Při jiné příležitosti nás Džanárdana vzal do velkého kostela, pamatuji si, že byl někde na okraji Montrealu. Ke vstupu té katedrály vedla dlouhá, velice široká stezka s mnoha schody. Na levé straně byla samostatná budova a v ní byl umístěn památník a muzeum věnované slavnému světci a hrdinovi. Už si nepamatuji název tohoto kostela. Možná někdo z Montrealu může dobrovolně zjistit tuto informaci, protože věřím, že to bylo velice slavné místo, jelikož nás tam Džanárdana vzal. Šli jsme se Šrílou Prabhupádou do muzea a k památníku, kde jsme si to procházeli a prohlíželi si exponáty. Zřejmě byl ten muž slavným světcem a hrdinou a vyléčil mnoho fyzických utrpení spousty lidí. Zdálo se mi to tam velmi zvláštní. Bylo to muzeum voskových figurín, ukazující věrohodné výjevy člověka v jeho léčitelské práci, a měli tam všechny jeho dřívější věci, zvláště si vzpomínám na skleněnou oční bulvu. To mnou docela otřáslo a byla jsem z toho celá rozpačitá. Vážně jsem nerozuměla tomu, kdo ten muž byl, nebo proč tu byl tímto způsobem uchováván. Džanárdana vysvětlil Šrílovi Prabhupádovi detaily o historii tohoto hrdiny a co udělal, že získal takové uznání. Vzpomínám si však na můj pocit údivu z toho muzea artefaktů a také na určitý nepříjemný pocit, který mě zanechával v rozpacích. Jako obvykle jsem se obrátila na Šrílu Prabhupádu, abych zjistila, jaká je jeho reakce. Vždycky jsem ráda slyšela jeho názor na věci, které jsem viděla, jelikož mi to dalo to správné okno, jakým nahlížet na věci. Jeho pohled byl vždy jasný a precizní. Šríla Prabhupáda byl zcela zřejmě neohromený. Řekl pevně: „Proč dávají tolik významu léčení těla. To není moc důležité. Mnohem důležitější je duše. Jeho pravou prací mělo být, jak vyléčit duši. Naší prací je vyléčit duši z jejího zapomnění na Krišnu. To je důležitá práce.” A když jsme odcházeli z voskového muzea, zakroutil hlavou, jako by to všechno bylo nesmyslné bláznovství. Děkuji Vám, Šrílo Prabhupádo, že jste pronikl skrz mé zmatení. Vždy jste se dostal do nitra věcí, přešel jste k pravdě a každému jste o tom řekl, i když se jim nelíbilo to slyšet. Ostatní mohou být ohromení materiálními úspěchy, ale Vy jste byl ohromen jenom Krišna-úspěchy - jak moc vzpomínáme na Krišnu a sloužíme Mu. Prosím, Šrílo Prabhupádo, ochraňte mě před rozptýlením života v tomto světě a před zmateními, která vzniknou, a pomozte mi vždy si pamatovat, co je důležité a co nikoli, co je třeba udělat a co není, a veďte mě na mé cestě ke Krišnovi. Děkuji Vám, Šrílo Prabhupádo.