S radostí jsme doprovodili Svámídžího do jeho bytu na... Nepamatuji si jméno té ulice. Tam si jako růže obklopená včelami sedl, opatrně rozbalil svůj kufr a na všechny se usmíval. Hovořil s každým oddaným, ptal se na jeho blaho, usmíval se a okouzloval každého svou sladkostí. Jeho velký indický kufr byl plný zboží. Vyndal plno druhů věcí, které jsme nikdy předtím neviděli. Bylo to lepší než Vánoce. Ukázal nám podivné kovové udělátko a vysvětlil nám, že je to na strouhání kokosu. Předvedl nám kvalitně vyřezanou lasturu a nějaké skvělé kartály. Dal Gaurasundarovi a mně obrázky sebe tancujícího před svými Božstvy z Kalkaty a požádal nás, abychom Je vymalovali. Vzadu bylo napsáno “Svámí Prabhupáda tancující před svými Božstvy”. Potom začal vytahovat dárky pro všechny oddané. Dva oddaní, Ačjutánanda a myslím si, že Rámánudža, byli v Indii a poslali sárí a dárky pro oddané v San Franciscu. Seděla jsem a pozorovala Svámídžího, naprosto okouzlena jeho duchovní krásou. Pečlivě rozbaloval všechna sárí. Na každém byl malý kousek papíru a na něm připíchnuté jméno oddaného. Pak opatrně oddělal všechny špendlíky a dával je na hromádku. Všechna sárí na jednu hromadu a všechny proužky papíru na jinou. Následně začal rozdávat sárí každé z žen, jak je vybral, ignoruje proužky papíru, které na nich byly přidělány. Neočekávala jsem, že dostanu sárí, jelikož jsem neposlala peníze a ani jsem nedala vědět Rámánandovi. Konverzace se stočila k věcem, které Svámídží potřeboval, a oddaní se dobrovolně nabízeli k službě nebo k nákupu. Byly tam i nějaké domácí pantofle. Okamžitě jsem se přihlásila, že mu je koupím, a on s úsměvem přikývl a řekl mi, že nosí velikost A. Prý by měly být vyrobeny pouze ze syntetických nebo uměle vyrobených materiálů. Později dodal: „Jediný pokrok, který moderní vědci učinili, bylo tohle: vyrobit nekožené boty.” Jeho názor na materiální vědu byl zapouzdřený v tomto prohlášení. Když každý oddaný dostal plán a dárek, všichni jsme se šťastně poklonili a nechali Svámídžího odpočinout po jeho cestě. S Gaurasundarou jsme se poklonili, když jsme odcházeli, a vtom se mě Svámídží zeptal: „Ó, Góvind dásí? Vzala sis své sárí?” Už jsem stála, tak jsem se zastavila a odpověděla: „Ne, Svámídží, nevěděla jsem, že je tu nějaké i pro mě.” Svámídží pečlivě probral komínek sárí a jedno vybral. Bylo to světle levandulové bavlněné sárí s jednoduchým lemem. Zářící jej držel směrem ke mně a já jsem k němu přišla a vzala si jej. Otcovsky a láskyplně se usmíval a já se šťastně poklonila, když jsem jej dostala. Jak může vědět, že světle fialová je má oblíbená barva, přemýšlela jsem, a potom jsem si vzpomněla na jeho citát v dopise: „Znám tvou mysl.” Věděl o mně všechno, a přesto mě miloval. Krišna mi poslal nádherného duchovního otce. Později jsem hledala ty nejlepší domácí pantofle. V jednom obchodě jsem našla jedny s cedulkou “Z uměle vyrobených materiálů”, a tak jsem vybrala černé s červenou chlupatou podšívkou. Přemýšlela jsem, že se ta červená podšívka bude hodit k jeho červeným lotosovým nohám. Zaplatila jsem a rychle jsem je vzala do jeho bytu. Usmívaje se mi poděkoval a zkusil si je. „Ó, perfektně sedí,“ zvolal. „Velice pěkné, velmi ti děkuji.” „Jaké potěšení,” myslela jsem si. Svámídží nosil tyto pantofle celý rok nebo i více, když jsme s ním s Gaurasundarou žili a cestovali. Zvuk jeho šoupání těmito pantoflemi po chodbě je v mé mysli pořád čerstvý. Když se pak opotřebovávaly, koupila jsem mu jiný pár z toho samého obchodu v San Franciscu, tentokrát v pískově hořčičné barvě s bronzovou podšívkou a podporou paty, kterou v krátké době sešlapal svými patami. Byl zvyklý na své předchozí pantofle bez zadní podpory paty a tyto byly též označeny cedulkou „Z uměle vyrobených materiálů”. Ty černočervené, které stále nosil, velmi miloval. A když jsem mu přinesla nové v barvě písku, ty předchozí mi dal. Tyto papuče jsou uctívány dokonce i polobohy. Děkuji Vám, Šrílo Prabhupádo, že jste mi dal příležitost Vám sloužit těmito papučemi a také dalšími jinými způsoby. Modlím se, aby tyto boty zůstaly korunovány v mém srdci po celou věčnost a abych vždy slyšela, jak v nich chodíte, nosíte je v chodbách mé mysli, vedete mě, milujete a vedete mě ke Krišnovi.