Svaté jméno očišťuje zrcadlo srdce:

(Pán Caitanya Svarūpovi Dāmodarovi a Rāmānandovi Rāyovi): „Nechť zvítězí zpívání svatého jména Pána Kṛṣṇy, které dokáže očistit zrcadlo srdce a ukončit utrpení způsobené planoucím požárem hmotné existence. …“

Śrī Caitanya-caritāmṛta, Antya-līlā 20.12

Člověk se očistí, když zaslechne svaté jméno Pána:

(Durvāsā Muni králi Ambarīṣovi): Co by mohlo být pro služebníky Pána nemožné? Pouhým zaslechnutím Jeho svatého jména se člověk očistí.”

Śrīmad-Bhāgavatam 9.5.16

Měli bychom zpívat svaté jméno, abychom dosáhli vnitřní čistoty:

Měli bychom udržovat naše tělo čisté pomocí koupele, čištění zubů, převlékáním se do čistých šatů atd. Pokud jde o vnitřní čistotu, měli bychom vždy vzpomínat na svatá jména Boha a zpívat Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare.

Bhagavad-gītā 16.7

Čistota je pro pokrok v duchovním životě nezbytná. Je dvojího druhu: vnější a vnitřní. Vnější čistoty dosahujeme koupelí, ale abychom byli čistí i uvnitř, musíme neustále myslet na Kṛṣṇu a zpívat Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. Tento proces očišťuje mysl od nánosů prachu v podobě dřívější karmy.

Bhagavad-gītā 13.8-12

Výsledky zpívání svatého jména – transcendentální potěšení a očištění – je možné vnímat přímo:

Říká se, že vykonávání oddané služby je tak dokonalé, že jeho výsledky je možné bezprostředně vnímat. Přesvědčili jsme se na vlastní oči, že každý, kdo zpívá svatá jména Kṛṣṇy (Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare) bez přestupků, pocítí transcendentální radost a velmi rychle se zbaví veškerého hmotného znečištění. To mohou všichni vidět.

Bhagavad-gītā 9.2

Ať je člověk čistý nebo nečistý, měl by se začít věnovat zpívání svatého jména, které povznáší k čistotě:

Śrī Caitanya Mahāprabhu dále Subuddhimu Rāyovi řekl: „Začni zpívat Hare Kṛṣṇa mahā-mantru, a až to budeš dělat téměř čistě, všechny následky tvých hříchů odejdou. Poté, co v tom dosáhneš dokonalosti, získáš útočiště u lotosových nohou Kṛṣṇy.“

Ten, kdo zpívá svaté jméno, se musí očistit, aby měla svatá jména dokonalou účinnost. Zpívání svatého jména Pána bez přestupků nám pomůže okamžitě získat útočiště u Kṛṣṇových lotosových nohou. To znamená, že čisté zpívání nás okamžitě umístí na transcendentální úroveň. Měli bychom si však všimnout, že podle pokynů Śrī Caitanyi Mahāprabhua bychom neměli se zpíváním Hare Kṛṣṇa mantry čekat, až se nejprve očistíme. Měli bychom začít okamžitě, ať se nacházíme v jakýchkoliv podmínkách. Silou Hare Kṛṣṇa mantry budeme postupně zbaveni veškerého hmotného znečištění a získáme útočiště u lotosových nohou Kṛṣṇy, což je konečným cílem života.

Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 25.199

Ať již někdo má zbožné zásluhy, či ne, díky zpívání Hare Kṛṣṇa bude okamžitě očištěn:

Kṛṣṇa je přítomen v podobě svého transcendentálního jména a my s Ním můžeme díky naslouchání tomuto jménu okamžitě přijít do styku. Pouhým zaslechnutím jména Kṛṣṇa se ihned osvobodíme od hmotného znečištění.

Jak se uvádí v sedmé kapitole Bhagavad-gīty (7.28):

yeṣāṁ tv anta-gataṁ pāpaṁ
janānāṁ puṇya-karmaṇām
te dvandva-moha-nirmuktā
bhajante māṁ dṛḍha-vratāḥ

„Ti, kdo jednali zbožně v tomto i v dřívějších životech a jejichž hříšné činy jsou zcela vymazány, jsou nedotčeni protiklady iluze a s rozhodností Mi slouží.“

Zde se klade důraz na to, že musíme být zcela ustáleni ve vědomí Kṛṣṇy, prosti iluze a že musíme vykonávat pouze zbožné činnosti. Jelikož je mysl nestálá, protiklady nás neustále ovlivňují. Vždy nás napadají myšlenky typu, „Měl bych se stát vědomým si Kṛṣṇy, nebo se věnovat činnostem v nějakém jiném vědomí.“ Takovým problémům budeme vždy čelit, avšak uděláme-li zásluhou zbožných činností vykonaných v předchozím životě pokrok, upevníme tak naše vědomí a budeme rozhodnuti v tom, že se staneme vědomými si Kṛṣṇy.

Ať již jsme v tomto či předchozím životě jednali zbožně, či ne, není příliš podstatné. Toto zpívání Hare Kṛṣṇa je tak mocné, že se jeho prostřednictvím ihned očistíme.

Cesta dokonalosti

Lidé z nevědomosti tvrdí, že Bůh je mrtev, že žádný Bůh neexistuje a že k Němu nemáme žádný vztah. Takové myšlenky jsou přirovnány k myšlenkám člověka, který je posedlý duchem. Tento člověk mluví spoustu nesmyslů, a když jsme my pokryti iluzorní energií Boha, říkáme, že Bůh je mrtev. To ale není pravda. Proto potřebujeme jednoduchou metodu k očištění – zpívání Hare Kṛṣṇa mantry. Tímto způsobem můžete ve své rodině, ve svém klubu, doma, na cestě,  všude, zpívat Hare Kṛṣṇa, a temnota, která pokrývá vaše srdce, bude odstraněna. Potom porozumíte svému skutečnému původnímu postavení.

Caitanya Mahāprabhu doporučil: ceto-darpaṇa-mārjanam (Cc., Antya 20.12). Mārjana znamená „čistit“, a darpaṇa znamená „zrcadlo“. Srdce je jako zrcadlo. Je jako fotoaparát. Stejně jako fotoaparátem můžeme udělat snímky v různou denní i noční dobu, také naše srdce vytváří obrázky a uchovává si je v podvědomí. To ví každý psycholog. V srdci se hromadí mnoho různých obrazů, a proto je pokryté. Nevíme, kdy to začalo, ale jelikož jsme ve styku s hmotou, naše skutečná totožnost je zakrytá. Proto se říká ceto-darpaṇa-mārjanam: musíme očistit své srdce. … Jednoduše zpívejte Hare Kṛṣṇa. Je to ta nejsnadnější a nejvznešenější metoda. Je praktická a doporučená autoritami. Stačí ji přijmout. Můžete se jí věnovat v jakýchkoliv životních podmínkách. Jen zpívejte svaté jméno. Nic to nestojí a nic neztrácíte. Toto zpívání není tajemstvím. Ne. Je volně dostupné všem. A zpíváním očistíte své srdce.

Nauka o seberealizaci

Díky zpívání Hare Kṛṣṇa mantry bez přestupků ve společnosti oddaných očistíme své srdce a ztratíme zájem o všechny vnější věci:

(Pán Śiva Pánu Viṣṇuovi): Oddaný, jehož srdce je zcela očištěno procesem oddané služby a jehož Bhaktidevī obdařila svou přízní, není zmaten hmotnou energií, která je jako temná studna. Jelikož se takto zcela zbavil všeho hmotného znečištění, je šťastný, protože chápe Tvé jméno, slávu, podobu, činnosti atd.

Śrīmad-Bhāgavatam (3.25.25) uvádí:

satāṁ prasaṅgān mama vīrya-saṁvido
bhavanti hṛt-karṇa-rasāyanāḥ kathāḥ
taj-joṣaṇād āśv apavarga-vartmani
śraddhā ratir bhaktir anukramiṣyati

Ve společnosti čistých oddaných může člověk pochopit transcendentální jméno, slávu, vlastnosti a činnosti Nejvyšší Osobnosti Božství. Śrī Caitanya Mahāprabhu opakovaně zdůrazňoval:

’sādhu-saṅga‘, ’sādhu-saṅga‘—sarva-śāstre kaya
lava-mātra sādhu-saṅge sarva-siddhi haya
(Cc., Madhya 22.54)

Pouhým stykem s čistým oddaným udělá člověk úžasný pokrok ve vědomí Kṛṣṇy. Sādhu-saṅga, společnost oddaného, znamená být neustále zaměstnán činnostmi vědomí Kṛṣṇy – zpívat mantru Hare Kṛṣṇa a jednat pro Kṛṣṇu. Zpívání mantry Hare Kṛṣṇa očišťuje, a proto ho Śrī Caitanya Mahāprabhu doporučoval. Ceto-darpaṇa-mārjanam – zpíváním Kṛṣṇových jmen se očistí zrcadlo srdce a oddaný ztratí zájem o cokoliv vnějšího. Srdce toho, kdo je pod vlivem vnější energie Pána, je nečisté, a on proto nevidí, jak se vše pojí s Nejvyšší Osobností Božství. Idaṁ hi viśvaṁ bhagavān ivetaraḥ (ŚB. 1.5.20). Ten, jehož srdce je očištěno, vidí, že celý vesmírný projev není ničím jiným než Nejvyšší Osobností Božství, ale osoba s nečistým srdcem vidí věci jinak. Prostřednictvím sat-saṅgy, styků s oddanými, tedy člověk dokonale očistí své srdce.

Toho, kdo má čisté srdce, nikdy nepřitahuje vnější energie, která nabádá individuální duši, aby se snažila vládnout hmotné přírodě. Čisté srdce oddaného, který oddaně slouží formou naslouchání, opěvování, vzpomínání atd., není nikdy rozrušené. Činností oddané služby je celkem devět, ale oddaného s čistým srdcem nic nerozruší, ať už se věnuje kterékoli z nich. Během praktikování bhakti-yogy je nutné se vyhýbat deseti přestupkům při zpívání mahā-mantry a šedesáti čtyřem přestupkům při uctívání Božstev. Když oddaný důsledně dodržuje pravidla a předpisy, Bhaktidevī je s ním velice spokojena a žádné vnější vlivy ho nerozruší. … Dá se tedy říci, že když člověk očistí své srdce stykem s oddanými a vyhýbání se přestupkům při opěvování a uctívání Pána, Pán mu vyjeví své transcendentální jméno, podobu a činnosti.

Śrīmad-Bhāgavatam 4.24.59

Pán Caitanya zavedl společné zpívání Hare Kṛṣṇa, aby se tak mysl lidí obecně mohla očistit:

Nečistoty v mysli jsou příčinou hmotné existence. Dokáže-li člověk očistit svou mysl, okamžitě dosáhne svého původního postavení – vědomí Kṛṣṇy  – , a jeho život tak bude úspěšný. Všichni velcí světci v posloupnosti oddané služby proto důrazně doporučovali proces naslouchání. Śrī Caitanya Mahāprabhu zavedl společné zpívání Hare Kṛṣṇa mantry, aby dal každému možnost slyšet Kṛṣṇovo svaté jméno, protože ten, kdo slyší Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare, se očišťuje (ceto-darpaṇa-mārjanam, Cc., Antya 20.12).

Śrīmad-Bhāgavatam 5.18.11

Abychom očistili srdce od všech nečistot (jako karma, jñāna a yoga) a usadili tam Nejvyšší Osobnost Božství, musíme zpívat svaté jméno:

Uklizeny byly také všechny cesty před branami chrámu a nikdo nebyl schopen říci, jak se to přesně stalo.

Ve svém komentáři ohledně čištění chrámu Guṇḍici Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākur říká, že Śrī Caitanya Mahāprabhu zde jako světový vůdce osobně učí, jak přijmout Pána Kṛṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, ve svém očištěném a uklidněném srdci. Chce-li někdo vidět Kṛṣṇu ve svém srdci, musí je nejprve očistit, jak to Śrī Caitanya Mahāprabhu nařizuje ve své Śikṣāṣṭace: ceto-darpaṇa-mārjanam. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu je potvrzeno, že v tomto věku jsou lidská srdce zvláště nečistá: hṛdy antaḥ-stho hy abhadrāṇi. Śrī Caitanya Mahāprabhu všechny nabádá, aby zpívali Hare Kṛṣṇa mantru, a tak smyli veškerou špínu nahromaděnou v srdci. Prvním výsledkem bude čisté srdce (ceto-darpaṇa-mārjanam). Toto prohlášení potvrzuje i Śrīmad-Bhāgavatam (1.2.17):

śṛṇvatāṁ sva-kathāḥ kṛṣṇaḥ
puṇya-śravaṇa-kīrtanaḥ
hṛdy antaḥ-stho hy abhadrāṇi
vidhunoti suhṛt satām

„Śrī Kṛṣṇa, Osobnost Božství, je Paramātmou (Nadduší) v srdci každého a dobrodincem pravdomluvných oddaných. Odstraňuje touhu po hmotném požitku ze srdce oddaného, který vychutnává Jeho poselství, jež je samo o sobě ctnostné, pokud je správně předneseno a vyslechnuto.“

Chce-li oddaný očistit své srdce, musí opěvovat slávu Pána Śrī Kṛṣṇy a naslouchat o ní (śṛṇvatāṁ sva-kathāḥ kṛṣṇaḥ). Jde o jednoduchý postup. Kṛṣṇa osobně s očistou srdce pomůže, protože v něm již sídlí. Kṛṣṇa tam chce být i nadále a poskytovat vedení; je pouze potřeba udržovat svoje srdce tak čisté jako chrám Guṇḍici uklizený Śrī Caitanyou Mahāprabhuem. Oddaný proto musí své srdce očišťovat tak, jako Pán čistil Guṇḍicin chrám. Touto cestou se člověk může uklidnit a obohatit svůj život v oddané službě. Dokud je srdce plné stébel, zrníček písku, plevelu nebo prachu (anyābhilāṣa-pūrṇa), není možné v něm usadit Nejvyšší Osobnost Božství. Srdce musí být očištěné od všech hmotných motivů pocházejících z plodu chtivého jednání, spekulativního poznání, mystické yogy a mnoha dalších podob takzvané meditace. Srdce je třeba čistit bez postranních úmyslů. Jak říká Śrīla Rūpa Gosvāmī: anyābhilāṣitā-śūnyaṁ jñāna-karmādy-anāvṛtam. Jinak řečeno, člověk nemá mít žádné vedlejší motivy. Neměl by usilovat o hmotný pokrok, snažit se poznat Nejvyššího spekulativním poznáním, plodu chtivou činností, přísnou askezí a tak dále. Všechny tyto činnosti jsou v rozporu s přirozeným růstem spontánní lásky k Bohu. Jakmile jsou přítomny v srdci, je nečisté a není vhodným místem, kde by mohl Kṛṣṇa usednout. Přítomnost Pána v našem srdci nemůžeme vnímat, dokud není očištěné.

Hmotná touha je vysvětlena jako touha užívat si co nejvíce hmotného světa. V moderním jazyce se tomu říká ekonomický rozvoj. Přehnaná touha po ekonomickém rozvoji je považována za stébla a zrnka písku v srdci. Srdce toho, kdo je příliš pohroužen v hmotných činnostech, zůstane vždy neklidné. Narottam dās Ṭhākur říká:

saṁsāra viṣānale, divā-niśi hiyā jvale,
juḍāite nā kainu upāya

Jinými slovy, usilování o hmotné bohatství je v rozporu se zásadami oddané služby. Hmotný požitek zahrnuje činnosti, jako jsou velké oběti pro příznivé výsledky, rozdávání milodarů, podstupování askeze, povýšení se na vyšší planetární soustavy, a dokonce i šťastný život v tomto hmotném světě.

Novodobé hmotné výhody jsou jako prach hmotného znečištění. Když je tento prach rozvířen vírem plodu chtivých činností, zahalí srdce. Tak je zrcadlo srdce pokryto prachem. Lidé chtějí konat mnoho příznivých i nepříznivých činností, ale nevědí, jak život za životem udržují své srdce v nečistém stavu. Je zřejmé, že ten, kdo není schopen vzdát se touhy po plodu chtivých činnostech, je pokryt prachem hmotného znečištění. Karmī si obvykle myslí, že následkům plodu chtivých činností se dá čelit jinou karmou neboli plodu chtivou činností, což je ovšem mylná představa. Pokud jí někdo podlehne, podvádí svými činnostmi sám sebe. Přirovnává se to ke koupeli slona. Slon se může v řece důkladně vykoupat, ale jakmile vyleze na břeh, celý se popráší hlínou. Jestliže někdo trpí za svoje minulé plodu chtivé činnosti, nemůže své utrpení odstranit příznivými činnostmi. Utrpení lidstva nelze zabránit hmotnými plány. Rozvoj vědomí Kṛṣṇy je jediný způsob, jak je odstranit. Očista srdce začne tehdy, když člověk přijme proces rozvíjení vědomí Kṛṣṇy a zapojí se do oddané služby Pánu, která začíná opěvováním Pánovy slávy a nasloucháním o ní. …

Neosobní spekulace, monismus (splynutí s Nejvyšším), spekulativní poznání, mystická yoga a meditace jsou přirovnány k zrnkům písku, která srdce pouze dráždí. Takovými činnostmi nikdo Nejvyšší Osobnost Božství neuspokojí, ani tak Pánu neumožníme klidně spočívat v našem srdci. Takové činnosti Ho naopak rozruší. Yogī a jñānī někdy na začátku zpívají Hare Kṛṣṇa mahā-mantru jako úvod ke svým dalším činnostem, ale když se potom mylně domnívají, že se už z otroctví hmotné existence vysvobodili, se zpíváním přestanou. Nechápou, že konečným cílem je Pánova podoba či Jeho jméno. Takovým ubohým stvořením se Pánovy přízně nikdy nedostane, protože nevědí, co je oddaná služba. Pán Kṛṣṇa je v Bhagavad-gītě popisuje takto:

tān ahaṁ dviṣataḥ krūrān
saṁsāreṣu narādhamān
kṣipāmy ajasram aśubhān
āsurīṣv eva yoniṣu

„Ty, kdo jsou závistiví, podlí a nejnižší z lidí, znovu a znovu vrhám do oceánu hmotné existence, do různých démonských životních druhů.“ (Bg 16.19)

Śrī Caitanya Mahāprabhu nám svým praktickým příkladem ukázal, že se všechna zrnka písku musí pečlivě vysbírat a vyhodit. Śrī Caitanya Mahāprabhu uklidil i před chrámem, protože se obával, aby se zrnka písku nedostala znovu dovnitř. Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākur v této souvislosti vysvětluje, že i u toho, kdo se již zbavil touhy po plodonosných činnostech, se někdy v srdci znovu projeví jemná touha jednat plodonosným způsobem. Člověka často napadne, že začne podnikat, aby zlepšil své oddané činnosti. Znečištění je ale tak silné, že může časem přerůst v mylná chápání označená jako kuṭi-nāṭi (vyhledávání chyb) a pratiṣṭhāśā (touha být známý, slavný a mít vysoké postavení), jīva-hiṁsā (zášť vůči jiným živým bytostem), niṣiddhācāra (přijímání věcí zakázaných śāstrami), kāma (touha po hmotném zisku) a pūjā (hlad po popularitě). Slovo kuṭi-nāṭi znamená „pokrytectví“. Příkladem pratiṣṭhāśi je snaha napodobovat Śrīlu Haridāse Ṭhākura životem na odlehlém místě, i když ve skutečnosti jde spíše o získání slávy –  jinými slovy, člověk si myslí, že ho budou hlupáci považovat za někoho na stejné úrovni jako Haridāse Ṭhākura jen proto, že žije na odlehlém místě. To vše jsou hmotné touhy. U začátečníka je jisté, že bude atakován také dalšími hmotnými touhami, jako je touha po ženách a penězích. Srdce se tak znovu naplňuje nečistotami a je čím dál tím tvrdší, přesně jako srdce materialisty. Postupně si člověk začne přát, aby se stal uznávaným oddaným nebo avatārem (inkarnací).

Slovo jīva-hiṁsā (zášť vůči jiným živým bytostem) ve skutečnosti znamená přestat kázat filozofii vědomí Kṛṣṇy. Kázání se popisuje jako paropakāra, činnost přinášející prospěch druhým. Ti, kdo si nejsou vědomi prospěchu z oddané služby, musí být vzděláváni kázáním. Pokud však někdo přestane kázat a usadí se na odlehlém místě, jde o hmotné jednání. Hmotným způsobem jedná také ten, kdo chce dělat ústupky māyāvādīm. Oddaný by nikdy neměl dělat ústupky neoddaným. Pokud někdo jedná jako profesionální guru, mystický yogī nebo předvádí zázraky, může podvádět veřejnost a získat pověst úžasného mystika, to vše je však považováno za prach, stébla a zrnka písku v srdci. Navíc je potřeba následovat usměrňující zásady a netoužit po nedovoleném sexu, hazardování, omamných látkách a mase.

Aby nás Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu prakticky poučil, vyčistil chrám dvakrát. Druhé čištění bylo zevrubnější. Záměrem bylo odstranit všechny překážky na cestě oddané služby. Pán čistil chrám s velkým odhodláním, což je zřejmé z toho, že k úklidu použil i své oblečení. Śrī Caitanya Mahāprabhu chtěl osobně dohlédnout na to, že chrám bude důkladně vyčištěn jako mramor. Čistý mramor působí chladivě. Oddaná služba znamená získat klid od veškerého rozrušení způsobeného hmotnými nečistotami; je to proces, který uklidňuje mysl. Mysl bude klidná a zcela čistá jedině tehdy, když nebudeme toužit po ničem jiném než po oddané službě.

I když mohou být všechny nečisté věci ze srdce odstraněny, někdy zůstane v mysli jemná touha po impersonalismu, monismu, úspěchu a čtyřech principech zbožného jednání (dharma, artha, kāma a mokṣa). To vše je jako skvrny na čisté látce, a i ty chtěl Śrī Caitanya Mahāprabhu také všechny vyčistit.

Śrī Caitanya Mahāprabhu nás svým praktickým jednáním učí, jak očistit srdce. Jakmile je srdce očištěno, měli bychom pozvat Pána Śrī Kṛṣṇu, aby se v něm usadil, a měli bychom uspořádat slavnost s rozdáváním prasādam a zpíváním Hare Kṛṣṇa mahā-mantry. Śrī Caitanya Mahāprabhu každého oddaného učil svým chováním. Stejnou zodpovědnost přijímá každý, kdo šíří učení Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Pán při úklidu jednotlivé osoby káral i chválil a ti, kdo jednají v roli ācāryů, se musí od Śrī Caitanyi Mahāprabhua naučit vychovávat oddané osobním příkladem. S těmi, kdo byli schopni z chrámu odstranit nežádoucí věci, byl Pán velice spokojen. Tomu se říká anartha-nivṛtti, očištění srdce od všech nežádoucích věcí. Čištěním chrámu Guṇḍici nás Śrī Caitanya Mahāprabhu naučil, jak vyčistit a utišit srdce, aby bylo možné v něm přijmout Pána Śrī Kṛṣṇu a On tam mohl nerušeně pobývat.

Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 12.135

Nejjednodušší cestou k očištění mysli od hmotného znečištění je v tomto věku zpívání Hare Kṛṣṇa mantry:

Když jsou z mysli smyty všechny hmotné nečistoty, jedná samotné čisté vědomí. Zvuková vibrace z duchovního nebe může okamžitě odstranit veškeré hmotné znečištění. To potvrzuje Caitanya Mahāprabhu: ceto-darpaṇa-mārjanam. Stačí, když přijmeme radu Pána Caitanyi Mahāprabhua a budeme zpívat mantru Hare Kṛṣṇa, abychom zbavili mysl všeho hmotného znečištění …. Jakmile budou tímto zpíváním všechny hmotné nečistoty smyty, okamžitě zaniknou veškeré touhy a reakce spojené s hmotnými činnostmi a začne skutečný, pokojný život. V současném věku Kaliho je vykonávání yogového postupu popsaného v tomto verši velice obtížné. Nejsme-li v takové yoze odborníky, potom nejlepší, co můžeme udělat, je přijmout cestu Pána Caitanyi Mahāprabhua: śrī-kṛṣṇa-saṅkīrtanam. Tak se můžeme jednoduchým procesem zpívání Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare vznešeně zbavit všeho hmotného znečištění. Tak, jako má život v hmotném světě svůj počátek v hmotném zvuku, má duchovní život svůj počátek v této duchovní zvukové vibraci.

Śrīmad-Bhāgavatam 4.23.17

Zpívání Hare Kṛṣṇa mantry nás očistí od všeho hmotného znečištění:

Ceto-darpaṇa-mārjanam. To je proces oddané služby. Dodržováním zásad oddané služby ve vědomí Kṛṣṇy se může očistit každý, neboť vědomí Kṛṣṇy je tak mocné, že dokáže očistit i tu nejznečištěnější třídu lidí a změnit je v prvotřídní vaiṣṇavy. To je cíl hnutí Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Narottam dās Ṭhākur říká:

vrajendra-nandana yei, śacī-suta haila sei,
balarāma ha-ila nitāi
dīna-hīna yata chila, hari-nāme uddhārila,
ta‘ra sākṣī jagāi-mādhāi

Śrī Caitanya Mahāprabhu se v této Kali-yuze zjevil zvláště proto, aby vysvobodil pokleslé duše, které neustále plánují něco, co jim přinese hmotný požitek. Dal lidem tohoto věku výhodu, že mohou zpívat Hare Kṛṣṇa mantru a tak se zcela očistit, zbavit se všeho hmotného znečištění. Jakmile se člověk stane čistým vaiṣṇavou, transcenduje všechna hmotná pojetí života.

Śrīmad-Bhāgavatam 6.18.43

Nikdo nemůže být čistší než oddaní. Každý, kdo jen jednou vysloví jméno Viṣṇua, je okamžitě očištěn zevně i vnitřně (yaḥ smaret puṇḍarīkākṣam). Jelikož oddaný neustále zpívá mantru Hare Kṛṣṇa, hmotné nečistoty tohoto světa se ho nemohou dotknout. Je tedy skutečně očištěn. Muci haya śuci haya yadi kṛṣṇa bhaje – i švec nebo ten, kdo se narodil v ševcovské rodině, se může stát brāhmaṇou (śuci), začne-li rozvíjet vědomí Kṛṣṇy. Ten, kdo má čisté vědomí Kṛṣṇy a zpívá mantru Hare Kṛṣṇa, je nejčistší bytostí v celém vesmíru.

Śrīmad-Bhāgavatam 4.12.37

Prostitutka se poklonila rostlince tulasī i Haridāsovi Ṭhākurovi a sedla si u dveří. Zatímco poslouchala, jak Haridās Ṭhākur zpíval Hare Kṛṣṇa mantru, i ona opakovala: „Ó můj Pane Hari, ó můj Pane Hari.“

Zde můžeme jasně vidět, jak vaiṣṇava osvobozuje podmíněnou duši pomocí transcendentální lsti. Prostitutka přišla Haridāse Ṭhākura znečistit, ale on si vzal za povinnost ji osvobodit. Jak je zřejmé z tohoto příběhu, cesta osvobození je velice jednoduchá. Prostitutka se s vírou a úctou sdružovala s Haridāsem Ṭhākurem, který osobně vyléčil její hmotnou nemoc zpíváním Hare Kṛṣṇa mahā-mantry. I když měla vedlejší motiv, nějakým způsobem získala společnost vaiṣṇavy a uspokojila ho tím, že příležitostně napodobovala jeho zpívání svatého jména: „Ó můj Pane Hari, ó můj Pane Hari.“ Z toho se dá vyvodit, že společnost vaiṣṇavy, zpívání svatého jména Pána a klanění se rostlince tulasī nebo vaiṣṇavovi vedou k tomu, že se z člověka stane transcendentální oddaný, zcela očištěný od veškerého hmotného znečištění.

Śrī Caitanya-caritāmṛta, Antya-līlā 3.122

Pomocí zpívání mahā-mantry se člověk očistí od hmotného znečištění a stane se způsobilým k zapojení se do oddané služby:

Jelikož jsou lidé tohoto věku velmi pokleslí, je pro ně nejjednodušší prostě jen zpívat Hare Kṛṣṇa mahā-mantru. Tak se mohou zbavit tělesného pojetí života a stát se způsobilými k vykonávání oddané služby Pánu. Nikdo se nemůže zaměstnat oddanou službou Pánu, dokud není zcela očištěný. To je potvrzeno v Bhagavad-gītě (7.28):

yeṣāṁ tv anta-gataṁ pāpaṁ
janānāṁ puṇya-karmaṇām
te dvandva-moha-nirmuktā
bhajante māṁ dṛḍha-vratāḥ

„Ti, kdo jednali zbožně v tomto i dřívějších životech a jejichž hříšné činy jsou zcela vymazány, jsou osvobozeni od dualit iluze a s odhodláním Mi slouží.“

Někdy se lidé diví, když vidí, jak se mladí muži a ženy s takovou vážností připojují k tomuto hnutí pro vědomí Kṛṣṇy. Jelikož se vzdali hříšných činností – nedovoleného sexu, jedení masa, požívání omamných látek a hazardování – a přísně následují pokyny duchovního mistra, jsou zbaveni veškerých nečistot. Tak se mohou naplno zaměstnat oddanou službou Pánu.

Śrī Caitanya-caritāmrta, Madhya-līlā 6.242