69-07 „Pokud jde o vaše oblečení, není to důležité. Ale jako voják víte, že každý voják má uniformu podle armádních předpisů. Proto armáda vědomí Krišny musí mít za všech okolností alespoň tilak na čele. Pro svou činnost můžete nosit svou námořní uniformu; podobně, pokud máte na čele tilak jako voják vědomí Krišny, nemáte mít tolik námitek, protože je to nezbytné.“ (dŠP Robertu Hendrymu, 3. srpna 1969)
72-12 „Ano, pokud to v zimě zlepšuje naši distribuci knih nosit teplé šaty jako kabát, nemám námitky, můžete je nosit." (dŠP Balimu Mardanovi, 31. prosince 1972)
73-02 „Pokud jde o členy naší sankírtanové skupiny oblékající se jako hippies, aby zvýšili distribuci knih, to není příliš dobrý plán. Dávám pokyn Balimu Mardanovi Mahárádžovi, že by to mělo přestat, že bychom neměli nikomu dávat důvod nazývat nás hippies, ale za zvláštních okolností se oddaní mohou oblékat do slušných šatů jako dámy a pánové, aby distribuovali mé publikace. Ale ani tento program by se neměl rozšiřovat. Měl by pokračovat pouze pod dohledem Baliho Mardana Gósvámího a Karandhara dáse.“ (dŠP Rúpánugovi, 14. února 1973)
73-07 „Nemám žádnou námitku vůči tomu, aby oddaní distribuovali mé knihy v západním oblečení. Není nutné, abychom vždy nosili dhótí, ale měli bychom vždy mít šikhu a tilak. Nicméně paruku nebo klobouk lze nosit, jak popisuješ. Musíme přijmout vše příznivé pro rozvoj vědomí Krišny. Nezapomínejte na naše zásady, ale někdy můžeme přijmout tento způsob, abychom napomohli distribuci knih. Tak či onak distribuujte knihy, a pokud můžete trochu zapůsobit na lidi, aby zpívali, pak na vašem oblečení nezáleží.“ (dŠP Džagadíšovi, 23. července 1973)
73-10 „Ano, můžete pokračovat s vaší distribucí knih tak jako dřív, to není na škodu. Myslel jsem, že se naši lidé stávají podobnými hippiům, ale nyní rozumím, že tomu tak není. Nemám tedy námitky. Naší hlavní činností je distribuce knih a ze zpráv, které dostávám z celého světa, je pokrok velmi povzbudivý.“ (dŠP Karandharovi, 6. října 1973)
73-10 „Rád slyším o Tripuráriho úspěchu v distribuci knih v Chicagu. Uvádí se, že ho dosáhl oblečený v dhótí, ale Karandhara říká, že dhótí je překážkou. Pokud dokáže v Chicagu za jeden den v dhótí prodat 105 Gít a 105 Šrí Íšópanišad, proč se o to nepokusit i na jiných místech?“ (dŠP Ráméšvarovi, 12. října 1973)
74-06 „Pokud jde o techniky distribuce knih, je v pořádku, když se oddaní oblékají jako mladí lidé, kterým prodávají knihy. Hlavní věc je, že nevinní dostávají knihy a možnost stát se vědomými si Krišny jejich čtením. Musíš dohlížet, aby naši distributoři knih mé knihy také četli a následovali všechny usměrňující zásady, pak je v pořádku prodávat na veřejnosti tímto způsobem.“ (dŠP Džagadíšovi, 25. června 1974)
76-02 „Je pěkné, že stále distribuujete Zpátky k Bohu. Pokud je karmí oblečení nápomocné, pak pokračujte v karmí oblečení. Musíme konat misijní činnosti; oděv není zásadní.“ (dŠP Satadhanjovi dásovi, 16. února 1976)
76-12 „Nyní s Bhagavad-gítou přeloženou do japonštiny získáme pozici. Prodávejme Bhagavad-gítu pouze v obyčejném oblečení, nepotřebujeme šafránový oděv. Snažte se prodávat profesorům a na vysokých školách, stejně jako v jiných zemích. Distribuce knih je naše nejlepší kázání. Všichni naši lidé však musí následovat usměrňující zásady. To se nesmí zanedbávat.“ (dŠP Gurukripovi, 14. prosince 1976)
76-12 „Tvůj popis, jak distribuujete Bhagavad-gítu, je velmi pěkný. Držte se této zásady. Oděv sannjásího není třeba. Zaveďte tento systém po celé jihovýchodní Asii a distribuujte co nejvíce knih. Myslím, že na Tchaj-wanu jsou Číňané vůči Američanům velmi přátelští.“ (dŠP Trivikramovi, 23. prosince 1976)