67-03 „Pokud jde o vydávání mých knih, víte, že od doby, kdy jsem přijel sem, je práce zastavena a to je pro mě velká ztráta. Mým hlavním úkolem je vydat Šrímad-Bhágavatam a dokončit jej během mého života. Kázání v západních zemích je však také mou povinností, jelikož mi to nařídil můj duchovní mistr. Myslel jsem, že budu moci vydávat své knihy v Americe, ale je to velmi drahé. Proto musím zařídit jejich tisk v Indii za každou cenu.“ (dŠP Šrí Krišandžimu, 25. března 1967)
67-05 „Chápu, že některé dívky se dobrovolně přihlásily, že budou přepisovat, a proto nyní můžeš dostat opravenou Gítá Upanišadu pěkně a správně přepsanou předtím, než bude předána do tisku. Doporučuji Rájarámovi, aby ti poslal 6. a 7. kapitolu k redakci, a já si s sebou vezmu zbytek k další redakci a přepisu.“ (dŠP Hajagrívovi, květen 1967)
67-06 „Přestože jsem prakticky na cestě smrti, nemohu zapomenout na své publikace. Přeji si, pokud budu žít nebo zemřu, abys věnoval vážnou pozornost mým publikacím. Chci ihned poslat Gítá Upanišadu k vydání do Japonska. Musí být poslán úplný čistopis Gítá Upanišady. Doufám, že jsi dokončil čistopisy alespoň sedmi kapitol. Zbytek je přepisován z diktafonu a nezdá se, že by byla možnost je redigovat zde, tak si myslím, že to musíš udělat ty. Po odeslání čistopisů toho, co jsi již udělal, budeš muset redigovat přepisy z diktafonu. Původní verše (sanskrt) je třeba převzít z vydání dr. Rádhákrišnana a anglický ekvivalent slovo od slova, stejně jako překlad a výklad, se nacházejí již na přepisech z diktafonu. Jediné, co musíš udělat, je správně je rozmístit a připravit úplný čistopis.“ (dŠP Hajagrívovi, 10. června 1967)
67-10 „Musíme vytisknout naše knihy. Ztratili jsme mnoho času redakcí a hledáním vhodného nakladatele.
Když jsem byl sám, vyšly 3 svazky, ale za poslední 2 roky jsem nedokázal vydat ani jediný další svazek. Je to velká prohra. Jestli mám jednu nebo dvě upřímné duše jako ty a pokud dokážeme vyrobit více publikací, pak bude naše poslání velkým úspěchem. Jsem připraven sedět pod stromem s jedinou upřímnou duší, a tak budu zbaven všech nemocí.“ (dŠP Brahmánandovi, 11. října 1967)
67-11 „V posledním odstavci tvého dopisu ze 7. jsi velmi ušlechtile zmínil, že se mnou můžeš pracovat na projektu Šrímad-Bhágavatam, a to bude velký úspěch mé mise. Pokud společně dokončíme úplný Šrímad-Bhágavatam vydaný společností MacMillan, je zde šance. Pečlivě se vypořádejme se situací, a jakmile se vrátím do Států, začneme se Šrímad-Bhágavatamem ve stejném duchu, v jakém jsem vydal první zpěv. Rukopisy 2. a 3. zpěvu jsou připravené, a pokud budeme společně pracovat na ostatních 9ti zpěvech, budu ti velmi zavázán. Jestli po sobě budu moci zanechat Šrímad-Bhágavatam, Gítá Upanišadu a Zlatého avatára a pokud budeš dál pracovat v duchu čistého vědomí Krišny, budeme jistě schopni poskytnout celému lidstvu jistou hmatatelnou službu. Doufám, že se máš dobře.“ (dŠP Rájarámovi, listopad 1967)
67-12 „Velmi rád slyším, že Satjavrata a ty se snažíte vydat Zlatého avatára. Nevíš, jak mě tato zpráva potěšila. Když vyjde jediná kniha, mám pocit, že jsem dobyl říši. Snaž se tedy vydávat co nejvíce knih a to zvýší krásu a prestiž naší Společnosti. Rámakrišnova Misie nemá nic podstatného, co by sdělila, ale protože mají peníze a vydali tolik brakové literatury, stali se velmi levně populárními. Můžeš si jen představovat, jak mocnou se naše Společnost stane, až budeme mít stejné množství vydaných hodnotných knih. Měli bychom vydávat nejen v angličtině, ale také v dalších důležitých jazycích, jako je francouzština a němčina.“ (dŠP Brahmánandovi, 12. prosince 1967)
67-12 „Jakmile dokončíš Gítá Upanišadu a bude předána společnosti MacMillan, začneme neprodleně práci na Bhágavatamu. Bhágavatam musí být dokončen, než mé smrtelné tělo přestane fungovat, a tvoje pomoc v této souvislosti bude velmi užitečná.“ (dŠP Rájarámovi, 14. prosince 1967)
68-02 „Tisk Bhágavatamu, který probíhá v Indii, bude téměř stejného stylu a kvality jako již vydané 3 svazky. Mou zvláštní misí je dokončit Šrímad-Bhágavatam v 60 svazcích, takže nejdůležitější věc v Mezinárodní společnosti je organizovat prodej všech knih, které vydáváš. Pokud je nižší prodej, pak se výstup knih stane úzkým hrdlem a hladká tiskařská práce se zastaví. Musíš nejen tisknout, ale i prodávat. Prosím, poraď se s panem Kalmanem, jak to udělat. Ve tvém předchozím dopise byla informace, že určitá evropská firma převezme exkluzívní odpovědnost za prodej v Evropě. Co se s tím návrhem stalo? Musíme najít nějakého prodejce.“ (dŠP Brahmánandovi, 20. února 1968)
68-11 „Prosím pokračuj ve snaze o vydávání francouzského Zpátky k Bohu. Pracujeme, aby se lidé všech jazyků a kultur s námi spojili při zpívání Hare Krišna, a k tomu potřebujeme mnoho knih v mnoha různých jazycích. Prosím, snaž se o to. Jelikož jsi Jeho upřímný služebník, Krišna ti poskytne inteligenci, abys to udělal pěkně.“ (dŠP Hansadútovi, 24. listopadu 1968)
69-01 „Jedna věc, na kterou bych tě chtěl upozornit, je tisk mých knih. V roce 1954 jsem opustil domov a pět let jsem žil na různých místech jako vánaprastha a pak jsem v roce 1959 přijal sannjás. Samozřejmě, i když jsem byl hospodářem, vydával jsem od roku 1947 Zpátky k Bohu. Ale pak mi dal můj duchovní mistr pokyn, že bych měl začít psát knihy, které budou mít trvalou povahu. Po mém přijetí sannjásu jsem začal pracovat na Šrímad-Bhágavatamu, a když byl dokončen první zpěv, s velkými obtížemi jsem vydal první díl v roce 1962, po opuštění domova, přijetí sannjásu a utracení všech peněz, které jsem měl, během pěti let, kdy jsem žil sám. V roce 1960 jsem byl bez prakticky peněz. Proto jsem musel rychle vydat první díl a poté jsem získal trochu peněz, abych mohl pokračovat. Tímto způsobem jsem vydal druhý díl v roce 1963 a třetí v roce 1965. Pak jsem začal uvažovat o cestě do vaší země a nějakým způsobem jsem byl přiveden sem.
Od doby, kdy jsem přijel, nemohu vydat čtvrtý díl Šrímad-Bhágavatamu, ale s vaší pomocí jsem od roku 1965 vydal tuto jednu knihu a nevím, co ta společnost Dai Nippon Company dělá. Dělám si velké starosti o vydání mých knih. Rukopisy, které v současné době mám, lze převést do 8 různých knih stejné velikosti, které obvykle vydávám (400 stran). Ale nevím, jak je vydám. Minulý rok, když jsem byl v Indii, jsem si myslel, že je Ačjutánanda vydá v Indii, ale ten chlapec mi nedokázal pomoci ani v nejmenším a čistým výsledkem je, že jsem přišel o psací stroj a 2000 rupií je nyní v Hitšaranově temné studni. Ačjutánandovi bylo zasláno asi 1000 rupií a podobnou částku získal z Dalmiova fondu. O to všechno jsme přišli. Co se stalo, stalo se. Nyní to myslím velmi vážně s tiskem mých knih. Pro jejich tisk mohou být tři zdroje. Jedním z nich je, že pokud společnost MacMillan má zájem vydat mé knihy, bude to velká úleva. Nezajímá mě zisk. Ale chci vidět, že jsou vydány. Dalším zdrojem je, pokud MacMillan nemá zájem, můžeme je nechat vytisknout u Dai Nippon, ale zdržovací postup této společnosti v Japonsku není příliš povzbudivý. Dalším krokem by tedy bylo založení vlastní tiskárny v Novém Vrindávanu, protože Hajagríva je připraven tam okamžitě založit tiskárnu a převzít odpovědnost za investice. Řekl mi, že by si mohl vzít půjčku od svého přítele, doktora Hendersona. V souvislosti s nákupem tiskařského stroje jsem poslal seznam, který mají vyplnit tiskaři z New Yorku a oznámit ceny tiskařských strojů, ale nepřišla žádná odpověď. Proto se tě ptám, co v této souvislosti dělat. Nakonec, pokud se nic nestane, budu nucen se vrátit do Indie, abych je vydal tam.
Doufám, že jsi již uložil částku 1300 dolarů do First National City Bank. Pokud jde o zisky z obchůdku, můžeš s nimi naložit, jak se ti zlíbí. Chrám potřebuje údržbu a vylepšení a také knižní fond vyžaduje mnoho finančních prostředků. Potřebuji vydat 8 knih a za cenu 6 000 dolarů, kterou si účtuje Dai Nippon, budu okamžitě potřebovat asi 50 000 dolarů. Ať se budou prodávat nebo ne, chci ty knihy vidět vydané. To je moje přání.“ (dŠP Brahmánandovi, 9. ledna 1969)
69-05 „Až přijedeš do Nového Vrindávanu, podrobně si promluvíme o našem budoucím kázání. To je náš první úkol. Zvláště ty a Rájaráma, jste pokročilí žáci, musíte nyní konat kazatelskou práci. Právě rozšiřujeme počet středisek a musí být řádně udržována, ale naše nakladatelské oddělení musí být považováno za nejdůležitější oddělení pro kazatelskou práci.“ (dŠP Brahmánandovi, 15. května 1969)
69-07 „Přeji si, aby všechna naše literatura o vědomí Krišny byla dostupná všem lidem všech jazyků po celém světě. Jakákoliv pomoc, kterou můžeš v této souvislosti poskytnout, je tedy vždy oceňována. Ale tvým hlavním úkolem v současné době je propagovat sankírtan všem lidem v Německu. To je také velmi významná služba.“ (dŠP Šivánandovi, 22. července 1969)
70-04 „Co se týče tisku knih, nyní jej řídíš v Bostonu. Já jen chci, aby ty knihy mohly být někde nějakým způsobem vydány, to je vše. Tak to udělej, jak to uznáš za vhodné, není třeba se ptát mě. Dal jsem ti v této záležitosti plnou zodpovědnost, ale pouze pokud nastane nějaký kritický bod, můžeš se obrátit na mě.“ (dŠP Brahmánandovi, 2. dubna 1970)
70-05 „Prosím dohlédni, aby bylo francouzské a německé vydání Zpátky k Bohu vydáno co nejdříve, to je jeden z mých snů. A pak vezmeme knihy a vydáme je ve francouzštině a němčině. Můj Guru Mahárádža velmi rád vydával knihy. Vydávání knih měl raději než stavbu chrámů.“ (dŠP Tamálovi, 15. května 1970)
71-12 „Prosím, přijměte má požehnání. Myslím, že jste mi napsal dva dopisy. Váš dřívější dopis jsem také obdržel. Pokud si vzpomínám, odpověděl jsem na něj. V každém případě velmi brzo pojedu do Kolkaty a tam vám zavolám a budete moci nějakou dobu zůstat se mnou kvůli překládání pod mým vedením. Tak uvidím, jak mé knihy překládáte. Uděláte-li to velmi pěkně, pak vám to celé svěřím. To bude pro mě velkým potěšením.
Laskavě předejte má požehnání všem členům vaší rodiny. Doufám, že vás tento dopis zastihne v dobrém zdraví. Váš věčný dobrodinec, A. Č. Bhaktivédánta Svámí.
P. S. Pokud toužíte okamžitě začít překládat jednu knihu, můžete požádat Džajapatáku nebo Révatínandanu nebo kteréhokoliv z mých žáků v kolkatské pobočce, aby vám předali knihu, kteroukoliv budete potřebovat, abyste mohl začít překládat. Vezměte si jako první „Snadnou cestu na jiné planety“. (dŠP Šankarovi, 9. prosince 1971)
74-04 „Přijmi prosím má požehnání. Potvrzuji přijetí tvého dopisu ze 4. 1. 1974 spolu s novým švédským vydáním mé anglické knihy Vědomí Krišny: nejvyšší systém jógy. Samozřejmě neumím číst švédsky, ale prohlížení této knihy mi způsobilo neomezenou blaženost. Koneckonců, toto je můj hlavní úkol, vydávat knihy o vědomí Krišny. Kniha vypadá vynikající a to, že ji „hojně distribuuješ“ po celém Švédsku, korunuje úspěch našeho hnutí. Těmito knihami dobudeme Evropu. Mohu ti jen znovu a znovu děkovat s upřímnou vděčností za výrobu této knihy a modlit se ke Krišnovi, aby ti požehnal veškerým duchovním pokrokem.“ (dŠP Adžitovi, 7. dubna 1974)
74-10 „Nedostal jsem nové knihy, dozvěděl jsem se o nich od Puraňdžany, ale nedostal jsem je. Možná, že jsou zadržovány kvůli poštovnímu zpoždění v Kolkatě, ale stejně mě velmi potěšilo, že jsi je vydal. Dokonce, aniž jsem je viděl, jsem potěšen a tobě zavázán. Pokračuj v této práci. Kdykoliv vyjde kniha v jakémkoliv jazyce, stokrát mě to povzbudí.“ (dŠP Hansadútovi dásovi, 19. října 1974)
74-12 „Vytiskni prosím tolik knih, kolik je možné. To je mé skutečné potěšení. Tiskem těchto knih s naší filozofií vědomí Krišny v tolika jazycích můžeme skutečně dostat naše hnutí mezi masy lidí po celém světě, zejména v západních zemích, a můžeme doslova obrátit celé národy v Krišny si vědomé.“ (dŠP Hridajánandovi Mahárádžovi, 21. prosince 1974)
75-05 „Prosím, přijmi má požehnání. Čaitanja-čaritámrita je úplná (12 dílů), a pouze 3 díly jsou vydány, a nyní je téměř hotový 5. zpěv, tak proč nejsou tyto knihy vydány? To je náš prvořadý úkol. Všechny tyto nevydané knihy (celkem 17) musí být ihned vydány. Proč to zpoždění? Vazba u tiskáren v USA je lepší než u Dai Nippon, takže některé mohou být vydány v USA a některé v Japonsku, ale nevydané knihy musí být dokončeny ve velmi krátké době. Když vidím tolik nevydaných knih, nepovzbuzuje mě to překládat. Když vidím vytištěné knihy, povzbuzuje mě to psát víc a víc. Můžeme si o tom více promluvit na Havaji. Teď s Hansadútou urychlete vydávání. To je váš úkol. A tlačte na prodej. Požádejte v této souvislosti Tripuráriho Mahárádže spolu s ostatními. Nyní jsou tam Bhavánanda Svámí a Gargamuni Svámí. Jsou také odborníky na vydávání. Spojeným úsilím ji vydejte, jak nejrychleji je to možné. Čaitanja-čaritámrita by měla být okamžitě dokončena.“ (dŠP Ráméšvarovi, 15. května 1975)
75-07 „Ano, pokračuj ve své překladatelské práci. To je velmi důležité a spolupracuj s Jašómatínandanou. Velmi si přejeme vydávat hindské publikace a distribuovat je po celé Indii. To bude náš další program, tak to prosím udělej.“ (dŠP Niraňdžanovi dásovi, 26. července 1975)
75-07 „Proto jsem ve svém posledním dopise navrhl, že nyní jste ve zralém stáří, tak můžete přijmout život vánaprasthy, což je vaše povinnost, jelikož jste se narodil v rodině bráhmanů. Podle naší védské zásady má bráhmana přijmout čtyři ášramy, jmenovitě brahmačárí, grihastha, vánaprastha a sannjás. Ostatní nepřijímají sannjás, ale bráhmana musí na konci života přijmout sannjás.
Proto bych vám navrhl, abyste se nyní stáhl z rodinného života a přijal přinejmenším řád vánaprastha, ponechal si manželku u sebe jako asistentku a plně se věnoval překládání védské literatury, jak je to jen možné. Vypadá to, že v západních zemích je velká poptávka po skutečném poznání védské literatury. Jste učencem jak v angličtině, tak v hindštině, a tak se tímto způsobem můžete plně věnovat službě Pánu Rámačandrovi. Otevřel jsem mnoho chrámů po celém světě v počtu 100. Přiloženo je několik fotografií některých Božstev v několika chrámech.
Úplně nedávno jsme založili chrám ve Vrindávanu v ceně 5 miliónů rupií nebo více. Guvernér Uttarpradéše dr. Channa Reddy byl přítomen dva dny na slavnostní otevření. Obřadu se zúčastnili všichni Gósvámí a sannjásí, jako Akhánánanda Svámí. Máme tam dům pro hosty s asi 80 pokoji, a poslední zpráva je, že denně do chrámu přichází ne méně než 500 lidí. Prasádam je rozdáváno chudým a ostatní kupují prasádam (pakki) v rozsahu 100 rupií denně. Prodáváme také naše knihy.
Nyní chci založit chrám Rámačandry, Sítá-Rámy. To samozřejmě záleží na milosti Pána Rámačandry. Proto vás stále žádám, abyste se připojil k našemu hnutí, zcela se vzdal rodinného života a zapojil se do překladatelské práce po zbytek svého života.“ (dŠP Dínanáthovi, 26. července 1975)
75-08 „Publikace, kterou jsi vydal, je velmi pěkná. ,Exploze´ je velmi dobrá. Začal jsem s tímto druhem novin, byl jsem jediný autor, jediný redaktor, jediný nakladatel a jediný distributor. Pokračuj tedy ve vydávání. Nejméně každý měsíc by měl být vydán v Hajdarábádu jeden časopis v hindštině a v telugštině. Zařiď to tak.“ (dŠP Mahámsovi Svámímu, 3. srpna 1975)
75-09 „Dostal jsem tvůj dopis ze dne 19. září 1975 a dva výtisky dalších tří dílů Čaitanja-čaritámrity. Ano, jsem velmi potěšen tím, jak jste to udělali. Nařídil jsem vám to udělat za dva měsíce a vy jste to udělali. Vím, že jste pracovali velmi tvrdě. Obrázky jsou velmi, velmi dobré. Každému se líbí a vím, že jste pracovali obzvlášť tvrdě. Měli byste vědět, že jsem velmi potěšen, že jste splnili mou žádost bez jakéhokoliv váhání. To je váš úspěch v duchovním životě. Všechny fotografie jsou také úžasné. Ten chlapec Bhárgava odvedl pěknou práci.
Překlady… nepoužívám. Je tam nějaká chyba. Já překládám a Nitái dohlédne na to, aby byla hotová synonyma. Nyní jsem dokončil šestý zpěv a již jsem začal sedmý zpěv.“ (dŠP Rádháballabhovi dásovi, 26. září 1975)
75-11 „Ano, dělám Šrímad-Bhágavatam, snažím se jej dokončit, snažím se, jak nejlépe umím.“ (dŠP Satsvarúpovi dásovi Gósvámímu, 20. listopadu 1975)
75-11 „Měl jsem velkou radost, že jsem obdržel nové vydání Bhagavad-gíty. Je vyrobena velmi pěkně. Kdykoliv vidím nové vydání mých knih, dodává mi to takové nadšení, že se můj život prodloužil o 100 let. Děkuji ti, že mi tolik pomáháš.“ (dŠP Ráméšvarovi dásovi, 27. listopadu 1975)
76-01 „Je velmi dobré, že jsi soustředil veškerou výrobu španělské a portugalské literatury do Los Angeles. Prosím poděkuj všem oddaným ze španělského BBT za krásné vydání Bhagavad-gíty takové, jaká je. Toto vydávání knih byla ta nejdůležitější práce mého Gurua Mahárádže a on mi nařídil pokračovat v západním světě. Jsem tedy velmi zadlužen vám všem, kteří mi pomáháte uskutečnit pokyn Šríly Bhaktisiddhánty Sarasvatího Gósvámího. Prosím dohlédni na to, že všechny naše knihy jsou přeloženy stejně pěkně jako toto vydání Bhagavad-gíty takové, jaká je.“ (dŠP Hridajánandovi Mahárádžovi, 4. ledna 1976)
76-01 „Věnuj prosím svůj život vydávání všech našich knih. Je to naše nejdůležitější práce.“ (dŠP Rádháballabhovi dásovi, 5. ledna 1976)
76-05 „Tyto knihy jsou životem lidské společnosti. Ostatní mohou být narušeny, ale tento Šrímad-Bhágavatam narušit nemohou. Nechť přijde kdokoliv, ale zde se jej nemohou dotknout. Tyto knihy předkládáme ke zvážení těm největším myslitelům lidstva. Proto musím vidět, že všechny naše knihy jsou vydávány ve všech jazycích. Pokud se budeme snažit a pokud si někdo vezme jednu knihu domů, jednoho dne lidé pochopí, jak cenné poznání získali. Je to transcendentální literatura. Nikdo ji nemůže napadnout. Je tak pěkná, bez jakékoliv poskvrny, neposkvrněná Purána. Pokračuj tímto způsobem s tiskem knih ve všech jazycích ve prospěch trpícího, svedeného lidstva.“ (dŠP Puraňdžanovi, 4. května 1976)
76-11 „Teď máš v Polsku dobrý kontakt. Musíš okamžitě dodat knihy univerzitní knihovně. Je to velmi dobrá objednávka. Ano, povzbuzuj je, aby navštívili jiné knihovny. Moje vážná touha je mít mé knihy přeložené a vydané v ruštině a polštině. Ano, překlady musí být kontrolovány. Pracuj na tom s Džajatírthou. Myslím, že Snadná cesta na jiné planety bude velmi oceňována, protože je to vědecký základ našeho hnutí pro vědomí Krišny.“ (dŠP Kírtirádžovi dásovi, 11. listopadu 1976)