Jednou Šríla Prabhupáda mluvil o svém životě gentlemana hospodáře v Kalkatě. Popisoval různé druhy rýže, které jedly různé typy lidí, řka, že aristokratická třída preferovala dlouhozrnnou basmati rýži a služebnická třída preferovala krátkozrnnou, levnější rýži. Basmati pro nás byla nová a Šríla Prabhupáda k tomu vyjadřoval své uznání. Řekl: “Každý má něco rád v závislosti na své přirozenosti," vysvětloval, “každému chutná něco jiného v závislosti na jeho přirozenosti. Pokud dáte tygrovi mléko, nevezme si jej. Touží pít krev. To je jeho přirozenost.” Šríla Prabhupáda začal mluvit o svých vlastních zkušenostech. Když byl hospodář, měl pár sluhů, jak bylo v koloniální a pokoloniální Indii zvykem. “Protože jsme jedli velice kvalitní basmati rýži, která je dlouhozrnná a velmi chutná, chtěl jsem nejlepší rýži dát i svým služebníkům. Chtěl jsem jim nabídnout to nejlepší prasádam a péči, protože jak je řečeno – i když někdo zaplatí svým služebníkům, pořád jim je zadlužen, jelikož prokazují mnoho služby. Přijetí služby je vážná věc," vysvětloval, "protože to může velmi zaplést. Po nějakou dobu mí služebníci jedli tuto velice dobrou basmati rýži. A potom jednoho dne,” popisoval Šríla Prabhupáda, “ke mně velice pokorně přišel jeden služebník a požádal mě: ´Pane, jste velice laskavý a úctyhodný a nemám ke službě vám žádné stížnosti. Jsem velice spokojen s tím, že sloužím ve vaší domácnosti, ale mám jen jednu věc, pane. Je pro nás velice těžké jíst rýži, kterou nám dáváte. Nejsme zvyklí. Je možné, abychom mohli jíst krátkozrnnou rýži?´" Šríla Prabhupáda vybuchl smíchy, smál se a třásl hlavou ze strany na stranu, zdvižené obočí, napolo zavřené oči a řekl: “Jen se podívejte, dávám mu rýži první třídy, ale není schopen to snášet. Touží po rýži třetí třídy, levnější kvality, protože v ní má chuť. Tohle jsou kvality hmotné přírody, taková subtilní věc. Tak jsem jim dal, co chtěli.” Šríla Prabhupáda nám dal takové hluboké vysvětlení kvalit hmotné přírody. Je to vybráno z knih a vloženo do našich životů. Můžeme se dívat kolem sebe a vidět, jak mají lidé různé chutě na základě svých kvalit hmotné přírody v jídle, muzice, prostředí, všem, a můžeme také pozorovat, jak se to sdružováním se s čistými oddanými a oddanou službou mění - naše chutě, naše preference jsou kultivovanější a více sattvické. Šríla Prabhupáda nás také varoval před přijetím služby od druhých, jak se do toho můžeme zamotat a jak důležité je ji oplatit. Dát jim prasádam, nějaké Krišna vědomé požehnání a příležitost, protože to nám pomůže zabránit zapletení se do karmického cyklu přijímání služby. Děkuji Vám, Šrílo Prabhupádo, že jste nám dal svoji službu. Díky tomu se můžeme očistit a naše chutě se změní z naší touhy sloužit psům na touhu sloužit Bohu. Říkával jste, že pes (angl. Dog) přečtený pozpátku je bůh (angl. God), a to ukazuje zaostalost moderní civilizace. Spíše než aby uctívali Boha, uctívají psy a slouží jim. Psi jsou považováni za úložiště nižších kvalit, jako je chtíč, vztek, chamtivost a nespoutané smysly. Psi jsou symbolem degradace. I když oni sami mají dobrou vlastnost věrnosti, problém nastává, když nahradíme službu Bohu službou psovi. Děkuji Vám, Šrílo Prabhupádo, že jste nás naučil rozdílu mezi službou psovi a službou Bohu a za očištění našich vědomí, takže se naše kvality hmotné přírody mohou pomalu měnit a my můžeme vyvinout chuť ke službě Krišnovi. Děkuji Vám, Šrílo Prabhupádo, jsme Vám věčně zadlužení.