Osvobození od hříšných reakcí je pouhým vedlejším produktem zpívání svatého jména. Jeho skutečným výsledkem je extatická láska ke Kṛṣṇovi:
Ve shromáždění padla zmínka o tom, že Haridās Ṭhākur pronáší 300 000 svatých jmen Kṛṣṇy denně, a všichni učenci tak začali hovořit o slávě svatého jména. Někteří z nich říkali: „Zpíváním svatého jména Pána se člověk zbaví všech následků hříšného života.“ Haridās Ṭhākur se proti tomu ohradil: „Tato dvě požehnání nejsou skutečným výsledkem zpívání svatého jména. Zpíváním svatého jména bez přestupků člověk probudí svou extatickou lásku k lotosovým nohám Kṛṣṇy.“ ,Ten, kdo je opravdu pokročilý a nachází radost ve zpívání svatého jména Pána, který je mu nesmírně drahý, je rozrušen a hlasitě zpívá svaté jméno. Také se směje, pláče, je neklidný a zpívá svaté jméno jako šílenec, aniž by se staral o lidi kolem.‘ Osvobození a zánik následků hříšného života jsou dva průvodní jevy zpívání svatého jména Pána. Příklad nacházíme v paprscích ranního slunečního svitu. ,Stejně jako vycházející slunce na celém světě okamžitě rozptýlí temnotu hlubokou jako oceán, tak i svaté jméno Pána, pronesené jen jednou bez přestupků, rozptýlí veškeré následky hříšného života živé bytosti. Všechna sláva tomuto svatému jménu Pána, které je příznivé pro celý svět.‘ “ Po přednesení tohoto verše Haridās Ṭhākur řekl: „Ó učenci, vysvětlete prosím význam tohoto verše. Když slunce začíná vycházet, tak rozptýlí temnotu noci ještě dřív, než je vidět. S prvními paprsky slunečního světla okamžitě zmizí strach ze zlodějů, duchů a démonů. Jakmile je slunce již vidět, vše se ukáže a každý začne vykonávat své náboženské činnosti a předepsané povinnosti. Podobně i první náznak probuzení zpívání svatého jména Pána bez přestupků rozptýlí následky hříšného života. A když potom oddaný zpívá svaté jméno bez přestupků, procitne ke službě v extatické lásce k lotosovým nohám Kṛṣṇy. Osvobození je zanedbatelným výsledkem záblesku probouzejícího se zpívání svatého jména bez přestupků.“
Śrī Caitanya-caritāmṛta, Antya-līlā 3.176-186
Svaté jméno přináší lásku ke Kṛṣṇovi:
Svaté jméno Kṛṣṇy je tak přitažlivé, že každý, kdo je zpívá, včetně všech pohyblivých i nehybných bytostí, a dokonce i samotného Pána Kṛṣṇy, je naplněn láskou ke Kṛṣṇovi. To je výsledek zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry.
Śrī Caitanya-caritāmṛta, Antya-līlā 3.268
Absolutní Pravda je Śrī Kṛṣṇa a láskyplné oddanosti s čistou láskou ke Śrī Kṛṣṇovi lze dosáhnout společným zpíváním svatého jména, které je základem veškeré blaženosti.
Śrī Caitanya-caritāmṛta, Ādi-līlā 1.96
Výsledkem zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry je tak velký duchovní pokrok, že ukončí naši hmotnou existenci a zároveň získáme lásku k Bohu. Svaté jméno Kṛṣṇy je tak mocné, že i když jej jen jednou proneseme, snadno přijdeme k tomuto transcendentálnímu bohatství.
Śrī Caitanya-caritāmṛta, Ādi-līlā 8.28
Pomocí zpívání svatého jména bez přestupků dosáhneme lásky k Bohu:
(Pán Caitanya Sanātanovi Gosvāmīmu): „Nejdůležitějším z těchto devíti způsobů oddané služby je neustálé zpívání svatého jména Pána. Ten, kdo to dělá a vyhýbá se zároveň deseti druhům přestupků, snadno dosáhne té nejcennější lásky k Bohu.“
Śrī Caitanya-caritāmṛta, Antya-līlā 4.71
Když se někdo nachází na transcendentální úrovni zpívání svatého jména, dosáhne lásky k Bohu:
Díky zpívání svatého jména Pána se prostřednictvím zvukové vibrace můžeme přímo stýkat s Nejvyšším Pánem. Při praktikování recitování této zvukové vibrace procházíme třemi stupni rozvoje: úrovní s přestupky, úrovní očišťování a transcendentální úrovní. Na úrovni s přestupky ještě stále můžeme toužit po všem možném hmotném štěstí, avšak na druhé úrovni se od všeho hmotného znečištění osvobodíme. Když se nakonec dostaneme na transcendentální úroveň, dosáhneme té nejžádanější pozice - úrovně lásky k Bohu. Pán Caitanya učil, že to je ta nejvyšší úroveň dokonalosti pro lidské bytosti.
Zlatý avatār
Díky zpívání svatého jména se osvobodíme od hmotných činností a rozvineme lásku ke Kṛṣṇovi:
(Pán Caitanya Satyarājovi): „Když člověk zpívá svaté jméno Pána, ničí tím své zapletení v hmotných činnostech. Potom bude velmi přitahován ke Kṛṣṇovi, a tak se v něm probudí jeho dřímající láska ke Kṛṣṇovi.“
Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 15.109
Neustálým zpíváním svatého jména člověk velice snadno dosáhne osvobození a lásky k Bohu:
(Pán Caitanya Prakāśānandovi Sarasvatīmu): „Neustále rozebírej Śrīmad-Bhāgavatam a zpívej svaté jméno Pána Kṛṣṇy. Tak snadno dosáhneš osvobození a budeš povýšen na úroveň požívání si lásky k Bohu.“
Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 25.154
Zpívání svatého jména rozproudí vlny lásky ke Kṛṣṇovi:
(Pán Caitanya Svarūpovi Dāmodarovi a Rāmānandovi Rāyovi): „Veškerých nežádoucích návyků se lze zbavit pouhým zpíváním svatého jména Pána Kṛṣṇy. Tímto způsobem lze probudit štěstí a rozproudit vlny lásky ke Kṛṣṇovi.“
Śrī Caitanya-caritāmṛta, Antya-līlā 20.11
Zdokonalí-li se někdo ve zpívání svatého jména, zcela jistě dosáhne lásky k Bohu:
Pán poté řekl Sanātanovi Gosvāmīmu, že společnost dobrých oddaných, zaměstnání se v transcendentální službě Pánu, porozumění Śrīmad-Bhāgavatamu, zpívání svatého jména Pána a sídlo ve svatém místě jako Vṛndāvan či Mathurā jsou všechny nesmírně důležité k povýšení se na transcendentální úroveň. Není nutné dosáhnout dokonalosti ve všech pěti činnostech, stačí i jen v jedné z nich, a budeme bezpochyby povýšeni na úroveň lásky k Bohu.
Zlatý avatār
Úžasné plody lásky k Bohu jsou šířeny skrze zpívání mahā-mantry:
Plody lásky k Bohu, které oddaní rozdávají po celém světě, jsou tak lahodné, že každý, kdo je ochutná, je jimi okamžitě omámen.
Zde jsou popsány úžasné plody lásky k Bohu, které rozdává Pán Caitanya Mahāprabhu. Máme praktickou zkušenost s tím, že každý, kdo tyto plody přijme a upřímně je ochutná, se do nich okamžitě zblázní. Omámen darem Caitanyi Mahāprabhua v podobě Hare Kṛṣṇa mahā-mantry pak zanechá všech zlozvyků. Výroky Śrī Caitanya-caritāmṛty jsou tak praktické, že si je každý může ověřit. Co se nás týče, jsme si při rozdávání těchto úžasných plodů lásky k Bohu zpíváním mahā-mantry – Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare – naprosto jisti úspěchem.
Śrī Caitanya-caritāmṛta, Ādi-līlā 9.48
- Jak zpívání svatého jména pozvedává člověka na úroveň extatické čisté oddané služby Kṛṣṇovi:
(Pán Caitanya Svarūpovi Dāmodarovi a Rāmānandovi Rāyovi): „Společným zpíváním Hare Kṛṣṇa mantry lze zničit hříšné podmínky hmotné existence, očistit nečisté srdce a probudit všechny druhy oddané služby. Výsledkem zpívání svatého jména je to, že člověk probudí svou lásku ke Kṛṣṇovi a vychutnává si transcendentální blaženost. Nakonec dosáhne Kṛṣṇovy společnosti a s oddaností Mu slouží, jako by se nořil do velkého oceánu lásky.
Śrī Caitanya-caritāmṛta, Antya-līlā 20.13-14
Stykem s čistými oddanými věnujícími se zpívání Hare Kṛṣṇa mantry se naše srdce očistí a my rozvineme čistou lásku ke Kṛṣṇovi:
Příkladem povýšení na úroveň extatické lásky dodržováním usměrňujících zásad oddané služby je životní příběh Nārady, který sám líčí Vyāsadevovi ve Śrīmad- Bhāgavatamu. Nārada vypráví o svém předchozím životě a o tom, jak pokročil na úroveň extatické lásky. Sloužil čistým oddaným a naslouchal jejich rozhovorům a písním. Jelikož mohl naslouchat zábavám a písním o Kṛṣṇovi z úst čistých oddaných, v jeho srdci se vyvinula velká připoutanost k těmto námětům. Velice toužil naslouchat těmto příběhům, a proto se v něm postupně rozvíjela extatická láska ke Kṛṣṇovi. Tato extatická láska předchází čisté lásce ke Kṛṣṇovi a v dalším verši Nārada potvrzuje, že pravidelným nasloucháním velkým světcům postupně vyvinul lásku k Bohu. V prvním zpěvu, páté kapitole, 28. verši Bhāgavatamu Nārada dále říká: „Nejprve jsem pobýval ve společnosti velkých světců během období dešťů. Každé ráno a každý večer jsem je slyšel zpívat a odříkávat Hare Kṛṣṇa mantru, a tak se mé srdce postupně očistilo. Poslouchal jsem je s velkou pozorností, a tehdy vliv kvalit hmotné nevědomosti a vášně zmizel a já jsem se pevně ustálil v oddané službě Pánu.“
Existují praktické příklady toho, jak se může člověk pouhou společností čistých oddaných pozvednout na úroveň extatické lásky. Je proto nezbytné, abychom se neustále stýkali s čistými oddanými, kteří ráno a večer zpívají Hare Kṛṣṇa mantru. Člověk tím dostane možnost očistit své srdce a rozvíjet extatickou čistou lásku ke Kṛṣṇovi.
Nektar oddanosti
Díky zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry se naše srdce očistí, naše láska ke Kṛṣṇovi a náš věčný vztah k Němu se obnoví a my se vrátíme zpátky k Bohu:
V tomto věku jsme všichni pokleslí, ale Nejvyšší Pán se zjevil jako Caitanya Mahāprabhu, aby nám dal lásku k Bohu přímo. To Jeho společníci opěvovali. Rūpa Gosvāmī prohlásil:
namo mahā-vadānyāya
kṛṣṇa-prema-pradāya te
kṛṣṇāya kṛṣṇa-caitanya-
nāmne gaura-tviṣe namaḥ
V tomto verši je Śrī Caitanya Mahāprabhu nazýván mahā-vadānyou, nejvelkodušnější ze všech štědrých osob, neboť dává Kṛṣṇu tak snadno, že kdokoliv může Kṛṣṇy dosáhnout prostým zpíváním Hare Kṛṣṇa mahā-mantry. Měli bychom proto využít požehnání Śrī Caitanyi Mahāprabhua, a když budeme zpíváním Hare Kṛṣṇa mantry zbaveni všech nečistot (ceto-darpaṇa-mārjanam), velice snadno pochopíme, že Kṛṣṇa je jediným cílem lásky (kīrtanād eva kṛṣṇasya mukta-saṅgaḥ paraṁ vrajet).
Člověk tedy nemusí podstupovat tvrdou askezi trvající mnoho tisíc let; potřebuje se jen naučit, jak milovat Kṛṣṇu a neustále Mu sloužit (sevonmukhe hi jihvādau svayam eva sphuraty adaḥ, Bhakti-rasāmṛta-sindhu 1.2.234). Pak se bude moci velmi snadno vrátit domů, zpátky k Bohu. Nemusíme Pána přivádět sem za nějakým hmotným účelem, například abychom měli syna nebo cokoliv jiného. Pokud se vrátíme domů, zpátky k Bohu, bude nám vyjeven náš skutečný, věčný vztah s Pánem, a ten budeme věčně rozvíjet. Zpíváním Hare Kṛṣṇa mantry postupně rozvineme náš věčný vztah s Nejvyšší Osobou, a tak dosáhneme dokonalosti zvané svarūpa-siddhi. Měli bychom využít tohoto požehnání a vrátit se domů, zpátky k Bohu. Śrīla Narottam dās Ṭhākur proto ve své písni říká: patita-pāvana-hetu tava avatāra – Caitanya Mahāprabhu se zjevil jako inkarnace, aby vysvobodil všechny pokleslé duše, jako jsme my, a dal nám přímo lásku k Bohu. Tohoto velkého požehnání velké Osobnosti Božství musíme využít.
Śrīmad-Bhāgavatam 10.3.37-38
Každý, kdo dosáhl transcendentální náklonnosti ke Kṛṣṇovi pomocí neustálého zpívání Jeho svatého jména, zůstává za jakýchkoli podmínek života spokojen, když si jen vzpomene na svaté jméno:
Podobně mluví i člověk, který poklesl do pekelných životních podmínek. Oslovil Nejvyššího Pána následovně: „Můj drahý Pane, Yamarāj mě přivedl do míst, která jsou plná odporných a nepříjemných zápachů. Je zde tolik hmyzu a červů a jsem obklopen výkaly různých nemocných lidí. Při pohledu na tento hrůzný výjev mě začínají bolet oči a začínám být téměř slepý. Proto se modlím, ó můj Pane, vysvoboditeli z pekelných podmínek. Poklesl jsem do tohoto pekla, ale neustále se budu snažit vzpomínat na Tvé svaté jméno a tímto způsobem se budu snažit udržet tělo a duši pohromadě.“ To je další příklad extatické lásky ke Kṛṣṇovi v hrůzné situaci.
Je třeba pochopit, že jakýkoli člověk, který neustále zpívá svatá jména Pána – Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare – získal transcendentální pouto ke Kṛṣṇovi, a tak v jakýchkoli životních podmínkách zůstává spokojen při pouhé vzpomínce na Pánovo jméno s plnou náklonností a extatickou láskou.
Nektar oddanosti
Zatímco svaté jméno Pána Rāmy přináší osvobození, svaté jméno Pána Kṛṣṇy dává extatickou lásku ke Kṛṣṇovi:
Tento verš nepřímo vysvětluje význam zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry. Hare Kṛṣṇa mahā-mantra – Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare – obsahuje jak jméno Pána Kṛṣṇy, tak jméno Pána Rāmy. Pán Rāma dává příležitost dosáhnout osvobození, ale pouhým osvobozením živá bytost nezíská ten pravý duchovní prospěch. Někdy se stává, že ten, kdo je vysvobozen z hmotného světa, ale nemá útočiště u lotosových nohou Kṛṣṇy, znovu poklesne do hmotného světa. Osvobození je jako stav rekonvalescence, ve kterém již člověk nemá horečku, ale ještě není úplně zdravý. Pokud v tomto stavu není opatrný, nemoc se mu může vrátit. …
Hare Kṛṣṇa mahā-mantra však dává osvobození, a zároveň nabízí útočiště u lotosových nohou Kṛṣṇy. Ten, kdo po osvobození přijme útočiště u lotosových nohou Kṛṣṇy, rozvine svou dřímající extatickou lásku ke Kṛṣṇovi, což je ta nejvyšší dokonalost života.
Śrī Caitanya-caritāmṛta, Antya-līlā 3.257
Obnovení lásky k Bohu nezávisí na mechanickém naslouchání a opěvování, nýbrž na Pánově bezpříčinné milosti:
(Oddaná služba) je veliká transcendentální věda, která začíná nasloucháním a opěvováním jména, proslulosti, slávy atd. Nejvyšší Osobnosti Božství. Oživení dřímající náklonnosti, lásky k Bohu, nezávisí na mechanickém naslouchání a opěvování, ale zcela a výhradně na bezpříčinné milosti Pána. Je-li Pán zcela spokojen s upřímnou snahou oddaného, může ho obdařit svojí láskyplnou transcendentální službou.
Śrīmad-Bhāgavatam 1.7.6