65-11 „Prosím přijměte mé pozdravy a požehnání Pána Bála Krišny. Doufám, že jste již obdržela můj dopis z 27. předchozího měsíce, a snad mi brzy odpovíte. A jako pokračování mého výše zmíněného dopisu si dovoluji vás informovat, že počet lidí jako Hiranjakašipu a Rávana v tomto věku Kali roste více než v jiných jugách. Hiranjakašipuové jsou vždy nepřátelští vůči Pánovým oddaným, dokonce i když by to byli jejich vlastní potomci. Hiranjakašipu pronásledoval Prahláda, ačkoli tomuto chlapci bylo jen pět let a byl jeho milovaným synem. Jak jsem vám již sdělil, Američanům se obecně zamlouvá indická kultura duchovního poznání, mohli by být výbornými příjemci kultury Bhágavatamu,

pokud za tímto účelem bude vykonáno organizované úsilí. Takový organizovaný postup by měl vypadat následovně. Mělo by se jim dostat společnosti pravých oddaných Pána, měli by se připojit ke kírtanu oslavujícího Pána, měli by naslouchat učení Šrímad-Bhágavatamu, měli by být v blízkém kontaktu s chrámem či místech Pánova uctívání a mělo by se jim dostat příležitosti uctívat Pána v chrámu. Pod vedením pravého oddaného by se jim mělo dostat takových příležitostí a tato cesta Šrímad-Bhágavatamu je otevřena každému. Kromě civilizovaných lidí jako Američané mohou být i Kirátové, Andhrové, Pulindové, Pukkašové, Abhúrové, Sambhové, Javanové, Khasadajové a jakékoli jiné nižší kasty vychováni jako oddaní pod vedením čistého a pravého oddaného. To je pokyn Šukadéva Gósvámího předaný Mahárádžovi Paríkšitovi.

Myslím si proto, že může za tímto účelem být v New Yorku okamžitě otevřen chrám Bála Krišny, a vy byste se jako oddaná Bála Krišny měla této významné a vznešené práce chopit. Až doposud není v New Yorku ani jeden hinduistický chrám, kde se uctívá, ačkoli v Indii máme tolik amerických misijních institucí a kostelů. Rád bych vás tedy požádal, abyste tuto vznešenou činnost vykonala a zapsala tak do historie tím, že zbožná hinduistka Šrímatí Sumatí Mórárdžíová , která je nejen velkou obchodní magnátkou, ale též velkou oddanou Pána Krišny, založila v New Yorku první hinduistický chrám. Tento úkol na vás čeká a zároveň je to velice slavná věc. Pouhé běžné přednášky nepřinesou pořádné výsledky, avšak projekt, který jsem teď zmínil, by na lidi udělal ten pravý dojem, jak vlastně hinduistická kultura vypadá. Již jsem viděl jednu budovu, která by se pro takové účely hodila, kdybyste ji tedy zakoupila a dala nám ji k dispozici, pak uvidíte, jak se kultura Bhágavatamu bude kázat, New Yorkem počínaje. Nechci zde zmiňovat jména těchto Hiranjakašipuů, kteří jsou zde v Americe proti kázání Bhágavatamu. Najdete zde tolik různých misí jako Rámakrišnova mise, Šivánandova mise atd. a všechny z nich jsou proti kultuře Bhágavatamu a všechny z nich odmítly poskytnout zázemí pro přednášky z Bhágavatamu. Každá z nich má svou vlastní budovu, avšak místo uctívání Nejvyššího Pána si vytvořili svého vlastního boha a snaží se těmito vyrobenými bohy konkurovat Pánu Krišnovi. Dokud tedy nemám své vlastní místo a zázemí pro systematickou práci, nebude možné zde kulturu Bhágavatamu rozšiřovat. Nejde mi o to, abych se stal majitelem nějakého chrámu či budovy v Americe, co bych s nimi dělal, když jsem teď sannjásí? Pro zajištění našich činností je však vlastní budova absolutně nezbytná. Prosím pořiďte pro nás tedy nějakou budovu v New Yorku a dovolte mi tak seriózně pracovat pro toto šíření kultury Bhágavatamu, a jsem si jist, že vaše dobrodiní bude tak oceněno nejen Pánem samotným, ale též celou hinduistickou komunitou. Prosím zhostěte se tohoto úkolu se vší vážností, a až od vás dostanu odpověď, bez prodlení vám zašlu další informace.

Mé povolení k pobytu v Americe vyprší 17. listopadu 1965, avšak mám víru ve vaši předpověď, že zde mám zůstat, dokud nebudu plně…(chybějící text)

Doufám, že se mi podaří je dostat. Budova, kterou jsem si za tímto účelem prohlédl, se pro tuto velkou misionářskou činnost přesně hodí, jako kdyby byla za tímto účelem již postavena, a pouhá vaše vůle se tohoto úkolu ujmout vše hladce dokoná. Jelikož se domnívám, že na toto přistoupíte, dávám vám jen tak pro představu rozměry atd.

  1. Rozměry 18 stop 6 palců na 102 stop a 2 palce, plně klimatizovaná desetitunovou centrální jednotkou
  2. Bronzová přední část o velikosti 4 500 čtverečních stop
  3. Budova má v podstatě tři patra. Sklepení a dvě patra nad zemí řádně

vybavena plynovým topením atd. Přízemí může být využito k přípravě prasádam pro Bála Krišnu, protože takové kazatelské středisko nebude určeno k pouhé suché spekulaci, ale ke skutečnému obdržení lahodného prasádam. Již jsem si sám ozkoušel, jak lidem chutná zeleninové prasádam, které jsem uvařil. Zapomenou na jedení masa a zaplatí za výdaje. Američané nejsou chudí jako Indové, a když se jim něco zamlouvá, jsou hotovi za takové své koníčky zaplatit. Jsou zneužíváni slovním kejklířstvím a tělesnou gymnastikou, a přesto za to platí. Když však obdrží něco skutečného a budou díky ochutnání velice lahodného prasádam Bála Krišny cítit potěšení, jsem si jist, že tak v Americe představíme něco jedinečného. Jakmile bude vše zařízeno, přivedu sem z Indie mé asistenty, aby mi pomohli se všemi detaily. Cena této budovy je 110 000 dolarů a úpravy a další výdaje budou stát 5 144 dolarů. Okamžitá záloha by měla činit 35 000 dolarů a zbytek pak měsíčnými splátkami po dobu 15 let, nebo se může zaplatit celá částka hned bez…(chybějící text)“ (dŠP Sumatí Mórárdžíové, 10. listopadu 1965)

 

66-11 „Považuji vaše dobrodiní za jednu ze společnic Šrímatí Rádhárání, té nejmilovanější družky Pána Krišny. Vaše modlitba k Pánu Krišnovi pro úspěch mého poslání v západních zemích tedy jistě bude vyslyšena. Zároveň však očekávám v tomto mocném procesu plnou spolupráci všech Krišnových oddaných v Indii, obzvláště v Bombaji. Přeji si vychovat americkou mládež v náladě oddané služby a svěřit jim chrámy Rádhá-Krišny v různých částech této oblasti světa. S přáním všeho dobrého,

upřímně váš,

A.Č. Bhaktivédánta Svámí“ (dŠP Sumatí Mórárdžíové, 26. listopadu 1966)

 

68-12 „Prosím přijměte mé srdečné pozdravy. Již jsem od vás dlouho nedostal žádné zprávy, doufám, že je vše v pořádku s vaším zdravím a podnikáním. Minulý rok jsem v červenci odjel do Indie a z Vrindávanu jsem vám napsal dopis, ve kterém jsem žádal o schůzku s vámi, nikdy jsem však nedostal odpověď. Několikrát jsem se vám připomněl, ale ani na to se mi nedostalo odpovědi. Potom jsem také v reakci na váš dopis z 11. dubna 1966 kontaktoval vašeho kalkatského manažera Šrí I. N. Wankawalu, ten však odmítl vykonat váš pokyn z dopisu z 11. dubna 1966. Odmítl nalodit mé zboží či mé lidi a od vás jsem žádnou odpověď nedostal, byl jsem tedy bezmocný a vrátil jsem se zpět do New Yorku. V současné chvíli jsem v Kanadě. Doufám, že pravidelně dostáváte můj časopis Zpátky k Bohu. Díky Krišnově milosti se kazatelská činnost o vědomí Krišny v této části světa dobře rozvíjí. Ráda se dozvíte, že teď máme osm poboček v USA a Kanadě. Dál se pak chystám do Evropy, kde bych měl otevříti pobočky v Londýně, Amsterdamu, Mnichově a ve Švédsku, takový je můj plán. Někteří z mých studentů tam již odjeli s kírtanovou skupinou. Pokud jde o mé činnosti, možná jste něco viděla v různých novinách, obzvláště 21. ledna 1968 vydal Ilustrovaný týdeník v Bombaji pěkný článek. Doufám, že jste si ho přečetla. Teď bych na vás chtěl naléhat v souvislosti s vaším dopisem z 11. dubna 1966, kde jste napsala následující. Přesná kopie tohoto dopisu je podána zde. Prosím čtěte:

,Scindia House

Douglasova ul.

Ballard Estate

Bombaj

11. dubna 1966

Púdžja Svámídží,

potvrzuji přijetí vašeho dopisu datovaného 18. března a ráda jsem se dozvěděla o vašich činnostech v New Yorku, obzvláště o skutečnosti, že zařizujete stavbu chrámu Rádhá-Krišny v New Yorku. Co se týká bezplatné cesty poskytnuté vašim lidem z Indie od New Yorku našimi loďmi, prosím vezměte na vědomí, že tito pánové budou potřebovat získat povolení od Rezervní banky Indie, a proto navrhuji, abyste je prosím požádal, aby vyplnili náležitou žádost, a následně je prosím požádejte, aby kontaktovali Šrí I. N. Wankawalu z naší kalkatské kanceláře, kterého jsem o tomto též zpravila. Pokud jde o vybavení chrámu jako mridangy pro sankírtan, dala jsem též Šrí Wakanwalovi pokyn, aby umožnil bezplatné zaslání na našich plavidlech. Můžete tedy říci těm, koho se to týká, aby ho za tímto účelem kontaktovali. Mohu dodat, že pro zásilku z Kočinu by měl být rovněž kontaktován Šrí Wakanwala z naší kalkatské kanceláře, který zařídí vše potřebné. Obdržela jsem vaše předchozí dva dopisy, avšak nemohla jsem vám o tom dát vědět, protože jsem nebyla v kanceláři kvůli návštěvě konference společností lodní dopravy a kvůli dalším povinnostem. Přeji vám úspěch ve vašem poslání.

S milým pozdravem

upřímně vaše

Sumatí Mórárdžíová.‘

Nebylo mi jasné, proč váš manažer, pan Wakanwala, odmítl vyplnit vaše pokyny z výše zmíněného dopisu. Každopádně vás vroucně žádám, abyste mi dál pomáhala, jako v tomto dopise. Bude to dobré pro vás i vaši společnost. Snažím se otevřít několik chrámů Rádhá-Krišny, jak se mi to již na pár místech podařilo v USA a Kanadě, a dál se pak též chystám do Evropy. Prosím požádejte tedy vašeho kalkatského manažera, aby mé zboží přeplavil bezplatně, jak jste to zmínila v citovaném dopise z 11. dubna 1966. Někteří z mých indických přátel jsou hotovi darovat nám Božstva Šrí Šrí Rádhá-Krišny pro ustanovení v chrámech. Dříve nám jistý pan Bhárgava z Agru věnoval jeden pár Božstev Rádhá-Krišny se šaty, který byl zaslán do Kalkaty, a vaše kalkatská kancelář laskavě souhlasila s bezplatnou přepravou. Teď nás však odmítli. Musím přepravit alespoň dvacet párů takových Božstev, a kdybyste mi umožnila bezplatnou přepravu alespoň těchto Božstev, byla by to pro mě veliká pomoc. Kromě toho nakupuji také mridangy, khóly z Navadvípu a karatály. Potřebuji pro naše chrámy mnoho vybavení. Není to pro nějaký obchod, a nevím, proč mě pan Wankawala odmítl. Ve vaší bombajské kanceláři leží několik kopií mých knih Šrímad-Bhágavatamu, které tam doručil pan Dhararkar z Universal Book Store v Potrubní ulici v Síta Sadanu v bombajské části Dadar. Prosím nechte tyto knihy poslat do New Yorku. Tyto knihy tam leží ladem, a když budou odeslány do New Yorku, mohu je prodat.

Pokud jde o bezplatnou přepravu poskytnutou mým lidem, ke které jste laskavě ve svém dopise svolila, nebude problém získat od Rezervní banky povolení, protože já budu sponzorovat jejich výdaje zde ve Spojených státech, nemůžu však platit za jejich cestu sem. Chtějí sem dostat z Indie nějakého zkušeného hráče na mridangu, prosím spolupracujte tedy se mnou a pomozte mým misionářským činnostem. Z praktické zkušenosti vidím, že díky šíření hnutí pro vědomí Krišny zde lidé, obzvláště mladší generace, která se cítila frustrovaná a zmatená, cítí velkou úlevu a připojují se k tomuto hnutí, ačkoli jsou omezení pro přijetí zasvěcení do této posloupnosti důsledně podle našich vaišnavských rituálů. Přesto to přijímají: nejedí maso, vzdali se pití alkoholu a všech možných omamných látek, dokonce ani nepijí čaj a nekouří cigarety, nemají žádný nezákonný sex kromě toho v manželském svazku a vzdali se i hazardních her. Chcete-li to vidět na vlastní oči, dva z mých žáků jsou v Indii, a jestli chcete, mohu je požádat, aby se s vámi setkali. V současné chvíli jsou ve Vrindávanu. Potěšilo by vás vidět, jak změnili své staré návyky po vaišnavském zasvěcení. Znovu vás tedy prosím, abyste laskavě pokračovala ve spolupráci, jak zmíněno ve vašem dopise z 11. dubna 1966. Děkuji vám mnohokrát za vaši brzkou odpověď a prosím zašlete ty knihy, které leží u vás v bombajské kanceláři. Doufám, že vás toto psaní zastihne v dobrém zdraví.

Velice upřímně váš,

A.Č. Bhaktivédánta Svámí“ (dŠP Sumatí Mórárdžíové, prosinec 1968)

69-01 „Madam Sumatí Mórárdžíová Bhaisahébo,

prosím přijměte mé pozdravy. Doufám, že je u vás vše v pořádku. S potěšením se dozvíte, že tento rok byly vydány dvě z mých knih. Jejich tituly jsou následující:

  1. Bhagavad-gítá taková, jaká je, vydána společností MacMillan v New Yorku a Londýně
  2. Učení Pána Čaitanji, vydáno Mezinárodní společností pro vědomí Krišny

Zásilka první knihy již dorazila a druhou knihu očekáváme příští měsíc. Je mi tím největším potěšením vám předložit tu první, kterou vám posílám zvláštní zásilkou, a rád se od vás dozvím, jak se vám líbí.

Váš ve službě Pánu,

A.Č. Bhaktivédánta Svámí“ (dŠP Sumatí Mórárdžíové, 15. ledna 1969)

 

70-03 „Scinda House Bombaj, Indie

Madam Sumatí Mórárdžíová Bhaisahébo,

prosím přijměte mé pozdravy. Děkuji vám mnohokrát za váš dopis datovaný 26. února 1970, jehož obsah jsem si pročetl. Potěší vás zjištění, že jsme nedávno otevřeli středisko v Sydney. Přikládám zde o tom výstřižek novinového článku. Také přikládám fotografii Božstev v londýnském chrámu. Tato Božstva nám byla darována jedním londýnským oddaným, panem Gójálem, a byla zakoupena v Džaipuru. Božstva, která nám darovaly Dalmia Jain Trust a Birla Trust (5 párů), jsou vyrobena ve Vrindávanu, jsou to 24 palců vysoká mosazná Božstva, avšak tato londýnská Božstva jsou vyrobena z prvotřídního mramoru z Džaipuru a jsou 42 palců vysoká.

Kdybyste nám byla schopna dodat jakákoli Božstva v tomto stylu, rád bych od vás obdržel seznam potenciálních dárců takových Božstev v Bombaji. V Bombaji žije mnoho úctyhodných vaišnavských gentlemanů, kteří by mohli spolupracovat s mým posláním. Prozatím je mým plánem otevřít 108 chrámů po celé Americe, Evropě, Kanadě, Japonsku a Austrálii. V současné době máme 26 středisek. Poslal jsem několik mých oddaných do Německa, kde se lidé více zajímají o hnutí Hare Krišna. Jistě vás potěší zjištění, že pouze v Německu samotném se prodalo více než 57 000 nahrávek písně Hare Krišna mantra.

Napsala jste, že kopie dopisu adresovaného panu Šarmovi je přiložena k vašemu dopisu, já jsem ji však nenašel. Každopádně doufám, že jste již nařídila vaší kalkatské kanceláři, aby doručila tato Božstva na různá místa v USA. Ráda se dozvíte, že mou poslední publikací je Šrí Íšópanišad, a jako obvykle vám posílám jeden výtisk. Doufám, že budete mít zájem o čtení této knihy.  

Váš věčný dobrodinec

A.Č. Bhaktivédánta Svámí“ (dŠP Sumatí Mórárdžíové, 4. března 1970)

 

72-05 „…Mezinárodní společnost na ochranu zvířat v Londýně, pokusím se zjistit, jestli je nějaká podobná společnost i zde. Jedna věc, kterou bych však chtěl navrhnout, jelikož jste mě požádala, abych se nad tímto problémem zamyslel, je to, že gó-sévá je podle védských pokynů svěřena komunitě obchodníků. Jistě, během hinduistické vlády v Indii byli králové většinou vaišnavové jako Mahárádž Paríkšit, který okamžitě chytil černého muže Kaliho, když se pokoušel zabít krávu. Takové dny jsou však již pryč. Nemáme krále jako Mahárádž Paríkšit a ani současná indická vláda nemá sklony k ochraně krav. Obchodnická komunita, zvláště gudžarátí a marwárí, jsou však v Indii bezpochyby dost bohatí, a není mi jasné, proč takové obchodnické společnosti neotevřou velkochovy dobytka na mléko. Tím by dozajista poskytly kravám skutečnou ochranu. Z Bhagavad-gíty se dozvídáme, že komunita vaišjů je zodpovědná především za poskytování ochrany kravám, stejně jako komunita kšatrijů má za úkol ochraňovat občany státu. Kdybyste tedy takto dokázala zorganizovat – a já si myslím, že byste to zvládla, protože máte díky Krišnově milosti dobré postavení v obchodnické komunitě – velké farmy na produkci mléka s rozsáhlými pastvinami, pak by se problém dodávek mléka a ochrany krav automaticky vyřešil. Nejsem si jist, nakolik můj návrh oceníte, jestli byste však něco takového zařídila, byla by to velká služba vlasti a zvířatům a také by to posloužilo účelům vědomí Krišny. Vezmete-li tento bod vážně, pak vám mohu pomoci vší mou silou.

Pokud jde o vaši nadaci: Jsem velice rád, že jste zaregistrovala vaši Nadaci Sumatí Mórárdžíové s cílem šířit vzdělání a kulturní vychování mezi mladší generaci, v rámci takových činností bych však také navrhoval, abyste též šířila transcendentální vzdělávání, aby se tak mohli stát vědomými si Krišny na základě principů Šrímad Bhagavad-gíty, Šrímad-Bhágavatamu, Védánta-sútry a podobné literatury podobně, jako se o to pokouším já zde. Překvapí vás, že moje skromná služba v této zemi je vysoce oceňována mladší populací země, když by se tedy mladší vrstvy obyvatelstva všech zemí spojily dohromady díky takovému kulturnímu vychování ve vědomí Krišny, nastala by velká změna současné světové situace. Hudba a tanec a rozdávání prasádam jsou hlavními činnostmi mé propagace vědomí Krišny, a fungují opravdu dobře. Možná jste si vědoma toho, že zde organizuji v Západní Virginii komunitní středisko na pozemku o rozloze asi 200 akrů, které bude replikou Vrindávanu. Je tedy mou ambicí, podle předpovědi Pána Čaitanji, aby byli lidé na celém světě šťastní pod praporem vědomí Krišny, a snažme se tedy ze všech sil o tuto nejvyšší filozofii života. Ovšem, lékařská a jiná pomoc lidem po celém světě jsou věci, proti kterým nelze nic namítat, avšak lidé po celém světě ve skutečnosti trpí kvůli nedostatku vědomí Krišny. Každopádně já se snažím prakticky sám na vlastní pěst o tuto velkou věc a mé finanční prostředky jsou téměř nulové. A já si myslím, že o tom moc dobře víte. Jestli však vaše nově založené instituce budou spolupracovat se mnou, bude to velký úspěch. Pokud se jedná o příspěvky na tuto nadaci, přirozeně budu nakloněn něčím přispět. Vydal jsem již tyto následující knihy, Bhagavad-gítu takovou, jaká je, Snadnou cestu na jiné planety, Učení Pána Čaitanji atd. a také náš časopis Zpátky k Bohu. Velice rád vám přispěji tolika výtisky, kolik jen vaše nadace ode mě bude chtít.

Ráda se dozvíte, že jsem touto dobou otevřel středisko v Hamburku v Západním Německu a jedno středisko v Londýně v Anglii. Dejte mi prosím vědět, jestli vaše parolodní linky teď plují též do Londýna, Los Angeles a Hamburku. Děkuji vám předem a očekávám vaši brzkou odpověď.

Váš věčný dobrodinec

A.Č. Bhaktivédánta Svámí“ (dŠP Sumatí Mórárdžíové, 5. května 1972)