všechny ostatní věci se automaticky urovnají. Předej má požehnání Šrímánovi Halovi, který se postupně začíná zajímat o vědomí Krišny.“ (dŠP Subalovi, 28. května 1968)
68-03 „Obdržel jsem tvůj nedávný dopis a s radostí jsem si přečetl zprávy o tvých různých kírtanových událostech. Co se týká kazatelské práce, očekávám, že ty i Džanárdana budete v blízké budoucnosti velmi mocnými kazateli. Oba dva jste upřímnými dušemi, upřímnými služebníky Pána Krišny, a On k vám bude velmi laskavý a udělí vám svá požehnání. Jak budete pokračovat ve svém kázání, stanete se odborníky. V jakékoli oblasti činností se člověk stane odborníkem, pokud je v ní velmi aktivní. Tvůj pokorný postoj je velice chvályhodný. Udržuj takovou velmi pokornou mentalitu a Krišna s tebou bude spokojen. Všichni tři jste velice upřímnými služebníky a všichni se jednou stanete skvělými kazateli, Džanárdana, ty i Šivánanda, aby se tak toho hnutí pro vědomí Krišny rozšiřovalo po celém světě.“ (dŠP Mahápurušovi, 28. března 1968)
68-04 „Potvrzuji přijetí tvého dopisu s razítkem z 11. dubna a toto bylo poprvé, co jsem od tebe obdržel dopis s pouhými třemi řádky, je mi tedy jasné, že jsi byla po přečtení mého posledního dopisu v depresi. Chtěl jsem říct něco podobného jako v tomto příběhu o ztracené kastě a prázdném břichu. V Indii existuje zvyk, že hinduisté nepřijímají jídlo v domech muslimů, křesťanů nebo kohokoli jiného než hinduistického bráhmany. Jeden člověk byl však velice hladový a najedl se v domě jednoho muslima. A když pak chtěl ještě víc jídla, tento muslim odmítl, protože už víc neměl. Hinduista tedy řekl: ,Pane, ztratil jsem teď svou kastu a stále mám hlad!ʻ Podobně pokud by umělecké obrazy, které lidé oceňují, mohly být rychle prodány, nemám nic proti tomu, abychom naše obrazy touto cestou vystavovali. Vím však, že obrazy v této zemi se neprodávají jen díky své kvalitě, ale hlavně díky umělcově pověsti. Takový systém najdeme i v Indii. Získat však takovou dobrou pověst jako umělec zabere nějaký čas. A toho my moc nemáme. Musíme dosáhnout vědomí Krišny ještě během tohoto života a neměli bychom ani okamžik ztrácet něčím jiným.“ (dŠP Džadurání, 13. dubna 1968)
68-06 „Čtení naší literatury a naslouchání zpívání je tedy lékem a prasádam je dietou. Je-li nám tedy předepsán náležitý lék a následujeme-li správnou dietu, vyléčíme se z nemoci máji. Lékař samotný však také musí být vždy zdravý. Lidé nesmí říct, aby se lékař sám uzdravil (parafráze anglického přísloví, pozn. překl.). To znamená, že kazatelé se musí udržovat na vysoké pokročilé úrovni, následovat striktně pravidla a omezení a pravidelně zpívat Hare Krišna v chrámu. Na naší postupné cestě vědomím Krišny narazíme na spoustu překážek, když však upevníme svou víru v Krišnu, všechno se postupem času stane úspěšným.“ (dŠP Satsvarúpovi, 27. června 1968)
68-06 „Ano, pokud jde o tyto finanční záležitosti, souhlasím s tebou. Tu samou věc jsme tu také probírali. Potíž tkví v tom, že ve vaší zemi nemohou brahmačárí chodit ven a vybírat dům od domu příspěvky, proto teď vkládáme naději do procesu, který si Hansadúta osvojil. Avšak ti mladíci, kteří nejsou během dne zaměstnáni v chrámové službě, se musí pokusit vydělat nějaké peníze prací či jinými prostředky. Bez peněz není možné v hmotném světě existovat. Ačkoli byl Krišna vždy v pozadí přítomen, přesto Ardžunovi nařídil, aby bojoval a zároveň vzpomínal na Krišnu. My tedy musíme následovat ten samý princip. Musíme pracovat, tak jako ostatní, a zároveň neustále myslet na Krišnu. Lidé zvenčí by měli být vzděláváni k pochopení, že my jsme těmi nejpokornějšími služebníky lidské společnosti.“ (dŠP Rúpánugovi, 30. června 1968)
68-07 „Co se týká mého víza: nebylo mi zakázáno vstoupit na území USA, avšak na základě nějakého technického problému jsem nedostal trvalé vízum. Překážkou není věrohodnost mých dokumentů. Zvedli však námitku kvůli tomu, že jsem svou žádost podal pouze dva týdny po mém příjezdu, a tvrdí, že jsem do USA nevstoupil jako náležitý nepřistěhovalec. Já jsem však svou žádost podal po konzultaci s indickou ambasádou a také s americkou ambasádou v Kalkatě, nakonec však vidím, že rozhodli jinak. Je velmi těžké věřit slovům vládních úředníků. Čánakja Pandit nám radí, abychom nevěřili politikům a ženám, a já jsem v praxi konzultoval všechny tyto politiky, kteří se pak rozhodli jinak. Nevím tedy, jaké jsou jejich záměry, prozatím však jsem vízum nedostal.“ (dŠP Hajagrívovi, 14. července 1968)
68-08 „Vyrozuměl jsem, že se k vám připojil jeden mladík z Finska, podobně za vámi bude přicházet mnoho dalších mladých lidí a připojovat se, protože celý svět potřebuje vědomí Krišny. Můj Guru Mahárádž říkával, že na celém světě není nedostatek ničeho kromě vědomí Krišny. Udržuj si dál beze změny svůj současný postoj, zachovávej si dobrou víru v tvého duchovního mistra a Krišnu a všechno bude v pořádku. Již sis osvojil toto tajemství úspěchu, upřímnost, a s takovou mentalitou pokračuj dál. A Krišna ti poskytne veškerou pomoc.“ (dŠP Šivánandovi, 24. srpna 1968)
68-09 „Máš pravdu, když navrhuješ, že budeš cestovat, protože jsi sám. Existuje však jedno indické přísloví, které říká, že můžeš cestováním vydělat 12 dolarů, avšak když se někde usadíš, vyděláš 13 dolarů, pokud víš, jak se někde usadit. Stejný princip se může uplatnit i v tomto případě. Zcela jistě můžeš během cestování dobře kázat, stejně jako jsem já přijel do vaší země, ale od té doby, co jsem se usadil na čísle 26 na 2. Avenue v červenci 1966, naše Společnost se rozrostla do své současné podoby. Přijel jsem do vaší země v září 1965, a protože jsem se až do července 1966 neměl kde usadit, nemohl jsem v rámci kazatelských činností udělat moc. Každopádně mě tvé cestování vůbec nerozrušuje, jen říkám, že nám teď Krišna poskytl dobrou příležitost otevřít pěkné středisko. Prosím využij této šance. Velice brzy napíšu tvé matce a doufám, že tvůj sen náboženského kongresu v Berlíně, sponzorovaný Společností pro vědomí Krišny, se naplní. Žádám Ačjutánandu, aby se okamžitě vrátil z Indie za tebou do Německa, a ty můžeš okamžitě zařídit to místo a dát mi vědět.“ (dŠP Šivánandovi, 18. září 1968)
68-10 „Pokud jde o pana Fugateho z Floridy: přečetl jsem si dopis, jehož kopii jsi mi zaslal, a přeposílám ho Nandarání, neboť ta je také velice překvapena chováním pana Fugateho v souvislosti s Mahápurušou. Koneckonců taková třída lidí je nesprávně nafouknutá na to, že ví něco o mysticismu, ve skutečnosti však jen chtějí, aby jim někdo lichotil. Udržují si tedy nějakého duchovního mistra či poradce za účelem, aby se mohli stát jejich domácími mazlíčky. Myslím si, že Mahápuruša určitě neřekl nic příliš urážlivého, tento pán však byl tak nesnášenlivý, že mu nedokázal poskytnout útočiště ani na jednu noc. Byl tak rozzlobený. To není známka mystika. Každopádně se s ním snaž jednat velmi jemně, protože má jisté sklony k duchovnímu povznesení svého života, byl však sveden na scestí a nemá žádné poznání přicházející v posloupnosti. Není ani připraven přijmout pravého duchovního poradce, aspoň tak mi to podle mého pochopení připadá. V sanskritu existuje jedno přísloví, které říká, že máš mluvit pravdu, avšak neříkat pravdu, která nezní dobře. Hovoříme-li pravdu, musí to znít velmi příjemně. Takový společenský závazek se netýká osob hovořících o Absolutní Pravdě. Absolutní Pravda nezávisí na materiálním potěšení či znechucení. Řekl bych, že Mahápurušova osobnost na něj moc nezapůsobila, avšak pokud vím, jeho chování nemohlo být nijak urážlivé. Zapomeň tedy na tento incident, avšak naše poslání je kázat vědomí Krišny, pokud možno to tedy s tímto pánem vyřeš. Má jisté sklony k vědomí Krišny, pokusme se mu tedy pomoci, jak jen to jde.“ (dŠP Rúpánugovi, 15. října 1968)
68-11 „Pochopil jsem, že se pokoušíš dostat na vysoké školy víc přednášek, včetně přednášek ze sociologie, politologie a filozofie. Neměl bys vést politické či sociální debaty, zatímco hovoříš o filozofii vědomí Krišny z Bhagavad-gíty a Šrímad-Bhágavatamu; můžeš prostě jen zmínit některé sociálně-politické dopady. Vědomí Krišny je tak široké a všeobsažné, že přirozeně, když hovoříme ve vědomí Krišny, dostane se nám tolik příležitostí zabývat se politikou, ačkoli to není naše téma. Je třeba se odborně naučit, jak v tomto ohledu hovořit. Můžeš se těchto přednášek zúčastnit a představit své téma tak, že zprvu vypadá jako sociálně-politicko-filozofická záležitost, ve skutečnosti však v rámci toho předložit naši filozofii vědomí Krišny. Vyžaduje to taktní zacházení. Můžeš tomu dát politický či jiný název a ukončit to naší filozofií. To je visokumbham payomukhan, což značí, že dáme někomu sklenici jedu, na jejímž obalu se říká, že je to nektar či mléčný nápoj. Musíme se touto cestou stát politiky, tak jako ve starých dobách byly přítomny tzv. višókanji. Višókanja je překrásná jedovatá dívka. Šlo o to, že se jí od narození každý den podávaly nepatrné dávky jedu, které dokázala snést. Postupně se dávky zvyšovaly, až nakonec ve svém mládí dostávala silné dávky jedu. Tyto dívky byly zaměstnány v zabíjení nepřátel. Nepřítel byl přijat jako host a tato dívka se měla postarat o jeho pohodlí, a když se pak sblížili a nepřítel políbil dívčiny rty, okamžitě ho jed v jejích ústech otrávil, protože ústy se jed velice rychle přenáší. Nepřítel tak zemřel. Podobně musíme představit vědomí Krišny takovým způsobem, aby skrze politiologii a sociologii byli naočkováni vědomím Krišny a přijali ho. Místo aby se staly oběťmi, stanou se nesmrtelnými. To je ten rozdíl.” (dŠP Satsvarúpovi, 14. listopadu 1968)
68-11 „Co se týká tvé předpovědi kataklyzmatického zemětřesení na této straně vaší země, tvůj strach o můj život je jistě přirozený. Byl jsem nejmilejším synem mého otce, o kterého jsem přišel v roce 1930, a od té doby se o mě nikdo nestaral jako o milovaného syna. Krišna mi však seslal tolik otců, aby se o mě v tomto odlehlém místě v USA starali. Mám velké štěstí, že jste všichni tak starostliví, musíme však vždy záviset na Krišnovi. Ujišťuji tě, že tato nesmyslná myšlenka kataklyzmatického zemětřesení se nikde neuskuteční. A kdyby ano, proč bychom se ho měli obávat? Jakmile se objeví první příznaky takového zemětřesení, sedneme si spolu dohromady a budeme zpívat Hare Krišna. Bude to pro nás tedy velká příležitost, jak potkat naši smrt, zatímco zpíváme Hare Krišna. Zemře-li někdo v dobrém stavu těla a s myslí zpívající Hare Krišna, je to ten nejšťastlivější člověk. Existuje jedno přísloví, které říká, ,Můj drahý královský princi, prosím nezemři. Můj drahý brahmacārī, ty zemři hned. Můj drahý světče, zemři, nebo žij, není v tom rozdíl. Můj drahý řezníku, ty ani neumírej, ani nežij.ʻ
My tedy nejsme ani řezníky, ani královskými princi, někteří z nás jsou brahmacārīmi, a někteří z nás jsou považování za světce, když tedy brahmacārī zemře, jde hned na Vaikunthu, a když světec zemře, nic to nemění – je zaměstnán prací pro Krišnu, a na onom světě bude též vykonávat práci pro Krišnu. Nestarej se tedy o tyto zvěsti ohledně zemětřesení. Zpívej Hare Krišna a vykonávej svědomitě své povinnosti. Ovšem, jestliže toto nebezpečí opravdu přijde, musím se o sebe stejně jako všichni ostatní postarat. Není dobré zbytečně riskovat svůj život, myslím si však, že tyto předpovědi tolika různých astrologů nejsou moc pravdivé. Vezmu si k srdci tvou radu, a jestliže se objeví série menších otřesů, určitě vyhledám u tebe útočiště.“ (dŠP Rájarámovi, 19.listopadu 1968)
68-12 „Z tvého dopisu je jasné, že prozatím nemáš žádnou představu o tom, kolik bude tisk našich knih stát. To je velice důležitý prvek a myslím si, že když jsou teď Vaikunthanáth a Patita Uddharana v New Yorku, aby ti pomohli, měl bys toho využít a dostat se na určitou částku. Jak víš, Dai Nippon teď tiskne naše knihy za cenu přibližně 1,20 dolarů za kus včetně zaslání poštou, teď tedy nevím, jestli naše vlastní tiskárna bude schopna takovým cenám konkurovat. Je-li na trhu dostatek kvalitního mléka, není třeba chovat doma krávu. Podobně, můžeme-li naše knihy nechat vytisknout levně a bez problémů, je to dostačující. Od začátku jste byli s Advaitou velmi upřímnými a nadšenými do toho projektu, avšak teď si říkám, že musíme myslet ekonomicky a zjistit, kolik potřebujeme platit za tisk našich knih. Měl by ses tedy okamžitě zaobírat touto otázkou a dát mi vědět, co jsi zjistil.“ (dŠP Uddhavovi, 19. prosince 1968)
68-12 „Pokud jde o tvou analogii vysévání semínek vědomí Krišny, chtěl bych tě upozornit na jedno bengálské přísloví – sabure meoya phale. To znamená, že ovoci jako jedlé kaštany či granátová jablka nebo podobnému vzácnému ovoci a ořechům trvá nějaký čas, než mají plody. Jakoukoli dobrou věc získáme do našeho vlastnictví po těžkém boji a úsilí. Vědomí Krišny je tím nejlepším druhem dobrých plodů. Abychom ho získali, musíme proto mít náležitou vytrvalost a nadšení. Neměli bychom nikdy být zklamáni, když se věci nedějí, jak jsme si to představovali. Každopádně tvá upřímná práce teď bude přinášet své ovoce. Vždy závisej na Krišnovi a pokračuj dál s nadšením, trpělivostí a přesvědčením.“ (dŠP Gurudásovi, 24. prosince 1968)
69-01 „Můj drahý Šrípado Šramane Mahárádži,
prosím přijmi mé pokorné dandabaty. Děkuji ti mnohokrát za tvůj laskavý dopis datovaný 31. prosince 1968. Velice mě zarmoutilo dozvědět se o našem váženém duchovním bratru, Svámím Bhakti Sádhakovi Niškinčanovi Mahárádžovi, a jsem rád, že opustil tělo, zatímco s plným vědomím zpíval Krišnovo jméno. Taková smrt je slavná. Jak se říká ve Šrímad-Bhágavatamu: ante nārāyaṇa-smṛtiḥ – to je úspěšné ukončení naší hmotné existence. Nevíme, co se s námi stane, avšak jedno bengálské přísloví říká, že v čase smrti se vše prověří. Je tedy skvělé, že Svámí Niškinčana Mahárádž opustil tělo tak velkolepým způsobem. Všiml jsem si, že Šrípada Bón Mahárádž tam byl v té době přítomen, avšak neviděl jsem zmínku o Šrípadovi Tírthovi Mahárádžovi. Tak či onak, již jsme při této příležitosti drželi v našem chrámu v Los Angeles smuteční obřad za přítomnosti zhruba sta oddaných a vydali jsme smuteční oznámení, které zveřejníme v našem přištím výtisku Zpátky k Bohu. Podle tvého přání jsme tvé jméno zařadili na naši listinu odběratelů a Zpátky k Bohu ti bude náležitě zasílán. V našem oznámení jsme zmínili, jak Svámí Niškinčana Mahárádž významně příspíval v angličtině, sanskritu, hindštině i bengálštině, což všichni ocenili.“ (dŠP Šramanovi Mahárádžovi, 15. ledna 1969)
69-01 „Pán Ježíš Kristus také řekl, že království Boží je pouze pro pokorné a poddajné.“ (dŠP Vilásavigrahovi dásovi, 22. ledna 1969)
69-01 „S velkým potěšením jsem si přečetl váš dopis z 21. ledna 1969, ze kterého jsem se dozvěděl o vaší upřímné dychtivosti sloužit Krišnovi podle nejlepších schopností vašeho nadání. Existuje jedno přísloví v sanskritu, které říká, že není žádné lepší poznání než stát se hudebníkem. Naše hnutí pro vědomí Krišny je v podstatě založeno na hudbě a tanci. Mohl-li byste díky vašim výjimečným vlastnostem tomuto hnutí pomoci, bral bych to tak, že vás seslal Krišna samotný, abyste nám v této oblasti pomohl.“ (dŠP panu Levinovi, 25. ledna 1969)
69-02 „Máš pravdu v tom, že jít vlastním příkladem je pro mladé lidi tou nejlepší poučkou. Jedno přísloví říká, že příklad je lepší než poučování. Náš příkladný charakter závisí na striktním dodržování čtyř principů, a to nám pomůže dobýt celý svět. Naši chlapci a dívky v Londýně díky svému ukázkovému charakteru přitáhli pozornost mnoha úctyhodných osobností a dokonce i několika veřejných médií. Naše hnutí není pouze nějaké teoretické učení, ale slouží k praktickému rozvoji charakteru a jasnému porozumění.“ (dŠP Aniruddhovi, 4. února 1969)
69-04 „Velmi rád se dozvídám, že se snažíš s Hajagrívou věci vyřešit. Navrhl jsem mu, aby se také stal spolueditorem. V tvém předchozím dopise jsi žádal, aby konečné slovo ve vedení Zpátky k Bohu leželo na jediné osobě, buď tobě, nebo Hajagrívovi. Já si myslím, že pro vedení je lepší mít dvě osoby než jednu. I kdybychom měli dva vedoucí, přál bych si, abys ty stále byl vedoucím editorem jako v současné chvíli. Konečné rozhodnutí tedy bude přirozeně spočívat na tobě. A jestli se opravdu objeví nějaké rozpory, i když si myslím, že se to nestane, jsem ti vždy k službám.“ (dŠP Rájarámovi, 2. dubna 1969)
69-05 „Jedno bengálské přísloví říká, že není moudré začít bojovat s krokodýlem, když se nacházíme v zavodněné oblasti. Proto můžeme přistoupit na to, že se podle přání pana Spellmana s ním usmíříme, abychom v budoucnu v případě nutnosti mohli prodloužit naši nájemní smlouvu. Jelikož však rozšiřujeme naše řady, bude lepší najít vhodnější místo.“ (dŠP Dajánandovi, 13. května 1969)
69-05 „Můžeme vozy ozdobit fascinujícím způsobem pomocí dekorativních prvků zlaté či stříbrné barvy či nějakého jiného kovu, jak jen to bude možné. Jde o to, že čím víc zdobíme Krišnu, který se od svých vozů neliší, tím víc nepřímo zdobíme sami sebe. Jsme přirovnáni ke stínu Nejvyšší Osobnosti Božství, a jak se uvádí v Bibli, člověk byl stvořen k obrazu Božímu. Z písem můžeme pochopit, že Krišna má svou vigrahu, své duchovní tělo, vypadající přesně jako lidské, se dvěma rukama, dvěma nohama a všemi ostatními tělesnými rysy. Když si ozdobíme tvář, nemůžeme přímo vidět, jak zkrásněla, když se však podíváme do zrcadla, můžeme tam nepřímo vidět krásu naší tváře. Proto díky přímé službě Krišnovi získáme nepřímo výsledky této služby.“ (dŠP Jamuně, 27. května 1969)
69-06 „Chápu, že kvůli policejnímu zásahu zakoušíš jisté nesnáze, musíme však z toho vytěžit to nejlepší. Jedno sankritské přísloví říká: sathe sathyamacareta; a to značí, že jestliže je někdo prohnaný, musíme se také stát prohnanými. Se lstivou osobou nemůžeme jednat jako hlupáčci. Oddaní ve vědomí Krišny by měli být velmi inteligentní, musíme tedy velice inteligentně jednat, abychom prokázali náš pokrok ve vědomí Krišny. Myslím si, že bys měl poblíž sankírtanové skupiny umístit stůl s kasičkou na dobročinné příspěvky a našimi knihami a literaturou na prodej. Pokračujte pak dál jako obvykle, a když přijde policie, řekněte jim, že nikoho nepřesvědčujete. Prostě jen máte knihy vystaveny na stole pro lidi, kteří by si je rádi pořídili. Tomu se říká sathe sathyamacareta. Neochvějně tento princip následuj a jednej s vychytralými lidmi také vychytrale.“ (dŠP Hansadútovi, 8. června 1969)
69-06 „Pokud jde o tohoto hrdinu z Beatles, zcela jistě zjistíš, že je to hlupák. Všichni takoví lidé jsou hlupáci, ale v západní části světa je pošetilé být moudrým a nevědomost je blaženstvím. Celá tato materialistická civilizace žije v hrubé nevědomosti, a proto nemůžeš v této části světa očekávat, že najdeš příliš inteligentní osoby. I když je někdo velkým filozofem, spisovatelem či něčím podobným, neznamená to, že je dost dobrým na to, aby byl jednou z vybraných osob, která přijme vědomí Krišny. V bengálštině máme jiné přísloví, které říká, že v džungli je šakal považován za velice vznešeného, protože je velmi vychytralý. Podobně je v materialistickém způsobu života každý nevidoucí, a ač máme tisíce takových velkých nevidoucích vůdců, nemůžou jejich následovníci, kteří jsou též zaslepení, získat žádný pořádný prospěch. Ty jsi vykonal svou povinnost a poskytl jsi mu určitou představu o vědomí Krišny. To je v pořádku. Neměli bychom ztrácet příliš času s těmito takzvanými vůdci, protože jsou jako ten šakal v džungli. Nejsou to skuteční vůdci. Jediným vůdcem je Krišna a ten, kdo si je Krišny vědom. Ostatní nás prostě jen přivedou na scestí.“ (dŠP Hansadútovi, 8. června 1969)
69-06 „Mléko, které tu dostáváme, se vůbec nedá srovnávat s mlékem z Nového Vrindávanu. Každopádně mezi životem ve městě a životem na venkově musí být propastný rozdíl. Jak básník Cowper řekl, ,Venkov byl stvořen Bohem a město člověkem.ʻ Proto je mým zvláštním přáním, abyste v Novém Vrindávanu chovali co největší množství krav.“ (dŠP Kírtanánandovi, 24. června 1969)
69-07 „Nejlepší je, že teď máte prvotřídní budovu pro chrám na čísle 7 v Bury Place. Nevadí, že se věci vyvíjejí trochu pomalu; zajisti však, aby to šlo pomalu, ale jistě. To je dobrý princip. Dělat věci zbrkle a nesprávně není dobré. Jedno bengálské přísloví praví: sabure meyora phale. Znamená to, že drahé ořechy jako mandle, makadamie, vlašské ořechy, kokosy atd. uzrávají docela dlouho. Cokoli cenného získává podobu po nějaký čas. Není proto nic špatného na tu nejlepší věc trochu počkat. Všechno však bude nakonec v pořádku. Podle toho bychom se měli řídit.“ (dŠP Šjámasundarovi, 15. července 1969)
69-07 „Včera večer, když jsem v chrámu vykonával zasvěcovací ceremonii pro zhruba tucet oddaných, hovořil jsem s Tamálem Krišnou a Gargamunim o tom, že Brahmánanda s nimi teď soutěží. Byla to velice přijemná rozmluva o této transcendentální soutěživosti mezi našimi středisky a díky Krišnově milosti jsi tento týden na prvním místě. Krišna je velmi laskavý a dává svým upřímným služebníkům plnou odměnu. Měli bychom si vždy pamatovat, že Krišna je za každých okolností vděčný svým oddaným. Pokud i jen nějaký obyčejný člověk poskytne dělníkovi plat, proč by Krišna nedal dostatečnou odměnu svým služebníkům? Měli bychom však také mít na paměti, že cokoli nám Krišna dá, to se nikdy nestane naším vlastnictvím. Patří to Krišnovi. Čím víc od Krišny dostaneme, tím víc takových odměn zaměstnáme v Jeho službě. Taková je povinnost pravého bráhmany. Jedno přísloví říká, že bráhmana zůstává žebrákem, i kdyby obdržel 100 000 dolarů. To znamená, že bráhmana by měl utratit všechny své peníze pro Krišnu, protože je dostal právě od Krišny.“ (dŠP Brahmánandovi, 24. července 1969)
69-07 „Pokud jde o tvé oděvy, měl by ses oblékat tak elegantně, jak jen to jde. Vědomí Krišny na oděvu nezávisí. Je to vědomí. Pokud se oblékneš velice pěkně a tví zákaznící tě proto ocení, pak je to velký úspěch tvého podnikání. Co se týká tvého diplomu z obchodního managementu z McGillovy univerzity, musíš jej získat za každou cenu. V Bhakti-rasámrita-sindhu Rúpa Gósvámí nařizuje, že je-li jakákoli práce, ať už předepsaná ve Védách, či obyčejné světské činnosti, zaměřená na uspokojení Krišny, pak je vše oddanou službou. Ve Šrímad-Bhágavatamu Súta Gósvámí také doporučuje, že nejvyšší dokonalost jakékoli práce se zjistí podle toho, jestli je Pán spokojen. Náš cíl by měl být, jak uspokojit Krišnu! V angličtině se také říká, ,Cíl světí prostředkyʻ. Žádám tě tedy, abys měl Krišnu vždy na mysli a zároveň přijal vše potřebné pro tvé světské záležitosti. Jsem velice potěšen zjištěním, že se se mnou v těchto věcech radíš. To je velice dobrý zvyk. Prosím poraď se se mnou před jakoukoli činností, a já se pokusím ti poradit, jak nejlépe mohu.“ (dŠP Gópálu Krišnovi, 31. července 1969)
69-08 „Přikládám zde dopis adresovaný Hajagrívovi. Druhá část článku s rozhovorem s Ginsbergem by se neměla vydávat a náš postoj by měl být vydávat pouze naše články o vědomí Krišny v různých podobách. Nezajímáme se o žádná jiná hnutí kromě vědomí Krišny v jeho čisté podobě. V Indii se říká, že malé množství čisté substance je daleko lepší než veliké množství nečistých, znehodnocených látek. Snaž se tedy prosím tento postoj následovat a otiskuj ve Zpátky k Bohu pouze články čistě o vědomí Krišny.“ (dŠP Brahmánandovi, 27. srpna 1969)
69-08 „Co se týká ,hrdinské Góvinda dásíʻ, pokud prohlásila přímo, že Rámakrišna je hlupák a darebák, neměla by něco takového dělat. Nemůžeme na někoho přímo útočit písemně. V sanskritu je jedno přísloví, které říká, že můžeš něco říct tisíckrát, ale nesmíš to nikde napsat. Podobně můžeme použít proti všem těmto hlupákům silná slova, ale když to napíšeme černé na bílém, nebude to moc dobré. Namísto přímého jmenování těchto darebáků to změnte na ,mentální spekulantyʻ.“ (dŠP Brahmánandovi, 30. srpna 1969)
69-09 „Děkuji ti mnohokrát za tvou poddajnou mentalitu, jak se říká v Bibli, Bůh je pro pokorné a poddajné, podobně i vaišnavové jsou Pánem Čaitanjou vychováváni být pokornější než tráva a snášenlivější než strom. Tak může člověk se vší vážností udělat ve vědomí Krišny pokrok.“ (dŠP Gópálu Krišnovi dásovi, 3. září 1969)
69-10 „Pokud jde o tvůj plán pořídit budovu v Beverly Hills, to je v pořádku, avšak jak můžeš očekávat 25 dolarů týdně ze všech našich center? Již jsem je požádal o 15 dolarů měsíčně na vyživovací fond, ale ani to neposílají pravidelně. Většinou nepošlou vůbec nic. Peníze závisející na ostatních tedy nejsou žádné peníze a vzdělání závislé na knihách není žádným vzděláním. Záloha v hotovosti může ještě být nějak zajištěna, kde však vzít na měsíční výdaje? Je-li to příliš náročné, nemyslím si, že je radno takové riziko podstoupit. Ovšem, pro Krišnu musíme podstupovat rizikové situace, ne však do té míry, kdy by to ohrožovalo povahu našeho vědomí Krišny. Můžeme riskovat, pokud se to dá lehce zvládnout.“ (dŠP Tamálovi Krišnovi, 1. října 1969)
69-11 „Je mi velice líto, že naše tiskárna jen leží ladem, a tvá poznámka v této souvislosti je trefná, koupili jsme vůz dřív než koně.“ (dŠP Advaitovi, 19. listopadu 1969)
70-01 „Teď si můžeš vzpomenout, jak jsi loni naříkal kvůli třem stovkám dolarů. Moc se mi tento postoj nezamlouval, protože jsem si říkal, že nezbytnost je matka vynalézavosti. Teď si jistě uvědomuješ, jak to pro tebe bylo dobré, když během jednoho roku pořizuješ dva spojené pozemky a všechno se dobře vyvíjí. Máš teď pěknou dodávku a máš přímý příjezd na hlavní silnici díky tomu, že jsi koupil sousední pozemky.“ (dŠP Ranadhírovi, 24. ledna 1970)
70-01 „Pět a pět je deset. Dvě a dvě jsou čtyři. A Krišna a Vrindávan jsou vším. Nezapomeň na Krišnu a budeš vždy ve Vrindávanu.“ (dŠP Ékéndrovi dásovi brahmačárímu, 24. ledna 1970)
70-04 „Velice rád slyším, že jsi zaměstnána jako púdžárí. Pokus se velice dobře naučit tomuto umění arčany. V tomto směru můžeš konzultovat Himavatí, Jamunu, a také Šílávatí. Přeji si, aby všechny naše oddané byly experty v arčaně a vaření. Chrám a oltář by měly být vždy velice čisté a ozdobeny květinami a vůněmi. Oltáře a Božstev se můžeme dotýkat jedině ve velice čistém stavu, po koupeli a vyčištění úst. Nauč se umýt si ruce po jídle a umyj se mýdlem a vodou po použití záchodu. Čistota je blízko zbožnosti, měli bychom ji tedy důkladně dodržovat, a tak rychle pokročit na dokonalou úroveň vědomí Krišny.“ (dŠP Kančanabale, duben 1970)
70-04 „Jsem velice rád, že oceňuješ transcendentální výhody tohoto hnutí pro vědomí Krišny. Je ve skutečnosti tím největším požehnáním lidské společnosti. Můj Guru Mahárádž říkával, že na celém světe není nedostatek ničeho, jediným nedostatkem je, že si lidé nejsou vědomi Krišny. Celý svět trpí kvůli nedostatku tohoto velkého požehnání. Když proto díky milosti Pána Čaitanji porozumíme hodnotě tohoto hnutí, bude to pro nás velký zisk, neboť jak se říká v Bhagavad-gítě, i jen nepatrné vykonávání činností ve vědomí Krišny zachrání lidstvo před největším nebezpečím života.“ (dŠP Madhusúdanovi, 20. dubna 1970)
70-06 „Využij této dobré příležitosti k důkladnému studiu naší literatury a pochopení, jak prakticky použít filozofii vědomí Krišny v denních činnostech a pomoci rozšiřovat toto transcendentální poselství všem lidem po celém světě. To je naše touha. K vykonání tohoto úkolu bude tedy nutné použít tvého pokorného a upřímného úsilí do té největší míry. Můj Guru Mahárádž říkával, že Krišna již všechno dodal. Všechny různé přísady již existují, není nic, čeho by bylo na tomto světě nedostatek. Jediná věc, které není dost, je vědomí Krišny. Krišna nám tedy dodává všechno nezbytné, nelze říct, že nemáme něčeho dostatek. Musíme se prostě jen stát vědomými si Krišny a svědomitě použít naši energii k zaměstnání všeho k potěšení Krišny neboli k oddané službě. Měli bychom být vždy ostražití a vyhýbat se používání tohoto poskytnutého příslušenství k našemu vlastnímu smyslovému požitku, místo toho bychom měli použít vše pouze k uspokojení Krišny.“ (dŠP Mádhavánandovi, 3. června 1970)
70-06 „Velmi rád jsem si přečetl tu větu, kde říkáš, že nemáš žádné místo pro nesmysly. To je žádoucí. Nechceme máji dát žádnou šanci vstoupit do našich záležitostí. To by mělo být naším mottem a měli bychom se toho bedlivě držet.“ (dŠP Jamuně, 4. června 1970)
70-06 „Jsem tak rád, že jsem obdržel dopis od sedmdesátiletého mladíka. Někdy o mně říkají, že jsem ,čtyřiasedmdesátiletý mladý duchovní mužʻ, a někdy mě nazývají ,parivradžakáčárjou letadlové dobyʻ. Velice laskavě o mně též napsali, že jsem provedl s těmito cizinci kouzlo. Děkuji vám tedy všem za vaše laskavá přání, ačkoli si takových poct nezasloužím. Cokoli jsem vykonal, je pouze díky milosti Pána Krišny. On je neomezený a Jeho milost je též neomezená, a díky této milosti může dokonce i vrána tancovat jako páv.“ (dŠP Šrí Šarandžímu, 6. června 1970)
70-06 „Teď spoléhám na tebe, co se Indie týká. Co jsi zatím vykonal, je pro mě uspokojivé, měli bychom však být vždy opatrní na naše povinnosti. V písmech se říká, že duchovní život je jako zacházení s nabroušenou břitvou. Když s ní zacházíme dobře, můžeme se hladce oholit, avšak jen malá nepozornost způsobí krvavou skvrnu. Vždy si tedy pamatuj toto rčení a závisej na Krišnovi a áčárjech a dělej ve svém životě pokrok.“ (dŠP Ačjutánandovi, 14. června 1970)
70-07 „Ano, obdržel jsem jeden dopis od Šrímatí Himavatí a také jsem jí odpověděl. Nehoda je nehoda, nedělej si s tím teď starosti a pro příště buď víc opatrný. V sanskritu je jedno běžné přísloví, které říká, že během cestování by se člověk měl vyhnout doprovodu žen – pathe nari vibarjayet. Co se týká jejího pobytu v nemocnici, již mi o tom napsala. Je dobré, že jí do nemocnice přinášíš prasádam.“ (dŠP Hansadútovi, 11. července 1970)
70-09 „Napiš mi tedy prosím alespoň jednou za 14 dní. Pošta mi přichází a je lepší ji dostat pozdě než nikdy.“ (dŠP Rúpánugovi, 25. září 1970)
70-11 „Pro tuto chvíli jsem význačnější než všichni ostatní svámí. Lidé mě oceňují, ptají se, co jsou tito svámí zač, nemohou ani jít ven. Jedno bengálské přísloví říká, že šakal je králem malého pralesa. Šlo o to, že šakal se stal králem toho lesa díky tomu, že na nějaký čas ošálil ostatní zvířata, zůstal však vždy jen šakalem a jeho trik byl nakonec odhalen.“ (dŠP Rúpánugovi, 25. září 1970)
70-11 „,Nečinná mysl je ďáblova dílnaʻ – to je pravdivá poznámka.“ (dŠP Džagadíšovi, 17. listopadu 1970)
71-04 „Je pravda, že ,sankírtan tě zachová šťastným a knihy tě zachovají přesvědčenýmʻ, zařiď si tedy svůj program podle toho a upevni se ve vědomí Krišny.“ (dŠP Vrindávan Čandrovi, 13. dubna 1971)
71-04 „Podlé védských pokynů bychom si nikdy neměli nevšímat ohně, dluhů a nemocí. Musí být zastaveny za každou cenu.“ (dŠP Karandharovi, 22. dubna 1971)
71-05 „Ne, náklady na údržbu nemohou být placeny z knižního fondu. Nechápu, proč se tiskárna přestěhovala a proč se musí pro ni zařídit nové místo, což nás stojí 10 000 dolarů. K čemu je to dobré? Bhagavad-gítu takovou, jaká je, se snažíme vytisknout v ISKCON Pressu, trvá to však dlouho – již celé roky. Znamená to snad, že touto cestou budeme muset platit 1500 dolarů měsíčně a stále na tisk čekat? ISKCON Press má za úkol prostě jen tisknout naše knihy a k tomu potřebujeme dostatek materiálu k tištění; k čemu je jinak taková údržba? Nejprve se navrhovalo, že tiskárna bude umístěna v naší budově v New Yorku. Teď se přestěhovala do jiné budovy. Vyžaduji tedy, aby mi členové GBC dali vědět, k čemu bylo toto stěhování vlastně dobré a proč musí být tiskárna umístěna do jiné budovy. Tento postoj vydržování si bílého slona (anglický idiom - zbytečná věc, pozn. překl.) není dobrý.“ (dŠP Karandharovi, 17. května 1971)
71-08 „Příliš mnoho kuchařů zkazí kaši. Proto jsem požádal Tamála a Gurudáse, aby se do Dillí vydali a zřídili tam středisko. Džajapatáká se může postarat o účetnictví a ty a Révatínandana Mahárádž spolu s pomocníky můžete mít na starost vybírání příspěvků. To by bylo skvělé.“ (dŠP Girirádžovi, 12. srpna 1971)
71-11 „Filozofie je to nejvyšší, avšak ještě výš než filozofie je její uplatnění. Když tedy tví žáci uplatní Krišnovu filozofii ve svých životech, budou cítit její skutečný blahodárný účinek, a to ti tvé vyučování velmi usnadní. Tak jako spojením vodíku a kyslíku získáš vodu. Ať tedy zpívají Hare Krišna a učí se Bhagavad-gítě, a získají Krišnovu milost. Já jsem ve svém učení úspěšným, protože jsem se ani na píď neodchýlil od pokynů mého duchovního mistra, to je má jediná kvalifikace. Zachováš-li tedy vše prostě ryzí a neznečištěné, bude tvá kazatelská činnost mít účinek. Pokračuj laskavě v těchto vysokoškolských programech – pouze ti nanejvýš inteligentní lidé mohou pochopit filozofii vědomí Krišny, je tedy velice důležité šířit toto poselství mezi inteligentní třídu lidí. Brzy budu mít připravenu k tisku mou nejnovější knihu, můj komentář k vašim západním filozofům, a s takovými pokyny budeš schopen porazit všechny mentální spekulanty a takzvané vědce, kteří prostě jen svádí každého na scestí.“ (dŠP Brihaspatimu dásovi, 17. listopadu 1971)
71-11 „Prosím dodej jim vše potřebné k tomu, aby mohli tuto práci dobře dokončit. Jestliže má Bill Prabhu na univerzitě jisté postavení, je to velice důležitá pozice pro šíření vědomí Krišny a měl by si ho udržet, dokud se pro tyto účely dá využít. Můj Guru Mahárádž říkával, že pokud se dá něco hmotného použít ve službě Krišnovi, je chyba se toho vzdávat.“ (dŠP Galimovi dásovi, 20. listopadu 1971)
71-11 „Jsem velice potěšen, že vaše kazatelské činnosti probíhají dobře. To, že vytváříte oddané, to potvrzuje. Obzvláště chci, aby tento program na školách a vysokých školách pokračoval. I kdyby naší filozofii vědomí Krišny porozuměla pouze inteligentní třída lidí, bude naše poslání úspěšné. Snažte se tedy přitáhnout tyto studenty bohatým prasádam a pěkně představenou filozofií a budou nás víc a víc oceňovat. Pomalu, ale jistě – to je naše heslo – a klasa, ne masa. Nezáleží na tom, že některá křesťanská hnutí získávají mnoho následovníků. Je to pro nás zdravá konkurence. Všechno je pro nás zdravé. Všechno je prospěšné ve vědomí Krišny, je-li to náležitě použito. Musí se to umět. Cokoli bez podstaty nemá trvání, prostě tedy jen upřímně prokažte, že máme pevnou půdu pod nohama, ne jenom nějaký sentiment, toť vše. Mnoho fanatických duchovních hnutí přišlo a odešlo, bez bezchybné Krišnovy filozofie však nikdo nemůže obstát. Proto chci, abychom obzvláště ve velkém měřítku rozdávali moje knihy a literaturu. To je naše podstata, skutečná filozofická informace, ne nějaké slabé sentimenty. Snažte se tedy předat všem lidem tuto Krišnovu filozofii a mnoho opravdových oddaných pak půjde s námi zpět domů k Bohu.“ (dŠP Lalita Kumárovi a Džamabavatí dásí, 27. listopadu 1971)
71-12 „Měli bychom vždy být nadšení a snažit se, jak se říká, trefit nosorožce. Když pak neuspějeme, každý jen řekne, že to nevadí, protože nikdo se stejně nosorožce zastřelit nesnaží, a když se nám to povede, každý řekne, jen se podívejte, jak úžasná věc se jim povedla. Budeš-li tedy tímto způsobem odhodlán rozvíjet náš atlantský chrám, můžeš se o to pokusit úpěnlivou prosbou o Krišnovu ochranu. Poraď se v tomto ohledu se Satsvarúpem, tvým zástupcem GBC.“ (dŠP Bálavantovi, 22. prosince 1971)
71-12 „Naše Společnost je v podstatě postavena na knihách. Jedna kniha neudělá moc velký dojem. Přesto je však slepý strýček lepší než žádný, je tedy skvělé, že se zjevila alespoň jedna kniha a že Zpátky k Bohu má teď vydání v několika různých jazycích.“ (dŠP Jógéšvarovi, 28. prosince 1971)
72-01 „Mezitím může tvá škola na Turtlecreekově bulváru dál fungovat. Dostávám dobré zprávy, že všichni berete rozvoj tohoto projektu vážně, jsem si tedy jist, že vám Krišna požehná, abyste získali budovu, kterou chcete. Dobré věci se nestávají jen tak snadno. Ty víš o všech těžkostech, které jsem zakusil během prvního roku ve vaší zemi. Někdy jsem ani nevěděl, kde přespím, neměl jsem po svém příjezdu ani žádné přátele. Byl jsem však vždy odhodlán, že udělám všechno možné, abych naplnil touhu mého Gurua Mahárádže, a přes všechny nesnáze jsem stále zůstával nadšeným. Neomezuj tedy teď žádnou cestou svůj program. Pokračuj s tímto školským projektem s nadšením a očekávej za každých okolností Krišnovu milost. Všechno dobře dopadne.“ (dŠP Satsvarúpovi, 5. ledna 1972)
72-02 „Existuje bengálské přísloví, ,Když zaplatíš cenu, věc se očistí,ʻ ve smyslu, že když něco koupím a je to mnoha způsoby nečisté, tím, že jsem za to zaplatil, se to očistilo.“ (dŠP neznámému adresátovi, 21. února 1972)
72-03 „Můj Guru Mahárádž říkal, že tato materialistická společnost je společností podvodníků a podvedených. Protože chtějí lidé být podvedeni, stávají se lidé, které jsi zmínil, velmi populárními. Kážou samé nesmysly a lidé to přijímají, když však někdo chce být podveden, co se dá dělat? Toto vědomí Krišny je autorizované, praktické a jednoduché a ti, kdo mají dost inteligence, tento fakt uznají a připojí se k nám. Naším programem je jednoduše jen zpívat Hare Krišna, následovat regulativní principy a kázat tuto filozofii bez jakéhokoli pozměňování. Budeme-li se držet takového postoje, pak díky našemu dobrému příkladu lidé uvidí potenciál tohoto velkého hnutí.“ (dŠP Patitovi Uddharanovi, 25. března 1972)
72-05 „Máme toho tolik na práci. Musíme jednat s tolika lidmi s různými osobnostmi. Laskavě prosím využij jejich energii a zároveň je udržuj spokojené. Tak vypadá vedení, je-li někdo určen být vůdcem, musí ho všichni následovat a poslouchat ho. ,Poslušnost je prvním zákonem disciplíny.ʻ Poukazují na nedostatky, ale oni sami nevykonávají své povinnosti, jak tedy mohou poukazovat na nedostatky ostatních. Přišli sloužit, teď ale sloužit nechtějí, a tak se pořád na něco vymlouvají. Ale! Nedostatky, to radši odejdu. Pracovníci by neměli poukazovat na nedostatky.“ (dŠP Girirádžovi, 15. května 1972)
72-05 „Nedávno jsem od Kšírodakašájího z Vrindávanu slyšel, že shledává překladatelskou práci do hindštiny obtížnou. Zajímalo by mě tedy, jestli bys mu v této souvislosti dokázal pomoci. Chápu, že zažíváš teď také náročné období kvůli zkouškám. Až však bude po nich, kdybys mohl překladatelskou prací pomoci tomuto hnutí Pána Čaitanji rozšířit se po celé Indii, byl bych s tebou velmi spokojen. (Můj Guru Mahárádž říkával, že tato literatura je brihat mridanga neboli velká mridanga, čímž myslel, že tak jako mridanga může být slyšet i z velké vzdálenosti, pouhých pár slov může mít úžasný účinek na milióny lidí, jsou-li šířena široko daleko.) Je tedy naší povinností nade vše vytisknout tato slova pro obecný užitek lidstva. Mohl-li bys mi proto v tomto ohledu pomoci, byla by to ta největší služba.“ (dŠP Nirandžanovi, 21. května 1972)
72-06 „Existuje jedno přísloví, které říká, že člověk by měl kabát zkrátit podle kapes. I kdybychom si tedy nemohli dovolit postavit navrhovaný chrám podle plánů načrtnutých Surabhim a tímto architektem, panem Surim, nemáme-li dostatek peněz a je třeba na ně dlouho čekat, bude lepší pokračovat dál a postavit něco levnějšího a mnohem jednoduššího. Chrám může být postaven z obyčejných cihel, pokud nemáme dost peněz, podle plánu, který jsem namaloval již na počátku. Pokud někdo nepřijde s penězi, bude tato stavba, podle toho, co jste mi vykreslili, příliš drahá. Podle našich prostředků a sil můžeme postavit jednoduchý chrám pouze z cihel.“ (dŠP Gurudásovi a Jamuně, 24. června 1972)
72-08 „Co se týče Jamuny, nikdy jsem nepochyboval o jejím bezvadném charakteru, prostě jsem jen chtěl zjistit, jak se věci mají. V bengálštině máme jedno přísloví, které říká, že když se vedou nějaké skandální řeči, něco na nich je, musíme si tedy dávat pozor, abychom se vyhýbali dokonce i takovým situacím, které mohou ostatní chybně považovat za skandální. Víš dobře, jak se věci v Indii berou, buď tedy i ty sám opatrný a vyhýbej se takovým věcem a pouč v tomto ohledu také ostatní.“ (dŠP Ačjutánandovi, 5. srpna 1972)
72-09 „Děkuji ti mnohokrát za tvůj dopis z Tanzánie datovaný 24. srpna 1972, přečetl jsem si jeho obsah s velkým uspokojením. Ano, tato kazatelská práce ti dává nový život. Můj Guru Mahárádž Bhaktisiddhánta Sarasvatí říkával, pran acche yar sei hetu pracára, kázat může jen ten, kdo má život. Znamená to, že ten, kdo káže o tomto hnutí pro vědomí Krišny, má ten skutečný život.“ (dŠP Brahmánandovi, 2. září 1972)
72-09 „Tvé kázání v Haidarábádu společně s tvými kolegy Šrímánem Subalem dásem Mahárádžem a dalšími se stává velmi úspěšným a já vám velice děkuji za váš velký úspěch v tomto ohledu. Naše heslo na obálce Zpátky k Bohu říká, Božství je světlo a nevědomost je temnota. Tam, kde je Božství, není žádná temnota. Celý svět je plný temnoty. Tito takzvaní jógí, svámí, vědci, filozofové, političtí vůdci jsou všichni jen různými druhy světlušek, stejně jako během temné zamračené noci v deštivém období je kvákání žab a záření světlušek považováno za velice výrazné. Jakmile se však objeví sluneční či měsíční svit, všechno toto bezvýznamné záření a kvákání zmizí. Naše hnutí je Krišna. Toto hnutí pro vědomí Krišny se od Krišny neliší. Představíme-li tedy vědomí Krišny skutečně vážně, zcela jistě všechny tyto bezvýznamné světlušky a žáby nebou mít žádnou důležitost. Vezmi to tedy velmi vážně a následuj tu správnou vestu, která není příliš složitá, pak se určitě staneš vítězným po celém světě.“ (dŠP Tamálovi Krišnovi, 7. září 1972)
72-12 „Tato strategie ,smažení ryby v jejím vlastním olejiʻ je v pořádku, nedělej však nic s dluhopisy. Měly by zůstat, jak jsou. Uvažuji teď také o tom, že zaplatím Dai Nipponu za dodání knih do Indie, protože v májápurském fondu nejsou žádné peníze. V Indii je obrovská poptávka po knihách, obzvláště po Bhagavad-gítě. Chtěl bych tedy převést tyto dluhopisy, abych zaplatil Dai Nipponu za dodání knih do Indie. Jde mi o to, abychom mohli dodávat do Indie všechny možné druhy knih, cokoli si objednají, a poslat jim účet v dolarech, nákupní cenu v dolarech, a tato nákupní cena v dolarech může pak být zaplacena Dai Nipponu proplacením dluhopisů. Všechny naše knihy mohou být vytištěny Dai Nipponem v obrovském množství až do nákupní ceny dosahující 100 000 dolarů a zaslány do Indie. Já jim zaplatím dolary z dluhopisů a zde budou peníze v rupiích zaplaceny do Bhaktivédántova knižního fondu a M.V. nadačního fondu v indických bankách podle kurzu deset rupií za dolar. Není na tom nic těžkého. Například Učení Pána Čaitanji stojí 1,50 dolaru a chrám si bere 25 procent nebo 1,50 dolaru, a kromě toho je tam zisk 3 dolary. Když tedy od Jain banky dostaneme 10 rupií za dolar, získáme touto cestou 20 rupií.“ (dŠP Karandharovi, 3. prosince 1972)
72-12 „Prosím přijmi má požehnání. Dovoluji si potvrdit příjem tvého dopisu datovaného 30. listopadu 1972, kde mě naprosto šokovalo dozvědět se, že jsi na nějaký čas opustil svou dobrou ženu a udržoval pohlavní poměr s jinou dívkou, která je též oddanou, a že je tato dívka teď těhotná s tvým dítětem. Velice mě to rozrušilo. Vím však, že všichni velcí vůdci padají za oběť pohlavnímu životu. Ať tedy žije v New Yorku a ty žij v Paříži se svou ženou, co se dá jinak dělat? Neměl by ses však už nikdy s ní vidět nebo si s ní jakoukoli cestou dopisovat. To by byl ten nejhorší příklad. Jestliže jsi vůdcem, jak můžeš něco takového udělat? Ujme-li se jí někdo, může se provdat a žít šťastně ve vědomí Krišny – nechci, aby odešla kvůli tomu, že se cítí zahanbeně. Ty s ní ale teď již nesmíš nic mít. Přesně to samé udělal jiný oddaný. Byl jako síto, plný děr, a nacházel chyby jen u druhých: Ale, podívejte se na tu jehlu, má v sobě díru! Teď udělal jedné dívce dítě a přišlo se na to a musel přestat být mým osobním služebníkem. To je velice běžný zlozvyk: někdo je plný děr, přesto obviňuje další, Ale! On má jednu díru!
Naší povinností je tedy povznést se na nejvyšší úroveň života jako kazatelé Krišnova poselství a měli bychom být sami k sobě velmi přísní, pak můžeme dávat pokyny ostatním. Tyto dvě věci: sám jít příkladem, pak učit ostatní, aby šli příkladem. Dokud někdo nedosáhne toho nejvyššího standardu, nemůže soudit či kritizovat ostatní. V Bibli se říká: ,Nesuďte, leč budete sami souzeni.ʻ Jak tedy můžeme kázat, pokud nemůžeme dělat posudky? To nebude možné. Jedině ti, kdo jsou mimo podezření, mohou posuzovat ostatní. Člověk musí jednat takovým způsobem, aby byl vždy mimo podezření. Pak může posuzovat, pak může kázat. Ty teď však nemáš žádnou moc dávat pokyny. Jak může ten, kdo nenásleduje ani sám sebe, dávat pokyny ostatním?
Kaješ-li se, to je v pořádku. Máš svou ženu, jestliže tedy cítíš sexuální nutkání, měl bys být pořád se svou ženou. Lituješ toho, co jsi udělal, Krišna ti tedy odpustí. Nikdy to však neopakuj. Měl bys raději úplně přestat s pohlavním životem, to bude tvoje odříkání. Nejez bohatá jídla, vždy zpívej šestnáct kol a modli se ke Krišnovi, aby ti tvůj velký přestupek odpustil. Jsi jedním z našich starších oddaných, budeš-li se takto chovat, riskuješ pověst celé naší Společnosti. Ženy jsou svou povahou, gesty, oblečením chtivé – tak jsou tomu navyklé. Ve Šrímad-Bhágavatamu se uvádí, že když přijde žena sloužit, musíme být obzvláště opatrní, především pokud jde o sannjásí či brahmačárí.“ (dŠP nejmenovanému adresátovi, 17. prosince 1972)
72-12 „Samozřejmě, že pracujeme velice těžce, jen abychom někoho přiměli přijít na úroveň oddaného Krišny, neměli bychom se tedy unáhlit a někoho odhánět pryč. Proto můžeme odpustit jednou, dvakrát, v dalším případě však musíme podniknout nějaké kroky. Když tedy nový kandidát na oddaného před tebe předstoupí, měl bys ho zevrubně otestovat, aby ses od něj dozvěděl, jestli je připraven plně přijmout striktní standard chrámového života. Měl by pochopit, že nejde o svévolné či náladové rozhodnutí z naší strany stát se něčím jako vojenským táborem, spíš je to tak, že se důsledně držíme oddaných principů jen proto, abychom mohli učinit pokrok ve vědomí Krišny a byli ochráněni od útoků vědomí máji. Lidé si mohou myslet, že jsme jen otroky těchto striktních principů, my si však myslíme, že tyto striktní principy jsou našimi otroky. Ovšem, oddaný je vždy velmi svobodomyslný a tolerantní vůči druhým, neboť vidí všechny jako nedílné součásti Krišny a čisté oddané Krišny a chápe, že kvůli máji dočasně zapomněli na jejich pravé postavení.
Oddaný je tedy vždy velmi chápavý, když mají neoddaní nějaké nedostatky, a i když se někteří oddaní nechovají náležitě, správný oddaný je vždy tolerantní a chápající. Jde o to, že nikdo ve skutečnosti není kvalifikovaný v tomto světě Krišnu oslovit, když se však po našem postupném přesvědčování někdo pokouší zasvětit svou energii Krišnovi, Ten mu nabídne svou milost a osvobodí tuto pokleslou duši i přes její mnohé diskvalifikace. A taková osoba čili začínající oddaný by měl být považován za toho nejvznešenějšího z lidí, protože Krišnovi zasvětil svůj život.
bahūnāṁ janmanām ante jñānavān māṁ prapadyate
vāsudevaḥ sarvam iti sa mahātmā su-durlabhaḥ
(Bg. 7.19)
,Ten, kdo má opravdu poznání — po mnoha zrozeních a smrtích, se Mi odevzdá, když ví, že jsem příčinou všech příčin a vším, co existuje. Taková velká duše je nesmírně vzácná.ʻ“ (dŠP Dhanaňdžajovi, 31. prosince 1972)
73-01 „Pokud jde o tuto budovu v Londýně, neslyšel jsem od mých žáků v tomto ohledu žádné nové zprávy, nevím, jak věc pokračuje. Napsal jsem však v jednom dopise Dhanaňdžajovi, že by měl s tebou udržovat kontakt pro získání místa, protože ty jsi laskavě nabídl svou pomoc, nechápu tedy, proč nic neudělal? Můj duchovní mistr mi říkával, ,Kuj železo, dokud je žhavéʻ. Když tuto záležitost budeme příliš douho odkládat, můžeme o tuto příznivou nabídku přijít. Krišna pomůže, my nezávisíme na ničem jiném než na Krišnovi, On nám však poskytne potřebné věci, když uvidí, že je opravdu vážně chceme a že pracujeme velmi těžce a s velkým odhodláním, abychom je získali, jen proto, abychom Mu mohli sloužit lépe. Pak nám dodá vše a i víc. On je tím nejvyšším vlastníkem, poživatelem a přítelem. Budeme-li vždy mít na paměti tyto tři věci, bude náš život zcela dokonalý.“ (dŠP Georgovi Harrisonovi, 4. ledna 1973)
73-01 „Jedno přísloví v bengálštině říká, že ten, kdo je opravdu slavný, je oddaný, který je všemi ostatními oddanými považován za významného.“ (dŠP Georgovi Harrisonovi, 4. ledna 1973)
73-01 „Neznám přesné detaily těchto záležitostí, avšak jestliže, jak říkáte, existují v našich ISKCONských chrámech nějaké nedostatky, měly by být okamžite napraveny svědomitými funkcionáři. Ovšem, nemůžeme v tomto hmotném světě očekávat, že vždy najdeme nějakou utopii, to je omyl, a pro někoho, kdo je materialisticky naladěn, to může vypadat, že naše činnosti jsou nejenom nezdravé pro naše materialistické podmínění, ale také že se nestaráme o naše studenty a o mnoho dalších věcí. Když se však našich žáků zeptáme pozorněji, dojdete k závěru, že tyto povrchní záležitosti nehrají z dlouhodobého hlediska takovou roli a že tito žáci se stávají velice šťastnými díky získávání duchovního poznání a službě Krišnovi mnoha různými způsoby. Říká se, že proti gustu žádný dišputát (česká variace anglického přísloví One man's food is another man's poison, pozn. překl.) Protože jsou hmotným světem znechuceni, někdy to vypadá, že naši oddaní pošetile neberou na nic ohledy, že vše v jejich očích vypadá špatně, takové věci bychom však neměli brát příliš vážně. Jde především o to, že tito mladí lidé pochopili, co to je odříkání a jaký je rozdíl mezi duchem a hmotou, to je to nejvyšší poznání o existenci. Protože jsou zaměstnáni touto cestou ve službě Krišnovi, nemusíte mít žádné další obavy, jejich postavení v životě je bezpečné a solidní, protože bezpochyby kráčí zpátky domů k Bohu. Ačkoli mohou být oblečeni v hadrech, přesto jsou vznešenější než králové.“ (dŠP panu Roberu Keenovi, 9. ledna 1973)
73-03 „Jsem velice rád, že tento film ,Hare Rámaʻ tam byl poražen, to je Krišnova milost. Tento člověk je pro naše hnutí velmi špatný, jeho film nás velice uráží. Myslím si, že byl podplacen někým z vlády, která naše hnutí nechce. Tak či onak, psi mohou štěkat, ale karavana jde dál.“ (dŠP Čjavanovi, 6. března 1973)
73-04 „Čánakja Pandit říká, že pokud někdo nemá matku a pokud ho jeho žena neposlouchá, jeho domov je stejný jako život na poušti.“ (dŠP Mukundovi dásovi, 27. dubna 1973)
73-08 „Krišna je vůči tobě velice laskavý, protože ti svěřil tolik zodpovědných úkolů. Vždy tedy mysli na lotosové nohy Šrí Krišny a nebudeš při vykonávání těchto úkolů, které ti Krišna uložil, pociťovat žádné obtíže. Bhaktivinód Thákur říkával, že všechny obtížné úkoly, které musí pro Krišnu vykonat, považuje za velké potěšení.“ (dŠP Satsvarúpovi, 28. srpna 1973)
73-11 „Pokud jde o Annadu, její otec nebude souhlasit, já s ní však promluvím v soukromí. Co se týká Mondakiní, musí se to ujasnit, pak ji pošli. Moskva není jistým místem, Paříž je naproti tomu jistá; neměli bychom tedy měnit nejisté za jisté.“ (dŠP Bhagavánovi dásovi, 19. listopadu 1973)
73-11 „Jak říkáte, chybovat je lidské, v těchto začátečnických fázích tedy můžeme očekávat jisté nedostatky. Laskavě tedy prosím na věci nahlížejte v tomto světle a odpusťte jim jejich drobné chyby. To hlavní je, že odevzdali své životy Krišnovi – to není nikdy chyba.“ (dŠP Lynne Ludwigové, 27. listopadu 1973)
73-12 „Můj Guru Mahárádž říkával, ,Kdo má život, může kázat.ʻ“ (dŠP Džajánandovi, 1. prosince 1973)
73-12 „Zakopejte válečnou sekeru a spojte se dohromady, abyste společně rozšiřovali toto hnutí.“ (dŠP Gurukripovi Mahárádžovi a Jašódanandanovi Mahárádžovi, 25. prosince 1973)
74-02 „Dobrý příklad je lepší než poučování.“ (dŠP Mukundovi, 7. února 1974)
74-03 „Tvá první otázka zní, jak mohou Védy být věčné, neboť zahrnují mnoho historických odkazů? Historie je však také věčná. Například před šesti měsíci bylo léto, teď je tu nové roční období, a za dalších šest měsíců bude zase léto. Výpočet jednoho roku je historický údaj, avšak letní a zimní období jsou také věčná. Říká se, že dějiny se opakují. Proč dělat rozdíl mezi dějinami a věčností. Věci se dějí věčně; to tvoří dějiny.“ (dŠP Brianu Marvinovi, 15. března 1974)
74-09 „V Bengálštině jedno přísloví říká, že dokonce i když vezmete neživé kovové předměty a dáte je dohromady, vytvoří to tolik hluku, co pak říci o živých bytostech. To je normální, jelikož jsme však všichni slíbili, že budeme pracovat pro Krišnu, měli bychom následovat princip Pána Čaitanji Maháprabhua: tṛṇād api su-nīcena taror iva sahiṣṇunā. Tak vypadá vaišnavismus. Žádám tě tedy, aby ses nerozčiloval. Vykonávejme naši povinnost se vší upřímností. Krišna nám dá inteligenci, jak vše správně udělat.“ (dŠP Ráméšvarovi dásovi, 15. září 1974)
74-10 „Čánakja Pandit říká, že člověk je šťastný, když má kde bydlet a nemá žádné dluhy. Londýn byl tak zadlužený, až to bylo ostudné. Až doteď jsem nic neříkal, cítil jsem však velkou lítost, když jsem viděl, jak museli z chrámu odstranit ten lustr. Byla tam bez lustru téměř úplná tma. Řekl jsem Šjámasundarovi, že ten lustr chci, a on si ho zapůjčil, pak však na něj neměl peníze, a tak nám to sebrali.“ (dŠP Mádhavánandovi dásovi, 6. října 1974)
74-10 „V Bengálštině se říká, ,Kdekoli se nachází bohyně štěstí, tam najdeme různé druhy povinnostíʻ. Když jsem byl sám, nedostával jsem tolik dopisů s tolika problémy.“ (dŠP Hansadútovi dásovi, 19. října 1974)
74-11 „Obzvláště mě zajímá vidět Američany, jak šíří toto hnutí. Amerika je již Krišnou požehnána, a když se stanou vědomými si Krišny, budou ještě slavnější. Jedno indické rčení hovoří o vůni zlata. Zlato je již samo o sobě cenné, ale má-li ještě k tomu příjemnou vůni, stává se ještě cennějším.“ (dŠP Nílambarovi dásovi, 16. listopadu 1974)
74-11 „Nevadí, když vízum do Indie nedostaneš. Můžeme kázat kdekoli. Musíme kázát jak v nebi, tak v pekle. Jedno bengálské přísloví říká, že mlátička na rýži vymlátí rýži jak v nebi, tak i v pekle. Kdekoli si to tedy Krišna přeje, tam kaž o tomto hnutí.“ (dŠP Pančadravidovi Svámímu, 24. listopadu 1974)
75-01 „Nečistá atmosféra může být projasněna pořádáním kírtanů dvakrát či třikrát denně doprovázených tancem. Udržujte tedy atmosféru velice poklidnou. Pokračujte ve zpívání a přednáškách z Bhágavatamu atd. Nedovolte, aby někdo pouze jedl a spal, jinak vám tam vznikne ďáblova dílna.“ (dŠP Patitovi Uddharanovi dásovi, 10. ledna 1975)
75-01 „Co se týče tvého půstu, jsi-li nemocný, je půst tou nejlepší medicínou. Když nemocím a nezvaným hostům nedáte najíst, odejdou pryč.“ (dŠP Révatínandanovi Svámímu, 16. ledna 1975)
75-01 „V Indii lidé řeknou, ,Na každém šprochu pravdy trochu.ʻ“ (dŠP Bhagavánovi dásovi, 27. ledna 1975)
75-07 „Pokud jde o tvou žádost o převedení 5000 dolarů z peněz vybraných tebou na pořízení vozidla pro havajskou farmu v hodnotě 8000 dolarů, potřebuje ho ta farma vůbec k něčemu? Znamená to snad, že bez tohoto nákladního auta nemohou farmu rozvíjet? Ve skutečnosti si ani nemyslím, že to místo je příliš vhodné. Není tam zavedena voda. Chrám není náležitě udržován. Nechávají si růst dlouhé vlasy a nežijí zodpovědně. Nemyslím si, že je správné takto vyhazovat peníze oknem. Požádal jsem tedy členy GBC, kteří tu teď jsou, aby toto projednali, a oni došli k závěru, že jestli se dá prodejem tohoto pozemku dosáhnout nějakého zisku, mělo by se to udělat. Říkají, že tento pozemek by pořízen za 60 000 dolarů a teď má hodnotu 100 000 dolarů. Proč ho tedy neprodat a vydělat na tom?“ (dŠP Gurukripovi Mahárádžovi, 8. července 1975)
75-07 „Čánakja Pandit řekl, že každý muž by se měl na ostatní ženy dívat jako na matky, a podobně každá žena by měla ostatní muže považovat za své syny.“ (dŠP Šrímatí Džagaddhátrí, Pašupati, Šailógatě a Pamele, 30. července 1975)
75-08 „Velice se omlouvám za ten incident, který se odehrál mezi vámi a mými oddanými. Vezměte prosím v potaz, že já jednám s těmito zahraničními studenty a učím je, jak se stát Krišnovými oddanými, a někteří jsou začátečníky a někdy kvůli tomu páchají přestupky. Na tom není nic překvapivého, jejich vřelá touha předávat tuto myšlenku vědomí Krišny je však chvályhodná.
Ovšemže musíme hovořit pravdu, avšak velmi příjemným způsobem. Tito začátečničtí oddaní se ještě nenaučili, jak říkat pravdu příjemnou cestou, postupně se tomu však učí. Hinduistická kultura zcela jistě nedovoluje nezákonný sex, pojídání masa, ryb či vajec, požívání omamných látek či hazard. Pokud Indové po odchodu do zahraničí těmto věcem přivyknou, určitě to není dobré. Jediná chyba, kterou tento oddaný udělal, byla to, že nedokázal věci představit zdvořilým způsobem.Vy znáte povahu mladých lidí ze Západu, je třeba, abyste byl tolerantní, když uvážíte postavení druhé strany sporu. Každopádně vás za mého žáka prosím o odpuštění a snažně prosím, abyste náš chrám pravidelně poctil návštěvou vašeho dobrodiní. Člověk by se neměl rozzlobit a jíst z podlahy jen proto, že mu někdo ukradl talíř. To je bengálské přísloví. Jde o to, že když nějaký zloděj ukradne někomu talíř, tento člověk by se neměl hněvat a rozhodnout se, že si nepořídí nový talíř a bude jíst z podlahy.“ (dŠP Šrí Ráméšdžímu Mahálingamovi, 31. srpna 1975)
75-10 „Co se týká našeho užívání analogií. Nezavádíme nedokonalé analogie, ale následujeme důsledně pokynů šástry. Naše autorita je založena na šástře, nikoli na analogii. Vjásadéva tedy při popisu historie stvoření říká: janmādy asya... ādi-kavaye... On tedy naplnil Brahmovo srdce všemi návrhy stvoření. Co je tedy na tom nesprávně? Když někomu dám pokyn, aby něco udělal určitým způsobem, a on to následuje, v čem je problém? Tak funguje náš systém. Naší autoritou je šástra. Analogie dáváme obecné veřejnosti, která nemá v šástru víru. Analogie není důkazem, tím je šástra. Pošetilí lidé to nemohou pochopit nebo přijmout, proto použijeme analogii. Závěr však není vyvozen z této analogie, nýbrž ze šástry.
Nepoužíváme kombinaci logiky a autority, pouze autoritu. Logiku můžeme použít, abychom přesvědčili toho, kdo nechce přijmout autoritu. Základním principem je však autorita. Védy říkají, že kravský trus je čistý, a my to přijímáme. Není to logické, avšak když to v praxi následujeme, zjistíme, že je to pravda. Logika používání analogie se v šástře nazývá sakha čandra njája. Je jednodušší se na Měsíc zaměřit skrze větve stromu. Měsíc je od nás velice daleko, my ale řekneme, že je tady ve větvích stromu. Můžete se tak na Měsíc lépe zaměřit, neboť dva body spojené dohromady tvoří přímku. Zaměření se na blízký objekt nám tedy pomáhá zaměřit se na něco velice vzdáleného. Tak funguje používání analogie.“ (dŠP Satsvarúpovi dásovi Gósvámímu, 21. října 1975)
75-11 „Co má znamenat toto kradení a násilí. To není dobré...Kradení není naší záležitostí. Máme se starat o to, abychom se stali vědomými si Krišny. Cézarova manželka musí být mimo jakékoli podezření. To je naše strategie.“ (dŠP Trivikramovi Mahárádžovi, 9. listopadu 1975)
75-12 „Nově zasvěcení bráhmanové by měli vyslechnout mantru z nahrávky skrze své pravé ucho. Bráhmanské zasvěcení znamená být velice čistotný, vnitřně i vnějšně. Vnitřně díky opěvování Pánovy slávy a zvnějšku pravidelnou koupelí, mytím si rukou a úst po jídle. Pouč je všechny o těchto věcech a sám je též dělej, příklad je lepší než poučování.“ (dŠP Bhagavánovi dásovi, 19. prosince 1975)
76-02 „Je to má inteligence a tvá spolupráce, které fungují. Jeden příběh vypráví o muži, kterého si někdo dobíral, jestli má vůbec nějakou inteligenci. Tento člověk si pak začal prohledávat kapsy. Když se ho zeptali, proč se dívá do kapes, odpověděl, , Kde jsou peníze, tam je i inteligenceʻ. Ty jsi tedy zašel tak daleko, abys vybral peníze, a udělal jsi to rozumně, nejsou-li však žádné peníze, kde je inteligence? Obojí se musí spojit, pak bude vše fungovat dobře." (dŠP Girirádžovi, 25. února 1976)
76-03 „Jedno bengálské přísloví říká: tora sil tora noda, tora bhangi dantera goda. Vezmu si tvůj hmoždíř a tlouk a rozbiju ti zuby. Znamená to, že my používáme zbraně vědcům vlastní a s jejich pomocí rozbíjíme jejich ateistickou filozofii. Existuje další příklad. Sekera leží před stromem. Strom se jí ptá, , Co tady děláš?ʻ Sekera odpoví, ,Přišla jsem tě porazitʻ. Strom pak na to řekl, ,Sama mě porazit nemůžeš, avšak s pomocí mých předků anoʻ. Jde o to, že násada této sekery je vyrobena ze dřeva, a tak bez pomoci tohoto dřevěného stromu je sekera k ničemu. Podobně můžeme používat materialistické poznání, abychom porazili ateistickou filozofii vědců. Ty proto můžeš dál pokračovat ve studiích a naučit se, co je sil a noda (hmoždíř a tlouk), abys pak mohl rozbít jejich dantera goda (rozbít jejich zuby).“ (dŠP Robertovi, 8. března 1976)
76-07 „Vykonávej vše svědomitě a má požehnání budou vždy s tebou. Nevytvářej však žádnou nepříjemnou situaci, kvůli které budeme kritizováni. Cézarova manželka musí být mimo podezření. Dosud jsem se těšil úctyhodnému postavení a přeji si, aby i mí žáci měli ve společnosti podobné uctivé postavení. Tak zůstane mé jméno respektováno, neboť jak se říká, jablko nepadá daleko od stromu.“ (dŠP Čaitjagurovi dásovi, 11. července 1976)
76-08 „Všechno vám bude jasné, jen když si laskavě pozorně přečtete tuto kapitolu nazvanou Pán Čaitanja se setkává s Vallabhou Bhattou. Můžeme například vidět, že dva právníci se spolu přou v soudní síni o nějakém právním bodě, avšak po návratu do právnické knihovny spolu hovoří a obejmou se jako přátelé. Měla byste proto vždy mít na paměti, že necítíme vůči Vallabhovi Bhattáčárjovi nic špatného. Chováme k němu veškerou úctu, není tedy na škodu diskutovat o těchto faktech ve společnosti oddaných. Oddaní se vždy pokorně s úctou chovají ke každému, pokud však nastane debata o bodu ze šástry, nedodržují obvyklou etiketu: satyam bruyat priyam bruyat. Hovoří vždy satyam, i když to nemusí být vždy priyam.“ (dŠP madam Sumatí Mórárdží, 9. srpna 1976)
76-09 „Chceme tedy zavést tento systém vzdělávání pro chlapce ve věku kaumára. Tak to doporučil Prahlád Mahárádž: kaumāra ācaret prājño
dharmān bhāgavatān iha. Toto je tedy názorné použití vzdělávání, jak ho zmiňuje Šrímad-Bhágavatam, v praktickém životě. Prakticky také shledávám, že když se kdokoli z mých studentů uměle snaží stát učencem díky spolčování se s nežádoucími osobami, padnou jim za oběť, protože obzvláště pro lidi ze Západu je i trochu učenosti nebezpečné. Na vlastní oči jsem viděl, že když se začnou učit i jen trochu sanskritu, okamžitě se cítí, že se stali něčím víc než jejich guru, a pak se chovají jako podle toho rčení ,zabij gurua a sám buď zabit´. Měli bychom tedy malé děti učit charakteru a duchovnímu porozumění. Učit je další věci na vyšších stupních je pro nás vedlejší. První věcí je vybudovat jejich charakter a zkušenost v pochopení závěrů Šrímad- Bhágavatamu: nṛpa nirṇītaṁ harer nāmānukīrtanam; je rozhodnuto, není potřeba hledat něco dál.“ (dŠP Díkšítovi dásovi, 18. září 1976)
76-10 „Film ukazující nelegální techniky rozdávání mých knih (míchání peněz) nebyl mnou nikdy autorizován. Jestli to, co říkáš, je skutečně pravda, musí se to okamžitě zastavit. Ve všech našich záležitostech musíme být mimo podezření. Říká se, že první dojem přetrvává. Jestliže se někdo cítí našimi lidmi podveden, protože používají při rozdávání knih a vybírání peněz pochybné metody, naše čistota může být zpochybněna a naše reputace zničena. Prosím nedovol tedy tento film přehrávat, dokud ho sám nezhlédnu.“ (dŠP Kírtanánandovi, 15. října 1976)
76-11 „Můžeš Góvindaláldžímu Mahárádžovi odpovědět následovně:
To, o čem jsme hovořili, je vytištěno v Čaitanja-čaritámritě. Jak to máme opravit? Nemůžeme změnit, co se říká v Čaitanja-čaritámritě. Necítíme vůči Vallabháčárjovi nic špatného a nemáme ho v neúctě. Považujeme se za ty nejposlušnější služebníky Vallabháčárji. Výměna mezi Pánem Čaitanjou a Vallabháčárjou probíhala v přátelském duchu. Toto bylo zmíněno v souvislosti s podporováním pozice áčárjů. Ve skutečnosti jde však o to, že vy stále ještě kritizujete Šrídhara Svámího následujícími slovy, ,...a specificky tak poukázal na chybu způsobenou předchozími komentátory včetně Šrídhara Svámího...Šrídhar Svámí...nikdy nebyl považován za mistra...ʻ Tato kritika Šrídhara Svámího byla pro Čaitanju Maháprabhua stejně nepřijatelná, jako je pro vás nepřijatelná Jeho kritika Vallabháčárji. Takové kritizování v přátelské náladě vždy mezi vzdělanými učenci najdeme, neznamená to však, že k sobě chovají nepřátelství. Jelikož tedy vy můžete výše zmíněnými slovy kritizovat Šrídhara Svámího, co je špatného na tom, když příznivci Šrídhara Svámího kritizují vás. Jedno anglické přísloví vyřčené Pánem Ježíšem Kristem říká, ,Nesuďte jiné, jinak budete sami souzeniʻ. Na závěr se dá říct, že jak se dozvídáme z Čaitanja-čaritámrity, Šrí Vallabháčárja na počátku kritizoval Šrídhara Svámího a až potom Šrí Čaitanja Maháprabhu kritizoval Vallabháčárju. Co tedy můžeme dělat my po pěti stech letech? Nedávno se nějaká kritika objevila také v časopise Ilustrovaný týdeník. Takové věci se v tomto světě budou dít, to však neznamená, že nechováme úctu k jakémukoli z vaišnavských áčárjů.“ (dŠP Girirádžovi, 25. listopadu 1976)
76-12 „Přesvědčujeme lidi, aby nedělali hříšné činnosti a nesdružovali se s hříšnými osobami. Je to špatná taktika? Vytváříme lidi dobrého charakteru. Je pošetilé být moudrým tam, kde nevědomost je blaženstvím. Dokonce i desetiletí chlapci již kouří – taková degradace! My se tedy snažíme lidi přesvědčit, aby se místo podřadnými stali prvotřídními lidmi. Musíme za to bojovat.“ (dŠP Ráméšvarovi, 2. prosince 1976)
77-03 „Zůstával jsem v Hršikéši a doufal jsem, že se mé zdraví zlepší, avšak místo toho jsem ještě víc zeslábl. Teď se musím vrátit domů do Vrindávanu. Kdyby se mělo něco špatného stát, alespoň budu ve Vrindávanu. Vrindávan je mým domovem, Bombaj mou kanceláři pro organizování a Májápur je pro uctívání Nejvyššího Pána, Čaitanji Maháprabhua.“ (dŠP Gurukripovi, 18. května 1977)