67-04 „Vědomí Krišny znamená zvyšovat počet lidí ve vědomí Krišny. Je proto povinností brahmačárího jít od dveří ke dveřím jako žebrák a obeznamovat lidi s vědomím Krišny. Kdykoli někoho potkáme, uslyší od oddaného něco o vědomí Krišny, a to bude velmi prospěšné jak pro tohoto oddaného, tak pro osobu, která ho vyslechne. V Indii mají brahmačárí pro duchovního mistra žebrat od dveří ke dveřím. Ve vaší zemi taková věc není povolena, proto musí brahmačárí použít jiné prostředky, jako prodávání publikací, získávání členů, zvaní je na naše setkání a podobné činnosti, a to bude dobře fungovat. Grihasthové neboli hospodáři jsou zodpovědní za své rodiny, proto vítáme, jakýkoli přínos naší Společnosti nabídnou.“ (dŠP Kírtanánandovi, 13. dubna 1967)
67-09 „Pokud jde o naše chrámové záležitosti, jak jsi zmiňoval v tvém předchozím dopise, myslím si, že Brahmánanda mi něco poslal na mou adresu v Dillí, kam nejspíš pojedu na počátku příštího týdne; v každém případě by měly chrámové záležitosti být upraveny tak, aby významní členové nebo i všichni členové mohli pracovat a podporovat chod chrámu. Dostávám ze San Franciska a Montrealu velmi povzbudivé zprávy; z New Yorku však tak pozitivní novinky nepřichází.“ (dŠP Rúpánugovi, 9. září 1967)
67-12 „Dá-li se tam sehnat levná pracovní síla, můžeš zorganizovat manufakturu na výrobu vonných tyčinek. Chtěl bych, abychom v každém chrámu teď vyráběli vonné tyčinky vysoké kvality. Jediná věc, kterou musíš sehnat, jsou dřevěné třísky či tenké hůlky. Pokud myslíš, že je můžeš někde dostat, můžeš okamžitě začít s prací. Přísady jsou třísky, uhlíky, škrob nebo guma a vonné oleje. Bude to velmi výdělečný obchod a výnosy budou stačit na udržování střediska, hned jak práce začne. Dám ti mnoho podnikavých nápadů, jak nashromáždit dobré výnosy. K obchodu jsou potřeba čtyři věci. Jsou to místo, práce, kapitál a organizace. Pro výrobu vůní již máme organizaci. Trochu kapitálu již shromažďuješ. Chudší oblast znamená, že tam můžeš najít levnější pracovní sílu, a místo již máš zajištěno. A pro vedení jsem tu já. Začni s tím hned a nebudeme mít nedostatek peněz. Doufám, že jsi mě dobře pochopila.“ (dŠP Krišna déví, 16.prosince 1967)
68-01 „Máš můj souhlas s tvým plánem vyrábět Džagannáthy a získat tak nějaké výnosy na údržbu chrámu.“ (dŠP Hansadútovi, 22. ledna 1968)
68-03 „Přikládám zde jeden dopis od Pradjumny a ty mi můžeš dát vědět, co se dá udělat ohledně jeho nemocničních poplatků. Postupně se rozrůstáme, avšak musíme také vzít v úvahu takovéto naléhavé případy. Již jsem ti psal, jaké kroky podniknout, abychom ochránili naše mladíky před odvodovou komisí; když nyní žijeme pohromadě, někdo z nás může onemocnět. Najdi teď nějaký hlavní zdroj příjmu pro naši instituci do budoucna, a opírej se přitom o publikace. Kdyby se nám jen podařilo zorganizovat dobrý prodej, to je naše hlavní naděje. Kromě toho, když bude naše sankírtanová skupina dobře sehraná, můžeme veřejně vystupovat. Nevím, jak dalece bychom v tom byli úspěšní, musíme však najít zdroj našeho příjmu. V současné chvíli někteří naši mladíci pracují a věci se v podstatě dějí díky jejich pracovnímu úsilí.“ (dŠP Brahmánandovi, 23. března 1968)
68-03 „Dnes ráno jsme ti zaslal jednu poznámku týkající se Pradjumnova nemocničního účtu. Myslím, že ti budu moci z tohoto střediska zaslat 500 dolarů. Vyrozuměl jsem, že nemocniční výdaje se také dají platit na splátky. Musíme se do budoucna na takovéto naléhavé případy připravit a já bych chtěl vytvořit ústřední výbor pro správu těchto věcí. Pro mě není možné se starat o tyto administrativní záležitosti. Někdo z vás by měl vytvořit radu pro takový druh operací. V Indii brahmačárí vybírají almužny a předplatné. Zde to ale není možné; proto všichni brahamačárí mohou pracovat alespoň na částečný úvazek, aby tak naše finanční potíže mohly být umenšeny.“ (dŠP Satsvarúpovi, 26.března 1968)
68-05 „Podle mého názoru, pokud je tu skupina, s kterou lze cestovat, pak se s touto sankírtanovou skupinou na nějaký čas vydej na cesty. Pokud s tvou sankírtanovou skupinou budete cestovat autobusem, pak musíme prodávat literaturu, časopisy, knihy, nahrávky atd. Celá naše instituce není v nejlepším finančním postavení, měli bychom na to proto vždy pamatovat a snažit se prodávat naše zboží, abychom mohli vydávat další knihy a literaturu. Zpátky k Bohu už je teď ve finančních nesnázích. Způsobuje mi to dost úzkosti. Vydávání Zpátky k Bohu se nesmí zastavit – to by byl velký nezdar pro naše misionářské cíle.“ (dŠP Hansadútovi, 14. května 1968)
68-06 „Ano, můžeš nechat tuto skupinu hrát v chrámu, neboť potřebuješ pro chod věcí mnoho peněz. Když potřebujeme peníze, abychom pokračovali v práci pro Krišnu, můžeme se uchýlit k jakýmkoli možným prostředkům. Pokud je to ovšem pro Krišnu a ne pro osobní smyslový požitek. Můžeš se tedy pokusit touto cestou získat nějaké peníze.“ (dŠP Subalovi, 12. června 1968)
68-06 „Ano, tyto omalovánky jsou dobrý nápad, pro tuto chvíli je však vašich služeb víc potřeba při pomáhání chrámu v Santa Fé. Požádali jste mě ve vašem dopise, abych vám poradil ohledně vaší oddané služby, a já vám upřímně říkám, že pro vás momentálně bude nejlepší finančně pomoci chrámu v Santa Fé. Tato pobočka vám byla původně svěřena do péče, protože jste ji založili, je proto vaší povinností ji teď pomoci udržovat, i když tam nejste přítomni. Kdyby musela být zavřena, byla by to pro vás ostuda. V současné chvíli tam tvůj bývalý manžel Subala zápolí sám a je nezbytně nutné mu finančně pomoci. Proto vás prosím o tuto službu; ty a tvůj manžel něco vydělejte a posílejte do Santa Fé aspoň 100 dolarů měsíčně. To bude dobré pro vás oba, pro mě, pro Subalu, a bude to ta nejlepší služba Krišnovi. Krišna chce, abyste pro Něj udělali tuto službu, abyste pomohli udržovat Jeho chrám, žádám vás tedy, abyste se do toho ihned dali. A Krišna bude s vámi potěšen a dá vám veškerou podporu, abyste Mu takto mohli sloužit. To je má touha. A když pak budete po vykonání této služby mít čas a peníze navíc, můžete uskutečnit i tento nápad s omalovánkami a já vám s tím v budoucnu pomohu. Vaší první povinností je však pomoci udržovat tento Pánův chrám podle mého pokynu. Doufám, že se oba máte dobře.“ (dŠP Krišna déví a Dinéšovi, 13. června 1968)
68-06 „Když jsem prvně dorazil ze San Franciska do New Yorku a ty jsi mě informoval o možnosti obchodu s panem Kalmanem, měl jsem o úspěchu tohoto plánu velké pochybnosti. Proto jsem byl k tomu zdrženlivý. Tak či tak, co se stalo, stalo se, teď se snaž od tohoto břemene osvobodit bez toho, aniž bys zničil naše dobré přátelství s panem Kalmanem. Čaitanja Maháprabhu obzvláště varoval oddané, aby se nezaplétali se světsky smýšlejícími lidmi. Proto je podle védského systému doporučeno pouze brahmačárím, vánaprasthům a sannjásím, aby se vrhli naplno do vědomí Krišny a osvobodili se od těchto problémů s vyděláváním peněz. Grihasthové mají pak podporovat tyto tři sekce společnosti. V každém případě je pro nás nejlepším zdrojem příjmu přijímat příspěvky od sympatizující veřejnosti a prodávat naše knihy a literaturu. Je to také druh obchodu, ale to nevadí. A podnikáme-li, musíme to dělat nezávisle, bez pomoci někoho zvenčí. Můžeme zvenčí přijmout pomoc v podobě peněžního příspěvku nebo půjčky, neměli bychom však vstupovat do obchodů s lidmi zvenčí. Jejich cíl života je totiž jiný než náš. Nebuď proto prosím současnou situací rozrušen. Vypořádej se s celou situací s chladnou hlavou, a jestli se Purušóttama necítí dobře, můžeš ho poslat na pár dní sem bydlet u mě. A jestli se sem vydá, může mi přivézt můj žlutý, ručně vázaný svazek Bhágavatamu.
Nyní můžeme z chování pana Kalmana jasně vidět, že mu jde v tomto podnikání pouze o vlastní zisk. A jsem si jist, že nám finančně nepomůže s vytištěním Učení Pána Čaitanji, jak jsi to od něj očekával. Proto bychom neměli jeho jméno zmiňovat v poděkování, jak to navrhuješ. Rád se dozvím, jak se věci v této souvislosti vyvíjí. Snaž se však vše urovnat v poklidu a do budoucna pokud možno dělej obchody nezávisle.“ (dŠP Brahmánandovi, 28. června 1968)
68-06 „Ano, souhlasím s tebou v této finanční záležitosti. Na stejné téma jsme tu též diskutovali. Problém tkví v tom, že ve vaší zemi nemohou brahmačárí chodit žebrat dům od domu, proto tento proces, který teď Hansadúta přijal, se stane velmi nápomocným. Mladíci, kteří však nejsou zapojeni přes den do chrámové služby, se musí snažit vydělat něco prací nebo jinou cestou. Bez peněz není možné v hmotném světě existovat. Ačkoli je Krišna v pozadí všeho, přesto radil Ardžunovi, že musí bojovat a zároveň myslet na Něj. My musíme následovat ten samý princip. Musíme pracovat jako ostatní a zároveň neustále myslet na Krišnu. Lidé zvenčí by měli být vzděláni o tom, že my jsme těmi nejpokornějším služebníky lidské společnosti.“ (dŠP Rúpánugovi, 30. června 1968)
68-07 „Pochopil jsem, že jsi odjel do Santa Fé a snažíš se tam najít zaměstnání. A já doufám, že ho pro tebe Krišna zařídí. Ničeho se neboj. Další mladík, Christopher Fynn, tam možná také brzo pojede. Vy tři se společně snažte poklidně žít a vždy rozebírat Bhagavad-gítu a Šrímad-Bhágavatam, zpívejte Hare Krišna při pravidelných přednáškách, a kdykoli se naskytne příležitost, běžte do parku, jako to dělají v Bostonu a New Yorku, a vyberte dost příspěvků. V této souvislosti se můžeš poradit s Hansadútou z New Yorku či Satsvarúpou z Bostonu o tom, jak se jim tak úspěšně daří. Zde brahmačárí také chodí zpívat na Expo a máme zařízeno, že za to dostanou nějaký obnos peněz, již obdrželi 300 dolarů. Hansadúta také díky zpívání již obdržel 150 dolarů. Není-li tam tedy vůbec žádná práce, můžeš se plně zaměstnat v Krišnově práci zpíváním v parcích a na veřejných místech a Krišna vám jistě pošle výplatu. Krišna se stará o všechny živé bytosti, tak proč ne o své upřímné oddané? Proto se musíme stát jednoduše upřímnými v našem hnutí pro vědomí Krišny a všechno ostatní pak bude následovat.“ (dŠP Umápatimu, 13. července 1968)
68-07 „Moje první prosba k tobě je, abys bez otálení přijal práci, kterou ti znovu nabídli na Státní ohijské univerzitě. V Bhagavad-gítě jsi četl, že člověk by měl plně využít svůj talent ve službě Pánu. Ardžuna byl válečníkem a využil své nadání naplno ve vykonávání záměru Pána Šrí Krišny. Ty máš díky Krišnově milosti jistý talent pro vzdělávání, a kdykoli se naskytne příležitost díky tomu vydělat nějaké peníze, musíš to přijmout, výdělek však utratit pro Krišnu. Jelikož plánuješ rozvoj Nového Vrindávanu, budeš potřebovat peníze a já bych ti doporučil, abys tam raději koupil půdu, než si ji pronajímal.“ (dŠP Hajagrívovi, 14. července 1968)
68-07 „S velkou radostí jsem obdržel tvůj dopis z 12. července 1968, kde popisuješ úspěch tvého hnutí městského kírtanu, a tento plán je velice dobrý. Myslím, že bychom se neměli obávat o naše výdaje. Krišna nám dal příležitost sloužit, a když prostě jen vykonáme tuto službu, když budeme provádět kírtan a sami budeme důsledně následovat pravidla a regulace, mít víru v Krišnu a sloužit pokynům pravého duchovního mistra, pak nebudeme mít nedostatek našich životních potřeb a velmi radostně budeme schopni vykonávat činnosti ve vědomí Krišny bez obav z finančních problémů. Všechno ve skutečnosti náleží Krišnovi, a když to On bude chtít, může nám okamžitě dát celé USA, je však opatrný, protože my jsme náchylní být svedeni májou, nedá nám tedy jen tak z ničeho nic takové možnosti, jinak bychom mohli podlehnout iluzorním představám máji.
Tak jako lékař nedá trpícímu pacientovi laskominy, ale jak se pomalu uzdravuje z nemoci, dovolí mu přijmout chutné pokrmy. Musíme tedy počkat, až se uzdravíme z materiálních nemocí, a podle toho, jak moc jsme uzdravení, k nám budou automaticky přicházet příjemné věci. Musíme však vždy mít na mysli, že není nic příjemnějšího než Hare Krišna. Až budeme schopni vychutnávat transcendentální potěšení ve zpívání Hare Krišna, bude to znamení našeho uzdravování se z materiálních nemocí. Prosím pokračujte s touto metodou ve vzájemné spolupráci, s plnou vírou a pílí a Krišna vám bude pomáhat víc a víc.“ (dŠP Tamálovi Krišnovi, 16. července 1968)
68-08 „Zpívání v parku a na ulici je naše nové hnutí a je úspěšné. Zaznamenalo úspěch v San Francisku, New Yorku a také v Montrealu. Jestliže stejnou věc vyzkoušíme v Los Angeles, jsem si jist, že budeme též úspěšní. Co jsem pochopil, tak v San Francisku kírtanová skupina někdy vybere i 40 dolarů denně, v Montrealu nedávno Hansadúta vybral 24 dolarů. Podobně jsem slyšel, že v Bostonu také vyberou docela dost. Můžeš-li tedy zorganizovat sankírtanovou skupinu, která bude zpívat v parcích a na ulici s povolením od autorit, nebudete mít nedostatek peněz a lidé nám velmi rádi přispějí.“ (dŠP Aniruddhovi, 24. srpna 1968)
68-09 „Co se týče shromažďování financí: brahmačárí, vánaprasthové a sannjásí by neměli vydělávat peníze jako grihasthové. Grihasthové neboli hospodáři se mohou zaměstnant vyděláváním peněz, ať už přijetím nějakého zaměstnání či nějakým profesionálním řemeslem. Avšak brahmačárí, vánaprasthové a sannjásí by měli pouze záviset na Krišnovi a žebrat od grihasthů. Je-li to možné, měli bychom následovat ten samý systém.Máš úplnou pravdu, když říkáš, že pokud se můžeme žebráním almužen zabezpečit, neměli bychom přijímat žádné zaměstnání. Co jsem prozatím vyrozuměl z náznaků v tvém dopise, že pokud vytvoříš sankírtanovou skupinu a chodíte po ulicích, myslím, že denně vyděláte alespoň 50-100 marek. Sympatizuje-li s vámi 5 nebo 6 lidí, a jelikož někteří z nich tě již ujistilo, že se na ně můžeš spolehnout, nejlepší věc bude vytvořit místní správní skupinu, zahrnující tyto pány a tebe, celkově 12 lidí, a okamžitě začít s tvou prací. Mezitím bychom měli mít připraveny naše knihy, Bhagavad-gítu a Učení Pána Čaitanji. Ty se také budou prodávat.“ (dŠP Šivánandovi, 18. září 1968)
68-10 „Velmi rád se doslýchám, že tvé sankírtanové skupině v San Francisku se dobře daří, a podobně ty budeš rád, když ti řeknu, zdejší sankírtan vedený Džajánandou a Tamálem Krišnou má také velmi dobré výsledky. V průměru vyberou denně okolo padesáti dolarů a prodají možná 50 či 75 výtisků Zpátky k Bohu. Tomu říkám propaganda. Jestliže můžeme prodat pár kusů našich publikací, knih a literatury a udržovat tak naši instituci, myslím si, že to je velký úspěch. Nežádáme si ničeho více. Nechceme ani mít tučné bankovní konto. Naše poslání je umožnit lidem porozumět jejich vztahu s Krišnou a tak jim umožnit stát se vědomými si Krišny, aby se jim ulevilo od trojího utrpení této hmotné existence.“ (dŠP Makhanlálovi, 21. října 1968)
68-11 „Pokud jde o Bhagavad-gítu, ano, musíš dostat pořádnou slevu. Dostaneš 40 procent slevu z běžné ceny a přeji si, abys rozšířil mezi tvé studenty alespoň 1000 výtisků, touto cestou budeš moci ušetřit nejméně 1000 dolarů na rozvoj plánu Nového Vrindávanu. Na tvé univerzitě je 42 000 studentů, a když si 5 procent z nich zakoupí naši Gítu, můžeme tam prodat aspoň 2 000 výtisků. Doufám, že se o to pokud možno pokusíš, byla by to dobrá propaganda a zároveň příjem pro plán Nového Vrindávanu. Až budeš objednávat od Brahmánandy, můžeš mu zmínit, co jsem ti teď napsal, a já mu mezitím také napíšu, abych ho informoval o této slevě. Do té doby, pokud chceš, si můžeš ode mě objednat několik řad Šrímad-Bhágavatamu, jelikož jsem právě obdržel 40 úplných řad.“ (dŠP Hajagrívovi, 8. listopadu 1968)
68-11 „Když jsi byl v Montrealu, řekl jsem ti, abys pokračoval ve svém zaměstnání a dával mi 400 dolarů měsíčně na mou literární propagační činnost. Potřebuji tolik peněz, abych mohl zakoupit knihtisk a zároveň zaplatili náš účet u Dai Nipponu. Nedávej tedy výpověď, místo toho se snaž vydělat nějaké peníze, kterými můžeme zaplatit naše misionářské činnosti.“ (dŠP Umápatimu, 11. listopadu 1968)
68-11 „Ano, tvé místo je velmi pěkné, nesnaž se však změnit adresu, ale spíš vylepšit to, co již máš. Je lepší pořádat sankírtan a zaplatit New Yorku za jednu mridangu, touto cestou se snaž zvýšit návštěvnost chrámu. Nápady, které jsi zmínil, jsou velmi dobré. Snaž se najít zaměstnání a bylo by skvělé, kdyby se ti postupně podařil tvůj vlastní zdroj příjmu.“ (dŠP Harér Námovi, 13. listopadu 1968)
68-11 „Když založíme naši vlastní tiskárnu, musíme tisknout naše vlastní publikace a časopisy a knihy. Nebudeme přijímat žádnou jinou práci zvenčí a prodejem knih a časopisů budeme udržovat naši rodinu oddaných nebo brahmačárích. Tak by měla vypadat ideální práce. Neměli bychom kvůli placení pracovníkům záviset na přijímání zakázek zvenčí. Pro tuto chvíli musíme okamžitě dokončit naši zakázku u Dai Nipponu. Poté, co obdržíme Učení Pána Čaitanji spolu s Bhagavad-gítou, začneme díky ziskům z prodeje náš vlastní tisk.“ (dŠP Brahmánandovi, 16. listopadu 1968)
68-11 „Pokud jde o tiskárnu: Již jsem Brahmánandovi napsal, jak by měla tiskárna začít fungovat. Následující principy by měly být důsledně dodržovány: veškerá práce v tiskárně, včetně vázání, a všechno okolo by mělo být vykonáváno našimi lidmi. Neměli bychom pro běh tiskárny přijímat žádné zakázky zvenčí. Budeme prostě jen tisknout naše knihy a časopisy atd. A o naše mladé a jejich rodiny se postaráme díky ziskům z knih a časopisů.“ (dŠP Rájarámovi, 19. listopadu 1968)
68-11 „Ano, toto je velmi dobrá příležitost k šíření našeho hnutí pro vědomí Krišny. Na stavbu Nového Vrindávanu a na další plány ve vědomí Krišny potřebujeme neomezené množství peněz. Je-li tedy možné získat z podnikání tvého otce nějaký obnos peněz a použít ho ve vědomí Krišny, bude to skvělé jak pro tvého otce, tak pro tebe. Již to, že ti poskytl automobil a že není proti vědomí Krišny, je velmi dobré. Postupně tedy svého otce obrať na vědomí Krišny. Ne hned, ale postupně. Prozatím můžeš dál sloužit svému otci prací pro jeho podnik a žít jako vznešený gentleman, používat jeho auto, zpívat Hare Krišna a žít s oddanými v chrámu. Tvé návštěvy chrámu musí každopádně pokračovat. Bude-li tedy možné, abys žil s ostatními mladíky v chrámu, je to dobrý nápad, stejně jako pracovat pro tvého otce. Dál mě prosím informuj o tom, jak tuto záležitost řešíš, neboť se dychtím dozvědět víc.“ (dŠP Balimu Mardanovi, 20. listopadu 1968)
68-11 „Přemýšlíš o tom, že si najdeš práci, ty však již pracuješ pro Krišnu, můžeš tedy uvažovat tak, že Krišna po tobě chce, abys ses staral o Jeho chrám. Navrhoval bych ti, abys zkusil začít s tímto projektem s prasádam. Uvažujeme o tom již dlouhou dobu a ty a tvoje žena jste znamenitými kuchaři. V chrámu je také dostatek místa. Proč nenaplánovat tento projekt s prasádam? Byla by to jak duchovní propaganda, tak peněžní zisk. Kromě toho bych ti navrhl, abys místo práce venku raději zkusil prodávat naše knihy. Bhagavad-gítá již je vytištěna. Chceš-li ji prodávat, okamžitě požádej Brahmánandu, aby ti zaslal tolik výtisků, kolik jich můžeš prodat, a bude to pro tebe také zdroj příjmu. Příští měsíc obdržíme Učení Pána Čaitanji. Dajál Nitái ví, jak prodávat knihy, když se proto on, ty a pár dalších pokusíte prodávat naše knihy, bude to velice úžasná práce. Navíc, když se ti podaří rozdávat prasádam (chybějící strana)“ (dŠP Hansadútovi, 30. listopadu 1968)
68-12 „Teď je tedy v chrámu pro každého dost práce, a pokud dokážeš zajistit příjem díky prodávání naší literatury, programy s prasádam a trochu šití, nebude nutné brát práci karmích zvenku. Krišna ti dal velmi dobré prostředky, abyste byli zaměstnaní v chrámu a zároveň tak vytvářeli zisk, i když tedy žijete v chudobě, dokážete-li se uživit pouze těmito činnostmi, bude to velmi dobré.“ (dŠP Hansadútovi, 12. prosince 1968)
68-12 „Tvůj nápad se šitím je velmi dobrý a takové ideje dostáváme díky Krišnově milosti. Snaž se využít tvé zisky k udržování chrámu spolu s tvým manželem a ostatními. S velkým potěšením jsem si prohlédl francouzské vydání Zpátky k Bohu, děkuji ti mnohokrát za veškerou tvou snahu. Díky činnostem jako vydávání tohoto časopisu můžeme žít, abychom šířili vědomí Krišny, a to bude úspěch našeho života. Naše životní podmínky mohou být prostě omezeny na minimum. Měli bychom žít jen proto, abychom šířili vědomí Krišny. Takový je náš život. Na závěr tvého dopisu se ptáš, kde je tento oceán lásky? A já si myslím, že možná víš, že je v tvém srdci. Prosím vyřiď proto má požehnání všem ostatním a já doufám, že se máte všichni dobře.“ (dŠP Himavatí, 12. prosince 1968)
68-12 „Dovoluji si potvrdit přijetí tvého dopisu datovaného 20. prosince 1968, s velkou radostí jsem si pročetl jeho obsah. Jak ty, tak Aniruddha jste upřímnými oddanými s dobrým nadáním, cokoli tedy uděláte po vzájemné konzultaci, má ode mě stoprocentní svolení. Tuto ideu s rozdáváním prasádam máme již dlouho a já jsem ji navrhoval od samého počátku našich misionářských činností, jak v New Yorku, tak v San Francisku. Až doteď však nenabrala žádné konkrétní podoby. Kdyby se ti tedy podařilo začít tento program s distribucí prasádam, bylo by to velmi úžasné. Otevřít kvůli tomu zvláštní restauraci se mi ale příliš nezamlouvá. Jestliže mám rozdávat prasádam, musí se to dělat na chrámovém pozemku, ne někde jinde. Oddělený projekt bude vyžadovat energii odebranou chrámovému vedení. Proto jestliže začneš s touto distribucí prasádam, zkus to udělat přímo z chrámu. Pokud budeme mít v chrámu také nějaké zboží z Indie na prodej, to je také dobrý nápad. Nesnaž se však dělat obojí najednou. Nejdřív začni s rozdáváním prasádam, a až tam dosáhneš úspěchu, zkus rozjet obchod s indickým zbožím.“ (dŠP Čidánandovi, 24. prosince 1968)
68-12 „Zaprvé tě musím informovat, že ta rada, co jsi dostal od Vámanadévy, že bys měl nejprve něco podniknout a pak se teprve poradit s tvým duchovním mistrem, je nanejvýš neautorizovaná. Žák by neměl dělat nic, aniž by se nejprve zeptal svého duchovního mistra. Ve Šrímad-Bhágavatamu se říká, že brahmačárí by měl žebrat a vybírat věci a pak je přinést svému duchovnímu mistrovi, a pouze když mu duchovní mistr řekne, aby přišel a vzal si prasádam, tak to udělá. Když jednoho dne duchovní mistr zapomene tohoto brahmačárího zavolat, aby přišel na oběd, měl by se raději postit, než něco jíst z vlastní vůle. Já vám ovšem nechci vnucovat něco tak striktního, avšak myšlenka za tím je, že brahmačárí by neměl dělat nic bez vedení duchovního mistra.
Vím, že jsi upřímným oddaným a věrným brahmačárím, přesto bys neměl dělat nic bez mého schválení. Jestliže ti Vámanadéva dal takovouto neautorizovanou radu, byla to od něj chyba. Každopádně jsem si pečlivě přečetl obsah tvého dopisu a dovedu si představit tvé rozpoložení mysli. Tvůj plán je dobrý, tvá matka je finančně zabezpečená a chceš, aby v tebe měla důvěru, abys tak mohl získat její peníze pro účely hnutí pro vědomí Krišny. Je to dobrý plán, avšak bohužel my nezískáváme finanční podporu díky svým vlastním plánům, nýbrž bychom měli vždy záviset na bezpříčinné milosti Pána Krišny.“ (dŠP Šivánandovi, 31. prosince 1968)
69-01 „Jedna věc však je, že brahmačárí, které tam máš, musí pomáhat s provozem chrámu, abys tak měl dostatek času na tyto další tobě svěřené povinnosti. Ti, kdo jsou schopni vydělat peníze na podporu chrámu, ti tedy musí v této souvislosti pomoci.“ (dŠP Čidánandovi, 23. ledna 1969)
69-02 „Píšeš mi, že 8 lidí bude pracovat pod Rájarámou a dalších 8 lidí bude pracovat v tiskovém oddělení, včetně tohoto nemluvněte Nandiní. I kdyby se nám tedy podařilo ubytovat všechny tyto lidi, jak je budeme živit? Budeme na jídlo pro ně potřebovat alespoň 200 dolarů měsíčně, řekni mi tedy teď hned, jestli máš nějaký plán, jak získat tyto peníze.
Pokud jde o ubytování, Hajagríva mě informoval, že našel pěkný dvoupatrový dům, kde bychom mohli mít tiskárnu i ubytování pro její pracovníky. Nájemné je pouhých 260 dolarů ročně. Myslím, že bychom se měli do tohoto domu ihned nastěhovat, aby mohla práce zvolna začít, a také postavte za pomoci Nara Nárájana a dalších ostatní budovy. Hajagríva je připraven investovat peníze do tiskárny, ubytování je tam již provizorně zajištěno. Jestliže tedy máš nějaký určitý plán, jak sehnat výdaje na výživné, můžeme začít s tištěním okamžitě. Máme-li budovu a naši pracovníci jsou připraveni, proč by mělo být obtížné začít okamžitě tisknout? Jestli se ukáže, že tento dům není vhodný, budeme muset postavit jiný, avšak v každém případě tu zůstává tento problém výživného. Všechno musí být skrz na skrz praktické, řekni mi tedy prosím, jak ty a Advaita plánujete toto vyřešit.“ (dŠP Uddhavovi, 1. února 1969)
69-02 „Co se týká oddělení, která nepřispívají chrámu, není to velmi uspokojivá situace. Způsob přispívání by měl vypadat tak, že ti, kdo nejsou oddáni, by měli přispívat celý svůj příjem chrámu. Manželské páry by měly přispívat 50 procent. Takový by měl být princip přispívání členů a následovníků hnutí pro vědomí Krišny. Jestliže se v této oblasti vyskytnou nějaké problémy, proberte to na zasedání rady. Jestliže tam nedokážete takové věci vyřešit, k čemu je taková správní rada vůbec dobrá? O řešení místních záležitostí musí být rozhodnuto touto radou a její rozhodnutí musí být konečné.“ (dŠP Brahmánandovi, 17. února 1969)
69-05 „Pokud jde o tvůj nápad podporovat chrám příspěvky ze sankírtanu, líbí se mi. V Los Angeles, New Yorku a dalších centrech zpívají na ulici každý den a dostává se jim dobré odměny, lepší než jakákoli práce. V New Yorku jednou vybrali 500 dolarů za jediný víkend a v Los Angeles někdy vyberou i 250 dolarů denně. Uddhava a Vaikunthanáth vybírají aspoň 20-40 dolarů denně, jestli tedy dokážeš něco takového, je to skvělé. Musíme prostě něco dělat a lidé nám dají svůj příspěvek za tímto dobrým účelem. Je lepší získat peníze vybíráním příspěvků než pracovat.“ (dŠP Šivánandovi, 4. května 1969)
69-05 „Myslím si, že když půjdete do parku zpívat, můžete vybrat dostatek peněz na vaše výdaje, a pokud něco zbude, můžete to použít na vydávání Zpátky k Bohu a další německy psané literatury. Je skutečně nejlepší, pokud by se vám podařilo středisko vést bez toho, aniž byste museli pracovat venku. Pokud to není možné, pak vyvstává otázka práce zvenčí. Jestli ale můžeš začít výdělečný obchod se šperky a něco vydělat, to by bylo také dobré a pomohlo by nám to s naším příjmem.“ (dŠP Krišnovi dásovi, 8. května 1969)
69-05 „Nejdůležitějším bodem je, zda by ses měl vzdát současného zaměstnání, které vynáší aspoň 125 dolarů týdně. Nemůžeš se této práce vzdát jen proto, že ti to Murári řekl. Musíš myslet sám za sebe. Jsi rozvážnější než Murári. Pouze to, že máš ukočírovat pár nových mladíků, pro mě není dostatečný důvod k tomu, abys dal v práci výpověď. Můžeš Murárimu dát pokyn, že jako nejzkušenější z celé skupiny může vykonávat tvou práci v tvé nepřítomnosti. Říkáš, že v kruté zimě nebude možné chodit ven. Když mohou jiní za takových podmínek pracovat, proč by ses ty měl vzdávat své práce? Jde mi o to, že když se ti podaří postarat se o všechny záležitosti za asistence Muráriho a ostatních, nemusíš se svého zaměstnání vzdávat. Jestli ale tvá přítomnost celé situaci pomůže, nemám nic proti tomu, abys dal výpověď. Nic by se nemělo dělat pod citovým nátlakem. Všechno by se mělo posuzovat z praktického hlediska. Rozhodně bych ti poradil, že jestli to můžeš zvládnout bez toho, aby ses musel vzdát svého současného zaměstnání, bylo by to skvělé.
Rád se také dozvídám, že jsi otevřel oddělený spořící účet pro tvé denní výběry příspěvků. Obdržel jsem přepis kazety č. 16. Udělal jsi tu dobrou práci a tvé editační schopnosti se zvyšují. Vědomí Krišny je tak úžasné, čím víc se mu věnujeme, tím víc v něm pokročíme. Ano, ještě jsem neobdržel Girirádžův příspěvek do mého knižního fondu, a jak jsi řekl, tyto peníze mohou být vloženy na můj účet.
Ta malba Krišny, na které teď Džadurání pracuje, by měla být velice dobře udělaná, mít krásné barvy a zůstat ve vaší péči. Může pro získávání nápadů pro tuto malbu použít přepisy těchto kazet. Takto pak po dokončení textu a ilustrací připravíme vydání této knihy. Jakmile dokončíš strojopis pěti set stran, můžeme okamžitě začít tisknout první část. Jak ty, tak tvoje žena tedy máte velmi dobrou příležitost sloužit Krišnovi. Učiňte oba své životy vznešenými a učte ostatní, jak žít podle vzoru vašich životů. Obdržel jsem od Lílávatí jeden velmi dlouhý dopis a odpovím jí, jak jen to bude možné.
Na závěr bych chtěl říct, že nejsem příliš nakloněn tomu, aby ses vzdával této služby, avšak domníváš-li se, že je to správné, že to pomůže šíření našeho sankírtanového hnutí, pak to můžeš udělat. V Nektaru oddanosti je vysvětlena tato myšlenka, že bychom měli přijmout vše příznivé pro šíření našeho vědomí Krišny. Je-li něco nepříznivého, měli bychom se toho ihned vzdát. To by mělo být mottem našeho života.“ (dŠP Satsvarúpovi, 29. května 1969)
69-05 „Velmi mě povzbudilo, že máš v Bostonu velmi dobrý úspěch se sankírtanem. Jedna věc však je, že přemýšlíš, zda dát výpověď, to ale znamená, že teď práci máš, a přestože pracuješ, tvému sankírtanovému hnutí se daří dobře, tak proč by ses měl své práce vzdávat? Jestli si ale myslíš, že díky tvé výpovědi v práci bude sankírtanová skupina lépe organizována, pak to můžeš udělat.“ (dŠP Satsvarúpovi, 31. května 1969)
69-06 „Pokud jde o podezřívavost ze strany tvého otce, neměl bys mu dát žádný důvod k podezřívání. Jelikož se zaučuješ na klenotníka, měl bys v této práci pokračovat, a i když tvůj otec přijde a uvidí, že jsi zaměstnán svou prací a zároveň se staráš o chod chrámu, nebude s tím nespokojen. Z tvého postoje je mi jasné, že tvůj otec musí být dobrým gentlemanem, jak jinak by mohl mít tak pěkného syna? Není tedy nutné si hrát na schovávanou. Jestli se budeš dál zaučovat na klenotníka, nebude s tebou nespokojen. Kromě toho, někdo z nás musí pracovat, jinak bude obtížné zvládnout všechny naše výdaje v evropských zemích.“ (dŠP Krišnovi dásovi, 13. června 1969)
69-08 „Ano, jak navrhuješ, hospodáři by měli převzít zodpovědnost za chod chrámu. Džaja Gópál je velmi nadšený mladík. Mělo by se mu dostat veškeré podpory. Pak může celou věc zvládnout sám.“ (dŠP Pradjumnovi, 16. srpna 1969)
69-09 „Co se týká tvých obav, jak zaplatit nájem atd. během zimního období, myslím si, že ti Krišna zajistí dostatek tiskařské práce, a někteří mladíci mohou také jít pracovat. Touto cestou to musíme nějak zvládnout. Tvá poznámka, že Advaita možná bude muset během zimy dělat dost komerční práce, je namístě. Kdykoli bude mít čas navíc, může vydělávat peníze prací venku. Musíme různými způsoby plně využít možností naší tiskárny.“ (dŠP Brahmánandovi, 9. září 1969)
69-09 „Jedna věc je, že tam máš s sebou naše časopisy a pouhým prodáváním těchto časopisů je můžeš uživit. Nebude to příliš těžké. Ve všech našich centrech poskytuje tento časopis nový podnět k řešení ekonomické otázky. Možná tě překvapí, když ti řeknu, že v Bostonu takto vyberou v průměru 120 dolarů denně. Závisej tedy na Krišnovi a snaž se, jak nejlépe můžeš. Použij správně svou inteligenci a zpívej Hare Krišna. Pak půjde všechno hladce a snadno.“ (dŠP Sudámovi, 19. září 1969)
69-10 „Pokud jde o prodej, pokud nic neprodáš, jak budeš schopen udržovat tvou instituci? Pokud chceš udržovat pěkné místo prostě jen díky tomu, že budou všichni poctivě pracovat, na začátku jde všechno dobře – avšak jestli ho nedokážeš udržovat pomocí prodeje literatury a vybíráním příspěvků, pak to není moc dobrý nápad. Musíš najít způsoby a cesty, jak prodat naše časopisy a literaturu. Z celkového hlediska všude zařizujeme prodej našeho časopisu Zpátky k Bohu a udržujeme naše centra díky tomuto prodeji. Kde se tedy stala chyba, že časopisy nejdou na odbyt? Jsou vydány v německém jazyce a představují nové a vznešené ideje. Jestli chceš, můžeš snížit produkční výdaje, jak jsi to popsal, avšak musíme dál prodávat.“ (dŠP Džaja Góvindovi, 8. října 1969)
69-12 „Laskavě udržuj standard vašich chrámových činností díky vzájemné spolupráci a všechno vyjde úspěšně a hladce. Krišna ti poskytuje veškerou pomoc, a čím víc Mu sloužíš, tím víc pomoci ti automaticky přijde. Byl jsi v Indii, takže jsi viděl, že mí duchovní bratři mají stovky chrámů a Mathů, a jiní lidé v Indii též; všichni je dobře udržují a závisí přitom na Krišnovi. Nemají ve skutečnosti žádný stálý příjem, ale zatímco Pánovi slouží, Pán jim zajistí vše nutné. Proto by náš princip měl být dobře sloužit, a vše pak bude Pánem zajištěno.“ (dŠP Džaja Góvindovi, 8. prosince 1969)
69-12 „Jsem velmi rád, že se vaše hostiny stávají velice úspěšnými. Včera jsem obdržel dopis z Havaje, že k nim teď chodí okolo sta hostů a každého žádají o jeden dolar. Mají tedy teď dobrý příjem.“ (dŠP Čidánandovi, 15. prosince 1969)
70-01 „Je velmi uspokojivé se dozvědět, že kážeš dům od domu a získáváš nové členy pro londýnské středisko. Stejným způsobem začali své kázání Pán Čaitanja a Pán Nitjánanda. Myslím, že systém s kasičkami pro příspěvky bude velmi úspěšný, zvláště ze strany indických majitelů obchodů.“ (dŠP Gurudásovi, 27. ledna 1970)
70-01 „Tato Společnost pro vědomí Krišny nikdy nezakusí život v chudobě, protože její členové jsou tak bohatí díky neustálému sdružování s Krišnou; takže zatímco ostatní mohu pociťovat tuto skličující nouzi vnucenou nám májou, osoby ve vědomí Krišny budou cítit, že celý svět je plný potěšení.“ (dŠP Gurudásovi, 27. ledna 1970)
70-02 Říkáš, že tvá práce je májá, měl bys však vědět, že májá je iluze. Jakmile je někde nedostatek vědomí Krišny, objeví se májá. Ty však pracuješ pouze proto, abys pomohl Krišnovým zájmům, a proto to není májá. V Bhakti-rasámrita-sindhu Rúpa Gósvámí vysvětluje, že cokoli napojené na vědomí Krišny je opravdové odříkání. Odříkání májávádích, kteří se snaží stát se totožným s Nejvyšším, se nazývá falešné odříkání. Vzdávají se světa pro vyšší smyslové uspokojování. Pěstování ambice splynutí s Nejvyšším je ten nejvyšší stupeň smyslového požitku; zatímco někdo plně vytížený zdánlivě hmotnými činnostmi, avšak z konečného hlediska Krišnův dobrodinec, je mnohem víc odříkavý než májávádí. Nikdy tedy za žádných okolností života na Krišnu nazapomeň a Krišna tě zachrání z této pasti materiální existence.“ (dŠP Džaja Góvindovi, 3. února 1970)
70-02 „Vedení našich různých center se skládá ze tří úředníků, konkrétně z prezidenta, pokladníka a sekretáře. V každém středisku mají svůj vlastní bankovní účet. Peněžní poukázky jsou podepisovány minimálně dvěma z těchto tří. Ačkoli jsem u každého bankovního konta uveden jako áčárja a když se v určitém středisku nacházím, mohu šeky podepisovat, obvykle to však nedělám. Snažím se stranit obchodních transakcí; pokud však jde o vydávání, spravuji svůj knižní fond osobně.
Naše střediska jsou tedy finančně spravována za pomoci prodeje knih a časopisů a přijímáním dobrovolných příspěvků od veřejnosti. Někde vyrábíme vonné tyčinky a návštěvníci si je s radostí kupují. Touto cestou se staráme o finanční záležitosti naší společnosti. V Londýně jsme však získali příjmy z prodeje nahrávky Hare Krišna Mantra a podobně v USA z prodeje nahrávky Góvinda a podobných dalších nahrávek. Z Londýna se nahrávka Hare Krišna Mantra prodává do celého světa. Stará se o to pan George Harrison, slavný anglický hudebník, který je mým neformálním oddaným. Tento mladík nedávno zaplatil 19 000 dolarů za vydání mé knihy Krišna. Celá tato částka je potřeba k vytištění knihy v Japonsku.“ (dŠP Hanumánovi Prasádovi Poddarovi, 5. února 1970)
70-02 „Jak můžeme očekávat od vlády jakoukoli finanční pomoc, když naše indická vláda nepovoluje za tímto účelem jakýkoli tok financí z Indie? Jak můžeme očekávat finanční pomoc jiné vlády? O náš finanční rozpočet je postaráno pouze Krišnovou milostí. Bezpochyby máme obrovské výdaje – například náš chrám v Los Angeles denně utratí v přepočtu 20 000 rupií denně.
Avšak naši oddaní, chlapci a dívky, nějakou cestou tuto horentní sumu nějak vyberou a díky Krišnově milosti nemáme žádné problémy.“ (dŠP Hanumánovi Prasádovi Poddarovi, 5. února 1970)
70-02 „Doslechl jsem se o Vámanadévovi z jeho posledního zpravodaje a oběma se daří velmi dobře díky tomu, že jsou upřímnými k duchovnímu mistrovi a Krišnovi. Od počátku jsem mladé chlapce a dívky nabádal, ať vstoupí do manželství a společně kážou vědomí Krišny, a tento proces se v praxi osvědčil. Až se tedy také vdáš za dobrého oddaného, můžeš dělat tu samou činnost a otevřít středisko tam, kde to pro tebe bude vhodné. Tak se naše hnutí pro vědomí Krišny bude rozšiřovat. Vždy manželským párům radím, aby muž byl někde zaměstnán; jestliže je však příliš zaneprázdněn našimi činnostmi a nemůže pracovat venku, je to také v pořádku. Netlačíme na lidi, aby nám přispívali, a i kdybychom to dělali, je to pro dobro tohoto přispěvatele, protože vše bude použito pro rozvoj tohoto hnutí pro vědomí Krišny.
Zasvěcení hospodáři mají být bráhmany a podle nařízení písem může bráhmana přijímat dobročinnost a zaměstnat tento příjem ve službě Pánu. Chlapci a dívky zpívající na ulici také dávají veřejnosti jako dobročinnost tu nejprospěšnější věc. Pokud vím, tak bráhmani či brahmačárí nebo sannjásí žádající o příspěvky neporušují žádné zákony, ve skutečnosti je to druh obživy pro osoby, které nejsou karmími. Někdy takové osoby v Indii chodí ode dveří ke dveřím a vybírají almužny. Jde o to, že člověk by si neměl vydělávat na živobytí jako profesionální žebrák, kvůli službě Krišnovi toto žádání___ (chybějící strana)“ (dŠP Ékajání, 10. února 1970)
70-02 „Podle našich šáster je brahmačárím, vánaprasthům a sannjásím dovoleno vybírat almužny a jsou považováni za děti společnosti, která se skládá z hospodářů. Jinými slovy naše védská společnost je tím nejdokonalejším modelem komunity. Pouze grihasthové mají za úkol vydělávat peníze, obzvláště kšatrijové a vaišjové, a peníze jsou pak rozděleny napříč komunitou. Ta je rozdělena na čtyři části, brahmačárí, grihasthy, vánaprasthy a sannjásí. Z těchto sekcí mají pouze grihasthové určeno živit brahmačárí, vánaprasthy a sannjásí. Tak celý systém funguje, dejme tomu pokud máme sto členů komunit, tři čtvrtiny celku, sedmdesát pět procent, je živeno jednou čtvrtinou, dvaceti pěti procenty.
Naše hnutí je určeno ke kázání sankírtanové vibrace, takže zatímco se brahmačárí a vánaprasthové či sannjásí ujímají této kazatelské práce, grihasthové čili hospodáři se mohou starat o chrám a o instituci. Jak jste řekl, v Indii jsou chrámy tak bohaté, protože je podporují grihasthové. Ve zdejší zemi hospodáři také podporují kostely. Pokud jde tedy o obyvatele chrámu, jmenovitě o brahmačárí či kněží (kteří též mohou být grihasthy, hospodáři), nepracují nikde mimo chrám. Je o ně postaráno hospodáři žijícími mimo chrám.
Pokud však jde o náš londýnský chrám, není ještě soběstačný, ačkoli jsou naše výdaje dost vysoké. Myslím, že jste také jedním z důležitých členů našeho londýnského chrámu, můžete tedy jeho vedení navrhnout, jak mohou být náklady minimalizovány. Prozatím se o chrámové výdaje starají hospodáři, ať už evropského, či indického původu. Obyvatelům chrámu není dovoleno vybírat na ulici žádné příspěvky, toto by pro ně tedy byla velká úleva. Nejde nám o to porušovat anglické zákony, kde je žebrání zakázáno, nejsme ani žebráky. Víte dobře, že těch šest manželských párů, které jsem poslal z Ameriky, jsou všichni úctyhodní, vzdělaní, kultivovaní američtí mladí lidé, kteří v Londýně jen s velkými obtížemi přežívali, zároveň však kázali o sankírtanovém hnutí, což bylo dozajista velice účinné. V současné chvíli má londýnský chrám určitý status, a kdybyste prosím laskavě přiměl indickou komunitu, aby nám měsíčními příspěvky pomohla pokrýt nezbytné náklady na chod chrámu, obyvatelé chrámu pak plně přestanou na pouličním sankírtanu vybírat.
V Indii má prozatím sankírtanová skupina stále právo příspěvky vybírat. V Americe je to také povoleno, nevím však, proč by to mělo zakázáno anglickými zákony. Každopádně bych vás poprosil, zda byste pomohl Gurudásovi, Mukundovi, Šjámasundarovi a dalším tento problém vyřešit, aby tak jejich pokrok ve vědomí Krišny nebyl narušen.“ (dŠP Bálmukundžímu Parikhovi, 11. února 1970)
70-03 „Takto jsem chtěl, abys u mě bydlel a byl zaměstnán sepisováním podobných věcí a dostával ode mě podněty. Budeme však muset pár dní počkat, poté tě požádám, abys plně opustil své zaměstnání na univerzitě. Prozatím tam trpělivě pracuj dál a dostaň od nich co nejvíc peněz na rozvoj Nového Vrindávanu. Jak jsem doporučil každému hospodáři, utratíš-li 50 procent svého příjmu pro Krišnu při rozvoji Nového Vrindávanu, a pokud Kírtanánanda Mahárádž vybere podobnou částku, myslím si, že nebude třeba finanční pomoci od jiných středisek. Ptal jsem se včera Gargamuniho, jestli dostal na svoji žádost o peníze z ostatních center nějakou odpověď, a on řekl, že nikoli. Nemyslím si tedy, že ostatní střediska budou moci pomoci při rozvoji jiných středisek. Každé z nich se musí o své záležitosti postarat nezávisle.“ (dŠP Hajagrívovi, 19. března 1970)
70-03 „Naším dalším pokusem bude představit tuto brožuru s různými fotkami našich center těmto nadacím a upoutat jejich pozornost. Náš program je vznešený. Naše filozofie je praktická a autorizovaná; náš charakter ten nejčistší; náš program tak prostý; náš konečný cíl je však ten nejvyšší. Podobně o tom musíme přesvědčit i obyvatele vaší země. Jsou inteligentní, bohatí a vnímaví. Proč tento projekt nezkusit společně, ty, Kírtanánanda Mahárádž a Brahmánanda. Myslím si, že v New Yorku musí být plno kanceláří takových nadací. Pokud všichni tři nebo i čtyři, když přidáš Subalu, budete pracovat pospolu, bude to dobrá kombinace. Když tyto nadace pochopí, že ve skutečnosti děláme něco prospěšného, pak budou naše finanční problémy při rozvoji našich různých center ukončeny.“ (dŠP Hajagrívovi, 19. března 1970)
70-05 „ Kopie tohoto dopisu od policejního prezidenta jsou velice povzbudivé, toto bude dokumentární důkaz pro vykonávání našich misionářských činností. Můžeš-li citovat přesné znění specifických zákonů zmíněných v tomto dopise, bude to pro ostatní centra také velmi nápomocné. My vlastně nechceme porušovat zákony a pořádek ve státě, o to nám nejde, avšak védský princip přijímat příspěvky od oddaných musí být povolen. Správně řečeno, my kazatelé nemáme pracovat, proto máme právo na příspěvky k vykonávání našich činností.“ (dŠP Satsvarúpovi, 28. května 1970)
70-07 „Pokud jde o vybírání příspěvků, pokud nám někdo nabídne peníze, není důvod to odmítnout. Zajisté najdeme mnoho pseudo-vaišnavů, kteří vybírají peníze pro smyslový požitek, to však neznamená, že čistý vaišnava by neměl nic vybírat.“ (dŠP Džajapatákovi, 10. července 1970)
70-07 „Přečetl jsem si také výstřižky z novin, ze kterých se mi zdá, že lidé přijímají naši společnost za autentickou a zbožnou. Je tedy Krišnova milost, že vám dávají povolení zpívat na ulici. Jsem si jist, že pokud budeme pracovat velmi upřímně, Krišna nám dodá vše potřebné. V Bhagavad-gítě se uvádí, že Krišna osobně zajistí svému oddanému nezbytnosti života a ochrání jeho status quo, jeho současnou situaci. Mějme tedy důvěru v Krišnova slova a služme Mu podle našich nejlepších schopností, a tak budeme vítězní na každém poli činností. Díky Krišnově milosti jsi pohledný mladý muž s dobrou inteligencí, oddaností a duchem, zapoj tedy toto všechno do služby Pánu společně se svou dobrou ženou a buďte ve vědomí Krišny úspěšní.“ (dŠP Šrídhámovi, 14. července 1970)
70-07 „Jsem velmi rád, že se Haladhara vydal do baltimorského střediska, aby se k tobě připojil. Jste teď tři muži dost silní na to, abyste pokračovali dobře v našem programu, a postupně k vám budou přicházet další upřímné duše. Nenechte se odradit, neustále se snažte šířit sankírtan, rozdávání naší literatury, prasádam, kažte a přednášejte a upřímné duše se objeví. Jediné, co je potřeba, je pracovat velmi upřímně, Krišna nám pak podle naší snahy poskytne vše nezbytné.“ (dŠP Vrindávan Čandrovi, 19. července 1970)
70-07 „Jsem velmi rád, že jsi vše pěkně zařídil, abychom dál pokračovali s kázáním a zároveň uživili všechny včetně hospodářů bez nutnosti práce mimo chrám. Jste všichni velmi pokročilí a zkušení, dobře se o to tedy postarejte. To mě velmi potěší.“ (dŠP Umápatimu, 19. července 1970)
70-09 „Jsem rád, že jsi nadšen našimi vyhlídkami v Dillí, a jestliže tam chceš pracovat, jdi do toho. Začali jsme se systémem pro vytváření Životních členů, kdy musí být denně vytvořeni tři členové v Bombaji, dva v Kalkatě a jeden v Dillí. Takto získáme šest nových Životních členů denně a rychle naši Společnost v Indii rozšíříme. Toto životní členství je tam podporou našeho hnutí, musíš tedy na tento projekt klást velký důraz. Pak budeme úspěšní.“ (dŠP Gurudásovi, 18. listopadu 1970)
70-11 „Jestliže pro mě nezvládneš vybrat velké množství peněz, nenámahej si hlavu; prostě jen pokračuj v kázání, jak již to děláš. Ano, máš pravdu, příjem peněz se dostaví díky tvým kazatelským snahám. Můžeš oslovit bohaté lidi a kázat jim o tomto hnutí a jeho cílech. Ve vaší zemi je peněz dostatek, a tak by neměl být problém toto zkusit. Myslím si, že ty a Višnudžana Svámí byste měli zůstat a otevřít co nejvíc chrámů, zvláště na Floridě. Požádal jsem Brahmánandu Svámího, aby se ke mně připojil, neboť si myslím, že se cítí příliš zoufale, proto jakmile bude moci, tak se ke mně připojí. Psaním tohoto dopisu jsem myslím odpověděl také na body Višnudžany Svámího, které mi poslal ve svém dopise.“ (dŠP Gargamunimu Mahárádžovi, 4. listopadu 1970)
70-11 „Napsal jsem Brahmánandovi, jak mají spravovat záležitosti svého vlastního projektu. Každý chrám musí pracovat nezávisle, co se údržby týká.“ (dŠP Satsvarúpovi, 25. listopadu 1970)
70-12 „Ve tvém dopise datovaném 16. prosince jsi navrhoval jistého dobrotivého právníka, který je ochoten nám zdarma posloužit ve výše zmíněné transakci – to je vítáno. Podle tvého návrhu můžeš okamžitě vytvořit radu pěti nebo šesti lidí skládající se z pana Mohty, paní Birlové, pana Poddara a pana Buwalky a dvou vašich lidí, nejlépe tebe a Madhudvíši Mahárádže. Můžeš bez prodlení založit tuto radu pro získávání finančních prostředků a zařídit vše nezbytné.“ (dŠP Džajapatákovi Mahárádžovi, 20. prosince 1970)
71-03 „Pokud jde o to, že opustíš své zaměstnání karmího, nemám nic proti tomu, pokud to nebude znamenat nedostatek peněz pro chod chrámu. Můžeš se pak naplno ponořit do šíření tohoto hnutí a rozvíjet centrum v St. Louis. Máš tedy mé svolení, pokud to nezpůsobí finanční problémy.“ (dŠP Vámanadévovi, 5. března 1971)
71-04 „Naše ochranná známka na vonné tyčinky by měla být v této chvíli zaregistrována. Vyrozuměl jsem, že v Bombaji nějaký člověk nezákonně kopíruje naši značku Spiritual Sky, posíláme mu tedy náležité oznámení, aby svůj nezákonný obchod zastavil. Příjem u vás tedy roste. To je skvělé. V zimní sezóně však tolik nevyberete, a tak bys měl pro toto období naplánovat nějaké náhradní řešení. Jde o to, že nesmíme mít žádné finanční potíže. Jestliže není v chrámu dostatek práce, měli by oddaní pracovat venku, ačkoli nejlepší by bylo, kdyby naši lidé nemuseli chodit pracovat mimo chrám.“ (dŠP Hansadútovi, 14. srpna 1971)
71-09 „Pokud jde o údržbu, měli bychom získat nějaké měsíční přispěvatele hotovosti či zboží. Tak jako nám Goenka dává potraviny, tolik dalších může udělat to samé. Peníze na menší výdaje můžeme vybrat při pořádání schůzí. Všichni členové Gaudíja Mathů vybírají rýži dům od domu. Chrám by měl ve skutečnosti být zaopatřen díky místním příspěvkům hotovosti a různých druhů věcí.“ (dŠP Tamálovi Krišnovi, 1. září 1971)
71-09 „Naše strategie pro obživu by měla být vybírat od mnoha lidí. Velké příspěvky by měly jít na stavby a knižní fond. Naše taktika je madhukárí nebo zaměstnat se jako čmelák. Čmelák nesní všechen med na jedné květině. Létá od květiny ke květině a vezme si trochu od každé. Jde tam o to, že když svaté osoby, vaišnavové, vyberou trochu od mnoha lidí, každému to prospěje. Neměli bychom se řídit tím, že jeden člověk nám dá všechno a my pak nebudeme dělat nic. To je materiální postup. Cokoli nám pan Džain přispěje, by mělo jít přímo do stavebního fondu, a pro obživu bychom měli vybrat od mnoha lidí ve formě měsíčních předplatných, velké finanční dary by měly jít na knižní a stavební fond.“ (dŠP Tamálovi Krišnovi, 16. září 1971)
72-02 „Velmi mě povzbudilo, že ses rozhodl zůstat v Austin City, protože zdejší lidé mají zoufalou potřebu vědomí Krišny. Taková je nálada oddaného, neustále se zajímá o obecné masy lidí, aby přestaly se svými hříšnými činnostmi a byly osvobozeny z těchto velice nebezpečných podmínek života díky příjetí tohoto vědomí Krišny neboli oddané služby. Jsem tedy velmi potěšen, že nechceš odejít. To je vlastně naše strategie, že když vstoupíme na nějaké místo, nejprve se usadíme, pak se ustanovíme a pak zabereme vše! Jelikož je tam tolik dobrých příležitostí ke kázání, obzvláště na univerzitě, doporučuji, aby tam několik našich lidí určitě zůstalo a velmi těžce pracovalo, abychom mohli založit trvalé středisko. Bude-li naše kázání upřímné, nebudeme mít nedostatek chrámů ani oddaných, kteří je zaplní. Vy jste se již usadili, a ačkoli jste tam trochu namačkáni, když se budete snažit ještě víc, dostane se vám více místa a velmi brzy se budete moci ustanovit a zabírat větší prostor.“ (dŠP Sankaršanovi, 4. února 1972)
72-04 „Od této chvíle budou chrámy operovat nezávisle a snažit se velice pečlivě zlepšovat svůj duchovní život, není tedy nutné centralizovat finanční záležitosti, jak jsi to navrhoval. Zaměř svůj čas raději na rozvoj gurukuly, to je obrovský úkol. Leží na tobě zodpovědnost vzdělat tolik dětí o tom nejvyšším poznání života, nemůžeš to tedy žádným způsobem zanedbat. Věnuješ se též editování, myslím si tedy, že těmito dvěma cestami můžeš být neustále zaneprázdněn v oddané službě bez toho, aniž bys musel dělat víc správní činnosti mnoha dalších chrámů, které to vyžadují.
Pokud jde o tvůj výrok, kde říkáš, že váš konečný úspěch přijde, když si já konečně budu moci pořádně sednout a překládat knihy a nechat vás vše spravovat, ano, to je má touha, avšak jestli toho jste schopni nebo ne, to mě teď znovu velmi trápí. Dal jsem vám teď vše, nevidím však ani to, že by se vždy všude následovaly základní principy pokroku v duchovním životě, a někdy se objeví i sklony zanedbávat to, co je naším pravým cílem života, tím myslím být do Krišny blázen, místo toho se necháváme unášet velkými řečmi. Stále tak přemýšlím nad tím, jak vše bude dál pokračovat.“ (dŠP Satsvarúpovi, 10. dubna 1972)
72-04 „Pokud budeme mít plán na prodej knih, nebudeme mít nedostatek peněz, bude také jednodušší objednat knihy z Japonska a prodávat je a peníze použít než nechat si peníze posílat z Ameriky. Myslím si tedy, že kvůli pěti knihám Krišna není třeba dělat žádné transakce.“ (dŠP Girirádžovi, 12. dubna 1972)
72-08 „Co se týká splácení hypotéky, nezajímáme se tolik o obrovské budovy, zvláště pokud by nás to finančně zatížilo. Nejvíc nám jde o kázání, a pokud musíme jen pracovat, abychom splatili peníze za budovu, není to příliš žádoucí. Splácej tedy tuto hypotéku podle možností, raději se zaměř na kázání a ne na vydělávání peněz, abys mohl hypotéku splatit rychleji. I kdyby to mělo trvat pár let, alespoň se nebudeš muset neustále obávat o to, kde na to vzít. Jestli ale dokážeš hypotéku splatit během dvou tří let a ušetřit tolik peněz na úrocích, pak je to dobrý plán, pokud se to dá lehce zvládnout.“ (dŠP Nitjánandovi dásovi, 16. srpna 1972)
72-11 „Obdržel jsem také zprávu, že se objevily potíže pokojně se o oddané postarat, aby neonemocněli či nepodlehli beznaději. Nemáte-li dostatek peněz na obživu, nemám nic proti tomu, když odvedeš část příjmů z reklamní kolekce na zlepšení sanitárních podmínek. Nejdůležitější však je zlepšit kazatelský plán, pak se automaticky vše ostatní zlepší, Krišna vám dodá vše potřebné.“ (dŠP Jadubarovi, 11. listopadu 1972)
73-01 „Těžkosti tebou popsané bychom měli chápat jako Krišnovu milost, a až bude spokojen s tím, jak takto používáš svou energii, jen abys Ho potěšil, ačkoli se nacházíš v obtížných podmínkách, nebudeš se muset strachovat o peníze, budeš mít dostatek, i víc.“ (dŠP Tédžasovi, 2. ledna 1973)
73-01 „Pokud jde o tento koncert indické hudby a tance za účelem získání příspěvků pro nový chrám, ano, můžeš to udělat, nemám nic proti tomu. Tímto koncertem by však mělo být jejich vlastní představení, nemělo by to vypadat, jako že my pořádáme program a oni se objevují v tom samém programu, ať už jako hosté či jako další z našich vystupujících umělců. Ne, neměli bychom pro veřejnost vypadat jako umělci, my nejsme umělci či hudebníci či tanečníci. Pokud by to však vypadalo jako dobročinný koncert, stejně jako ten, co jsme měli v Bombaji, kde vystupovaly Sestry Zaveriovy a Manipurská taneční skupina a který nám vynesl nad plán v Džuhu téměř 100 000 rupií. Tak by se to mělo zařídit. Zařídíš-li tedy koncert v posluchárně a budeš inzerovat, že tito zpěváci a tanečníci mají svůj koncert a že to zároveň bude benefiční představení pro Hare Krišna nebo něco takového, bude to nejlepší. Můžeme samozřejmě také vystoupit a mít kírtan při zahájení tohoto koncertu a prodávat tam naše knihy, a pokud bude příležitost, můžeme dát krátkou přednášku, to by bylo pěkné. Pokud však připojíš všechna ta další vystoupení jako árati, drama atd., možná to bude vypadat, že je to náš program a ne program těchto hudebníků. Pak bude veřejnost zmatena a bude si myslet, že jsme také nějaká show nebo nějací komerční umělci, což není náš záměr. Pokud však tito hudebníci a tanečníci chtějí uspořádat jeden koncert a věnovat nám jeho výtěžek, rádi jim za to poděkujeme.“ (dŠP Džagadíšovi, 5. ledna 1973)
73-06 „Co se týká našeho angažování se v tomto pozemku v Bombaji: nějakou náhodou jsme se do toho zapletli, teď bychom však měli vytvořit silný výbor složený z našich Životních členů. Nechte je to vyřešit, co můžeme jinak dělat? Naši lidé by se měli věnovat kázání – proč by mělo kázání přestat? Velmi mě povzbudilo, když jsi ty a Gargamuni Svámí zakoupili terénní vozy a vytvořili jste cestující sankírtanovou skupinu. Proč jste s tím tedy přestali? Nech tuto záležitost s bombajským pozemkem v rukou Životních členů. Zaplatili nám za své členství a my jsme zaplatili jim, takže se jich to také týká.“ (dŠP Tamálovi Krišnovi, 17. června 1973)
73-10 „Jsem velmi povzbuzen zprávou o tom, jak dobře se naše knihy rozdávají. To je naše hlavní záležitost po celém světě. Když tomu dáte veškerou vaši pozornost, nikdy nebudeme mít nedostatek financí. Velmi rád jsem se dozvěděl, že v Londýně se teď tento projekt dobře ustanovuje.“ (dŠP Mukundovi, 6. října 1973)
73-11 „Máš na důležitost mých knih ten správný náhled. Knihy jsou napořád. Tak se na to díval můj Guru Mahárádž a já jsem to po něm převzal. Proto jsem své hnutí založil mými knihami. A měli bychom být schopni díky prodeji knih všechno udržovat. O chrámy bude prodejem knih postaráno, a i kdyby už jsme žádné chrámy neměli, knihy tu pořád budou.“ (dŠP Hansadútovi, 8. listopadu 1973)
73-12 „Ano, kdyby se ti podařilo získat nějakou půdu a produkovat obilí, to by bylo pěkné. Chceme obzvláště dovážet obiloviny do Indie. Neměň či nenarušuj však současný chrámový program. Ekonomická situace je vždy nejistá, my však závisíme pouze na Krišnovi.“ (dŠP Makhanlálovi, 11. prosince 1973)
74-03 „Pokud však díky tomu, že začneš obchod s vonnými tyčinkami, budeš ekonomicky solventní pro údržbu vašeho střediska, pak je to dobré, a požádám za tímto účelem Baliho Mardana, aby ti s tvým souhlasem poskytl nutný kapitál. Nemyslím si však, že je praktické mít výrobnu v Tokiu. Jestli to máme vzít vážně, dej mi vědět, jestli tam máte pobočku čínské banky známé jako Liberty Bank. Tato banka má pobočku v Honolulu a tam máme uschované nějaké peníze. Dej mi proto prosím vědět, jestli tam máte pobočku Liberty Bank. Pokud by se ti podařilo založit na Tchaiwanu silné středisko, jak to Šrí Vallabha dás popisuje ve svém dopise, byl by to skvělý nápad. Už máme jednu pobočku v Moskvě, když pak získáme další pobočku v Číně, v jejím vnitrozemí, bude to obrovský úspěch.“ (dŠP Trivikramovi Mahárádžovi, 29. března 1974)
74-04 „Jestliže nedokážeme ani jen udržovat naše chrámy, je to velký nedostatek v našem vedení Společnosti.“ (dŠP Hansadútovi)
74-11 „Prostým udržováním standardů vědomí Krišny bude vše ostatní následovat. Mám tedy v tebe víru. Vím, že pracuješ poctivě. Krišna ti tam v Chicagu poskytl velmi hezké místo. Pěkně ho tedy využij, to by mě velice potěšilo.“ (dŠP Šrí Góvindovi dásovi, 12. listopadu 1974)
74-12 „Tvůj nápad, aby Gópál Krišna jel do Los Angeles a dohlédl na chod věcí, i jen na týden, je dobrý. Může to udělat. Nechci však, aby se vzdal svého zaměstnání. Kdyby dokázal spravovat Spiritual Sky, aniž by se vzdal své práce, je jedna věc, nechci ale, aby ztratil svou práci.“ (dŠP Rúpánugovi, 18. prosince 1974)
74-12 „Pokud jde o tvou farmu, to bude úžasné. Ujisti se však, že je postaráno o chrám tam u vás v Denveru. Je to velice krásný chrám. Neztrať ho. Schvaluji také tvůj nápad vytvořit radu složenou z ISKCONu a vedoucích lidí indické komunity. To je skvělé. Jen ať se Indové zapojí do našeho hnutí a pomohou nám šířit toto poselství Šrí Čaitanji Maháprabhua. Při vytváření rady musíš dbát na to, aby bylo mé jméno zapsáno jako zakladatel-áčárja a že jsem konečnou autoritou. Jinak řečeno, bude-li nutné vetovat nebo zrušit nějaké rozhodnutí prosazené ostatními členy rady, měl bych být toho schopen. Mé rozhodnutí by mělo přebít všechny ostatní členy rady dohromady.“ (dŠP Krušréšthovi, 28. prosince 1974)
75-01 „Obdržel jste teď vaši členskou kartu, jestliže tedy chcete, můžete se vydat do jakéhokoli z našich center a nějaký čas tam přebývat. Pokud se vám tamní atmosféra zalíbí, nemáme nic proti tomu vás přijmout do naší instituce. Měl byste s námi nějaký čas zůstat, jak jinak zjistíte, pro jakou práci byste se hodil? Měl byste ovšem pochopit, že nikomu ve Společnosti neplatíme. Když s námi nějaký čas strávíte, můžeme se začít bavit o zasvěcení, jménu a mantře. Tyto věci se neudělují ihned. Až přijmete sannjás, můžete užívat titul Svámí – nikoli předtím. Nezajímáme se o tyto věci jako hatha-jóga a plavání. Nepodporujeme takové zbytečné činnosti. Nikdy bychom něco takového nedělali pro finanční zisk. Dostává se nám dostatek peněz. Nemusíme se uchylovat k nějakým neautorizovaným prostředkům. V současné chvíli utrácíme 8 lakhů (800 000, pozn. překl.) rupií měsíčně a Krišna nám vše posílá. Náš proces je zpívat Hare Krišna. To je dostačující.“ (dŠP panu Bagaiovi, 6. ledna 1975)
75-01 „Pokud jde o kupóny na jídlo a dobročinnost, musíš-li kvůli tomu vymýšlet lži, není to dobré. Dá se to dělat, jedině když je to zcela poctivé.“ (dŠP Kírtirádžovi dásovi, 12. ledna 1975)
75-11 „Ano, měl bys s Indy v Chicagu rozvinout lepší vztahy. Je jich 30 000, bez legrace. V londýnském chrámu dělají indičtí oddaní vše pro údržbu chrámu. Jakmile se o tobě tedy Indové v Chicagu dozvědí, také ti pomohou. Zde v Indii jsou chrámy udržovány bhakty hospodáři.“ (dŠP Džagadíšovi dásovi, 20. listopadu 1975)
76-01 „V této šestidenní knižní distribuci byla Východní zóna na prvním místě. Toto je naše nejdůležitější činnost. Všichni naši vedoucí by si měli lámat hlavu, jak zvýšit prodeje našich knih. Vždy jsem říkal, že pokud budeme jednoduše záviset na rozdávání knih, všechny naše potřeby budou naplněny.“ (dŠP Rúpánugovi, 11. ledna 1976)
76-01 „Navrhuješ, že někteří lidé se nejlépe hodí pro podnikání. Já s tím souhlasím. Všichni grihasthové, které zajímá obchodování, by se do toho měli s plným nadšením pustit:
yat karoṣi yad aśnāsi, yaj juhoṣi dadāsi yat
yat tapasyasi kaunteya, tat kuruṣva mad-arpaṇam
Toto by měl být řídící princip. Ať tedy všichni grihasthové, kteří to chtějí, naplno rozjedou obchod ve Spojených státech a touto cestou podporují gurukulu. Obchod by měli provozovat grihasthové, ne sannjásí či brahmačárí. Stejně tak nemůžeme očekávat, že sannjásí a brahmačárí budou podporovat gurukulu. Rodiče musí za své děti vzít zodpovědnost, jinak by děti neměli mít. Zodpovědnost leží na jednotlivých rodičích. Nejsem nakloněn vybírání peněz od chrámů. Rodiče musí platit za obživu svých dětí. Nemůžeme čekat ani žádné půjčky od BBT. Teď je 50 procent zisků BBT zaslíbeno na projekty v Indii – Bombaj, Kurukšétra, Májápur. Výnosy z obchodů by měly nejprve jít na podporu gurukuly a zbytek by měl být rozdělen místním chrámům na údržbu. Grihasthové mohou podnikat. Nejlepší je, když je chrámovým prezidentem buď sannjásí, nebo brahmačárí.
Jestli chtěji grihasthové rozdávat knihy, měli by dostat provizi 5 až 10 procent, z čehož musí jít část na gurukulu. Co se týká kohokoli jiného, kdo je zaměstnán v důležitých projektech Společnosti, musí dostat něco pro obživu svých dětí v gurukule. Pokud jde o prasádam a ubytování, to již dostávají zdarma. Někdy si ale grihasthové vaří něco sami. Na to nemůžeme nic přispět. Snaž se prostě jen zlepšit system prasádam tak dobře, že nikdo nebude chtít nic jiného. Další věc je, že bychom měli grihasthy podporovat do zemědělství. V indických vesnicích jako Vrindávan lidé získávají dostatek ghí pro vlastní potřebu a přebytek prodávají obchodníkům, kteří z toho také mají zisk. Ochrana krav znamená dobré jídlo a dobrý obchod. Já vám tedy mohu dát návrhy, jak vše spravovat, je však na GBC, jak tyto body uvést do praxe.” (dŠP Džajatírthovi, 22. ledna 1976)
76-10 „Pokud jde o tento bod o kooperaci, kdo se postará o všechny výdaje? Utrácíme tolik peněz, proč by se to mělo spravovat kooperativně? Tento návrh kooperativní společnosti je absurdní. Chudší členové nebudou moci náležitě přispět, nebudou o to ani stát. Není to udržitelné ze všech možných úhlů pohledu. Tato zpráva byla nejprve předložena DM. Teď znovu DM, DM. Proč opět DM obdržel tento návrh jako první?“ (dŠP Džajapatákovi, 23. října 1976)
76-12 „Nezávisej na pomoci zvenčí. Pro finanční pomoc závisej na Krišnovi. To je kazatelský úspěch. To, jak nás lidé oceňují, se prakticky ukáže, když nás také finančně podpoří. Dál je tu rozdávání knih. Celou naši obrovskou instituci udržuje díky prodeji knih. To je žádoucí. V zahraničních zemích rozdávají obrovské množství knih. Peníze jsou potřeba, musíš je nějak sehnat. Nemůžeš očekávat peníze zvenčí. To není úspěšné kázání.“ (dŠP Lókánáthovi, 14. prosince 1976)
76-12 „S potěšením se dozvídám, že se restauraci znovu daří dobře. Jestliže jsou tam k mání chutné pokrmy, lidé jistě přijdou. Šrutakírti je dobrý mladík. Můžeš mu důvěřovat. Spolupráce musí být. Prodávat prasádam z vozítka na pláži je dobrý nápad.“ (dŠP Gurukripovi, 14. prosince 1976)
77-02 „Tento sklon, o kterém píšeš, kdy hospodáři žijí na úkor ostatních členů společnosti, není dobrý. Jedna cesta, jak vydělat peníze, je prodej knih, můžou za to dostat plat nebo provizi. Jestli ale, jak říkáš, to nechtějí dělat, ano, měli by dělat nějakou poctivou práci. Jako všeobecný problém to může být projednáno celým týmem GBC v Májápuru.“ (dŠP Harikéšovi Svámímu, 1. února 1977)