67-11 „Pokud jde o redakci mých knih, byla ti řádně svěřena od samého začátku, ale Kírtanánanda chtěl, aby redakci provedl Hajagríva. Z tvého vysvětlení chápu, že na některých místech Gítá Upanišady následuje Svámího Nikhilánandu, který o vědomí Krišny nic neví. Podle jejich současného chování to vypadá, že Hajagríva je stejného kalibru a Krišna zachránil svoji Gítá Upanišadu tím, že celou věc předal do tvých rukou. Nyní prosím udělej to nejlepší, co umíš, a předej to MacMillan Company, aby udělala, co je třeba. V Gítá Upanišadě jsme se pokusili co nejlépe ukázat, že Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství, je Nejvyšší Osoba a Jeho energie jednají neosobně. Oddaní se zajímají hlavně o Nejvyšší Osobnost Božství, Krišnu, a Jeho neosobní energie pro ně mají druhořadý význam. Méně inteligentní asury přitahuje neosobní projev, protože nemají možnost setkat se s Krišnou tváří v tvář.“ (dŠP Rájarámovi, listopad 1967)
67-12 „Neměl bys ztrácet příliš mnoho času redigováním, jak jsme je dělali u Gítá Upanišady. Pokud je dobrá angličtina, je to vítané, ale neměli bychom redigovat jako Hajagríva, nahrazovat ,oddanou službuʻ ,poznáním vlastního jáʻ. Poznání vlastního já není úplné, pokud osoba není zapojena v oddané službě. Je mnoho občanů, kteří mají úplné poznání, ale z mnoha z nich se ten, který se věnuje službě národu jako Washington nebo Gándhí, stane tím nejvýznamnějším s národním vědomím. Podobně, když je člověk zralý v poznání vlastního já, musí vědět, jaká je povinnost tohoto já.“ (dŠP Brahmánandovi, 12. prosince 1967)
67-12 „Už jsem napsal Rájarámovi o Zlatém avatárovi, že není třeba upravovat první rukopis. Lépe když jej připravíme do tisku. Dai Nippon Company of Tokyo a náš Dváraká-dhíša vedli všechna vyjednávání. Prosím ihned ho kontaktuj a požádej ho, aby mi poslal korespondenci, kterou s tiskárnou vedl. Mně se také nelíbí příliš mnoho redakční práce. Tato přílišná redakční práce na Gítá Upanišadě vytvořila jisté nedorozumění mezi redakčními pracovníky. V budoucnosti by ji měl redigovat jeden člověk a to by mělo pro náš tisk stačit. A nechci, aby se Zlatý avatár znovu redigoval a znovu přepisoval a tak se ztrácel čas. Také jsem o tom informoval Rájarámu a ty ho můžeš také informovat. Kniha by se měla okamžitě vytisknout bez ztrácení času. To je moje přání.“ (dŠP Satsvarúpovi, 23. prosince 1967)
68-01 „Chtěl jsem okamžitě vytisknout Zlatého avatára, proto jsem řekl, že se nemusí zpožďovat další redakční prací, ale pokud si myslíš, že potřebuje další redakční práci, udělej to prosím přes Satjavratu a okamžitě připrav rukopis do tisku.“ (dŠP Rájarámovi, 11. ledna 1968)
68-01 „Co se týče rukopisu, je pro mě velmi těžké se na něj znovu podívat, ale zeptal jsem se Brahmánandy, zda je rukopis již doručen MacMillan Company nebo ne. Pokud není doručen, pak se na něj pokusím znovu podívat. Tvůj strach, že celá Společnost bude ohrožena Rájarámovým redigováním Gíty, není příliš vhodná poznámka. Rájaráma možná není tak kvalifikovaný jako ty, ale jedna jeho kvalifikace, že je plně odevzdaný Krišnovi a duchovnímu mistrovi, je prvotřídní doporučení pro jeho redigování jakékoliv z našich knih, protože redigování védské literatury nezávisí na akademickém vzdělání. V Upanišadách je jasně uvedeno, že význam védské literatury je odhalen pouze tomu, kdo má naprostou víru v Boha stejně jako v duchovního mistra.
Myslím, že Rájaráma pracuje v tomto duchu a jeho nedávné vydání několika brožur, Zpátky k Bohu a kalendáře jsou všechny prvotřídním důkazem jeho upřímnosti ve službě. Když jsem začal vydávat Zpátky k Bohu, bylo mým záměrem, že tvoje akademická kariéra a Rájarámova upřímná služba budou dobrá kombinace; bohužel, nevím proč, spolu nesouhlasíte. Pro mě je angličtina nepochybně cizím jazykem a myslel jsem, že vaše kombinace při redigování mi hodně pomůže. Co se stalo, stalo se. Přeji si, aby se současné nedorozumění mohlo zmírnit vzájemnou spoluprací a mohli jsme začít nanovo s obnovenou energií do služby Nejvyššímu Pánu. Myslím, že se mnou budeš souhlasit.“ (dŠP Hajagrívovi, 15. ledna 1968)
68-01 „Bhagavad-gítá se blíží k dokončení – to jsem slyšel předtím, než jsem odjel z Indie. Redigování se příliš zpozdilo. Nyní tě žádám, abys sem přijel na celý týden s úplným rukopisem, abych se na něj mohl osobně podívat, spolu s tebou, a dokončil redigování během týdne. Pokud není rukopis předán dokonce ani po podpisu smlouvy, je to politováníhodné. Pokud to pro tebe není nějakým způsobem nepohodlné, bude lepší, když sem přijedeš na jeden týden jen za tímto účelem, abychom mohli tuto práci dokončit bez dalšího zpoždění. Pokud je třeba, může zde být i znovu přepsán. Máme dvě dobré přepisovatelky. Přál jsem si, aby redakce spolupracovala, ale nebylo to úspěšné. Jsi přetížen množstvím práce, proto je zpožděna; to chápu. Proto si přeji, abys přijel na týden sem, pozastavil všechny ostatní úkoly a dokončil tuto Bhagavad-gítu v mé přítomnosti.“ (dŠP Rájarámovi, 18. ledna 1968)
68-01 „Pokud jde o diakritická znaménka, můžeš použít knihu „První lekce v sanskrtské gramatice a čtení“ od Judith Tyberg z Východo-západního kulturního střediska, vydanou v roce 1964. Každé písmeno by mělo být pečlivě přepsáno tak, aby bylo možno pochopit odpovídající znaménka dévanágarí. V té nové knize, kterou připravujeme, dévanágarí nebude. Znaménka jsou zde. Zde následuje sanskrtská abeceda a anglické ekvivalenty tak, jak se nacházejí v Bhagavad-gítě atd.“ (dŠP Pradjumnovi, 22. ledna 1968)
68-10 „Pokud jde o Šrímad-Bhágavatam, nyní Pradjumna a ty okamžitě zrevidujte již vydané 3 díly. Můj další pokus bude spojit je do jednoho, jak jsem již navrhl. Nyní se vyhneme sanskrtským slokám, ale uvedeme jen přepis, překlad a výklad. Pradjumna je tam a pomůže s přepisem veršů. Překlad a výklad tam jsou, synonyma a ekvivalent sanskrtského slova v angličtině není třeba uvádět, jen přepis a překlad, jak je to nyní v Bhagavad-gítě dr. Rádhákrišnana, a výklad. Takto chceme vytisknout každý zpěv, knihu. Začni tedy okamžitě připravovat současné 3 díly. Budou opraveny jen pravopisné chyby, nebo jestli se tam nachází nějaký gramatický nesoulad, jinak není nic, co by se mělo přidávat nebo ubírat.“ (dŠP Hajagrívovi, 7. října 1968)
68-11 „Pokud jde o Šrímad-Bhágavatam, prosím, pošli mi kapitoly, které jsi již opravil. Chci vidět, jak je to uděláno. Jsem rád, že nic nevynecháváš, ale opravuješ jen gramatiku a vyjadřování kvůli efektu a srozumitelnosti a přidáváš Pradjumnovy přepisy, to je velmi pěkné. Ano, od nynějška, jak jsem ti již řekl, Šrímad-Bhágavatam před vytištěním nakonec prohlédneš ty. To zachová konzistenci. Souhlasím s tebou.“ (dŠP Hajagrívovi, 18. listopadu 1968)
68-11 „Potvrzuji přijetí tvého dopisu ze dne 12. listopadu 1968 a velmi ti za něj děkuji. Teď máš dobrou příležitost provést přepis a ve spolupráci se svými profesory a Hajagrívou udělat opravené vydání Šrímad-Bhágavatamu tak pěkně, že bude moci být přijato v jakékoliv učené společnosti. Protože v posledních vydáních chyběl přepis, některé univerzity v západních zemích je odmítly. Samozřejmě oddělení nákupu Knihovny amerického kongresu v Indii s potěšením zakoupilo 18 výtisků mého Šrímad-Bhágavatamu hned, jak byl vydán, a mají zadánu trvalou objednávku. Přesto chceme, aby byl udělán tak pěkně, aby jej žádná učená společnost nemohla odmítnout. Přepis a rozdělení by měly být udělány tak pěkně, že to bude tvoje zásluha, až budou všude přijímány. Myslím, že Krišnovou milostí Hajagrívova snaha o pečlivou opravu a tvoje snaha o dokonalý přepis učiní další vydání tak dokonalým, jak jen bude možné. Pracuj na něm velmi upřímně a také se modli ke Krišnovi, aby ti pomohl, a jsem si jist, že to dopadne úspěšně.“ (dŠP Pradjumnovi, 18. listopadu 1968)
69-02 „Není žádným překvapením, že začít s vlastním tiskem zabere nějaký čas. Na začátku všeho jsou vždy nějaké potíže, ale až si na proces zvykneš, potíže nebudou. Není-li k dispozici žádný lepší gramatik, může být vydán Uttamašlókův překlad. Myslím si však, že když přichází do chrámu tolik přátel, zejména někteří bengálští Indové, mohou ti s překládáním pomoci. Když je osoba ochotná pomoci s naší misí, je také oddaným, takže nepřichází v úvahu, že by byla neoddaným. Musí však překládat tak, jak to je, nesmí se odchylovat.
Naše motto by mělo být, jakýmkoliv způsobem vyjádřit cíle vědomí Krišny německy mluvícím lidem. Ve Šrímad-Bhágavatamu je verš, že jazyk knihy nebo poezie, ve kterých je vylíčeno svaté jméno Krišny, je revoluční co do očisty hmotné atmosféry. I když je tato literatura prezentována v nedokonalém jazyce, s gramatickými nesrovnalostmi nebo rétorickými nepravidelnostmi, svaté osoby ji uctívají. Naslouchají jí, zpívají ji a uctívají ji jednoduše proto, že je v ní oslavován Nejvyšší Pán. Jinými slovy, nejsme tu od toho, abychom představovali jakákoliv mistrovská literární díla, ale musíme informovat lidi, že existuje oheň máji, který spaluje životní sílu všech živých bytostí, a měli by se chránit před neúnavným náporem hmotné existence. To by mělo být naše motto. I když tedy nezískáš od přátel žádnou pomoc, nech je přeložit Uttamašlókou a vydej je. Můžeš vydat alespoň 5-10tistránkové vydání německého Zpátky k Bohu. To je moje žádost.“ (dŠP Krišna dásovi, 13. února 1969)
69-09 „Na každé (dvoj)stránce musí být na levé straně nahoře uveden název knihy a na pravé straně téma.“ (dŠP Pradjumnovi, 28. září 1969)
69-10 „Pokud jde o naše knihy, měl by se následovat akademický způsob. To znamená tak, jak to dělají dr. Rádhákrišnan a Bon Mahárádža a jak doporučuje dr. Singh. Ve všech našich knihách a časopisech by se měl celý proces změnit. Všechno by mělo být opraveno a prezentováno akademickým způsobem. To znamená, že by se měl Krišna všude psát Kṛṣṇa, Višnu jako Viṣṇu, Čaitanja jako Caitanya atd. Myslím, že toto vše vyřeší a nenastanou již žádné překážky máji.
Je mi líto, rukopis Nektaru oddanosti dosud nedorazil. To je další smůla, že jej pošta nedoručila. Dokonči vše, co máš. Pokud rukopis nedorazí, budeme jej muset znovu přepsat. Pokud bude třeba, pošlu ti duplikát. Pokud však dorazí, okamžitě mě prosím informuj.
Tvoje myšlenka, že by naše knihy měli číst učenci, je zcela správná. Bez používání diakritických znamének je budou učenci považovat za nedokonalé.
Ano, chceme, aby všichni podnikatelé, ekonomové, kněží, studenti atd. měli u sebe Bhágavatam a Gítu. Ano, každé slovo z našich knih pečlivě a přesně přepiš tak, aby ti nejučenější a nejhlouběji přemýšlející lidé na světě mohli proniknout do složitosti významu v každém verši. Tvůj nápad je pěkný. Prosím pomoz tímto způsobem všem našim knihám a Krišna ti požehná. Na tom, co se stalo v minulosti, nezáleží. Následuj tyto zásady, zpívej Hare Krišna a všechno bude v pořádku. Být zklamaný nepřichází v úvahu.
Pokud jde o Nektar oddanosti, ačkoliv byl trochu zpožděn, je třeba jednat pomalu, ale jistě. Tvoje otázky určitě nejsou hloupé. Jsou velmi inteligentní a jsem potěšen o všech těchto otázkách opakovaně diskutovat. Zcela souhlasím s tvým uvažováním. Pracuj a Krišna ti pomůže.“ (dŠP Pradjumnovi, 13. října 1969)
69-10 „Řádně jsem provedl opravy ve slovníku Íšópanišady, který jsi přiložil, a pošlu jej Brahmánandovi, jak požaduješ. Chci, aby ve všech našich knihách, časopisech a ostatních textech byla ve všech případech používána akademická prezentace. Pro každé sanskrtské slovo musí existovat příslušná pravopisná a diakritická znaménka.“ (dŠP Satsvarúpovi, 26. října 1969)
69-10 „Pokud jde o Íšópanišad, přikládám slovník, který mi poslal Satsvarúpa k opravě. Od nynějška by všechny naše texty měly být prezentovány akademickým způsobem, takže všechna pravopisná a diakritická znaménka musí být uvedena správně. Již jsem ti odeslal opravenou stránku, kterou jsi mi poslal, a nyní je opraven i slovník. Nemyslím si, že je nutné v Íšópanišadě uvádět nějaké věnování, protože je to malá kniha.“ (dŠP Brahmánandovi, 27. října 1969)
69-11 „Pokud jde o knihu Krišna, rozumím, že sis neponechal žádnou kopii rukopisu. Obecně je zvykem vyhotovit alespoň čtyři kopie, jak jsi to tedy mohl zanedbat? Bez druhé kopie je riskantní poslat ti poštou naši kopii, proto ji osobně prohlížím a přidávám do sanskrtských slov diakritická znaménka. Kromě toho jeden vážený přítel slíbil, že ji okamžitě vytiskne.“ (dŠP Satsvarúpovi, 14. listopadu 1969)
69-12 „Pokud jde o časopis Zpátky k Bohu, jsem velmi rád, že od nynějška tiskneš 50 000 výtisků. Dostal jsem také tvou zprávu o řízení tiskárny, takže jediná věc, kterou je třeba změnit, je, že zvláště všechny knihy musí být dvakrát redigovány, jednou Satsvarúpou a jednou Hajagrívou. V každém nakladatelství jsou všechny tištěné materiály redigovány nejméně třikrát. Měli bychom tedy být velmi opatrní na gramatické a tiskové chyby. To zhorší prestiž tiskárny a instituce.“ (dŠP Brahmánandovi, 10. prosince 1969)
70-01 „Mezitím jsem zaměstnal Dévánandu přepisováním pásek a také první redakcí. Výtisk může být zaslán tobě ke konečné redakci a následnému tisku. Nyní musíme dělat věci velmi obratně, prostě musíme dohlédnout na to, aby v našich knihách nebyly žádné pravopisné nebo gramatické chyby. Nejde nám o nějaký dobrý styl, náš styl je Hare Krišna, ale přesto bychom neměli předkládat ledabylý text. Ačkoliv Krišnova literatura je tak pěkná, že i když je prezentována nedokonalým jazykem a s gramatickými nesrovnalostmi, je vítána, čtena a respektována skutečnými oddanými.“ (dŠP Satsvarúpovi 9. ledna 1970)
70-01 „Co se týče přepisování pásek: mnoho oddaných je připraveno s tím pomoci. Chci posílat každý den jednu pásku a dokončit přepis jedné pásky a redakce trvá asi jeden týden. Za těchto okolností, pokud bude přepisovat 4 nebo 5 lidí, pak za týden vzniknou nejméně čtyři dokončené rukopisy. Mnoho oddaných je připraveno přepisovat; v Detroitu je Bhagaván dása, v Buffalu Rúpánuga, v Berkeley Hansadúta, stejně jako zde Dévánanda. Myslíš si, že ti jejich přepisování pomůže, nebo si přeješ přepisovat sám?
Přeji si, aby byly všechny výtisky před konečným zasláním do tiskárny důkladně zredigovány tak, aby v nich nebyly žádné chyby, zejména pravopisné a gramatické, nebo v sanskrtských jménech. Jak to dokončit, nevím. Dej mi k tomu okamžitě své pokyny. Zda mám posílat pásky přímo tobě, nebo ostatním střediskům připraveným pomoci?“ (dŠP Satsvarúpovi, 25. ledna 1970)
70-02 „Je velmi povzbudivé vidět, že jsi dobrý a přemýšlivý redaktor. Nechť ti Krišna požehná.“ (dŠP Džajádvaitovi, 10. února 1970)
70-02 „Poslal jsem několik pásek Bhagavánovi dásovi, který ti odešle své redigované výtisky, a ty mohou být konečné. Chci jen dvě redakce, jen abych zjistil, zda tam jsou nějaké gramatické nebo pravopisné chyby. Tvůj současný program dvou redakcí, nejprve tvojí a pak Džajádvaitovou, je pěkný. Džajádvaita má dobré znalosti.“ (dŠP Satsvarúpovi, 15. února 1970)
70-02 „Potvrzuji přijetí tvého dopisu ze dne 18. února 1970 spolu s jedním archem a jsem s tvojí prací velmi spokojen. Menší chybu, které ses dopustil v prvním verši Íšópanišady, jsem označil, ale jako velmi nepatrnou ji neberu v potaz. Velmi rád vidím, že tolik lituješ i této nepatrné chyby, a to tě posunuje dále ve vědomí Krišny. Prosím, buď šťastný a pracuj se stálým a pevným odhodláním. Přečetl jsem si přepis veršů Bhagavad-gíty, ale myslím, že to musíš dělat velmi pečlivě, protože v některých verších jsou chyby. Jsem si však jist, že je při příštím čtení všechny opravíš.“ (dŠP Pradjumnovi, 22. února 1970)
70-04 „Co se týče veršů modlitby, posílám ti bengálskou knihu modliteb a v ní najdeš všechny modlitby áčárjů. Poslal jsem ti také jeden výtisk Paňdžiky, která ti pomůže zjistit seznam dnů příchodu a odchodu áčárjů. Pokud můžeš, až se ti to bude hodit, připrav Paňdžiku neboli kalendář pro ISKCON na příští rok, ale ne teď, máš mnoho práce, je to pro volný čas.
Pokud jde o nový dodatek modlitby, ,namaste sarasvatí devau...ʻ, myslím, že můžeš změnit slovo devau na deve, aby bylo ve shodě se sarasvatí. Sarasvatí je lokativ, takže můžeš změnit slovo na deve, aby odpovídalo, nebo to může být devam. Devam je akuzativ singulár a deve je lokativ singulár, takže mohou být použity oba, ale myslím, že deve bude nejvhodnější.
Pokud jde o tvůj desátý bod, slovo Rádhá-ramana-hari je jednoslovná složenina, proto je správné.
Ohledně tvého 9. bodu, přesný verš je:
samášritá ye pada-pallava-plavam
mahat-padam punya-yaso muráreh
bhavámbudhir vatsa-padam param padam
padam padam yad vipadám na tešám
[Š.B. 10.14.58]
Znamená, že pro osobu, která přijala útočiště u lotosových nohou Pána Muráriho (Krišny), které jsou útočištěm všech velkých duší a jsou známé jako zdroj veškeré zbožnosti, se tento velký oceán hmotného života zmenší do velikosti otisku kopýtka telete a nejvyšší sídlo Pána je pro ni zcela vhodným místem k životu, ne tento strastiplný hmotný svět, kde na každém kroku není nic jiného než nebezpečí.
Co se týče tvého 11. bodu, tato řádka by měla znít: džagannátha svámí najana patha gámí bhavatu me. Ano, je to jen řádka pro opakování velké veršované modlitby k Džagannáthovi Svámímu, ale teď si nevybavuji, kde se nalézá. Pro tuto chvíli se spokoj s tímto řádkem.
Pokud jde o pratipádika šabdu, konzultoval jsem gramatiku a je správné zmínit koncovku prvního pádu. Autorizovaný pokyn v této souvislosti zní:
abhidheja mátre prathama
pratipádikártha langa parináma
vačana mátre prathama
„Zvuk, který označuje určitý předmět nebo slovo, by měl být v prvním pádu neboli nominativu.“ (dŠP Pradjumnovi, 9. dubna 1970 ).
70-04 „V knize Krišna, kapitola 87, na straně 4 je v posledním řádku řečeno: ,známý jako budbhuvasa, který je projeven Góvindouʻ. Nevím, co je to za redakci. Správné slovo je bhúr-bhuvah-svah, tak jak je v Gájatrí mantře, a všichni to vědí. To budbhuvasa je mimořádné slovo, není to ani sanskrt, ani angličtina, tak jak uniklo pozornosti tolika redaktorů? Pokud žádný z redaktorů toto slovo neznal, proč se dostalo do tisku? Taková nedbalost by neměla existovat, nic nejasného by se nemělo otisknout. Jaké další podobné problémy tam mohou být? K čemu je takové redigování? Vše se musí dělat velmi pečlivě a pozorně.“ (dŠP Brahmánandovi, 17. dubna 1970)
70-04 „Co se týče Nejvyšší jógy, v modrotisku je mnoho chyb. Na některé z nich upozorňuji: strana 2 ,...rozhodl se zabít svou sestruʻ. Ne sestry, protože tam byla jen Dévakí.
,Pánův kompromis spočíval v tom, že nechal Vasudévu požádat švagra.ʻ Tato věta je nejasná. Skutečností je, že Vasudéva udělal kompromis a řekl svému švagrovi ,ten a tenʻ.
Pak jsou na mnoha místech jóginové, gósváminové, sannjásinové atd. ,Nʻ není třeba – o tom jsem již informoval Pradjumnu.
Na straně 17 je slovo ,enfuriatedʻ; to je pravopisná chyba, má to být ,infuriatedʻ.
Pak na straně 48 ,na břehu řeky Gangy nedaleko Didbeeʻ. Není to ,Didbeeʻ, je to ,Dillíʻ.
Na stránce 49 je mnoho ,gósváminůʻ, ale nemělo by tam být žádné ,nʻ.
Tímto způsobem jsem knihu zběžně prohlédl, ne příliš podrobně. Domnívám se, že by se měla projít ještě jednou velmi pečlivě a všechny chyby, které tam stále jsou, by měly být opraveny. Jsou-li knihy vytištěny s pravopisnými a dalšími chybami, bude to ostuda naší knihy. Proto prosím dohlédni, aby se redakční práce dělala velmi pěkně.“ (dŠP Brahmánandovi, 22. dubna 1970)
70-06 „Odjel jsi do Japonska, dokonale zařiď náš tisk – Zpátky k Bohu, Šrímad-Bhágavatam atd. - a nech mě v klidu psát knihy. Chtěl jsem pomoc redaktora. V současné knize Krišna je všechno pěkné. Je v ní mnoho chyb, ale celkově je pěkná. Pokud se naše knihy budou pravidelně tisknout a časopisy pravidelně distribuovat a občas navštívíš střediska, bude to velmi pěkný program.“ (dŠP Brahmánandovi, 2. června 1970)
70-06 „Dostal jsem také jeden dopis od Pradjumny ohledně sanskrtského redigování. Podrobně si ten dopis prostuduji a pak odpovím. Celkově vzato, sanskrtská redakce byla velmi pěkná a styl je zcela uspokojivý. Odpovědi na otázky budou následovat v příštím dopise.“ (dŠP Uddhavovi, 18. června 1970)
70-06 „Dostal jsem tvůj dopis ze dne 14. června 1970 a pečlivě si ho přečetl. Tvé úsilí ve věci naší sanskrtské redakce efektivně zlepšuje naše knihy stále více a více s akademickými standardy. Všechnu tvoji práci a programy schvaluji, jak jsi je uvedl. Prosím pokračuj v rozvíjení svých schopností pečlivou prací, jak to děláš. Tvoje opravy nesrovnalostí nalezených ve vydání Šrímad-Bhágavatamu od Gita Pressu jsou v pořádku. Na straně 39, verš 24, slovo vyajyate je správné.“ (dŠP Pradjumnovi, 21. června 1970)
70-06 „Co se týče sazby našich knih, diakritická znaménka budou důležitá pro učence, takže nyní můžeš dělat toto: všude tam, kde je třeba slovo s diakritickým znaménkem, nebo verš, protože překládáš z našich knih již vytištěných v angličtině, jednoduše převezmi slovo nebo verš z anglického vydání a vlož je na správné místo textu. Tento systém již používají v Bostonu pro tisk písma dévanágarí a výsledek je velmi dobrý.“ (dŠP do Hansadútovi, 22. června 1970)
70-07 „Co se týče tvého druhého bodu, všechny inkarnace by měly být vlastní jména, a proto mít velká písmena. Nezáleží na tom, jestli jsou Višnu-tattva nebo džíva-tattva, šaktjávéša avatára nebo úplné expanze. Uvedené inkarnace však lze rozdělit takto: Višnu-tattva, Kapila, Nara Nárájana, Ráma, Balaráma, Krišna, Purušové, Kanec, Jagja, Ršabha, Matsja, Kúrma, Dhanvantari, Móhiní a Kalki. Džíva-tattva (zmocněné): Nárada, Vjása, Buddha, Kumárové, Dattátréja, Prithu a Bhrigupati.“ (dŠP Džajádvaitovi, 12. července 1970)
70-07 „Pokud jde o rozšířené vydání Bhagavad-gíty, obrázek, který jsem schválil Jadurání, je v pořádku. Rád slyším, že je tištěn opakovaně. Ohledně Šrímad-Bhágavatamu, prvního zpěvu, jsem rád, že se rukopis také sází. Šrímad-Bhágavatam, druhý zpěv, oprava nesprávné titulní stránky je dobrá zpráva. Prosím informuj mě o pokroku s těmi rukopisy.“ (dŠP Satsvarúpovi, 31. července 1970)
71-03 „Nadiktoval jsem chybějící výklady z 9. kapitoly a jsou přiloženy. Pokud jde o změnu znění verše nebo výkladu 12.12 diskutovanou dříve, může zůstat tak, jak je.“ (dŠP Džajádvaitovi, 17. března , 1971)
71-08 „Pokud jde o bengálský překlad od S. Ganguliho, je téměř dokonalý, 90%. Nesprávných 10% ale není jeho vina. Je nový, proto jsou tu malé nesrovnalosti s našimi myšlenkami. Kromě toho jsou nějaké chyby v pravopisu sanskrtských veršů. Celkově vzato, můžeme okamžitě spustit bengálské noviny a zjistit, zda existuje jeden kvalifikovaný člověk, který dokáže ověřovat správnost. I když je v pořádku 99%, 1% se přesto musí opravit.
Pokud jde o mě, nemohu tomu věnovat čas. Nejlepší by bylo, kdyby ten pan Ganguli přijel, byl naším studentem, pečlivě se naučil naši filozofii a pak by byl nanejvýš vhodným člověkem, aby se stal redaktorem našich bengálských novin. Myslíte si, že Amritánanda bude schopen kontrolovat jako druhý Bengálec? Zeptejte se ho, jestli noviny dokáže kontrolovat. Pak společně, s prací Amritánandy a Ganguliho, můžete rozjet bengálské noviny a vydávat knihy.“ (dŠP Tamálovi Krišnovi a Gurudásovi, 23. srpna 1971)
71-10 „Jedna věc je, že všechny překlady bys měl zkontrolovat ty a Čandrávalí, protože pokud by ti, kteří nejsou našimi studenty, napsali nějaký špatný závěr, bude vše pokaženo.“ (dŠP Čitsukhánandovi, 12. října 1971)
71-10 „Chceš-li kázat Bibli, můžeš jim říct, proč bude existovat chybná interpretace. V New Yorku je velká tiskárna, která tiskne „Strážnou věž“. Silně kritizují křesťanské chování. Četl jsem, že jeden křesťanský kněz povolil manželství mezi dvěma muži – homosex. Tyto věci se dějí. Tvůj návrh kázat evangelium na základě Bhagavad-gíty tedy nebude úspěšný. Chceš-li to dělat, nemohu ti v tom bránit, ale nemohu ti dovolit, abys to dělal v naší Společnosti. Musíš dokonale pochopit naši filozofii, řídit se usměrňujícími zásadami a pak ve skutečnosti můžeš redigovat naše knihy a časopisy. Až přijedu do Májápuru a až uslyším tvé vyjádření k mému výše uvedenému návrhu, zařídím tvůj příjezd do Indie. Nejprve se musíš rozhodnout, zda jsi připraven odevzdat se našim zásadám. Pokud si však budeš udržovat nezávislost, tvoje postavení je stejné, ať jsi v Májápuru nebo New Yorku. Jsi vždy vítán se se mnou sdružovat, ale ne s tvojí nezávislostí. Ta nepomůže mně ani tobě.“ (dŠP Rájarámovi, 22. října 1971)
71-12 „Diakritická znaménka musí být zachována. Jsou mezinárodně uznávána všemi učenci, tak chci, aby zůstala. Pokud působí potíže, pak vynech sanskrtská slova úplně, nebo tam, kde je sanskrtské slovo, ponech anglický pravopis nebo výslovnost v závorkách, například: ,Kṛṣṇaʻ (vyslovuje se ,Krišnaʻ). Pokud tiskneš dětské knihy, můžeš se sanskrtským slovům vyhýbat, ale v mých rozhovorech musí být sanskrt. Tyto změny standardů nejsou dobré – buď se vyhýbej sanskrtu, vkládej anglickou výslovnost do závorek, ale používej diakritická znaménka všude, kde je sanskrt….
Moc se mi nelíbí představa měnit věci a přizpůsobovat se tak veřejnosti – lépe změnit veřejnost, aby se přizpůsobila nám. Proto doporučuji, aby všude, kde je použit sanskrt, byl v závorkách také anglický pravopis. Tímto způsobem si veřejnost zvykne na sanskrt, takže v budoucnosti budeme moci používat pouze sanskrt a oni budou rozumět.“ (dŠP Balimu Mardanovi, 28. prosince 1971)
71-12 „K odpovědi na Džajádvaitovy otázky, od této chvíle chci, aby se diakritická znaménka používala všude, ve velkých knihách, v malých knihách a také v časopise Zpátky k Bohu. Existuje-li nějaký problém s výslovností, pak za správným diakritickým tvarem může být v závorce napsáno ,vyslovuje se jakoʻ. Diakritická znaménka by se měla používat i na obálkách. Neměli bychom být nuceni snižovat naše standardy kvůli nevědomým masám. Diakritický pravopis je mezinárodně uznávaný a žádný učenec nebude mít zájem číst naše knihy, pokud nebude tento systém zachován.“ (dŠP Jadurání dásí, 31. prosince 1971)
72-01 „Všiml jsem si, že tvoje překládání pokračuje. Chci, abys byl od nynějška vedoucím překladatelského oddělení v němčině pro všechny publikace ISKCONu. Překládej, jak je pro tebe pohodlné, ale všechny ostatní překlady v němčině od jiných překladatelů musí být zkontrolovány tebou a velmi přísně redigovány a korigovány ohledně gramatiky a řádného používání němčiny. Naší filozofií není tisknout chyby. Samozřejmě, náš duchovní námět je transcendentální, a proto zůstává mocný i přes chyby v gramatice, pravopisu apod. Tento druh překladu však může být povolen pouze tehdy, pokud neexistuje jiný způsob, jak jej opravit, pak je to v pořádku. Pokud však znáš správný způsob, musíš to udělat dokonale. To je naše filozofie: vše dokonalé pro Krišnu. K tomu, jak mi říkáš, že se někteří oddaní domnívají, protože v mém prvním zpěvu Šrímad-Bhágavatamu mohou být nějaké gramatické nesrovnalosti, tak mohou také překládat s chybami, to je jako napodobování rása-líly. Když budeš dělat všechny ostatní věci jako Krišna, pak můžeš provádět rása-lílu. Jestliže tedy tito ostatní pisatelé dovedou jednat jako já a šířit vědomí Krišny po celém světě tím, že se stanou velkými védskými učenci, pak to mohou dělat. Pokud je někdo velmi významný, pak se žádná chyba nebere v úvahu. Aršapra-jóga znamená, že mohou existovat nesrovnalosti, ale je to v pořádku. Stejně jako Shakespeare někdy používá zvláštní formulace, ale je přijímán jako autorita. Všechny tyto věci jsem vysvětlil ve své předmluvě k prvnímu zpěvu.“ (dŠP Mandalí Bhadrovi, 20. ledna 1972)
72-01 „Ohledně překládání, jmenoval jsem Mandalí Bhadru vedoucím překladatelského oddělení. Bude pohodlně překládat a všechny ostatní překlady musí být zkontrolovány, redigovány a schváleny jím, s gramatickými opravami. Ne že můžeme předkládat jakýkoliv hrubý překlad a je to přijatelné. Ne, přestože je transcendentální námět védské literatury stále duchovně mocný i přes ten nejhrubější překlad, protože máme možnost udělat to dokonale, to je naše filozofie. Když jsem překládal Šrímad-Bhágavatam, tuto možnost jsem neměl, takže si můžeš všimnout gramatických nesrovnalostí. Protože je však Mandalí Bhadra nyní vedoucím překladatelského oddělení, máš veškeré možnosti překládat naše knihy do dokonalé němčiny.“ (dŠP Hansadútovi, 20. ledna 1972)
72-04 „Pokud jde o Zpátky k Bohu, můj plán je, abys prostě překládal z našich anglických vydání, reprodukoval text a vkládal ho tam, kde je v angličtině. V Japonsku již mají obrázky, takže žádné fotografie nebudeš potřebovat. Jednoduše přelož do hindštiny anglický text a umísti jej přesně do stejných sloupců na stránce. Každá publikace, kterou přeložíš, by měla být provedena právě takto. Nyní okamžitě pošli jeden vysázený Zpátky k Bohu do Tokia a já jim sdělím, aby na něm začali pracovat.
Jsem velmi rád, že jste ve Vrindávanu všichni šťastní a že naše sankírtanová skupina z chrámu Rádhá-Dámódara je v našem novém místě oceňována. Pokračuj v tom, prosím. Vzdal ses hmotného života a Krišna ti dal to nejhezčí místo v tomto hmotném světě, abys v něm žil, tak se tam drž a každý měsíc posílej jeden Zpátky k Bohu vysázený v hindštině do Tokia. Rádhá Raman Gósvámí je tam s tebou, tak pracujte společně a dělejte tuto práci pěkně.“ (dŠP Kšíródakašájímu, 18. dubna 1972)
75-06 „Nemyslím si, že je to Hajagrívova vina. Nijak nezměnil význam ani filozofii. Pokud však chceš použít původní rukopis, pak pokud je to možné, můžeš jej použít.“ (dŠP Hansadútovi, 8. června 1975)
75-07 „Proto jsem ve svém posledním dopise navrhl, že nyní jste ve zralém stáří, tak můžete přijmout život vánaprasthy, což je vaše povinnost, jelikož jste se narodil v rodině bráhmanů. Podle naší védské zásady má bráhmana přijmout čtyři ášramy, jmenovitě brahmačárí, grhastha, vánaprastha a sannjás. Ostatní nepřijímají sannjás, ale bráhmana musí na konci života přijmout sannjás.
Proto bych vám navrhl, abyste se nyní stáhl z rodinného života a přijal přinejmenším řád vánaprastha, ponechal si manželku u sebe jako asistentku a plně se věnoval překládání védské literatury, jak je to jen možné. Vypadá to, že v západních zemích je velká poptávka po skutečném poznání védské literatury. Jste učencem jak v angličtině, tak v hindštině, a tak se tímto způsobem můžete plně věnovat službě Pánu Rámačandrovi. Otevřel jsem mnoho chrámů po celém světě v počtu 100. Přiloženy jsou některé fotografie některých Božstev v některých chrámech.
Zcela nedávno jsme založili chrám ve Vrindávanu v ceně 5 miliónů rupií nebo více. Guvernér Uttarpradéše dr. Channa Reddy byl přítomen dva dny na slavnostním otevření. Obřadu se zúčastnili všichni Gósvámí a sannjásí jako Akhánananda Svámí. Máme tam dům pro hosty s asi 80 pokoji, a poslední zpráva je, že denně do chrámu přichází ne méně než 500 lidí. Prasádam je rozdáváno chudým a ostatní kupují prasádam (pakki) v rozsahu 100 rupií denně. Prodáváme také naše knihy.
Nyní chci založit chrám Rámačandry, Sítá-Rámy. To samozřejmě záleží na milosti Pána Rámačandry. Proto vás stále žádám, abyste se připojil k našemu hnutí, zcela se vzdal rodinného života a zapojil se do překladatelské práce po zbytek svého života.“ (dŠP Dínanáthovi, 26. července 1975)
75-08 „Co se týče anglických nesrovnalostí při redakci, jak o nich mohu vědět? Ať uvedou část a stránku, ať se na ně mohu podívat.“ (dŠP Rádháballabhovi dásovi, 26. srpna 1975)
75-09 „Myslím, že překlad provedli Végaván a Adžita Prabhuové. Povzbuzuj je v této práci. Tato překladatelská práce je velmi důležitá. Není jen záležitostí abecedy, ale aby se dělala správně, vyžaduje duchovní realizaci. Vím, že jsi dobrý v sankírtanu a distributor knih, tak všichni spolupracujte. Oni překládají a ty tiskneš a distribuuješ. Co víc chceš? Tímto způsobem zaplav Švédsko transcendentální literaturou. Jsem velmi rád, že osoby pocházející ze zemí východní Evropy mají takový zájem. Měl bys oběma oddaným odtamtud poskytnout vše potřebné pro překládání.“ (dŠP Alalanáthovi dásovi, 1. září 1975)
75-09 „Pokud jde o opravy, které jsi poslal, tento druh změn je přípustný. Nepředstavují problém.“ (dŠP Rádháballabhovi dásovi, 21. září 1975)
75-10 „Přikládám kopii jednoho dopisu od Karunasindhua ve věci žádosti o mé svolení umožnit Purušóttamovi dásovi brahmačárímu přezkoumat konečný výtisk. Dopis přišel od Karunasindhua na návrh Kírtirádže. Zmínil jsi tento návrh Kírtirádžovi? Pokud ne, zjisti prosím, kdo tento návrh Kírtirádžovi dal. Nelíbí se mi, že by měl někdo zkoumat naše publikace bez mého svolení. Laskavě tuto záležitost prozkoumej a informuj mě na adresu v Mumbáí. Pošli mi také obecnou zprávu o vrindávanských záležitostech.“ (dŠP Nitáiovi dásovi, 20. října 1975)
76-01 „Budu se muset osobně podívat, jaké jsou chyby v synonymech a také jak je chceš opravit. S dřívějšími opravami jsem nebyl spokojen. Viděl jsem nějaké změny, které jsem neschválil. Nitái může opravovat všechny chyby, ale opravený materiál musí být zaslán mně ke konečnému schválení. Dotisk dílů bude muset počkat do opravy chyb a mého schválení. Mezitím můžeš zasílat trvalé objednávky na jakékoliv nové vydané díly.“ (dŠP Rádháballabhovi dásovi, 5. ledna 1976)
76-02 „Mnohokrát ti děkuji za pěkný překlad Márkine Bhágavata-dharmy. Velmi si ho cením. Myslím, že může být zařazen na začátek nového vydání zpěvníku a může se zpívat v kírtanu jako písně Bhaktivinóda Thákura. Přikládám několik oprav, které lze zaznamenat. Druhá modlitba se může nazvat Modlitba k lotosovým nohám Krišny a poznámky k ní pošlu brzy.
1 Opravy
Verš 2: synonyma: ei – na toto, ugra-stháne – hrozné místo
překlad: ...na toto hrozné místo.
Verš 3: synonyma: prosanna – je šťastný nebo veselý
Verš 5: přepis: budžhale
synonyma: budžhale nidža-vása – pod tvou ovládající mocí
Verš 8: synonyma: kane – nasloucháním; bara bara – znovu a znovu
Verš 9: překlad: nahromaděné v hloubi srdce
Verš 15: synonyma: dhara – odhodlanost
překlad: ...v mé mysli je jen velké odhodlání“
(dŠP Džajasačínandanovi, 8. února 1976)
76-05 „Ano, první a druhý zpěv není třeba opravovat. Cokoliv tam je, je v pořádku. Až sem za mnou přijede Pradjumna z Indie, nebude třeba, aby Nitái dása nebo Džagannátha dása redigovali Šrímad-Bhágavatam.“ (dŠP Rádháballabhovi, 4. května 1976)
76-05 „Dostal jsem tvůj dopis ze dne 25. května 1976 spolu se vzorky Gítár-ganu a obálkou Bhágavata-daršanu.
Ne, tisk této obálky Gítár-ganu neschvaluji. Udělal jsi to velmi nesmyslně. Proč měnit obálku? Když lidé hledají Bhagavad-gítu, očekávají, že uvidí Krišnu a Ardžunu, ne obrázek Krišny s krávou. Udělal jsi velkou chybu tím, že jsi změnil přední obrázek, a to poškodí prodej. V budoucnu nedělej žádné změny, aniž by ses mě nejprve zeptal.
Jen proto, že nejsou na skladě žádné knihy, můžeme dělat cokoliv náladově? Je to logické? Gítá není vyslovena ve Vrindávanu, ale na bojišti Kurukšétra, ale toto je obrázek z Vrindávanu. Ten kočár se čtyřmi koňmi, to je skutečný obrázek z Kurukšétry. Ne že protože není zásoba, můžeme jednat rozmarně, jak se nám zlíbí, a minout se účelem, to je rása-bhása. Protože není chleba, budeš jíst kámen? Není zásoba chleba, tak budeš jíst kámen???
Přední obrázek je nanejvýš důležitý a ty jsi jej změnil. Musí zůstat standardní a nebýt měněn. Také písmo na obálce není pěkné. Mohl jsi vzít barevný obrázek Krišny a Ardžuny a použít jej na přední stranu jako černobílý. Stejně jako u vnitřní zadní obálky Bhágavata-daršanu, původní obrázek Šrí Čaitanji Maháprabhua byl barevný, ale vytiskl jsi jej černobíle. Mohl jsi to udělat na přední straně obálky s Krišnou a Ardžunou na bojišti Kurukšétra, ale obálka se nesmí měnit.
Pokud jde o obálku Bhágavata-daršanu, hindština na zadní straně není dobrá. Kdo to překládá? Také adresa na zadní straně našeho chrámu ve Vrindávanu není správně napsána. Je tam Chattakara Road; ale mělo by být Chattikara Road. Kdo dělá korekce?“ (dŠP Bhárgavovi dásovi, 29. května 1976)
76-09 „Pokud jde o redigování Džajádvaity Prabhua, všechno, co dělá, schvaluji. Mám v něho důvěru. Tvoje změny sanskrtských synonym, které jsem viděl, také schvaluji. Tanmajatraja odkazuje na skutečnost, že stromy a otec byli pohrouženi ve stejných pocitech.“ (dŠP Rádháballabhovi dásovi, 7. září 1976)
76-09 „Obecně vzato, pokud nějaký překladatel mých knih vyžaduje pro svou práci původní rukopisy, měl by je od tebe dostat.“ (dŠP Ráméšvarovi dásovi, 18. září 1976)
76-09 „S odkazem na tvůj dopis Harikéšovi z 21. tohoto měsíce týkající se výkladu, druhý odstavec Bhágavatamu 2.2.38 je jasný. Nesnaž se nic měnit.“ (dŠP Gópíparanadhanovi dásovi, 28. září 1976)
77-05 „Pokud jde o arabský překlad, ať je dobrý nebo špatný, něco by mělo být vytištěno. Ať je vytisknut v Indii, jak jsi navrhl. Náš dobrý přítel pan Bridž Ratan Móhatta se dobrovolně přihlásil, že pomůže zaplatit náklady na tisk arabského vydání. Můžeš tedy poslat rukopisy Gópálovi Krišnovi a on vše zařídí. Pokud jde o překlady do ruštiny a dalších východoevropských jazyků, jsi v tom odborníkem, tak jakkoliv rozhodneš tu práci zorganizovat, je to v pořádku. Velmi rád obdržím jakékoliv knihy v těchto jazycích. Pokud si myslíš, že zavedení telexu v Mumbáí prospěje naší mezinárodní práci, nemám žádné námitky.“ (dŠP Harikéšovi Mahárádžovi, 6. května 1977)