Člověka uštknutého hadem přivede zpět k vědomí zpívání určité mantry, a stejně tak můžeme člověka v nevědomém stavu hmotného života oživit zpíváním mahā-mantry:

V Garuḍa Purāṇě je velice pěkně zdůrazněno naslouchání: „Stav podmíněného života v hmotném světě je jako stav člověka, kterého uštkl had a leží v bezvědomí. Oba stavy bezvědomí může ukončit zvuk mantry.“ Po hadím uštknutí člověk nezemře okamžitě, ale nejdříve upadne do bezvědomí a zůstane ve strnulém stavu. Každý v hmotném světě spí, jelikož neví o svém skutečném já, o své skutečné povinnosti a o svém vztahu k Bohu. Materialistický život znamená, že nás uštkl had māyi, iluze, a jsme téměř mrtví; nemáme žádné vědomí Kṛṣṇy. Takzvaný mrtvý člověk uštknutý hadem může být přiveden zpět k životu pronášením určité mantry. Najdeme odborníky v přednášení manter, kteří to dokáží. Podobně může být člověk přiveden ze smrtelně bezvědomého stavu hmotného života zpět k vědomí Kṛṣṇy díky naslouchání mahā-mantře: Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare.

Nektar oddanosti

Duchovní vědomí spící podmíněné duše může být obnoveno díky transcendentálnímu zvuku mahā-mantry:

Duchovní existence je věčná, kdežto tělo ne. Říká se, že duchovní atmosféra je avykta, neprojevená. Jak se tedy může projevit nám? O to přesně jde v tomto procesu vědomí Kṛṣṇy, projevit neprojevené. Padma Purāṇa prohlašuje:

ataha śrī-kṛṣṇa-nāmādi
na bhaved grāhyam indiriyaḥ
sevonmukhe hi jihvādau
svayam eva sphuraty adaḥ
(Cc., Madhya 17.136)

„Nikdo nedokáže Kṛṣṇovi porozumět v Jeho pravé podstatě svými otupělými hmotnými smysly. On sám se však vyjeví oddaným, jelikož je potěšen transcendentální láskyplnou službou, kterou pro Něj vykonávají.“

V tomto verši slovo indiryaiḥ označuje smysly. Máme pět smyslů získávání poznání (oči, uši, nos, jazyk a kůži) a pět činných smyslů (hlas, ruce, nohy, genitálie a konečník). Těchto deset smyslů je ovládáno myslí. V tomto verši se říká, že za pomoci těchto otupělých hmotných smyslů nemůžeme porozumět Kṛṣṇovu jménu, podobě atd. Proč tomu tak je? Kṛṣṇa je dokonale duchovní a je také Absolutní. Proto je Jeho jméno, podoba, vlastnosti a vše ostatní s Ním spjaté také duchovní. Kvůli hmotnému podmínění neboli hmotnému zajetí nedokážeme v současné chvíli pochopit, co je duchovní, avšak tato nevědomost může být zpíváním Hare Kṛṣṇa odstraněna. Spící člověk může být probuzen vydáním nějakého zvuku. Můžeme na něj zavolat, aby se probudil. I když nevnímá, jeho sluch je tak mocný, že ho dokáže ze spánku probudit. Naše duchovní vědomí je podobně v současné chvíli přemoženo hmotným podmíněním, a proto se nachází ve spícím stavu, může však být probuzeno transcendentální zvukovou vibrací Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare.

Cesta dokonalosti

Díky zpívání svatého jména se naše srdce očistí a naše původní vědomí Kṛṣṇy se probudí:

Porozumění vědomí Kṛṣṇy je vrozené každé živé bytosti a do určité míry je již vyvinuto, když živá bytost dostane lidské tělo. V Caitanya-caritāmṛtě (Madhya 22.107) se říká:

nitya-siddha kṛṣṇa-prema ‘sādhya’ kabhu naya
śravaṇādi-śuddha-citte karaye udaya

„Čistá láska ke Kṛṣṇovi je věčně ustanovena v srdcích živých bytostí. Není to něco, co by se dalo získat odjinud. Tato láska se přirozeně probouzí, když je srdce nasloucháním a zpíváním očištěno.“

 

Každý by měl dostat příležitost naslouchat o Kṛṣṇovi, protože vědomí Kṛṣṇy je vrozeno každé živé bytosti. Pouhým nasloucháním a opěvováním – śravaṇaṁ kīrtanam – se naše srdce přímo očišťuje a naše původní vědomí Kṛṣṇy se okamžitě probouzí. Vědomí Kṛṣṇy není srdci uměle vnucováno, již tam existuje. Zpíváme-li svaté jméno Nejvyšší Osobnosti Božství, srdce se očišťuje ode všeho světského znečištění.

Nektar pokynů, verš 4

Zpívání Hare Kṛṣṇa probouzí naše dřímající věčné vědomí Kṛṣṇy:

Tato transcendentální vibrace vznikající zpíváním Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare je vznešenou metodou k obnovení našeho transcendentálního vědomí. Jako živé duchovní duše jsme všichni původně bytostmi vědomými si Kṛṣṇy, avšak kvůli našemu styku s hmotou  je naše vědomí od nepaměti ovlivněno hmotnou atmosférou, ve které se zrovna nacházíme. Nazývá se māyā, neboli iluze. Slovo māyā znamená „to, co není“. A co je tato iluze? Jde o iluzi, kdy se všichni snažíme ovládat hmotnou přírodu, ačkoli jsme ve skutečnosti v sevření jejích přísných zákonů. Když se služebník uměle snaží napodobovat všemocného pána, je podle všeho pod vlivem iluze. Snažíme se vykořisťovat zdroje hmotné přírody, ve skutečnosti se však jen stále více zaplétáme do její složité sítě. Ačkoli se tedy těžce snažíme podmanit si přírodu, stále více na ní závisíme. Tento iluzorní boj proti hmotné přírodě může být okamžitě zastaven probuzením našeho věčného vědomí Kṛṣṇy.

Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare je transcendentální metoda k probuzení našeho původního čistého vědomí. Zpíváním této transcendentální vibrace můžeme odstranit všechny pochyby v našem srdci. Základním principem všech těchto pochyb je podvodné vědomí, že jsme pány všeho kolem nás.

Vědomí Kṛṣṇy není nepřirozeným vnucením něčeho naší mysli. Toto vědomí je původní, přirozenou energií živé bytosti. Když nasloucháme této transcendentální vibraci, je toto vědomí probuzeno. Tato nanejvýš jednoduchá metoda meditace je doporučena pro tento věk. …Žádný jiný prostředek k duchovnímu sebeuvědomění není v tomto věku hádek a pokrytectví tak účinný jako zpívání mahā-mantry: Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare.

Nauka o seberealizaci

Paní Nixonová: Jak se vědomí Kṛṣṇy rozvíjí v tom, kdo se mu věnuje?

Śrīla Prabhupāda: Vědomí Kṛṣṇy již existuje v nitru srdce každého. Kvůli našemu hmotně podmíněnému životu jsme na ně však zapomněli. Proces zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry – Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare – obnovuje vědomí Kṛṣṇy, které již v sobě máme. Před pár měsíci například tato americká a evropská mládež nevěděla o Kṛṣnovi, včera jsme však viděli, jak všichni zpívali Hare Kṛṣṇa a tancovali v extázi během celého průvodu Ratha-yātry (výročního festivalu pořádáného hnutím pro vědomí Kṛṣṇy ve městech po celém světě). Myslíte si, že to bylo něco nepřirozeného? Ne. Nikdo nedokáže předstírat, že chce zpívat a tancovat dohromady po celé hodiny. Díky tomuto věrohodnému procesu vskutku probudili své vědomí Kṛṣṇy.

Nauka o seberealizaci