1. Pro představování knih a filozofie může kazatel nosit civilní oděv

 

Prvořadou povinností paramahaṁsů neboli vaišnavských sannyāsīnů je kázat. Za účelem kázání mohou někdy přijímat symboly sannyāsu, jako je daṇḍa a kamaṇḍalu, a jindy nemusí. ... Takový sannyāsī si může vybrat, zda znaky sannyāsu přijme, či odmítne. Jeho jedinou myšlenkou je: “Kde je nějaká příležitost k šíření vědomí Kṛṣṇy?” Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy někdy posílá své sannyāsīny do cizích zemí, kde daṇḍa a kamaṇḍalu nejsou příliš uznávány. Posíláme tedy kazatele, aby představovali naše knihy a filozofii v šatech, které se tam nosí. Naším výlučným zájmem je přivést lidi k vědomí Kṛṣṇy. Śrīmad-Bhāgavatam 7.13.9

 

2. Pro kázání mohou oddaní nosit západní oděv

 

Členové Mezinárodní společnosti pro vědomí Kṛṣṇy někdy, zvláště na Západě, zjišťují, že je těžké při distribuci knih zastavovat lidi, protože lidé neznají tradiční šafránové oblečení oddaných. Ptali se proto, zda mohou na veřejnosti nosit evropské a americké oblečení. Z pokynů, které dal Sārvabhauma Bhaṭṭācārya Mahārājovi Pratāparudrovi, chápeme, že můžeme svoje oblečení měnit, jakkoliv je to pro naši službu třeba. Když naši členové mění oblečení kvůli stykům s veřejností nebo distribuci našich knih, neporušují tím zásady oddané služby. Hlavní zásadou je šířit hnutí pro vědomí Kṛṣṇy, a pokud se kvůli tomu někdo musí obléknout do běžného západního oblečení, nemělo by se proti tomu nic namítat. Cc. Madhya 14.5