Jednoho dne jsem v Montrealu v létě 1968 šla do pokoje Šríly Prabhupády, a on tam nebyl! Netřeba říkat, že to bylo velmi neobvyklé. Zkontrolovala jsem, jestli nebyl v jiné části bytu, a protože bylo časné odpoledne a nebylo jeho zvykem vstát a někam odejít, měla jsem z toho smíšené pocity. Vyběhla jsem na ulici, abych se podívala, kam šel, ale nikde jsem ho neviděla. Začalo mě to znepokojovat, tak jsem běžela za roh, jestli ho neuvidím v jiném směru, a tady byl, snad nějaký blok nebo tak nějak dolů ulicí, zatočil za roh a někam šel, sám. Tak jsem běžela za ním, než jsem ho dohnala. Byla jsem velmi šokovaná a snažila jsem se zjistit, kam jde, co se děje, proč vstal a opustil dům. Když jsem ho dohnala, nemohla jsem popadnout dech a smála jsem se, když mě uviděl. Zeptala jsem se ho: „Kam jdete? Co se děje? Proč jste odešel?” Usmál se a zachichotal a řekl: „Ó, jen jdu do banky. To je v pořádku. Budu v pořádku.” Odvětila jsem: „Šrílo Prabhupádo, chcete jít sám? Mám říct Gaurasundarovi, ať jde s Vámi? Budete ok?” A on na to: „Ano, ano, budu v pořádku, půjdu sám.” Tak jsem ho nechala pokračovat, nechala jsem ho jít samotného a šla jsem zpátky do domu. Nebylo jeho zvykem chodit někam sám, zvláště v takový čas. Bylo to koneckonců po jeho mozkové mrtvici. Měl odpočívat a my se o něj měli starat a všechny povinnosti pro něj vyřídit. Obvykle by řekl Gaurasundarovi, aby šel do banky, a samozřejmě jsme se starali i o nakupování a o všechno. Chodil ven jedině na nějaké exkurze či svou ranní procházku nebo do chrámu o večerech, takže jsem tím byla trochu vyvedená z míry, ale možná cítil, že se chce ten den projít. Mám jednu jeho fotku, jak odchází z banky v Montrealu. Gaurasundara ji ten den vyfotil, protože obvykle Šríla Prabhupáda nechodil sám do banky. Gaurasundara ho tam našel a šel s ním zpátky do našeho domu. Děkuji Vám, Šrílo Prabhupádo, že jste nám dal příležitost se o Vás starat. Ačkoli jste nás vpravdě nepotřeboval, my jsme si rozhodně mysleli, že ano, a tak jsme se plně zaměřili na to, sloužit Vám, starat se o Vás a ochraňovat Vás, dávat pozor na Vaše zdraví a dávat pozor na jakýkoliv problém, který mohl nastat, nebo jakékoliv pochůzky, které jste potřeboval, aby byly hotovy. Děkujeme Vám, že jste nám dal tu příležitost. Víme, že byste to sám všechno zvládl, ale Krišnovou milostí pro náš prospěch jste nám dovolil, abychom byli zaměstnáni ve Vaší službě. Děkuji Vám.