68-07 „Pokud jde o Baliho Mahárádže: narodil se ve stejné ateistické rodině jako Prahlád Mahárádž. Stal se vnukem Prahláda Mahárádže a jeho praděd Hiranjakašipu byl velmi mocný, a protože mezi polobohy a démony panovalo nepřátelství, Bali Mahárádž také několikrát polobohy porazil a obsadil všechny planety. V té době se zjevuje Vámanadéva jako syn Kašjapy Muniho. Bali Mahárádž byl velmi dobročinně založen. Někdy jsou ateisté také velmi dobročinní. Věří: děláme zbožné činnosti, konáme dobročinnost a veřejně prospěšnou práci pro lidskou společnost, proč bychom se měli starat o Boha? Tyto osoby, byť z pohledu hmotného světa velmi morální a zbožné, jsou také démoni kvůli jejich apatii vůči vědomí Krišny. Bali Mahárádž byl tedy tento druh člověka. Za těchto okolností nebyl proti přijímání milodarů a jiným zbožným činnostem. Byl veden duchovním mistrem Šukráčárjou. Šukra znamená semeno. Jinými slovy, ten, kdo tvrdí, že se stal áčárjou, protože se narodil bráhmanskému otci. Mohou být nazýváni šukráčárja, nebo áčárja nebo kazatel ne podle učednické posloupnosti, ale podle dědického práva.
V Indii stále existují pověry, že by člověk měl být zasvěcen takovou šukráčárjovskou rodinou. Obvykle se nazývají džátigósáin. Džátigósáin znamená kastovní duchovní mistr. V celé Indii, zvláště v Bengálsku, jsou tito duchovní mistři džátigósáini velmi rozšířeni. Ale gósvámí ve skutečnosti znamená člověka, který překonal vliv různých smyslů, jmenovitě vliv jazyka, vliv mysli, vliv hněvu, vliv břicha, vliv pohlavních orgánů a vliv řeči. Ten, kdo je vládcem těchto vlivných sítí smyslového požitku, se tedy nazývá gósvámí. Gósvámí není záležitost dědičnosti. Šukráčárja tedy vystupoval jako takový gósvámí, duchovní mistr. Měl mnoho mystických sil, a proto byl považován za velmi vlivného duchovního mistra démonů. Když se tedy objevil Vámanadéva, Baliho Mahárádže přitahovala Jeho krása jako trpasličího bráhmany, a jelikož byl dobročinně nakloněn, chtěl Mu dát nějaký milodar. Ale Šukráčárja měl pokročilé mystické síly a pochopil, že Vámanadéva je Višnu, který tam přišel, aby podpořil polobohy tím, že Baliho Mahárádže podvede v podobě vyžebrání nějakého milodaru. Bali Mahárádža byl pyšný na své hmotné vymoženosti a Vámanadéva jako Višnu, zcela klidný, aniž by porušil svůj postoj, za ním přišel v podobě bráhmana, který má právo žebrat od šlechtického stavu. Hlavní stavy jsou také vždy připraveny konat dobročinnost vůči bráhmanům. Otázka č. 2: Šukráčárja jako jeho duchovní mistr Baliho učil, že by měl vše nabídnout Višnuovi. Když se však Višnu před Balim skutečně zjevil, měl z dobročinné náklonnosti Baliho Mahárádže strach. Varoval Baliho Mahárádže, že tento Vámanadéva tam přišel, aby mu vše vzal v podobě milodaru, a proto by Mu neměl nic slibovat. Tato rada Baliho Mahárádže pobouřila, protože dříve dostával pokyny, že by se Višnuovi mělo nabídnout vše, proč ho tedy nyní Šukráčárja žádá, aby nekonal podle svých předchozích pokynů? Šukráčárja se bál o své vlastní postavení. Žil na náklady Baliho Mahárádže, takže pokud by Vámanadéva Balimu Mahárádžovi vše vzal, uvažoval, jak by potom žil. To je materialistická nálada. Materialista nechce Višnuovi sloužit nebo něco dávat, protože si myslí, že tím, že bude dávat Višnuovi, zchudne. To je materialistické uvažování. Ale ve skutečnosti to není pravda, jak vyplyne z jednání mezi Balim Mahárádžem a Vámanadévem.“ (dŠP Satsvarúpovi, 3. července 1968)
68-07 „Otázka 3: Proč je Bali Mahárádž považován za mahádžana? Bali Mahárádža je mahádžana, protože chtěl sloužit Višnuovi tím, že neposlechl svého nekvalifikovaného duchovního mistra. Jak bylo vysvětleno výše, Šukráčárja byl dědičným duchovním mistrem v biologické posloupnosti. Ale Bali Mahárádž se jako první vzbouřil proti tomuto stereotypnímu duchovnímu mistrovi v biologické posloupnosti, a proto je mahádžan. Džíva Gósvámí popsal ve své Krama-sandarbě, že by člověk měl dychtit přijmout duchovního mistra, který má pravé duchovní poznání. A je-li třeba, měl by se vzdát spojení s dědičným duchovním mistrem a přijmout pravého duchovního mistra. Když mu Šukráčárja poradil v rozporu se svými předchozími pokyny, a zvláště zabránil Balimu Mahárádžovi uctívat Višnua, Šukráčárja tak okamžitě poklesl z postavení duchovního mistra. Nikdo, kdo není oddaným Višnua, se nemůže stát duchovním mistrem. Bráhmana může být velmi zkušený ve vykonávání védských obřadů, přijímání milodarů a rozdělování bohatství – to jsou vznešené kvalifikace bráhmanů, ale védský pokyn je, že pokud je někdo proti Pánu Višnuovi, nemůže být duchovním mistrem, přestože má všechny tyto vlastnosti. Když tedy Šukráčárja poradil Balimu Mahárádžovi proti Višnuovi, okamžitě se stal nekvalifikovaný být duchovním mistrem. Bali Mahárádž neposlechl tohoto nekvalifikovaného duchovního mistra, a proto je přijímán jako mahádžan. Mahádžan znamená osobnost, jež by měla být následována. Jeho příkladné chování při zavržení nevaišnavského duchovního mistra je dokonalý příklad pro pravé studenty, a je tedy považován za mahádžana.“ (dŠP Satsvarúpovi, 3. července 1968)