65-10 „Americká veřejnost také vítá indické umění a hudbu. Mnoho z nich přijíždí a každému se dostává dobrého přijetí. Nedávno přijela jedna tanečnice z Madrásu (Bála Sarasvatí), a jen abych viděl způsob přijetí, šel jsem se na tanec podívat s přítelem, ačkoliv jsem za posledních čtyřicet let takovýto taneční obřad nikdy nenavštívil. Tanečnice byla při svém představení úspěšná. Hudba byla v indické klasické melodii převážně v sanskritu a americká veřejnost je ocenila.
Když jsem viděl příznivé okolnosti ohledně mé budoucí kazatelské práce, povzbudilo mě to. Bhágavatské učení se káže i pomocí umění hudby a tance, jak to dělal Pán Čaitanja. Uvažuji o zavedení stejného systému pro mé kázání Šrímad-Bhágavatamu, ale nemám žádné prostředky. Křesťanští misionáři mají k dispozici obrovské zdroje a kážou křesťanské učení po celém světě. Podobně se oddaní Pána Krišny mohou také spojit, aby zahájili misi kázání učení Šrímad-Bhágavatamu po celém světě.“ (dŠP Sumati Mórardží, 27. října 1965)
67-04 „Přál bych si, aby bylo v západních zemích možné založit alespoň čtyři střediska včetně jednoho v Londýně, a pak alespoň 12 tvých bratrů a já můžeme podniknout rozsáhlé turné po celém světě pro kázání tohoto jedinečného učení Hare Krišna. Přinejmenším křesťanský svět přijme náš proces kírtanu, protože je schválen Pánem Kristem. Viděl jsem, že Pán Ježíš Kristus doporučil tento kírtan v Bibli. Víš to lépe než já a žádám tě, abys napsal malou knihu o ,SANKÍRTANOVÉM HNUTÍ V BIBLI‘. Dal jsem pokyn Hajagrívovi, aby napsal divadelní hru o Pánu Čaitanjovi, a jestli nám může dodat pěknou divadelní hru, která by se hrála v různých částech vaší země, bude to skvělý krok pro naši misi a doufám, že nám to velmi pomůže finančně. Jen povzbuď Hajagrívu, aby ji napsal velmi pěkně veršovaně, aby se mohla zpívat v západní melodii po celé Americe a Evropě a hrát všude, aby to pokrylo naše výdaje.“ (dŠP Kírtanánandovi, 7. dubna 1967)
67-05 „Napsal jsi ji pěkně, divadelní hru o Pánu Čaitanjovi, první dějství. Je to pěkně napsaný text, ale až se bude hrát, budeš jej muset zkrátit, jinak bude trvat příliš dlouho. Dal jsem jej přečíst Rájarámovi.“ (dŠP Hajagrívovi, květen 1967)
68-03 „Před několika dny jsem od tebe obdržel dopis, v němž jsi mi chtěl poslat rukopis divadelní hry Nimáiův sannjás, napsaný nějakým panem Čhatterdžím. Obvykle jsou tyto hry sentimentalismus. Oddaní Pána Čaitanji příliš nediskutují o tom, jak se Pán zřekl života hospodáře, ale existují určité osoby, které zdůrazňují odříkání Pána Čaitanji hmotným sentimentálním způsobem. Viděl jsem takovou hru napsanou panem Dilíprojem a byl to skoro nesmysl. Šrí Čaitanja Maháprabhu se rozhodl přijmout stav odříkání náhle a skončilo to za den. Tito lidé, aby vytvořili scénu, však falšují Pánovo odříkání mnoha způsoby, tak mám za to, že ve hře pana Čhatterdžího mohou být zahrnuty podobné věci. Každá hra nebo kniha napsané neautorizovanými osobami by měly být ignorovány. (V této souvislosti mohu zmínit, že jsem viděl jednu kopii Nárada-paňčarátry zaslanou sem ze San Franciska, a není dobrá. Prosím zastav oběh této knihy, která není autorizovaná.) Čistý oddaný je vždy prost čtyř hlavních omezení a má na čele tilak. Alespoň tyto příznaky naznačují jeho čistotu ve vědomí Krišny. Pokud někdo nenásleduje tyto zásady, není považován za čistého oddaného.“ (dŠP Gurudásovi, 23. května 1968)
68-07 „V současné době organizuji sankírtanovou skupinu, a pokud sem přijedeš, můžeme provést zkoušku Čaitanjovy hry, kterou jsi napsal. Moje představa je, že sankírtan s nějakým dramatickým vystoupením hraným členy bude pro obyčejné lidi přitažlivý. Snažím se tedy soustředit na tuto myšlenku v současné chvíli zde v Montrealu, protože v chrámu máme dostatek prostoru, a pokud zde bude sankírtanová skupina úspěšná, jak se pokusíme zjistit nějakým experimentem v prostorech místního Expa, pak uděláme program, který pojede do Evropy počínaje Londýnem, a budeme hrát toto drama a sankírtan na různých místech. Nevím, jak moc tuto myšlenku oceníš, ale pokud to považuješ za správné, můžeš sem přijet a připojit se k nám.“ (dŠP Hajagrívovi, 10. července 1968)
68-08 „V sobotu přijelo ze San Franciska několik oddaných: Mukunda, Džánakí, Gurudása, Jamuná, Šjámasundara, Málatí (a jejich malé dítě, Šrímatí Sarasvatí déví) a Šaradíjá a všichni sem přijeli na dva týdny společně praktikovat jako naše sankírtanová skupina. Pak všichni pojedou do Londýna a začnou tam připravovat naše středisko. Všichni jsou připraveni tam otevřít středisko, tak se budeme snažit, aby to byl úspěšný podnik, jak si Krišna přeje. Zatímco jsou tady, máme každodenní zkoušky kírtanu a také chci, aby zkoušeli tvou hru o činnostech Pána Čaitanji. Pokud můžeš co nejdříve poslat kopii hry, začnou zkoušet, jak ji provést.“ (dŠP Hajagrívovi, 12. srpna 1968)
69-01 „Také rád slyším, že tvá hra o Pánu Čaitanjovi je konečně dokončena. Z toho, co jsem z ní prošel, jsem viděl, že je velmi dobře napsána, je jen poněkud dlouhá. Jinak je velmi pěkná.“ (dŠP Hajagrívovi, 31. ledna 1969)
69-12 „S potěšením se dozvídám, že středisko v Columbusu se postupně vylepšuje a nyní jste začali hrát hry pro hosty o nedělních hostinách. Tak či onak byste měli být vždy zaměstnáni rozvojem vědomí Krišny. To vás ochrání před útoky hmotné přírody.“ (dŠP Bhadrovi Bardhanovi, 4. prosince 1969)
70-06 „Přijela ta herečka Janne. Darovala mi kuličkové pero a také převedla na Společnost cestovní šeky ve výši 500 dolarů. Zdá se to být velmi milá a inteligentní dívka a snažíme se ji zapojit do nějakého divadelního představení na základě zábav Pána Čaitanji.“ (dŠP Upéndrovi, 24. června 1970)
71-04 „Máš jistý talent na psaní a vytváření divadelních her, a teď ti Krišna dává příležitost uplatnit své talenty ve službě Jemu. Velmi dobře. Až tam přijedu, velmi rád ty hry zhlédnu. Ano, hrál jsem v jedné takové hře Advaitu Prabhua. Zorganizoval jsem toto divadelní představení v mládí. Moji přátelé ji nazkoušeli a hráli jsme ji a ta nejvybranější společnost v Kolkatě ji velmi ocenila. Byli jsme pozváni ji hrát na mnoho míst. Pán Čaitanja zavedl tyto vaišnavské divadelní hry, to je pravda, ale kde získat kopie těchto her, nevím. Při jejich hraní musí být herci vždy vaišnavové. Lidé zvenčí mohou pomáhat, ale oddaní by měli mít všechny hlavní role. Můžete tedy tyto hry hrát podle možností. Je to velmi pěkný program, ale neobětujte tomu ostatní programy.“ (dŠP Vrindávana Čandrovi, 13. dubna 1971)
71-07 „Pokud jde o tyto hry, nejsou určeny pro obyčejné lidi, a pokud se smějí, pak je to velký přestupek. Tak jako se hodně smáli při tvé hře Zabití Pútany. Tyto hry tedy nejsou určeny pro veřejné předvádění, pokud nejsou velmi pěkně provedené. Publikum jim musí věnovat hlubokou pozornost. Pokud se směje, je to ten největší přestupek. Pán Čaitanja nikdy nehrál před obyčejnými lidmi. Jen před oddanými. Ale hrát takové hry jen pro oddané není pro tebe příliš praktické. Je třeba se vyvarovat hraní Krišnovy líly, pokud není provedena velmi vážně. Některé poučné příběhy z Bhágavatamu mohou být hrány před veřejností.“ (dŠP Vrindávan Čandrovi, 23. července 1971)
71-11 „Hry budou velmi úspěšné a Vrindávan Čandra je v této souvislosti velmi zkušený. Jedna věc však je, že by se měly psát pěkné hry, které se budou hrát na vesnicích. Měly by být napsány vážně, aby se nesmáli.“ (dŠP Kírtanánandovi Svámímu, 6. listopadu 1971)
71-12 „Povzbudilo mě, když jsem od tebe slyšel, že náš pandálový program v Dillí se objevil v televizi v Americe a dalších místech. Můžeme se díky takovým představením proslavit a zároveň s jejich pomocí předávat lidem vhodné informace o skutečném cíli života a o tom, jak ho dosáhnout. Společně s ostatními tedy přemýšlej, jak tyto hry a dramata o vědomí Krišny vylepšit a jak předávat publiku stále víc vědomí Krišny. To je skutečné kázání.“ (dŠP Najanábhirámovi, 22. prosince 1971)
71-12 „Zvlášť mě potěšilo slyšet, že pěkně rozvíjíš náš program Krišny si vědomých divadelních her. Máme pro tyto hry neomezené zásoby námětů, tak pokračuj tímto způsobem, stále je vylepšuj a Krišna ti poskytne vedení, takže jednoho dne, velmi brzy, se splní všechny tvé sny a budeš hrát naše divadelní hry na Broadwayi. Každý má rád divadelní hry, jen je v současnosti nedostatek vhodného materiálu pro povznesení obyčejných lidí na správné standardy. Prakticky celý svět spěje do pekla. Neexistuje slušnost, nikde žádný gentleman. Proto musíme lidem tohoto pokleslého věku Kali-jugy ukázat, jaký je správný standard jejich chování. Až to uvidí, ó, zde je tak pěkná činnost, tak milí lidé, automaticky se změní. Jen musíme dát jejich smyslům správný vkus. Toto hraní divadelních her je tedy velmi dobrá prezentace pro přitahování jejich pozornosti a ukazování krásy vědomí Krišny. Udělej vše velmi jednoduché, bez příliš honosných kostýmů, a skutečné poselství vyjde velmi pěkně najevo.“ (dŠP Najanábhirámovi, 22. prosince 1971)
72-02 „Jelikož je tvá žena plně vyškolena jako klasická tanečnice, dokonce učila na tak velké univerzitě, může uspořádat klasický tanec předvádějící příběhy o Krišnovi a Jeho zábavách, a to bude velmi pěkný návrh. Nedávno jsme v Mumbáí pořádali benefiční charitativní představení s názvem ,Benefice Hare Krišna‘ se slavnou skupinou klasických tanečnic z Manipuru, sester Džaveri. Tyto tanečnice předváděly příběhy z Krišnových zábav a tanec byl velmi pěkný. Toto taneční umění, jako kterékoliv umění, tedy může být také zaměstnáno ve službě oslavování Nejvyššího Pána. Je-li tvá žena zkušená tanečnice, může zorganizovat taneční skupinu předvádějící velmi nádherně příběhy z naší knihy Krišna.“ (dŠP Pradžápatimu, 25. února 1972)
72-09 „Ano, tvou divadelní hru o příchodu Pána Krišny jsem v Novém Vrindávanu neviděl, ale slyšel jsem od ostatních, že byla velmi pěkná, tak jsem velmi potěšen. Tyto hry o Krišnovi, Krišnovy zábavy a také zábavy Pána Čaitanji jsou velmi třeba pro předvádění veřejnosti. Pokud tedy tvá cestovní skupina může hrát tyto hry po celé vaší zemi a na dalších místech, bude to velmi oceňováno. Možná můžeš také spolupracovat s Višnudžanem na předvádění naší road show opery veřejnosti. Měl jsem příležitost vidět tu operu v Pittsburghu a byla velmi povedená, se spoustou dramatických prvků a tance. Můžeš mě čas od času informovat o pokroku vaší herecké skupiny Vaikuntha Players.“ (dŠP Najanábhirámovi, 18. září 1972)
72-12 „Seznámil jsem se s obsahem, spolu se scénářem hry ze Šrímad-Bhágavatamu. Je velmi pěkná. Tento druh herectví je třeba. Nyní jej velmi pěkně předveď svým krajanům. Důraz by měl být na slova Bhágavatamu, jsou duchovní a budou mít silný účinek, pokud je někdo jen pozorně vyslechne. Nebuď příliš unesen honosnými kostýmy a scénickými dekoracemi, budou jen rozptylovat. Skutečné herectví je umění mluvit. Ty největší divadelní hry, dokonce i ve vaší západní kultuře, se mohou hrát bez rekvizit. Tak jako váš Shakespeare, jednou jsem viděl hrát jedno drama, myslím Hamleta nebo něco takového, a na prázdném jevišti byli jen dva muži a všichni to chválili. Umění se tedy zmocňuje jejich uší. Nyní v tomto duchu pokračuj v práci a snaž se udělat něco úžasného.“ (dŠP Džajadharmovi, 13. prosince 1972)
73-01 „Pokud jde o činnosti Vaikuntha Players, je velmi příjemné slyšet, že přijímáte informace z našich knih Šrímad-Bhágavatam a Krišna, abyste vše představovali velmi autorizovaně, bez odchýlení od šáster. Ano, jedna nebo dvě dívky se mohou naučit tuto indickou taneční techniku, ale nemůžeme v těchto věcech vyvíjet přílišné úsilí. Jestli to dokážou bez přílišných nesnází, je to v pořádku. Nyní pokračujte ve vašich Krišny si vědomých činnostech, džapování šestnácti kol, studiu našich knih, chození na sankírtan, uctívání Božstva atd., a tak budete stále pokročilejší. Také jako starší oddaný musíš dávat pěkný příklad k následování ostatním. I zde v Indii tvoříme divadelní hry a v našem pandálu v Mumbáí jsme včera večer měli hru o Krišnovi a gópích, ve které gópí daly prach ze svých nohou Krišnovi pro vyléčení bolesti hlavy. To obecenstvo velmi ocenilo. Tímto způsobem můžeme velmi pěkně představovat filozofii vědomí Krišny, aby si ji mohl každý vychutnat.“ (dŠP Najanábhirámovi, 28. ledna 1973)
73-04 „Co se týče tance, náš tanec je extatický. Nemusíme ztrácet čas 5 hodin denně tréninkem místo džapování. Nejsme profesionální tanečníci, ani to nepotřebujeme. Tyto věci by se neměly povzbuzovat. V New Yorku tyto činnosti provozují, ale v gurukule by neměly probíhat.“ (dŠP Satsvarúpovi Mahárádžovi, 19. dubna 1973)
74-04 „Popis hry ,Smrt Jaduovců‘ je v pořádku.“ (dŠP Madhudvišovi Mahárádžovi, 11. dubna 1974)
75-02 „Co se týče tanečního souboru, žádám vás, abyste z Čaitanja-čaritámrity připravili sedm různých tanců (nový pro každý den), které se budou předvádět během festivalu v Májápuru. Také vás žádám, abyste připravili sedm různých tanců z knihy Krišna pro festival ve Vrindávanu. Až přijdete do Indie, dám vám také nějaké osobní pokyny týkající se těchto tanečních představení. Je mnoho pěkných příběhů, které se dají hrát. Můžeme mít skupinu asi patnácti osob, která může cestovat všude a předvádět tyto tance. Pokud to bude dobře provedeno, bude to velmi přitažlivé a lidé budou rádi kupovat knihy a dokonce i lístky, aby toto představení viděli. Tak budou pokryty všechny náklady na cestování z jednoho místa na druhé. Zorganizujte tento program pěkně a bude to velký úspěch.“ (dŠP Gurudásovi a Pradžápatimu, 17. února 1975)
75-05 „Pokud jde o tvou hru na saród, poslechnu si ji, až příště přijedu do Los Angeles. P.S: Pokračuj v pěkných vystoupeních pro veřejnost. Může to být velmi přitažlivé, pokud se to dělá velmi pěkně.“ (dŠP Kálačandovi dásovi, 31. května 1975)
76-01 „Divadelní hry jsou v pořádku, pokud je dokážete dobře zahrát. I když nejsou v angličtině, mohou být během představení tlumočeny do hindštiny přes mikrofon. S loutkovými představeními by se však mělo přestat. Je to nesmysl.“ (dŠP Akšajánandovi Mahárádžovi, 13. ledna 1976)
76-01 „Můžeš pokračovat v překladu hry Giriše Ghóše. Každý zde ji ocenil. Zatímco překládáš jednotlivá dějství, lidé by je měli zkoušet.“ (dŠP Nitáiovi, 24. ledna 1976)
76-10 „Váš návrh je velmi dobrý – pokud jsou verše ze Šrímad-Bhágavatamu a Bhagavad-gíty představeny v klasickém umění, bude to něco úžasného – celý svět to ocení. V New Yorku již máme divadelní skupinu a jejich představení jsou velmi oceňována. Indické klasické písně jsou zde i v zahraničí také oceňovány. Tento program představení Bhágavatamu v klasické písni je dobrý nápad – vedaiḥ sāṅga-pada-kramopaniṣadair, gāyanti yaṁ sāma-gāḥ (Bhág. 12.13.1)“ (dŠP dr. Čhatterdžímu, 6. října 1976)
76-12 „Sítá by měla oslovovat Pána Rámačandru ,můj pane‘. Ta záležitost s kreslením té čáry není příliš důležitá. Souhrn Rámájany je v devátém zpěvu. To vám pomůže. Můžete ukázat boj mezi Rámou a Rávanou. Opice házely velké, velké hory a stromy, které zatarasily cesty na Lance.“ (dŠP Sudámovi, 22. prosince 1976)
77-01 „Obdržel jsem tvůj dopis z 11. ledna společně s přílohami o programu pro výchovu bhaktů a jsou velmi pěkné. Je dobré pořádat pro bhakty víc přednášek, měly by však všechny být založeny na našich knihách. Neměl bys jít za hranice našeho učení. Ten nápad na divadelní představení založená na námětech z Bhágavatamu je také skvělý způsob, jak veřejnosti představit naši filozofii. Pokračuj v kázání s velkým nadšením a rozšiřuj svůj program přivádění nových lidí k životu ve vědomí Krišny. Ty sám musíš být dokonalým příkladem následování zásad, časně vstávat a omezit jedení a spaní. Čím méně se člověk zajímá o smyslové požitky jako jedení, sex a spaní, tím víc je duchovně pokročilým. Když ,oddaný‘ sám žije jako prase či pes, jak může někomu kázat?“ (dŠP Dánavírovi dásovi, 26. ledna 1977)