Čistý oddaný může být prostě jen díky zpívání Hare Kṛṣṇa spokojen v jakýchkoli podmínkách:
Pro duchovního mistra, čistého oddaného, není rozdíl mezi nebem a peklem, není-li tam přítomno vědomí Kṛṣṇy. V pekle lidé mnoha způsoby trpí a v nebi si mnohými cestami užívají smyslů, avšak Pánův oddaný může v poklidu žít na jakémkoli místě, kde je vědomí Kṛṣṇy, a protože si nosí vědomí Kṛṣṇy v sobě, je vždy vnitřně spokojen. Musí-li jít do pekla, bude tam spokojen prostě jen díky zpívání Hare Kṛṣṇa. Nevěří ve skutečnosti v peklo, nýbrž v Kṛṣṇu. Podobně je-li poslán do nebe, kde je mnoho příležitostí užívat si smyslů, bude se jich držet stranou a jeho smysly budou uspokojeny Kṛṣṇou samotným. Pro službu Pánu je tedy hotov vydat se kamkoli, pročež je Kṛṣṇovi velice drahý.
Nauka o seberealizaci
Kdokoli, kdo dosáhl díky neustálému zpívání Jeho svatého jména transcendentální náklonnosti ke Kṛṣṇovi, zůstává spokojen v jakýchkoli podmínkách života, neboť prostě jen vzpomíná na Kṛṣṇu:
Podobně mluví i člověk, který poklesl do pekelných životních podmínek. Oslovil Nejvyššího Pána následovně: „Můj drahý Pane, Yamarāja mě přivedl do míst, která jsou plná odporných a nepříjemných zápachů. Je zde tolik hmyzu a červů a jsem obklopen výkaly různých nemocných lidí. Při pohledu na tento hrůzný výjev mě začínají bolet oči a začínám být téměř slepý. Proto se modlím, ó můj Pane, vysvoboditeli z pekelných podmínek. Poklesl jsem do tohoto pekla, ale neustále se budu snažit vzpomínat na Tvé svaté jméno a tímto způsobem se budu snažit udržet tělo a duši pohromadě.“ To je další příklad extatické lásky ke Kṛṣṇovi v hrůzné situaci.
Je třeba pochopit, že jakýkoliv člověk, který neustále zpívá svatá jména Pána – Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare – získal transcendentální pouto ke Kršnovi, a tak v jakýchkoli životních podmínkách zůstává spokojen při pouhé vzpomínce na Pánovo jméno s plnou náklonností a extatickou láskou.
Nektar oddanosti
Oddaný může i v pekelných podmínkách zpívat Hare Kṛṣṇa a být šťastný:
(Kumārové Pánu Viṣṇuovi): Ó Pane, i když nám určíš, abychom se narodili v pekelných životních podmínkách, modlíme se, aby naše srdce a mysli vždy sloužily Tvým lotosovým nohám, aby naše slova zkrásněla (hovorem o Tvých činnostech) stejně jako lístky tulasī obětované Tvým lotosovým nohám a aby naše uši vždy naplňovalo opěvování Tvých transcendentálních vlastností.
Ušní dírky jsou velice malé a může je naplnit jakýkoliv bezvýznamný zvuk – jak tedy mohou přijmout tak mocnou vibraci, jakou je oslavování Pána? Odpovědí zní, že ušní dírky jsou jako nebe. Stejně jako se nebe nikdy nepřeplní, ucho má takovou vlastnost, že i když ho budeme neustále naplňovat vibracemi různého druhu, bude neustále schopné přijímat víc a víc. Oddaný se nebojí, že půjde do pekla, bude-li mít možnost vždy naslouchat o slávě Pána. To je výhoda zpívání mahā-mantry Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. Člověk se může dostat do různých podmínek, ale Bůh mu dává výsadní právo zpívat Hare Kṛṣṇa. Bude-li dál zpívat svaté jméno v jakýchkoli životních podmínkách, nebude nikdy nešťastný.
Śrīmad-Bhāgavatam 3.15.49
Ač můžeme v hmotném životě být někdy nahoře a někdy dole, musíme se věnovat vědomí Kṛṣṇy prostřednictvím zpívání mahā-mantry:
Celá populace by měla oslavovat Pána Kṛṣṇu a v jejím nejlepším zájmu se připojit k tomuto hnutí pro vědomí Kṛṣṇy. To, co děláme, je snadné a nápomocné. Prostě jen zpíváme mahā-mantru, Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. Pán Caitanya proto doporučil, že člověk by se neměl ohlížet na to, že je někdy v životě nahoře a někdy dole. Hmotný život je dočasný, takové věci prostě přicházejí a odcházejí. Když přijdou, měli bychom zůstat snášenlivými jako strom a pokornými jako tráva na ulici, dozajista se však musíme zaměstnat ve vědomí Kṛṣṇy prostřednictvím zpívání Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare.
Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství