Spolupráce, ocenění a soutěž

67-04 „Přijal jsem tvůj dopis z 10. tohoto měsíce a jeho obsah mi udělal velkou radost. Vaše vzájemné porozumění se Šrímánem Džanárdanem, v němž je Krišna středem přitažlivosti, je pro mě velmi poučné. Transcendentální žárlivost není špatná, ale je absolutní. V transcendentálním světě jsou také žárlivé skupiny, jako je skupina Rádhárání a skupina Satjabhámy. Rádhárání a Satjabhámá na sebe vždy navzájem žárlí, ale středem je Krišna. Existuje i mnoho hmotných příkladů.

V zemi existuje mnoho politických stran, ale navzdory všem politickým žárlivostem jsou sjednoceny ve službě státu. Podobně když je Krišna středem, veškerá soutěž a žárlivost pro tu nejlepší službu Krišnovi jsou vždy absolutní za předpokladu, že tato žárlivost nepoklesne na hmotnou úroveň.“ (dŠP Kírtanánandovi, 13. dubna 1967)

67-09 „Velmi mě potěšilo, že jsi popsala tak krásný pocit. Zvláště jsem si všiml, že ses dokázala tak krásně vyjádřit. Vím, že ty i tvoje sestra jste zdědily dobré srdce od vaší dobré matky. Vaše touha dostat mě zpět do Států bude určitě úspěšná, protože se také toužím vrátit. Slzy pro Krišnu jsou stejně dobré jako se s Ním osobně sdružovat. V duchovním světě je odloučení cennější než setkání. Tvoje pocity a slzy s vědomím Krišny tě tedy obohatí v duchovním pokroku. Tvůj manžel Mukunda je velmi, velmi dobrý chlapec a ty máš to štěstí, že máš tak dobrého oddaného manžela. Podobná kombinace je u tvé sestry a Gurudáse. Budeš se zlobit, když řeknu, že tvoje sestra je lepší než ty, ale myslím, že mám pravdu, protože mě podporuje Mukunda. Rivalství mezi dobrými srdci je velmi dobré, ale jsem stejně spokojen s tvojí sestrou i s tebou.

Prosím, předej mé požehnání tvé sestře a švagrovi. Dostal jsem jejich pěkný rukopis a oni jej skutečně vytvořili s plným vědomím Krišny. Svámí Kírtanánanda se velmi brzy vrací do Států. Velmi toužíš dostat ho zpět domů a tvoje touha se velmi brzy splní. Možná víš, že Ačjutánanda je nyní u nás, a od chvíle, kdy přijel, Svámí Kírtanánanda zanechal všech činností a Ačjutánanda mi pomáhá. Každopádně za sebou zanechává dobrého zástupce, takže nebudu mít potíže. S největší pravděpodobností Ačjutánanda zůstane v Indii, aby převzal Americký dům. Rád bych věděl, jestli přijede Upéndra. Upéndra a Ačjutánanda budou dobrá kombinace; oba pracují tiše a bez protestů. Prosím, předej mé požehnání všem chlapcům a dívkám.“ (dŠP Džánakí, září 1967)

67-11 „Už jsem napsal Hajagrívovi, že pokyny, které předávám, nejsou dogmata. Naše pokyny jsou všechny založeny na dostatečné logice a filozofii. Jde o to, že při misijních činnostech je zcela přirozené, že se někdy situace může stát velmi provokativní, ale musíme s těmito záležitostmi zacházet velmi obezřetně. Chlapec, který plivl na Kírtanánandu, musí poslat dopis s vyjádřením lítosti a omluvou. To bude pěkné. Měl bys ses vždy pokoušet uklidnit živé bytosti v jejich vzpurných sklonech. Tyto individuální sklony jsou věcným důkazem toho, že jsou to individuální bytosti. Kdyby bylo všechno neosobní, nebyl by prostor pro jejich individuální projevy.

Rozumím, že Hajagríva koupí dům ve Wilkes-Barr s finanční pomocí dr. Hendersona. Nevadí mi, že udělají něco samostatně, ale přeji si, aby mezi duchovními bratry nebylo žádné špatné chování. Myslím, že můžeš napsat Hajagrívovi osobní dopis, že lituješ té události, která se bohužel stala, toho poplivání Kírtanánandy. Doufám, že se máš dobře.“ (dŠP Brahmánandovi, listopad 1967)

67-11 „Dostal jsem od Hajagrívy jeden dopis, který vyjadřoval jeho smutek ohledně Kírtanánandovy situace ve vztahu k jeho duchovním bratrům. Stěžoval si, že nějací chlapci poplivali Kírtanánandovo tělo, a je fakt, je to nanejvýš nešťastná záležitost. Je pravda, že jakmile se někdo jednou spojí s vědomím Krišny, nemůže se nikdy oddělit, ale událost odloučení Kírtanánandy a Hajagrívy od Společnosti je shoda okolností. Poradil jsem, že Kírtanánanda by měl být požádán, aby nepřednášel, ale nikdy jsem nepožádal o to, aby nechodil do chrámu. Zveme lidi zvenčí, aby přišli a slyšeli naše kírtany, ale myslím, že Kírtanánanda mohl narušovat klid chrámu, a proto jste ho všichni požádali, aby do chrámu nechodil. Nevím, co se ve skutečnosti stalo, ale ta záležitost není příliš šťastná. Pokud je to možné, musí být ten chlapec, který na Kírtanánandu plivl v přítomnosti Hajagrívy, požádán, aby poslal dopis s vyjádřením lítosti a omluvy za chybu, kterou udělal. Již jsem ti dal seznam dobrého chování pro oddané. Oddaný musí rozvíjet tyto dobré vlastnosti. Všechny tyto nežádoucí události mohl vyvolat Kírtanánandův pokus mi vzdorovat, ale v budoucnosti se budeme velmi pečlivě vyrovnávat s tak provokativními situacemi. Chápu, že provokaci v této situaci zapříčinilo Kírtanánandovo nežádoucí chování. Doufám, že se máš dobře.“ (dŠP Rájarámovi, 5. listopadu 1967)

67-11 „Ve vědomí Krišny existuje rozmanitost, ale ne rozpor. Můžeme se jeden s druhým hádat na základě služby, ale to není rozpor. Musíme se velmi vážně držet služby Pánu, a to nám pomůže dosáhnout pokroku. V této souvislosti jsem napsal jeden dopis Brahmánandovi, jehož přiložená část by tě mohla zajímat. Nechci dav Kírtanánandů, ale chci jedinou duši jako Brahmánanda, Mukunda, Rájaráma a Satsvarúpa.“ (dŠP Subalovi, 12. listopadu 1967)

67-11 „V odpovědi na tvůj dopis ze dne 9. listopadu tě informuji, že se osobně zabývám nedávným postojem Kírtanánandy a Hajagrívy. Hajagríva alespoň není tak fanatický jako Kírtanánanda. Jeho poslední dopis odhaluje, že není mimo vědomí Krišny, jak tomu rozumíme. Celá ta epizoda vznikla z osobní zášti. Tato osobní zášť není nelidská, a jak jsem již mnohokrát řekl, že individualismus je příčinou osobního nedorozumění. Když je tento individualismus zaměstnán ve službě Krišnovi, není to na škodu, i když existuje osobní nedorozumění. Osobní nedorozumění existuje i na vyšších úrovních. V lásce ke Krišnovi probíhá soutěž dokonce i ve skupině Šrímatí Rádhárání. Je to druh rasy, soutěžit v láskyplné náklonnosti zaměřené na Krišnu.

Proto se pokusíme přivést Hajagrívu a Kírtanánandu zpět k rozumu. Koneckonců musíme pochopit, že jednáme s osobami postiženými májou. Každý z nás je pod vlivem vnější energie, máji. Nejlepší způsob, jak se dostat ze spárů máji, je soustředit pozornost na láskyplnou službu Krišnovi. Chápu, že Hajagríva a Kírtanánanda v jejich středisku dále zpívají Hare Krišna. Doufám proto, že nesejdou z cesty a že nedorozumění může být časem vyjasněno.

Dokonce i mezi našimi duchovními bratry máme nedorozumění, ale nikdo z nás nezanechává služby Krišnovi. Můj Guru Mahárádža nám nařídil, abychom uskutečňovali jeho misi společně. Naneštěstí jsme nyní rozděleni. Ale nikdo z nás nepřestal kázat vědomí Krišny. Dokonce, i když mezi duchovními bratry mého Gurua Mahárádže panuje nedorozumění, žádný z nich se neodchýlil od transcendentální láskyplné služby Krišnovi. Jde o to, že provokace a nedorozumění mohou trvat mezi dvěma lidmi, ale naše pevná víra ve vědomí Krišny nesmí dovolit žádné podstatné narušení. Proto se prosím snaž mít soucit s každou osobou, i když mají jiný názor. Jediná kvalifikace, kterou musíme zkoumat, je, jestli jedná s vědomím Krišny do té míry, do jaké je schopen.“ (dŠP Brahmánandovi, 18. listopadu 1967)

67-11 „Je mi velmi líto, že si Subala dása přisvojil takovou důležitost. Měli bychom vždy pamatovat, že jsme na cestě dokonalosti, ale nejsme dokonalí. Pokud se Subala dása nebo kdokoliv domnívá, že dosáhl dokonalosti, půjde špatným směrem. Požádal jsem vás všechny, abyste oslovovali své duchovní bratry prabhu. Toto prabhu znamená nadřízený. Pokud každý z nás myslí na své spolupracovníky jako na nadřízeného, nedorozumění nepřipadá v úvahu. Chyba je, že když je někdo osloven jako nadřízený neboli prabhu a myslí si, že je prabhu neboli nadřízený. Nikdo by neměl zapomenout na sebe jako na pokorného služebníka, přestože je oslovován prabhu.

Duchovnímu mistrovi se dostává úcty jako Nejvyššímu Pánu. Bohužel, pokud si duchovní mistr myslí, že se stal Nejvyšším Pánem, pak je odsouzen ke zkáze. Pravý duchovní mistr se vždy považuje za služebníka Pána. Nikdo by nikdy neměl zapomínat být ve svém jednání pokorný. Kdyby každý z nás jednal v tomto duchu prabhua a služebníka, pak je velmi malá šance, že bychom byli nepochopeni. Někdy může dojít k nedorozumění, ale mělo by být vyřešeno v duchu služebnického přístupu k prabhuovi. Vím, že moje přítomnost je velmi naléhavá.“ (dŠP Nandarání, 28. listopadu 1967)

68-01 „Je mi velmi líto, že nás Satjavrata opustil kvůli nějaké drobné sentimentální záležitosti. Požádej ho prosím, aby se vrátil, a omluv mě, jestli jsem zranil jeho cit. Myslím, že by měl být trvale v redakční radě a můžeš mu dát jakoukoliv vážnou službu, jak se ti zlíbí. Pokud se k nám nepřipojí, může být nahrazen Hajagrívou. Nedávno jsem od Hajagrívy obdržel jeden dopis a okamžitě jsem odpověděl. Jde o to, že každý z nás by se měl považovat za služebníka Krišny. Ve službě Krišnovi může někdy probíhat transcendentální soutěž, ale nemůže dojít k žádnému rozporu. Zavolej prosím Satjavratu a dej mu vážnou službu, jak se mu zlíbí. Je to dobrá duše a musí být spokojen.“ (dŠP Rájarámovi, 11. ledna 1968)

68-01 „Rád se dozvídám, že tvoji spolupráci pro tuto Společnost autority oceňují. Měli bychom se naučit zapomínat na malé neshody a promíjet je, protože vždy, když jsou na jednom místě dva lidé, nastane nějaké nedorozumění. Tato nedorozumění se dějí dokonce i mezi manželem a manželkou, o ostatních nemluvě. Musíme však věci řešit na základě vědomí Krišny. Měli bychom mít vždy na paměti, že vědomí Krišny je výzva moderní maskované lidské společnosti a musíme čelit řadě nepříznivých událostí. Jestliže jsme však upřímní vůči Krišnovi a duchovnímu mistrovi, bude všechno společně příznivě urovnáno. Měli bychom vždy pamatovat na to, že vědomí Krišny může zůstat pouze na dvou rovnoběžných liniích Krišny a duchovního mistra. Zpívej Hare Krišna upřímně a všechny dobré inteligentní rady přijdou z nitra. Krišna říká, že těm, kdo Mi slouží, dávám inteligenci pro jejich pokrok.“ (dŠP Gargamunimu, 11. ledna 1968)

68-01 „Dostal jsem váš nedatovaný dopis a chápu, že v některých bodech nesouhlasíte s Gargamunim, ale jasně jste nezmínily, čeho se ten nesouhlas týká. Pokud vím, Gargamuniho činnosti jsou schváleny prezidentem Džajánandou a nakolik znám Gargamuniho, má obchodní taktiku, ale jeho cílem je pomoci Společnosti finančně. Cokoliv dělá, není v jeho osobním zájmu, ale v zájmu Společnosti. Máte-li nějaké konkrétní stížnosti, dejte mi prosím vědět, ale nenechte se vyvést z míry žádným nesouhlasem s vašimi duchovními bratry a sestrami. Každá živá bytost je individuální duše, a proto je v našich vzájemných jednáních možná neshoda, ale musíme vzít v úvahu ústřední bod zájmu. Obě jste velmi inteligentní, střízlivě uvažující dívky a mám o vás dobré mínění; nikdy nepřijměte postoj nespolupráce, protože jste možná nesouhlasily s názorem jiného.

Slyšel jsem o konfliktech, které způsobil nový oddaný Džívánuga. Zdá se, že je to blázen. Neměl být zasvěcen, ale dal jsem mu příležitost se zlepšit. Příště nezasvětím nikoho, kdo nejméně tři měsíce nenavštěvoval naše přednášky a nedoporučili ho vedoucí členové Společnosti. Méně inteligentní osoby nemohou přijmout vědomí Krišny. Dejte mi prosím vědět, jaká je vaše konkrétní stížnost, ale žádám vás, abyste se nedaly vyvést z míry.

Plán tvého manžela a tvůj, Jamuno, jet do Indie schvaluji; jen prostě čekám na místo, kde zůstanete. O této věci jsem již Gurudáse informoval a on se na to připravuje. Budeme potřebovat, aby do Indie odjelo nejméně dvanáct studentů, zůstalo tam alespoň šest měsíců a bylo plně vyškoleno v našich činnostech. Místo, které vyjednávám s úřady, bude dostatečné pro ubytování nejméně 50 studentů, a pokud nám Krišna toto místo dá, bude to velký úspěch.“ (dŠP Jamuně a Haršarání, 15. ledna 1968)

68-02 „Vidím, jak děláš pokrok v rozvoji vědomí Krišny z pocitů, které vyjadřuješ, a jsem velmi rád, že cítíš takové transcendentální potěšení, když sloužíš Pánu. Toto transcendentální potěšení je neomezené a zvyšuje se s tím, jak zvyšujeme touhu konat stále více dobrovolné služby. Odevzdat se Krišnovi najednou není obvykle možné, ale jak sloužíme Krišnovi stále více a více, postupně jsme stále více odevzdáni Jeho lotosovým nohám. Prosím, i nadále tedy služ Krišnovi tak, jak jsi zmínila, a neměj pocit, že tvoje služba je nějak méně cenná než služba ostatních.

V transcendentální láskyplné službě Pánu nezáleží na tom, zda pracujeme, vaříme, malujeme, píšeme, zpíváme nebo cokoliv jiného, jsou všechny stejné. Na transcendentální úrovni neexistují rozdíly jako vyšší a nižší. Důležité je to, že věnujeme náš čas a energii službě Pánu. Koneckonců, jsme tak nepatrní, co můžeme dělat? Krišna jednoduše vidí, že je tento čas stráven v Jeho službě. Pokračuj prosím v pomáhání Gargamunimu v jeho úsilí šířit vědomí Krišny, zpívej a dál plň své povinnosti. Tímto způsobem budeš šťastná a úspěšná ve vědomí Krišny. Rád slyším, že tak dychtíš pomoci založit nový chrám. Tvoje nadšení mě velmi povzbuzuje; je velmi třeba šířit vědomí Krišny a potřebujeme mnoho nadšených chlapců a dívek, kteří by šířili tuto velkou misi Čaitanji Maháprabhua. Můj Guru Mahárádža chtěl, aby se toto vědomí Krišny rozšířilo zvláště po všech západních zemích, a teď ve svém stáří tuto velkou zodpovědnost zanechávám v rukou vás všech mých studentů.“ (dŠP Karunamají, 25. února 1968)

68-03 „Pokračujte prosím ve vaší velmi dobré službě a nemějte žádný pocit zbytečnosti. Je pravda, že Krišna někomu dal příležitost sloužit Mu psaním, někomu dobrými obchodními schopnostmi, někomu dobrým vařením atd., ale Krišna přijímá všechny tyto služby na stejné úrovni. Na transcendentální úrovni je jedna služba stejně dobrá jako druhá. Vyšší či nižší je vyloučeno. Jsme velmi nepatrní, a proto toho ve skutečnosti nemůžeme moc udělat. Můžeme jednoduše využít svůj čas a energii, a to je vše, co Krišna vidí. Vidí, že tento chlapec nebo dívka tráví svůj čas v Mé službě, a je potěšen.“ (dŠP Hansadútovi a Himavatí, 3. března 1968)

68-05 „Co se týče tvých osobních nálad, které nesouhlasí s Umápatim, je mi velmi líto, že se to stalo. Kážeme vědomí Krišny, nejvyšší úroveň harmonie, a pokud spolu nebudeme souhlasit a nebudeme jednotní, nevypadá to dobře. Jsi upřímný služebník Krišny. Vím, že jsi pro Krišnu velmi dobře pracoval. Myslím, že bys neměl být znepokojen malým nesouhlasem. Pokud si myslíš, že nemůžeš s Umápatim souhlasit, můžeš s ním přestat diskutovat, a pokud existuje nějaký bod k rozsouzení, můžete se obrátit na mě. Jsem vám vždy k službám.

Dokud jsme individuální duše, musí zde být také nesouhlas, protože to je příznak individuality. Ale když je takový jedinec odevzdán Krišnovi, neměl by tu být žádný rozpor. Samozřejmě, Subala pracuje sám a daří se mu to velmi dobře podle jeho nejlepších schopností, ale pokud tam chceš jet, nemám žádné námitky, protože to bude pro Subalu velká pomoc. Ale vím také, že na tobě hodně záleží v chrámu L. A., a obávám se, že když odjedeš, chrám v Los Angeles může utrpět. Proto bych doporučil, abys sis o tom promluvil s Mukundou, protože je to velmi klidný chlapec s chladnou hlavou, a pak se rozhodl, zda pojedeš do Santa Fe nebo ne. Píši v této souvislosti zvlášť i Mukundovi stejně jako Umápatimu a chci vědět, proč existuje ten rozpor. V plnění povinností ve vědomí Krišny nemůže být žádný rozpor. Odjíždím do Montrealu 3. června 1968 v 11 hodin. Znáš adresu v Montrealu, tak můžeš na tento dopis poslat odpověď tam. Opět říkám, nenech se vyvést z míry nějakou nepatrnou záležitostí, ale spolupracuj na úrovni vědomí Krišny.“ (dŠP Aniruddhovi, 30. května 1968)

68-05 „Mezitím jsem od Aniruddhy obdržel další dopis, že s Umápatim nesouhlasí. Nevím, jaký je základ této neshody, ale když jsi tam, žádám tě, aby ses na tuto záležitost podíval a pokusil se zmírnit jejich iluzorní nesouhlas. Dokonce i v případě nesouhlasu by úrovní mělo být vědomí Krišny, a pokud na ní existuje nesouhlas, není to žádná nedokonalost.“ (dŠP Mukundovi, 30. května 1968)

68-05 „Před několika dny jsem od tebe obdržel pěkný dopis, ve kterém jsi psal hezké věci, a já jsem byl velmi rád, že nyní děláš pozitivní pokrok směrem k vědomí Krišny. Rozumím, že Aniruddha a ty spolu někdy nesouhlasíte v tématech týkajících se vědomí Krišny. Samozřejmě, že mohou existovat neshody, ale neměl by zde být rozpor. Rád od tebe uslyším, jaký je důvod toho rozporu, a zda není příliš závažný. Myslím, že bys měl požádat Aniruddhu, aby nebyl tak nepatrným nesouhlasem vyveden z míry.“ (dŠP Umápatimu, 30. května 1968)

68-07 „Obdržel jsem tvůj dopis a pečlivě si jej přečetl. Již jsem poslal potřebné pokyny prostřednictvím Hansadúty. Všichni jste končetiny mého těla. Pokud nebudete spolupracovat, můj život bude zbytečný. Smysly a život jsou ve společném vztahu. Bez života smysly nemohou jednat a bez smyslů je život pasivní. Poradil jsem Hansadútovi, aby s tebou plně spolupracoval. Je dohodnut 50% souhlas.“ (dŠP Brahmánandovi, 17. července 1968)

68-07 „S plánem, který jsi již udělal, souhlasím. Můžeš v něm tedy pokračovat. Náš jediný plán by měl od teď být rozšiřovat sankírtanové činnosti a prodávat naše publikace. Vydávání Zpátky k Bohu je svěřeno Rájarámovi, vydávání knih Brahmánandovi a podnikání Gargamunimu. Společně tedy uskutečňujme toto hnutí pro vědomí Krišny v plném proudu.“ (dŠP Mukundovi, 17. července 1968)

68-07 „Náklonnost k duchovním bratrům je hezká, to je dobré znamení. Náklonnost k duchovním bratrům, stejně jako ke všem ostatním živým bytostem, i když nejsou duchovními bratry, tato znamení jsou vidět u pokročilých oddaných. Existují tři druhy oddaných: oddaní nižšího stupně mají velkou úctu k Božstvu v chrámu, ale ne příliš velkou vůči oddaným nebo obyčejným lidem. Oddaný druhého stupně má soucit s nevinnými neoddanými. V tomto stádiu vidí čtyřmi způsoby: jeden je, že vždy považuje Krišnu za toho nejoblíbenějšího, druhý je, že má důvěrné přátelství se svými oddanými duchovními bratry nebo jakýmikoliv jinými oddanými, třetí je, že má soucit s nevinnými neoddanými a snaží se je přesvědčit o důležitosti vědomí Krišny, a čtvrtý je, že nemá žádný vážný zájem o ateisty.

Oddaný prvního stupně samozřejmě vidí každého ve vztahu ke Krišnovi a jako takový nerozlišuje mezi oddaným a neoddaným. Jeho pohled je vznešený, protože vidí, že všichni se přímo nebo nepřímo věnují službě Krišnovi. Toto postavení oddaného na vysoké úrovni by nemělo být nikdy napodobováno. Bylo to možné pouze pro Pána Čaitanju, Pána Nitjánandu nebo Haridáse Thákura. Thákura Haridása byl tak mocný, že dokázal změnit i prostitutku. My bychom se však neměli pokoušet napodobovat Haridáse Thákura nebo Pána Čaitanju. Naše postavení je na druhém stupni. Neměli bychom být spokojeni s tím, že zůstaneme na třetím stupni, ale měli bychom se pokusit se povznést na druhý stupeň. Pokud se jedná o první stupeň, není dosažen naší snahou, ale je možný, když máme plnou milost Krišny. To zcela závisí na bezpříčinné milosti Krišny.“ (dŠP Madhusúdanovi, 29. července 1968)

68-08 „Tvoje uznání za službu tvých duchovních bratrů je velmi chvályhodné. Toto je ve skutečnosti činnost oddaného, že by měl každý oceňovat hodnotu ostatních oddaných. Nikdo by neměl nikoho kritizovat. Protože každý je zaměstnán ve službě Pánu podle svých schopností a jde o to, že Krišna chce vidět, jak moc je ve své službě Jemu upřímný.

Na hmotné úrovni si můžeme myslet, že služba jednoho je větší než služba jiného, to je náš hmotný pohled. Ve skutečnosti na duchovní úrovni není rozdíl mezi službou poskytovanou Krišnovi telátkem a službou Krišnovi od Rádhárání a Jejích společnic. Krišna je tak laskavý a velkorysý, že přijímá službu všech, když je upřímná. To je prohlášení v Bhagavad-gítě, že přijímá trochu květin, ovoce a vody, které jsou Mu nabídnuty s oddaností a láskou. Chce naši lásku a oddanost, jinak je vlastníkem všeho, co Mu můžeme dát? Toto postavení naší podřízenosti by se mělo vždy zachovávat a vždy bychom měli prokazovat úctu našim čistým oddaným, kteří se věnují oddané službě, což nám umožní pokrok v oddanosti.“ (dŠP Tamálu Krišnovi, 19. srpna 1968)

68-09 „Pokud budete spolupracovat a nebudete se mezi sebou hádat, může se pro rozšíření naší mise udělat obrovská služba. Proto se prosím pokus tento program uskutečňovat v klidu v zájmu Pána Krišny, jemuž jste všichni zasvětili své životy.“ (dŠP Harimu Vilásovi, 29. září 1968)

69-01 „Prosím, konejte svou povinnost společně, bez narušení pokojných vztahů mezi sebou. Naše hnutí razíme na pozadí mírumilovné atmosféry ve světě, a pokud projevíme trochu neshod v našem vlastním táboře, nebude to moc dobrý příklad. Proto by měl být každý shovívavý, tolerantní a spolupracovat. To je má zvláštní žádost k vám všem.“ (dŠP Džánakí, 18. ledna 1969)

69-01 „Dostal jsem zprávu od pana Parikha a dalších, že jsou okouzleni vaším chováním, povahou a oddaností. V novinových výstřižcích také uvedli takové náznaky. Jinými slovy, všichni oceňují vaši prezentaci. Dodržujte prosím tento standard chování. Nemějte mezi sebou žádné umělé neshody, protože konáte velmi odpovědnou činnost. Možná víte, že v zemi existuje mnoho politických stran, ale když musí být splněna celková odpovědnost země, spojí se. Mít nějaké malé neshody mezi sebou není příliš nepřirozené, protože jsme všichni individuální bytosti. Protože ale všichni pracujeme pro Krišnu, měli bychom vždy zapomínat na naše osobní zájmy a postarat se o hlavní příčinu.“ (dŠP Gurudásovi a Jamuně, 21. ledna 1969)

69-01 „Z tvého dopisu jsem vyrozuměl, že v chrámu došlo k určitým neshodám nebo nedorozuměním, ale myslím si, že byste měli vědět, že všechny tyto potíže musí být vyřešeny mírumilovně a s ohledem na celkovou situaci. Čidánanda je tam prezident a myslím, že správně rozumíš tomu, že s ním musí všichni spolupracovat pro udržení chrámu v dobrém stavu a bez zbytečného napětí. Pokud v San Franciscu cítíš příliš mnoho nepohodlí, pak můžeš přijet do Los Angeles a zůstat tady se mnou. Pokud však můžeš pomoci urovnat tamní obtíže, bude to nejlepší. Jsi upřímný a inteligentní chlapec, pokud tedy budeš spolupracovat se všemi členy v naší misi šíření vědomí Krišny, bude to velmi dobré.“ (dŠP Aniruddhovi, 23. ledna 1969)

69-02 „Není divu, že potrvá určitý čas začít s tvým skutečným tisknutím. Na začátku všeho jsou vždy nějaké potíže, ale když si zvykneš na proces, nebude to obtížné. Pokud není k dispozici žádný lepší gramatik, může být zveřejněn Uttamašlókův překlad. Ale myslím, že do chrámu chodí tolik přátel, zejména někteří bengálští Indové, kteří ti mohou s překládáním pomoci.

Když je někdo ochoten pomoci s naší misí, je to také oddaný, nepřipadá tedy v úvahu, že by byl neoddaný. Ale musí překládat tak, jak to je, nesmí se odchýlit. Naše motto by mělo být jakýmkoliv způsobem vyjádřit cíle vědomí Krišny německy mluvícím lidem. Ve Šrímad-Bhágavatamu je verš, že kniha nebo poezie, ve které je vylíčeno svaté jméno Krišny, je revoluční pro očištění hmotné atmosféry. I když je tato literatura prezentována v nedokonalém jazyce, gramatické rozporuplnosti nebo rétorické nesrovnalosti, svaté osoby tuto literaturu ctí. Naslouchají jí, pronášejí ji a ctí ji jen proto, že v této literatuře je oslavován Nejvyšší Pán.

Jinými slovy, nejsme určeni k tomu, abychom předkládali jakákoliv mistrovská literární díla, ale musíme informovat lidi, že existuje oheň máji, který spaluje vitalitu všech živých bytostí, a ty by se měly chránit před neúnavným náporem hmotné existence. To by mělo být naše motto. I když se ti tedy nedostává žádné pomoci od přátel, nech to přeložit Uttamašlókou a vydej to. Můžeš alespoň vydávat 5 až 10stránkové vydání německého Zpátky k Bohu. To je moje žádost.“ (dŠP Krišna dásovi, 13. února 1969)

69-02 „Pokud jde o vaše bratrské hádky, mohu v tomto ohledu přednést jeden příběh: starý otec potřeboval namasírovat, a tak mu všechny děti chtěly posloužit. Otec rozdělil pravou a levou část svého těla, aby jí děti sloužily. Později se ohledně této služby mezi dětmi strhla nějaká hádka a ony spolu soupeřily tím, že tloukly do částí otce, které byly přiděleny protistraně. Otec tedy řekl, že kvůli svému soupeření mě bijete do různých částí těla, ale já proto umírám. Podobně, buď toto, nebo ono oddělení, pokud se mezi sebou hádáte, bude to škodlivé pro mé touhy ohledně mise. Proto prosím přestaňte s tímto zbytečným úsilím. Pokud došlo k nějakému nedorozumění, bude vyřešeno, až tam budu v dubnu. Zatím, prosím, žijte v klidu a záležitosti mohou pokračovat tak jako nyní.“ (dŠP Rájarámovi, 20. února 1969)

69-03 „Co se týká tvého personálu, myslím, že máš dobrý personál, který ti pomáhá, a Hajagríva ti také napsal, abyste se poradili, jak můžete spolupracovat. Myslím, že kvůli Krišnovi se budeme snažit spolupracovat i s rizikem nebezpečí malých osobních nepříjemností. Naším nejdůležitějším zájmem je Krišna. Pokud se služba Krišnovi koná dobře, pak bychom se měli pokusit zapomenout na osobní nepříjemnosti. Vím, že jsi již pokročil v tomto druhu vědomí Krišny a Krišna ti poskytne stále více inteligence, ale drž se tohoto principu, jelikož jsi přijal životní slib zlepšit Zpátky k Bohu. To je moje žádost. To ti přinese vítězství při získávání Krišnových požehnání.“ (dŠP Rájarámovi, 20. března 1969)

69-03 „Váš dopis ve druhém odstavci je pro mě velmi povzbuzující a vaše uznání oddaným jako Upéndra a Ánanda je naprosto vynikající. Šrí Čaitanja Maháprabhu nás učil tuto lekci – člověk, který oceňuje upřímného oddaného, je způsobilý dostat se k Nejvyšší Osobnosti Božství.“ (dŠP panu Windischovi, 21. března 1969)

69-03 „Pokud si myslíš, že tištěním jógové literatury získáš nějakou finanční pomoc, pak ti dávám svolení, abys ji mohl vytisknout. Ale můj trvalý požadavek je tento: neměl by mezi vámi být žádný nesouhlas. Cokoliv děláš, dělej to na základě společných konzultací. Protože naším středem činností je Krišna, můžeme pro Krišnu obětovat náš život, bohatství, slova, inteligenci, vše. Samozřejmě, jako individuální bytosti máme někdy neshody, ale to by mělo být vyřešeno tím, že se naše hlavní pozornost bude soustředit na Krišnu. Co se stalo, stalo se; od nynějška dělejte všechno společně a každý měsíc vydáme alespoň jedno francouzské číslo Zpátky k Bohu – dokonce může obsahovat pouze jednu tištěnou stránku, ale musí vycházet každý měsíc. To je moje přání.“ (dŠP Dajálovi Nitáiovi, 23. března 1969)

69-04 „Choďte společně na sankírtan a snažte se prodávat časopisy Zpátky k Bohu. V ostatních střediscích to dělají velmi dobře. Někdy prodávají přes 100 výtisků Zpátky k Bohu a vyberou 130 nebo 150 dolarů. Chrám v Los Angeles se v této souvislosti stal jedinečným. Vyzdobili chrámovou místnost tak pěkně, že na hostiny lásky a jakékoliv jiné obřady přicházejí stovky lidí. Proč nenásledujete tento příklad a nesnažíte se vynakládat energii na to, aby váš chrám byl důležitějším než ten v Los Angeles? V duchovním světě je také soutěž, ale středem je vždy Krišna. V hmotném světě existuje soutěž, ale středem je uspokojení smyslů. To je rozdíl. Soutěž, nesouhlas nebo dokonce rozpor, pokud k nim dojde a středem je Krišna, není takový jako nesouhlas hmotný. Dokonce i na Krišnalóce existuje skupina soupeřící se Šrímatí Rádhárání, její jméno je Čandrávalí, a mezi oběma skupinami existuje soutěž, jak nejlépe sloužit Krišnovi.

Vy všichni jste dobré duše, tak se prosím nenechávejte rozrušit nicotnými věcmi. Plňte svou povinnost dobře, rozvíjejte středisko co nejlépe. Pokud si myslíš, že tvoje osobnost byla podceněna, můžeš to tolerovat. To je velmi dobré. Pán Čaitanja nás učil být při zpívání Hare Krišna, Hare Krišna, Krišna Krišna, Hare Hare/ Hare Ráma, Hare Ráma, Ráma Ráma, Hare Hare tolerantnější než strom. Můžeš tento dopis ukázat Šrímánovi Šivánandovi a Šrímánovi Uttamašlókovi, a já vás všechny žádám, abyste nebyli při šíření vědomí Krišny dětinští, ale vážní.“ (dŠP Krišna dásovi, 3. dubna 1969)

69-07 „Minulý večer, když jsem byl v chrámu, abych provedl zasvěcovací obřad asi dvanácti oddaných, jsem mluvil s Tamálem Krišnou a Gargamunim, že Brahmánanda s vámi nyní soutěží. Byla to tedy velmi příjemná rozmluva, že mezi středisky existuje transcendentální soutěž a Krišnovou milostí jste v tomto týdnu na prvním místě. Krišna je velmi laskavý a dává plnou odměnu svým upřímným služebníkům. Měli bychom si vždy pamatovat, že Krišna je vždy vděčný svým oddaným. Pokud nějaký obyčejný člověk dává zaměstnanci dostatečnou odměnu, proč Krišna neposkytne dostatečnou odměnu svým služebníkům? Měli bychom však vždy mít na paměti, že cokoliv nám Krišna dává, není nikdy náš majetek. Je Krišnův. Čím více toho od Krišny dostáváme, tím více zapojujeme naše odměny do služby Krišnovi. To je povinnost pravého bráhmany. Vaišnava je automaticky pravý bráhmana. Existuje přísloví, že bráhmana zůstává žebrákem, i když obdrží 100 000 dolarů. To znamená, že bráhmana má utrácet všechny své peníze pro Krišnu, jak je od Krišny přijímá.“ (dŠP Brahmánandovi, 24. července 1969)

69-07 „Pokud jde o tvoji otázku ohledně sporů mezi žáky Bhaktisiddhánty Sarasvatího Gósvámího Mahárádže, je to fakt. Tato kontroverze však není hmotné povahy. Stejně jako v národním programu se různé politické strany někdy dostanou do konfliktu a dělají propagandu proti sobě, ale jejich ústředním bodem je vždy služba zemi. Podobně mezi žáky Bhaktisiddhánty Sarasvatího může existovat nějaká kontroverze, ale ústředním bodem je, jak kázat misi Jeho Božské Milosti. Je-li ústřední bod zajištěn, není taková kontroverze na škodu.

Každá individuální bytost musí mít svůj názor; to je význam individuality, ale všechny tyto rozdíly názorů musí být zajedno v Krišnovi. Na bojišti Kurukšétra byli Ardžuna a Bhíšma, kteří proti sobě bojovali, a protože Krišna byl na Ardžunově straně, Bhíšma někdy probodl Krišnovo tělo šípy. Přesto však zůstali těmi největšími oddanými Pána a Krišna přijímal přátelství Ardžuny stejně jako nepřátelské Bhíšmovy šípy ve stejném láskyplném duchu. Nebuď proto rozrušen těmito kontroverzemi. Lépe uděláš, když zaměstnáš svou mysl velmi vážně službou, která ti byla svěřena. To ti zaručí pokrok v rozvoji vědomí Krišny.“ (dŠP Mandalíbhadrovi, 28. července 1969)

69-08 „Nevím, co myslíš spoluprací s Kírtanánandou Mahárádžem. V naší Společnosti všichni, brahmačárí, sannjásí nebo grihastha, který zasvětil tomuto hnutí svůj život, jsou všichni na stejné úrovni sannjásího. Pro tento okamžik nikdo nemůže vyžadovat od svých duchovních bratrů poctu navíc. Každý by měl jednat se svými duchovními bratry jako s prabhuem. Nikdo by se však neměl snažit vyžadovat další poctu za oficiální pozici. Nevím, proč Kírtanánanda Mahárádža říká, že jeho autorita převyšuje tvoji. V současné době každý pracuje pod mou autoritou. Stejně by měl pracovat pod mou autoritou i Kírtanánanda. Podmínka, kterou Kírtanánanda stanovil, jak jsi uvedl, tedy nevypadá dobře.

Sannjásí má čtyři stupně: kutíčaka, bahúdaka, parivrádžaka a paramahamsa. Sannjásí na úrovni paramahamsa je duchovním mistrem všech. Požádal jsem Kírtanánandu Mahárádže, aby v současnosti jednal na úrovni bahúdaky. Mluvil jsem s ním o tom, když jsem byl v Novém Vrindávanu. Tato úroveň znamená, že by se měl pohybovat mezi lidmi, aby upoutával jejich pozornost k programu Nového Vrindávanu a snažil se přitáhnout jejich pozornost k jeho rozvoji. Měl by tedy okamžitě začít svůj program bahúdaka a shromažďovat peníze od lidí zvenčí, ne od členů. A protože má na starosti Nový Vrindávan, může investovat všechny tyto příspěvky do rozvoje Nového Vrindávanu a předtím musí Hajagríva převést majetek na jméno Společnosti.“ (dŠP Brahmánandovi, 30. srpna 1969)

69-09 „Ale jedna věc je, že musíte přestat s těmito hádkami mezi bratry. V opačném případě se celý program pokazí. Ty, Tamála Krišna, Brahmánanda, Satsvarúpa – měli byste dělat všechno společně. To je moje žádost. Postupně se Krišnovou milostí rozrůstáme. Pokud tedy mezi námi existují třecí plochy, bude to velmi nebezpečné. Po mém návratu do Států to tedy upevním, aby neexistoval žádný rozpor.“ (dŠP Gargamunimu, 8. září 1969)

69-09 „Velmi ti děkuji za ocenění mé knihy Krišna a všichni jste si jí užili na Džanmáštamí. Píšeš, že každá kniha, kterou napíšu, je větší než cokoliv napsaného předtím, ale musím tě také informovat, že každá kniha, kterou vytiskneš, je hezčí než ta předchozí. Dvě knihy, Bhagavad-gítá taková, jaká je, a Učení Pána Čaitanji [Zlatý avatár], jsi prakticky udělal ty a Učení Pána Čaitanji vyšlo z hlediska ilustrací lépe než Bhagavad-gítá taková, jaká je. Podobně doufám, že až vytiskneš Nektar oddanosti a Krišnu v našem vlastním nakladatelství, budou lepší než Učení Pána Čaitanji. Já ti tedy dodám lepší text a ty vydáš lepší knihy. Tímto způsobem bude existovat soutěž ve službě Krišnovi. To je velmi dobré. Celkově mě Učení Pána Čaitanji velmi potěšilo a doufám, že v budoucnu budou všechny naše knihy vytištěny přinejmenším v tomto standardu.“ (dŠP Brahmánandovi, 9. září 1969)

69-09 „Pokud jde o tvoji otázku o víře v oddané, víra musí existovat. Vždy bychom však měli přijímat pokyny od oddaných, kteří jsou považováni za pokročilé. Postavení kazatele je toto: měl by mít pevnou víru a lásku ke Krišnovi. Měl by se přátelit s oddanými. Měl by být velmi shovívavý a laskavý k začátečníkům a vyhýbat se společnosti neoddaných. Tento program samozřejmě naznačuje, že oddaný, který není na úrovni začátečníka, dokáže rozlišovat, co je Krišna, co je oddaný, co je začátečník a co je neoddaný. Pokud není schopen rozlišovat, musí být považován za začátečníka. Oddaný na začátečnické úrovni uctívá Božstvo v chrámu s velkou bázní a úctou, ale nedokáže rozlišit, kdo je oddaný, kdo je neoddaný a kdo je začátečník. Myslím, že musíš být na druhé úrovni a měl by ses snažit rozlišovat, jak je uvedeno výše. Každý oddaný, který tě chce vidět, by měl být vítán, ale tvoje jednání by mělo odpovídat jeho postavení.“ (dŠP Hansadútovi, 28. září 1969)

69-10 „Vztah mezi duchovními bratry musí být opravdový a příjemný. Jinak nebude budoucnost naší instituce příliš nadějná. Koneckonců ji budete muset velmi brzy řídit.“ (dŠP Tamálovi Krišnovi, říjen 1969)

69-11 „Je velmi příjemné se dozvědět, že ty i Satsvarúpa jste vysoce ocenili Tamála Krišnu. Podobně Tamála Krišna také velmi vysoce ocenil tebe a Satsvarúpu. Tento postoj by se měl mezi duchovními bratry udržovat. To nás bude stále více povznášet na vrchol oddané služby. Nazývá se to vaikunthský postoj. Na Vaikuntě ve skutečnosti nikdo nemá žádný nedostatek, ale existuje tam jiný druh soutěže. Soutěž spočívá v tom, že jeden oddaný myslí na ostatní oddané, jak pěkně slouží Pánu. Ve hmotném světě existuje postoj, že si každý rád myslí, že to dělám lépe než ostatní. To je hmotné pojetí. V duchovním nebi je to právě naopak; každý si myslí, že moji oddaní vrstevníci to dělají lépe než já. Jsme vychováni k tomu, abychom oslovovali duchovní bratry jako prabhu, což znamená pán. To znamená, že se budeme snažit vždy zjistit služebnický postoj našich duchovních bratrů. Někdy dochází k nedorozuměním, ale měli bychom se je snažit přehlédnout. Jeden z mých velkých duchovních bratrů… [chybí strana]“ (dŠP Brahmánandovi, 15. listopadu 1969)

70-04 „Je tedy velmi dobré, že nyní všichni oddaní mohou přijímat prasádam společně. Všichni oddaní musí držet spolu, to bude síla navíc.“ (dŠP Umápatimu, 26. dubna 1970)

70-04 „Co se týče tvých otázek, jak vzdávat úctu sannjásím, každý sannjásí, i když vidíš májávádského sannjásího, vzdej mu úctu – to nebude na škodu. Jak sis všiml, budeme se řídit pokyny Pána Čaitanji, že vzdáváme všechnu úctu ostatním s ohledem na jejich postavení, ale není nutné se se všemi sdružovat. Dokonce, i když je někdo vaišnava, ale nemá dobrou povahu, můžeme mu vzdávat úctu jako vaišnavovi, ale nemůžeme se s ním sdružovat.“ (dŠP Džajapatákovi, 30. dubna 1970)

70-05 „Je tedy velmi povzbudivé, že lidé přicházejí v počtu 40 hlav a snaží se pochopit význam tohoto velkého hnutí a každý rozumný člověk to bude schopen pochopit. Nevím však, proč naši studenti, kteří mají být vůdci tohoto hnutí, mají mezi sebou bojovat o nadřazenost. Celý náš proces se týká odevzdání se. Učíme se oslovovat ostatní jako prabhu. Prabhu znamená pán a vůdce pánů se nazývá Prabhupáda. Pokud se tedy prabhuové odevzdali Prabhupádovi, proč by zde měla být taková mentalita, jak obsadit nadřazené postavení? To je rozporné. Laskavě zanechte tohoto zbytečného nedorozumění. Jak Upéndra, tak ty sám jste kompetentní a zkušení, proto prosím urovnejte nesouhlas mezi vámi. To je moje žádost. Ve skutečnosti, jelikož jsi průkopníkem v přijímání všech rizik tím, že jsi jel do Austrálie, budeš přirozeně považován za vůdce, ale pozice vůdce je také velmi vážná a zodpovědná. Vůdce musí vést ostatní velmi taktně a inteligentně. Laskavě se proto nehádejte, ale pokračujte v plnění svých povinností.

Velmi dobře rozumím tomu, že Upéndra je kvůli nepřítomnosti Čitralékhy velmi znepokojen. Je to zcela přirozené, ale co mohu dělat? Zajistil jsem i 500 dolarů, ale australský imigrační úřad je z technického důvodu zadržel. O tom již Upéndru podrobně informoval Madhudviša, jak jsem pochopil. Taková je tedy situace.

Mezitím by věci měly probíhat tak, jak jsou, a pokud nastane potřeba změny, uvážíme to, až tam Čitralékhá přijede. Pokuste se zařídit nové středisko co nejlépe, a to i za cenu osobních nepříjemností – to je skutečná služba. Krišna se nachází v srdci všech bytostí; ví všechno, co je třeba udělat, tak na Něho spoléhejte a trpělivě konejte své povinnosti. Májá je velmi silná a my můžeme kdykoliv poklesnout. Musíme sebrat naši sílu pravidelným pronášením šestnácti kol a modlením se k lotosovým nohám Krišny o vedení. Doufám, že oba budete laskavě následovat mé pokyny a zapomenete na případné náhodné neshody.“ (dŠP Balimu Mardanovi a Upéndrovi, 10. května 1970)

70-06 „Poté, co tam přijedeš, tedy spolupracujte s tolerancí a trpělivostí. Naše filozofie je podřízenost, takže doufám, že v Indii budete ty a Ačjutánanda pracovat velmi pečlivě. V Indii máme velmi dobrou šanci na úspěch. Měli bychom postupovat podle stejného principu, jaký jsem předepsal zde: pravidelně džapovat, dodržovat usměrňující zásady, vodit sankírtanovou skupinu na ulici, snažit se prodávat naši literaturu a knihy a pracovat velmi vážně a upřímně. Pokud budete pracovat podle tohoto principu, lidé v Indii budou okouzleni vaším chováním a budou vděčně uznávat vaše transcendentální činnosti.“ (dŠP Džajapatákovi, 14. června 1970)

70-07 „V současné době do našeho tábora ISKCONu vstoupila politika a diplomacie. Někteří z mých milovaných studentů, na něž jsem velmi spoléhal, se do této věci pod vlivem máji zapletli. Došlo k jisté činnosti, kterou považuji za neuctivou. Rozhodl jsem se odejít do ústraní a zaměřit pozornost na psaní knih, a nic víc.“ (dŠP Satsvarúpovi a Uddhavovi, 27. července 1970)

70-08 „Teď musí všichni moji žáci spolupracovat a šířit toto sankírtanové hnutí. Pokud nedokážete pracovat společně, pak se moje práce zastaví. Naše Společnost je jako jedna velká rodina a naše vztahy by měly být založeny na lásce a důvěře. Musíme se vzdát ducha sporů a využít naši inteligenci k tomu, abychom spěli kupředu. Měl bys přijímat pomoc od svých bratrů.“ (dŠP Upéndrovi, 6. srpna 1970)

70-09 „Myslím, že Krišna ti dává dobrou inteligenci, abys v Paříži vše řídil. Každý by měl být plně zaměstnán na sto procent času ve službě Krišnovi bez volného okamžiku, aby májá nikdy neměla možnost jednat. Nezáleží na tom, jaká je čí angažovanost ve službě Krišnovi; Krišna přijímá stejně službu, kterou mu poskytuje telátko, a službu Šrímatí Rádhárání. Měli bychom tedy všichni velmi oceňovat službu našich duchovních bratrů a sesteṛ (dŠP HArimu Vilásovi, 21. září 1970)

71-08 „Učení Vallabháčárji je pravé. Tento rozdíl názorů existuje vždy. Stejně jako ty se lišíš v názorech od svého manžela, ale neznamená to, že ty a tvůj manžel nejste oddaní.“ (dŠP Ékájaní, 31. srpna 1971)

 

71-12 „Od Karandhary vím, že se v Los Angeles chystáš založit další ISKCON Press, abys zapojil New York Press do transcendentální soutěže v tisku mých knih. Živá bytost v sobě vždy má konkurenci a obchodního ducha. Nemohou být nějakým způsobem uměle odstraněny. Ve skutečnosti jsme viděli v Rusku, že tím, že ze společnosti odstranili konkurenci a kalkulaci zisku, lidé nebyli vůbec šťastní, a to se děje stále. Proto neočekáváme, že bychom byli jakkoliv jiní. Jediným rozdílem je, že náš zisk je pro potěšení Krišny a naše soutěž spočívá v tom, jak Krišnu potěšit víc než někdo jiný. Dokonce i mezi gópími existuje soutěž, jak potěšit Krišnu, a také závist. Ale tato závist není hmotná, je transcendentální. Myslí si: ,Ó! Udělala něco úžasnějšího než já, to je velmi pěkné, ale teď udělám něco ještě úžasnějšího.ʻ Tak to je.“ (dŠP Džajatírthovi, 9. prosince 1971)

 

71-12 „Povzbudilo mě, když jsem slyšel, že chrám v Melbourne je ještě lepší než chrám v Sydney, tak tam musím určitě přijet, abych jej viděl. Pokračujte tímto způsobem, transcendentální rivalita, stejně jako San Francisco a Los Angeles, to mě velmi těší. Ale ne že závidíme! Ne, hmotná závist není taková. Dokonce i gópí si navzájem záviděly v transcendentálním smyslu. Přemýšlely: ,Ó! Přilákala Krišnu víc než já, to je velmi pěkné, poskytla Mu více potěšení než já, teď se Ho pokusím potěšit více já.ʻ To je proces, jak zlepšit své vědomí Krišny.“ (dŠP Upéndrovi, 22. prosince 1971)

 

72-01 „Rozdíl mezi soutěží a májou. Zde je soutěž pro uspokojení smyslů. Nakolik si dokáži užívat smyslů, a druhá osoba vidí, jak moc si dokáže užívat svých smyslů. V duchovním světě je soutěž, jak uspokojit Krišnu. Střed je tam jediný. Pokud budeš kreslit nekonečně mnoho kruhů, nebudou se překrývat. Ale zde se kruhy překrývají. Dokonce i malý kruh může překrývat velký kruh. Je to proto, že v hmotném světě existuje mnoho středů, zatímco v duchovním světě je jen jeden střed. V duchovním světě ať jsou kruhy velké nebo malé, nikdy se nebudou překrývat. V duchovním světě také cokoliv či kdokoliv poskytuje službu, nikdy tam neexistuje konkurence na základě zlomyslnosti.“ (dŠP Kírtirádžovi dásovi, 2. ledna 1972)

 

72-01 „Pokud jde o výrobu kazet z Adžámilovy řady, řekl jsem výrobcům kazet v Los Angeles, že by je měli distribuovat našim oddaným za cenu nákladů –

neoddaným, to je jiná věc. Neměli bychom vytvářet přemrštěný zisk tím, že se budeme navzájem vykořisťovat ohledně životně důležitých věcí týkajících se vědomí Krišny, jako knihy, kazety atd., které jsou důležité pro naše kázání a pro osobní pokrok oddaných ve vědomí Krišny.“ (dŠP Hansadútovi, 20. ledna 1972)

 

72-02 „Není to tolik o tom, že naši duchovní bratři a sestry mohou mít nějaké chyby, nebo proto, že by mohlo dojít k nějakým chybám v řízení či nedostatečné spolupráci, že to je kvůli tomu, že jsme impersonalisté, ne. Povaha života je, že máme vždy nějakou chybu. Dokonce i v duchovním světě existuje nějaká chyba a závist – někdy se gópí hádají o Krišnovu přízeň a jednou byl Krišna tak zaujat Rádhárání, že se omylem pokoušel podojit býka místo krávy, a někdy, když se gópí oblékaly a dělaly si make-up pro návštěvu Krišny, byly příliš unáhlené a rozmazaly si kumkum a řasenku na nesprávných místech a jejich ozdoby a šaty vypadaly, jako by se snažily obléci malé děti a nebyly velmi zkušené. Existuje mnoho příkladů.

Ale není to totéž jako hmotná chyba nebo hmotná závist; je to transcendentální věc, protože to vše spočívá na Krišnovi. Někdy, když jedna gópí sloužila Krišnovi velmi pěkně, ostatní říkaly: ,Ach! Udělala to tak pěkně, teď to udělám lépe, abych potěšila Krišnu.ʻ To je závist, ale transcendentální, beze zloby. Neočekáváme, že někde existuje nějaká utopie. To je impersonalismus. Lidé by neměli očekávat utopii ani ve společnosti pro vědomí Krišny. Protože oddaní jsou osoby, budou mít vždy nějaké chyby – rozdíl je však v tom, že jejich nedostatky, protože se vzdali všeho, aby sloužili Krišnovi – peněz, zaměstnání, pověsti, bohatství, velkého vzdělání, všeho – jejich nedostatky se staly transcendentálními, protože navzdory všemu, co mohou dělat, jejich vrcholným záměrem je sloužit Krišnovi. ,Ten, kdo se věnuje oddané službě, i navzdory tomu nejhoršímu přečinu musí být považován za svatého, protože je správně umístěn.ʻ

Oddaní Krišny jsou ty nejvznešenější osobnosti na této planetě, lepší než králové, všichni, a proto bychom si to vždy měli pamatovat a stejně jako včela vždy hledat nektar neboli ty nejlepší vlastnosti osoby. Ne jako utopisté, kteří jsou jako mouchy, které vždy hledají otevřené vředy, neboli hledají na osobě chyby, a protože nemohou najít žádnou utopii, nebo protože nemohou najít nikoho bez chyb, chtějí se stát prázdnými, splynout, nicotou – myslí si, že to je utopie, zbavit se osobnosti. Pokud mezi oddanými někdy dochází k mírným neshodám, není to kvůli impersonalismu, ale je to proto, že jsou to osoby, a takové neshody by neměly být brány příliš vážně. Oddaný je vždy pesimistický vůči hmotnému světu, ale velmi optimistický ohledně duchovního života; tímto způsobem byste tedy měli mít na zřeteli, že každý, kdo slouží Kršnovi, je vždy ta nejlepší osoba. Velmi mě těší, že tak pěkně pomáháš svým duchovním bratrům. Ano, toto je naše skutečné postavení, být služebníky služebníků služebníků. A svým tichým a pokorným postojem stanovíš příklad vaišnavy, aby se od tebe mohli všichni učit, a jejich pyšný postoj velmi brzy zmizí a přijdou k tobě pro radu.“ (dŠP Atréjovi Rišimu, 4. února 1972)

 

72-02 „Co se týče tvojí otázky o šánta-rase a názorech Rúpy Gósvámího a Šrídhara Svámího, nepamatuji se. Můžeš mi poslat příslušné pasáže. Neexistuje žádný důvod, proč se áčárjové nemohou v určitých bodech lišit.“ (dŠP Upéndrovi, 19. února 1972)

 

72-03 „Měli jsme od Karandhara Prabhua nějaké náznaky, že došlo k nějakému nedorozumění a záležitosti neprobíhaly mezi vámi velkými vůdci příliš dobře, proto jsem byl trochu znepokojen, protože takovým věcem by se nikdy nemělo umožnit, aby v naší Společnosti uzrály, tím se všechno pokazí. Ale rád od tebe slyším, protože došlo k nějaké dezinformaci, takže jsme získali špatný dojem a ve skutečnosti všechno probíhá v duchu vzájemné spolupráce ve všech ohledech. To je vědomí Krišny. Spolupracujte pro potěšení Nejvyšší Osobnosti Božství.

Prakticky teď máte v ruce vy, velcí vůdci, správu všeho, aby mezi námi nikdy nebyly vnitřní potíže a abychom mohli stále více a více rozšiřovat vliv sankírtanové filozofie Pána Čaitanji na celý svět. To bude váš velký úspěch, a pokud mi budete tímto způsobem pomáhat, můžete si být jisti, že brzy uvidíte Krišnu tváří v tvář. Stručně řečeno, tyto brožury se mi velmi líbí, nyní jich dělej stále více.“ (dŠP Balimu Mardanovi, 5. března 1972)

 

72-04 „S velkým potěšením se dozvídám, že se při oddané službě cítíš šťasten. Služba oddaným Krišny je to nejvyšší stádium duchovní dokonalosti, takže tvoje touha sloužit ostatním oddaným je velmi pěkná. Udržuj si tento pokorný postoj stále a tvůj příklad bude pro každého zdrojem duchovní inspirace.“ (dŠP Anuttamovi, 12. dubna 1972)

 

72-04 „Není tolik důležité množství knih, které distribuujeme, ale to, že sloužíme Krišnovi, jak nejlépe umíme, a závisíme co do výsledků na Něm. Transcendentální soutěž je pěkná, ale neměla by vést k tomu, že ztratíme naše vědomí Krišny. Když máš tyto pocity, nepleť si je se závistí, ale považuj je za nepřímé ocenění služby, kterou konají tvoji ostatní bratři. Je to duchovní. V hmotném světě, když nás někdo nějakým způsobem překoná, rozzlobíme se a plánujeme, jak ho zastavit, ale v duchovním světě, když někdo dělá nějakou lepší službu, myslíme si: ,Ach, to udělal tak pěkně. Pomohu mu s jeho službou.ʻ Měli bychom se tedy vždy snažit udržet si tento postoj a sloužit Pánu Krišnovi podle našich nejlepších schopností. To zajistí náš pokrok v duchovním životě.“ (dŠP Dharmovi, 22. dubna 1972)

 

72-05 „Velmi rád od tebe slyším, že všechny programy v Melbourne nadšeně rostou pod tvým dohledem. Melbourne mám velmi rád. Jedna věc je, že přílišná konkurence mezi středisky není dobrá, důraz by měl být kladen na spolupráci, ne na konkurenci. Nemyslím si, že je nutné mít dva tiskařské stroje. Neměli bychom zneužívat čas a peníze, lepší bude přesvědčit Móhanánandu, aby zvýšil svou tiskovou produkci a dodával ti veškeré materiály, a na oplátku mu dodáš něco ty, to je vzájemná spolupráce. A pokud bude tvou pozornost odvádět mnoho obchodů, pak to bude bránit duchovnímu pokroku. Nemyslím si tedy, že je rozumné koupit ten velký obchod a začít s velkým obchodem s mnoha odděleními. To bude rozptylovat. Naším hlavním úkolem je stát se vědomými Krišny a přesvědčit ostatní prostřednictvím kázání. Proto nechceme usilovat o podnikání ve velkém a spoustu peněz. Samozřejmě, peníze jsou potřeba, ale lepší je prodávat mnoho, mnoho knih a vydělávat tímto způsobem.“ (dŠP Amóghovi, 9. května 1972)

 

72-05 „Ve skutečnosti mimo naše pravá střediska vědomí Krišny není možné zjistit, co Krišna chce nebo nechce. Říkáme: ,Cítíme, že Krišna to pro nás chce. Ale já mám pocit, že to Krišna nechce.ʻ Kdo tedy bude mít pravdu? Říkáte, že dodržujete usměrňující zásady, takže pokud je dodržujete, proč nebudete spolupracovat? Pokud se pomocí usměrňujících zásad nestanete oddanými a nedokážete ocenit jiné oddané, k čemu pak tyto usměrňující zásady jsou? Pokud skutečně pravidelně džapujete šestnáct kol, denně děláte sankírtan, čtete co nejvíce naše knihy, pak si myslím, že budete mít pocit, že žít odděleně od našeho programu vědomí Krišny je velká chyba.

Má jediná žádost tedy je, abyste se okamžitě vrátili buď do chrámu v Clevelandu, nebo do nějakého jiného chrámu. Můžete o tom komunikovat s Bhagavánem dásem ve středisku v Detroitu, 8311 E. Jefferson St. Detroit 48214. On je zónový tajemník GBC pro tuto zónu středozápadu, takže se můžete s vašimi otázkami obrátit na něho. Velmi mě povzbuzuje, že všichni džapujete Hare Krišna a snažíte se stát vědomými si Krišny. Ale nedoporučuji vám, abyste přistupovali ke zdokonalení svého života tímto nezávislým způsobem. Bez spojení s pravým duchovním mistrem v učednické posloupnosti není možné dosáhnout v duchovním životě pokroku. Proto jsem založil střediska ISKCONu pro uchopení lotosových nohou Krišny důvěrným spojením s duchovním mistrem. Jsou to má autorizovaná střediska pro tento účel. Říkáte, že vykonáte vše, co vám nařídím, můj pokyn tedy je, abyste zanechali tohoto nezávislého programu a připojili se k vašim dobrým bratrům a sestrám v jednom z našich středisek ISKCONu.“ (dŠP přátelům, 23. května 1972)

 

72-05 „Jedna věc je, že nemůžeme nikdy očekávat, že najdeme jakoukoliv utopii, a to ani v duchovním světě. Kdekoliv jsou osoby, tam musí existovat rozdíly, proto bychom neměli očekávat žádné dokonalé uspořádání, zejména zde v hmotném světě. Dokonce i mezi gópími někdy existuje závist, ale tato závist je transcendentální a neměla by být brána v běžném smyslu. Každopádně jedna vlastnost oddaného spočívá v tom, že je vždy velmi tolerantní vůči jiným lidem, a proto vás žádám, abyste jednoduše tolerovali chyby druhých a vždy si mysleli, že já sám mám ty největší chyby. Tímto způsobem vás bude váš pokorný postoj kvalifikovat k tomu, abyste postupovali velmi rychle ve vědomí Krišny.“ (dŠP Jairge a Lindonu Lomesovým, 25. května 1972)

 

72-06 „Ke tvé otázce o žárlivosti, duchovní žárlivost znamená vždy myslet na to, že služba poskytovaná tím a tím oddaným je pro Krišnu tak příjemná, tak se budu více snažit, abych Krišnu potěšil a On si mě také všiml.“ (dŠP Sankaršanovi, 13. června 1972)

 

72-06 „Moji milí chlapci, laskavě přijměte mé požehnání a doufám, že díky Krišnově milosti se vám daří. Dnes ráno jsem obdržel jednu telefonní zprávu, že existuje nějaké nedorozumění mezi vámi a Girirádžem, který má na starosti středisko v Mumbáí. V této souvislosti vás mohu informovat, že to, co dělám, abych prosazoval toto velké hnutí ve světě, je vše ve spolupráci s vámi. Není možné, abych tuto velkou odpovědnost konal sám. Laskavě se tedy držte vedení toho, kdo má středisko na starosti. V případě nedostatku poslušnosti nemůže existovat disciplína a bez disciplíny nemůžeme řídit obrovskou světovou organizaci. Vrátím se do září. Laskavě proto nezpůsobte alespoň během této doby žádný rozkol, a až se vrátím, jestli se vám všem nebude líbit zodpovědná osoba, určitě ji vyměním. Ale prozatím prosím nedělejte žádný rozkol a prosím poslouchejte pokyny Girirádže Brahmačárího.... Na závěr, toto je moje žádost, i když s některými body nesouhlasíte, Girirádža je za projekt zodpovědný, tak prosím následujte jeho vedení a to mě potěší. Velmi toužím vidět pokrok ve středisku v Mumbáí a chci, aby se stalo prvotřídním světovým kazatelským střediskem. Pomozte mi prosím v této touze. Pokud dokážeme úspěšně řídit, budeme přitažliví pro celou Indii. Náš úkol je velmi obtížný, nezanedbávejte jej kvůli nicotnému nesouhlasu. Doufám, že vám Krišna požehná, abyste pochopili mé srdce a vyšli mi vstříc.“ (dŠP Gargamunimu, Mahámsovi, Naranárájanovi a Girirádžovi, 19. června 1972)

 

72-07 „Pokud z něj uděláš prvotřídní chrám, nebude nedostatek návštěvníků ke kázání, nikdy nebudeš muset toto místo opustit kvůli kázání. A pokud budeš servírovat pěkné prasádam, přijde celá Indie. Drž se tedy velmi pevně našich zásad a všichni přijdou, aby viděli tyto americké vaišnavy. Chci, abychom vynikli nad Čaitanja Math. Posledních 50 let se pachtí, a my je za dva roky překonáme. Pracujeme na dvě pracovní směny: to je americký styl, jak dělat věci. Jsem velmi rád, pokud dokážete pokračovat tímto způsobem v americkém stylu. Ale pokud ne, pak zůstanu na stejné úrovni a to bude pro Američany velká diskreditace. Pokud však překonám své duchovní bratry, pak jsem hoden být nazýván guruem Američanů. Dokonce i v duchovním životě existuje konkurence.“ (dŠP Džajapatákovi, 30. července 1972)

 

72-08 „Nebuď v depresi. Po celou dobu mi moji duchovní bratři působili jen depresi, represi, kompresi – ale já jsem dál mocně plnil svou povinnost. Nevadí, že existuje nějaká překážka, pokračuj ve své práci v plně nadšeném postoji vědomí Krišny.“ (dŠP Gurudásovi, 29. srpna 1972)

 

72-08 „Teď chci, abyste všichni spolupracovali a velmi upřímně řečeno, toto je náš proces, ne že budeme stále intrikovat a psát dopisy. Madhudviša je GBC pro zónu jižního Tichomoří, takže jeho vedení musí následovat všichni a všichni tamní oddaní by měli směřovat své problémy na něho k jeho zvážení.“ (dŠP Madhudvišovi a Amóghovi, 24. srpna 1972)

 

72-09 „Co se týče tvých otázek, říkáš, že u starších žáků stále existují příznaky chamtivosti, hněvu, sporů, hádek atd., ale ty jsi jedním z nich. Jsi jedním ze starých studentů, takže do této skupiny patříš. Hádka tedy probíhá mezi touto skupinou, ale ne mezi skutečnými pracovníky. Gópí se spolu také hádaly, tak nemůžeme očekávat, že bude existovat nějaká utopie bez hádek, i v duchovním nebi existuje transcendentální chamtivost, chtíč, závist. Jsou však transcendentální. Hansadúta si uchovává svou pozici služby, tak proč bys měl odcházet, i když se trochu hádáte? Nikdy bychom se neměli vzdát naší povinnosti. Moji duchovní bratři mě vždycky odrazovali, ale já jsem se nevzdal, konám svou povinnost a neustále udržuji svého duchovního mistra před sebou. I když nastanou nějaké potíže nebo strasti nebo dokonce moji duchovní bratři nemusí spolupracovat nebo mohou existovat hádky, musím plnit svou povinnost vůči svému duchovnímu mistrovi a nenechat se odradit a odejít, to je slabost.“ (dŠP Krišna dásovi, 9. září 1972)

 

72-09 „Teď jste moji starší žáci a oba jste sannjásí a také pokročili ve vědomí Krišny, tak by se mezi vámi neměly tyto otázky znovu a znovu objevovat. To znamená, že každý není svědomitý. Tyto věci pro vás nejsou nové, proč se neustále ptáte na tyto otázky? Autorita GBC se musí přijímat za všech okolností, ne že se budete hádat. Tento duch hádek všechno zničí, ale co mohu dělat, vy američtí a evropští chlapci jste vyškoleni v tomto hádavém postoji. Nyní jej odložte a jednoduše spolupracujte na šíření tohoto hnutí po celém světě.

Zásady, které jsem vám již dal, se nyní snažte vždy udržovat za standardního postupu. Nesnažte se inovovat ani nic vytvářet, to vše zničí. Jednoduše dělejte to, co dělám já, a buďte vždy vážní a upřímní ve službě Krišnovi. On vám dá inteligenci, jak vše dělat.“ (dŠP Balimu Mardanovi a Puštovi Krišnovi, 18. září 1972)

 

72-11 „Co se týče celkové situace v amsterodamském chrámu, chápu, že mezi vámi je určitá neshoda, ale není třeba to brát příliš vážně. Skutečný úkol je kázání, a pokud je plná pozornost zaměřena jen na ně, všechny ostatní činnosti budou automaticky úspěšné. Hádky mezi námi nejsou vůbec dobré, ale pokud je naše kázání zanedbáváno nebo pokud poklesneme v dodržování usměrňujících zásad, jako je vstávání před čtvrtou, džapování šestnácti kol, atd., pokud se tyto věci přísně nenásledují, pak přijde májá a vše pokazí. Moje nejlepší rada tobě tedy je sám přísně dodržovat tyto věci a být příkladem, který mohou následovat všichni ostatní.

Jako vaišnavové bychom se neměli navzájem kritizovat, protože všichni mají chyby a my sami můžeme být kritizováni. Nejlepší věc je být sami mimo podezření, pak když vidíme nesrovnalosti a něco navrhneme, ostatní to budou automaticky respektovat a přijmou opatření k nápravě věcí. To je spolupráce. A musíme existovat na základě této spolupráce, jinak bude vše ztraceno, pokud se budeme jen stále hádat kvůli nějaké maličkosti. Snaž se tedy záležitosti organizovat a společně kázat v tomto duchu. To mě velmi, velmi potěší.“ (dŠP Madhumangalovi, 18. listopadu 1972)

 

72-12 „Velmi mě těší, že od tebe slyším, že jsi ve středisku v Chicagu pětkrát zvýšil prodej knih. To je pro mě velmi dobrá zpráva. Ano, vždy musí existovat soutěž, která dává život, tu nelze oddělit od života. Sanátana-dharma znamená, že silný bude využívat energii slabého, slabý musí sloužit silnému, to vidíme všude, ne? Kdo to může popřít? Soutěživý duch nás činí silnými, jinak je to jen společnost slabých lidí a k čemu je taková společnost dobrá? Když se však kohokoliv zeptáš, jste slabý nebo silný, musí odpovědět, že je slabý – nemůže ovládat ani svou bolest zubů, o smrti nemluvě.

Proto je to ve skutečnosti společnost slabých lidí – každý je slabý před Durgou déví neboli hmotnou energií. Když někdy vidíš její obraz, její nosič, tygr, drží v drápech pošetilého materialistu, zatímco ona ho smrtelně probodává svým trojzubcem. Má deset paží, každou se zbraní, je tak mocná, ale my jsme tak slabí, že pouhým probodnutím jejím trojzubcem, trojím utrpením, adhibhautika, adhidaivika a adhjátmika, jsou všichni pošetilí materialisté poraženi! A před Krišnou je Durgá déví velmi slabá – Krišna je vládcem Durgy. Krišna je tedy ten nejmocnější: sattvam sattvavatám aham – „Jsem síla silných.“

Proto, jelikož je slabá, je věčnou povinností živé bytosti odevzdat se Krišnovi, to je vše. Při odevzdání se Krišnovi, pokud to každý udělá, přesto budou bráhmanům sloužit nižší kasty, králům budou sloužit vaišjové a šúdrové, vaišjům budou sloužit šúdrové, a šúdrové budou sloužit všem vyšším kastám – silný stále využívá slabého – ale ve srovnání s Krišnou se vždy cítí velmi slabými. Celá společnost slouží nejsilnějšímu, proto nebude slabší třída lidí závidět silnějším. Tak dokonalá společnost neboli védská společnost nevylučuje konkurenci – konkurence silnějších a slabších musí existovat – ale vylučuje závist, protože všichni jsou slabí před Krišnou. Je to jasné?“ (dŠP Šrí Góvindovi, 25. prosince 1972)

 

73-03 „Přijmi má požehnání. Potvrzuji přijetí tvého dopisu s datem 20. února a pečlivě jsem si pročetl jeho obsah. Rád slyším o tvých úspěšných činnostech a fotografie jsou velmi pěkné. Je dobré, že jsi na ten program pozval ostatní oddané. Ať přijdou a spojí se ve spolupráci, ne stát stranou. Vždy existují nějaké frakce, všude v tomto světě najdeme tolik frakcí. Ale my musíme s vědomím Krišny dělat to, co je třeba, a spolupracovat. Velmi rád tedy vidím tvoje činnosti a prosím pokračuj v dobré práci.“ (dŠP Kšíródakašájímu, 4. března 1973)

 

73-03 „Jelikož jsme všichni individuální bytosti, někdy mezi oddanými dojde k neshodě. Neoddaní se hádají a nemohou přestat a nakonec se navzájem zabíjejí. Ale neshoda oddaných netrvá dlouho, protože ji vyřeší kvůli Krišnovi, protože všichni pracují pro stejný cíl – službu Krišnovi.“ (dŠP Bhúmatě dásí, 10. března 1973)

 

73-10 „Teď už ta nespokojenost duchovních bratrů začala a působí mi v mysli velké znepokojení. Naši lidé v Gaudíja Mathu se rozhádali po odchodu Gurua Mahárádže, ale moji žáci se začali hádat již v mé přítomnosti. Velmi mě to tedy znepokojuje. Podle Pána Čaitanji Maháprabhua:

trnád api suníčéna, taror api sahišnuná,

amániná mánadéna, kírtaníjah sadá harih

„Člověk by měl pronášet svaté jméno Pána v pokorném stavu mysli, považovat se za nižšího než tráva na ulici; být tolerantnější než strom, prostý veškeré falešné prestiže, a být připraven vzdávat veškerou úctu ostatním. V takovém stavu mysli může pronášet svaté jméno Pána neustále.“ Když uskutečňujeme hnutí pro vědomí Krišny, musíme mít vždy na paměti tento verš a být tolerantní jako strom. Bez této mentality nemůžeme být úspěšní.“ (dŠP Kírtanánandovi Mahárádžovi, 18. října 1973)

 

73-12 „To, že Gaurasundara a Siddhasvarúpa prodali chrám na Havaji a opustili krásné rostliny tulasí, je jejich velký poklesek. Nepožádali o moje svolení. Kdyby chtěli odejít, mohli by, ale neměli právo prodat chrám. Je to vlastně z jejich strany trestný čin. Kdokoliv je bude následovat, bezpochyby poklesne. Nyní jsme Krišnovou milostí vybudovali něco významného v podobě tohoto ISKCONu a jsme jedna rodina. Někdy může dojít k nesouhlasu a hádce, ale neměli bychom odejít. Tyto nedostatky mohou být napraveny duchem spolupráce, tolerancí a zralostí, proto tě žádám, abys laskavě zůstal ve společnosti našich oddaných a spolupracoval. Zkouška našeho skutečného odhodlání a upřímnosti sloužit duchovnímu mistrovi bude v tomto duchu vzájemné spolupráce při šíření tohoto hnutí a nevytváření frakcí a odchylování se. Snaž se přesvědčit Gaurasundara a Siddhasvarúpu, aby se vrátili do ISKCONu, a zapomeňme na vše, co se stalo v minulosti.“ (dŠP Babhruovi, 9. prosince 1973)

 

73-12 „Karandhara obdržel dopis od Tamála Krišny Gósvámího a vyjadřuje určité váhání ohledně vašeho návratu do Indie. Rozumím tomu, že v minulosti musel být mezi vámi nějaký spor a to se někdy mezi duchovními bratry stává. Co se stalo, stalo se; hlavní je, že v sobě nesmíme chovat nesnášenlivost a dál se mezi sebou hádat. Proto tě osobně žádám, společně s Tamálem Krišnou Gósvámím, kterému posílám kopii tohoto dopisu, abyste zakopali válečnou sekeru a spojili se ve spolupráci při šíření tohoto hnutí.

Tamála Krišnu Gósvámího jsem jmenoval, aby řídil naše indické projekty, a ve skutečnosti je v tom nejzkušenější a nejkvalifikovanější. Oba jste také sannjásí a vím, že služba, kterou děláte nejlépe, je Hare Krišna kírtan a kázání Bhágavata-dharmy. Nemám tedy námitky, pokud se vrátíte do Indie. Naopak vím, že oba můžete být pro naše tamní programy velkým přínosem. Proto vás žádám, abyste se soustředili na kázání a kírtan a spolupracovali s Tamálem Krišnou Gósvámím, který to tam má na starosti. Ať existují jakékoliv nedostatky a nesrovnalosti, pokud všichni souhlasíte s mým vedením a spolupracujete ve správném duchu, pak se všechno ukáže, ale bude to vyžadovat, aby každý zúčastněný byl zodpovědný a spolupracoval při plnění a následování pokynů duchovního mistra.“ (dŠP Gurukripovi Mahárádžovi a Jašódánandanovi Mahárádžovi, 25. prosince 1973)

 

74-01 „Co se týče bezpečnostní služby, ano, měla by tam být. Měli by tam být jeden nebo dva muži, kteří mají na starosti místnost Božstev. Napsal jsem o tom dopis Mukundovi a doufám, že společně dohlédnete na to, aby se to stalo. Žádám vás, abyste sebrali odvahu a pokusili se tam spolupracovat. Vždy existuje nějaký rozdíl, protože nejsme impersonalisté, jsme personalisté a každý je odlišný. Máme však náš standard, takže vše musí být probíhat na základě vědomí Krišny, jak jsem to učil. Ty a tvoje žena jste tam a oba jste zkušení členové, tak proč toho nevyužít a zkusit zlepšit tamní situaci místo pomýšlení na stěhování? Pokud se musíme neustále stěhovat, dokud nenajdeme situaci, kde neexistují žádné osobní problémy ve vztazích, pak se nikdy nedostaneme k naší skutečné práci. Jen odložte odlišné názory a pracujte pro vyšší cíl zorganizovat pěkný chrám. Rád od tebe uslyším o těchto bodech.“ (dŠP Mádhavánandovi, 1. ledna 1974)

 

74-01 „Mádhavánanda a Kaušaljá jsou schopný pár. Již jsem napsal Mádhavánandovi a Mukundovi o jejich rozdílu v názorech. Máme toho tolik na práci, nemůžeme přijít o naši soudržnost. Nevyvolávejte tam roztržku v duchu hádky nebo konkurence. Kdykoliv slyším o stížnostech nebo potížích v našich střediscích, moje mysl je příliš zneklidněna a nemohu správně překládat své knihy. Prosím, ušetřete mě těchto potíží tím, že vy všichni duchovní bratři a sestry budete spolupracovat.“ (dŠP Málatí, 7. ledna 1974)

 

74-01 „Ano, Móhanánanda je velmi inteligentní pracovník, nyní s ním spolupracuj. Jediná obava, kterou mám, je, že se můžete hádat. Prosím nedělejte to. To zničí vše, co jsme udělali. Pokud se vyskytnou jakákoliv nedorozumění, urovnejte je. Všichni jste kvalifikovaní američtí chlapci, nyní prosazujte tuto slavnou misi, aniž byste ji nechali narušit osobními rozpory.“ (dŠP Tamálovi Krišnovi Mahárádžovi, 11. ledna 1974)

 

74-04 „Tak prosím pokračujte, všichni pracujte společně v duchu spolupráce a dělejte, co je třeba; pak mohu být ušetřen namáhání si mozku mnoha záležitostmi a mohu pokračovat ve své skutečné práci, překládání. Rád od vás uslyším další zprávy o pokroku.“ (dŠP Džajapatákovi a Bhavánandovi, 3. dubna 1974)

 

74-05 „Věnoval jsi svůj život Krišnovi, a proto bys měl být dokonalý. Zavádíme hnutí vědomí Krišny pro harmonii a dobrou vůli lidstva. Pokud však sami trpíte těmi samými nemocemi, které se snažíme odstranit, jak mohou být lidé příznivě ovlivňováni? Přestaňte s těmito hádkami, tolerujte se, džapujte a čtěte naše knihy. Používejte inteligenci a dělejte nějakou službu pro Krišnu. Moje žádost k vám je, abyste se již nehádali.“ (dŠP Trivikramovi Mahárádžovi, 1. května 1974)

 

74-05 „Dostal jsem dopis od Jašódánandany Mahárádže v Japonsku ze 31. března, ve kterém píše, že je velmi znepokojen zprávami, které říká, že vytváříš ty, že on a Gurukripa Mahárádža nejsou mnou autorizováni, a četnou kritikou, kterou tvrdí, že proti nim vznášíš. Tento druh kritiky a protikritiky není dobrý. Pokročilí oddaní se snaží vidět jen to dobré, co ostatní oddaní dělají, stejně jako včely přitahuje med, zatímco mouchy přitahují vředy. Gurukripa Mahárádža a Jašódánandana Mahárádža odjeli do Tokia s mým plným vědomím na sankírtan a vybírat finanční prostředky pro naše projekty v Indii. V minulosti vybírali velmi pěkně a poslali do Indie 40 000 dolarů. Tak je nech v klidu pracovat a plně se věnuj záležitostem v Los Angeles a BBT. V této souvislosti máš velké povinnosti. Pokusme se spolupracovat; jinak duch hádky zničí naše velké hnutí.“ (dŠP Ráméšvarovi, 5. května 1974)

 

74-06 „Musíme Krišnu vždy udržovat ve středu a pak, i když existují potíže a někdy poklesnutí, budeme schopni spolupracovat a udržovat naši Společnost netknutou. Někteří lidé doporučují, že bychom se tváří v tvář mnoha ošklivým myšlenkám, které se objevují při hmotném myšlení, měli snažit stát se „bezmyšlenkovitými“, ale to není nikdy možné. Naším principem vědomí Krišny není zbavit se myšlenek, ale očistit myšlení, abychom vždy mysleli na Krišnu. Pokus se tuto filozofii myšlení na Krišnu rozšiřovat a povzbuzovat poté, co ji důkladně vstřebáš.“ (dŠP Hansadútovi, 8. června 1974)

 

74-06 „Ano, existují příklady Krišny si vědomých osob, jejichž uctívání probíhalo v osamění a největším příkladem je Haridása Thákura. Haridása Thákura občas žil jen v jeskyni a celý svůj čas trávil pronášením mantry Hare Krišna. Podobně Gaurakišóra dása Bábádží, duchovní mistr mého Gurua Maharádže, džapoval sám na osamělém místě, aby ho nikdo v jeho meditaci o Krišnovi neobtěžoval. Ale tyto vznešené osobnosti se nemají napodobovat. Pokud uměle napodobujeme, na základě nějakého negativního pocitu nebo touhy být oslavováni jako svatá osoba, nebude to velmi přínosné. Na základě autority Pána Čaitanji a mého duchovního mistra žádám své žáky, aby vždy setrvávali ve společnosti oddaných a šířili sankírtanové hnutí po celém světě, aby ostatní dostali šanci také se osvobodit z hmotného stavu. Prahláda Mahárádža se modlil: ,Nejsem spokojen s tím, že se mám vrátit do Božího království sám, ale musím s sebou vzít všechny tyto ubohé pošetilce, kteří v konečném důsledku nemají jinou alternativu, než aby se Ti odevzdali.ʻ Tato podoba uctívání nazývaná góšthjánandí je na vyšší úrovni než bhadžanánandí neboli svatý muž, který žije sám a medituje o Pánu v srdci. To je mínění písem.“ (dŠP Jadunandanovi, 25. června 1974)

 

74-09 „V Bengálsku je přísloví, že když je někde pohromadě nějaké neživé kovové nádobí, nadělá hodně hluku, o živých nádobách nemluvě. Je to přirozené, ale protože jsme všichni slíbili, že budeme pracovat pro Krišnu, měli bychom následovat zásadu Pána Čaitanji Maháprabhua: trnád api suníčéna taror api sahišnuná. To je vaišnavismus. Moje žádost je, nebuď neklidný. Konejme svou povinnost upřímně. Krišna nám dá inteligenci, abychom všechno dělali pěkně.“ (dŠP Ráméšvarovi dásovi, 15. září 1974)

 

74-09 „Evropané a Američané jsou velmi snadno vyvedeni z míry, ale protože jsme všichni přijali závazek služby Krišnovi, musíme změnit tento zvyk v zájmu pokojné služby Krišnovi. Všechno bude v pořádku díky milosti Pána Šrí Čaitanji Maháprabhua. Do té doby nebuď neklidný a zachovej si vědomí Krišny.“ (dŠP Ráméšvarovi dásovi, 15. září 1974)

 

74-10 „Jsem připraven ti poskytnout spravedlivou šanci, ale nemůžeš Hansadútu kritizovat. Nechť je nová volba za přítomnosti dvou členů GBC. Měli bychom využívat naše nadání, aniž bychom záviděli ostatním. Měl bys jednat podle svých nejlepších schopností, ale neměl bys závidět ostatním. V hmotném životě existuje jen závist vůči pokroku druhého, ale v duchovním životě jeden druhého povzbuzuje. ,Ach! Děláš to velmi pěkně.ʻ To je Rádhárání. Říká: ,Ach! Zde je velmi pěkný oddaný. Prosím, Krišno, přijmi ho.ʻ“ (dŠP Mádhavánandovi dásovi, 6. října 1974)

 

74-12 „Jsem rád, že žiješ a v klidu pracuješ s ostatními. To je třeba. Pokud se budeme také přít, a kázat vědomí Krišny, co lidé řeknou? Proto Pán Čaitanja uvedl: trnád api suníčéna taror api sahišnuná. Další příznak sádhua neboli duchovně pokročilého člověka popisuje ve Šrímad-Bhágavatamu Pán Kapila: titikšavah kárunikáh suhridah sarva déhinám (3.25.21). Příznak sádhua je, že je tolerantní, milostivý a přátelský ke všem živým bytostem.“ (dŠP Mádhavánandovi dásovi, 3. prosince 1974)

 

74-12 „Velmi rád slyším, že všichni pracujete v klidu společně. To je ta nejpříznivější atmosféra pro rozvoj našeho vědomí Krišny. A když nás lidé uvidí pěkně spolupracovat, nemohou naše hnutí pro vědomí Krišny kritizovat.“ (dŠP Prabhavišnuovi dásovi, 3. prosince 1974)

 

74-12 „Ohledně výše uvedených prohlášení musíš udělat nějaký kompromis. Tripurári i ty jste inteligentní. Někdy se můžeme názorově lišit, ale středem je Krišna. Stejně jako ve Vrindávanu jsou Rádháránina skupina a Čandrávalina skupina. Krišna je středem obou skupin. I když mezi skupinami existuje konkurence, shodují se v Krišnovi.“ (dŠP Šrí Góvinda dásovi, 6. prosince 1974)

 

74-12 „Pokud jde o tvoji otázku o tom, jaký by měl být vztah mezi sannjásím a prezidentem chrámu, doufám, že budete všichni schopni spolupracovat. Prezident chrámu je zodpovědná osoba a sannjásí by neměl odporovat jeho pokynům. Ačkoliv pokud vidí něco špatného nebo pokud vidí chybu nebo nedostatek, měl by to přednést přímo prezidentovi chrámu a pak to vyřešit Krišny si vědomým způsobem. Ne že se bude snažit překonat autoritu prezidenta chrámu. Chci, abyste všichni spolupracovali. Prosím pokračuj ve svých programech s velkým nadšením a snaž se přísně dodržovat všechny mé zásady bez jakékoliv odchylky. Buď vždy pohroužen ve službě Krišnovi. Nenech ani okamžik uplynout tím, že budeš sloužit máji.“ (dŠP Šukadévovi, 28. prosince 1974)

 

75-01 „Nyní neznám situaci ve tvém konkrétním případě, jen ti dávám obecné pojetí nebo pochopení pozadí. Nikdy bychom neměli myslet na náš takzvaný pokrok jako podmíněný nebo závisející na nějakém souboru hmotných okolností, jako manželství, vánaprastha, to či ono. Zralé porozumění vědomí Krišny znamená, že bez ohledu na stav života, v němž se v současné době nacházím, je to zvláštní milost Krišny vůči mně, a proto toho co nejlépe využiji k šíření tohoto hnutí pro vědomí Krišny a uskutečňování mise mého duchovního mistra. Pokud beru ohled na svůj osobní pokrok, štěstí nebo cokoliv jiného osobního, je to hmotné uvažování. Pokud nastala nešťastná situace ohledně oženění se, proč se vůbec ženíš? Co se stalo, stalo se, to je fakt, ale já jen poukazuji na to, že jednou jsi udělal něco bez řádného prozkoumání své skutečné odpovědnosti a nyní podobným způsobem uvažuješ o nějakém drastickém jednání. Zvaž to proto pozorně v tomto světle. V Bhagavad-gítě je jeden verš:

jasmán nódvidžaté lóko, lókán nódvidžaté ča jah

haršámarša-bhajódvégair, mukto jah sa ča mé prijah

„Ten, kdo nikoho nepřivádí do nesnází a není nikdy nikým znepokojen, kdo zůstává klidným při štěstí a neštěstí, je Mi velmi drahý.“ (12.15)

Jedna chyba úsudku, které se často dopouštějí noví oddaní, je, že kdykoliv dojde k nějakému problému nebo určité potíži, uvažují, že podmínky nebo vnější okolnosti, za kterých se potíže odehrály, jsou příčinou těch potíží. To není pravda. V tomto hmotném světě existují vždy určité potíže, bez ohledu na tu či onu situaci. Proto pouhá změna mého zaměstnání nebo stavu života ničemu nepomůže. Protože skutečnost spočívá v tom, že pokud existuje nějaká potíž s ostatními, je to můj nedostatek vědomí Krišny, ne jejich. Je to jasné? Krišna říká, že Jeho nejdražší oddaný je ten, kdo nepřivádí ostatní do potíží, ve skutečnosti nepřivádí do potíží nikoho jiného. Snaž se tedy tu záležitost posoudit podle těchto bodů, ať vystavuješ sebe nebo svou ženu nějakým potížím nebo ne.

Samozřejmě, naše zaměstnání je být kazateli vědomí Krišny. Musíme se toho tedy držet za všech okolností, to je hlavní věc. Ženatý, svobodný, rozvedený, bez ohledu na podmínky, moje kazatelská mise není závislá na těchto věcech. Systém varnášrama-dharmy je vědecky uspořádán Krišnou, aby umožňoval osvobozování pokleslých duší zpátky domů, zpátky k Bohu. A musíme si rozmyslet, jestli z tohoto systému uděláme frašku svévolným narušením řádu. To by nebyl dobrý příklad, kdyby se tolik mladých chlapců a dívek nahodile bralo a pak rozcházelo, a žena je poněkud nešťastná, manžel ji mnoha způsoby zanedbává. Pokud dáme takový příklad, jak to pak bude správně pokračovat? Život hospodáře znamená manželka, děti, domov, tyto věci chápou všichni, proč je naši oddaní chápou nějak jinak? Prostě mají určitou sexuální touhu, ožení se, a když to neplní jejich očekávání, okamžitě se rozejdou – je to stejné jako hmotné činnosti, prostituce. Manželka zůstane bez manžela a někdy musí vychovávat dítě. V mnoha ohledech se to, co ty a také někteří jiní děláte, stává nechutným. Nemůžeme očekávat, že se naše chrámy stanou přístřešími pro množství vdov a zavržených žen, to bude velká zátěž a staneme se ve společnosti terčem posměchu. Bude tu také nežádoucí potomstvo a nedovolený sex, který už vidíme. A protože jsou ženy slabší pohlaví, vyžadují manžela, který je silný ve vědomí Krišny, aby toho mohly využít a dělat pokrok tím, že se pevně drží jeho nohou. Pokud od nich manžel odejde, co budou dělat? V naší Společnosti je již tolik příkladů, tolik zklamaných dívek a chlapců.

Proto jsem ve vašich západních zemích zavedl tento systém manželství, protože tam panuje zvyk volného sdružování se mužů a žen. Proto je manželství nutné, aby se chlapci a dívky věnovali oddané službě bez ohledu na odlišnosti v životním stavu. Náš manželský systém je však trochu jiný než ve vaší zemi, nepodporujeme rozvod. Měli bychom přijmout manžela nebo manželku jako věčného společníka nebo pomocníka ve službě v rámci vědomí Krišny a je tu slib, že se nikdy nerozejdou. Samozřejmě, pokud existuje nějaký případ velmi pokročilých žáků, manželského páru, který souhlasil s tím, že manžel nyní přijme sannjás, neboli stav odříkání, a oba to činí šťastnými, pak existuje důvod pro takový rozchod. Ale ani v takových případech nejde o rozchod. Manžel, i když je sannjásí, si musí být jist, že o jeho manželku bude dobře postaráno a bude v jeho nepřítomnosti chráněna. Nyní existuje mnoho případů, kdy je manželka nešťastná poté, co byla opuštěna svým manželem v rozporu se svým přáním. Jak mohu takovou věc schvalovat? Chci se vyhnout tomu, že budu dávat příštím generacím jakýkoliv špatný příklad, proto tvoji žádost tak obezřetně zvažuji. Ale jestli se stane tak snadným se oženit a pak svou manželku opustit pod záminkou, že manželský život je překážkou mého vlastního duchovního pokroku, nebude to vůbec dobré. To je neporozumění tomu, co je pokrok v duchovním životě. Musí zde být povinnost v rámci zaměstnání, ať v tom či onom, ale jakmile se věnuji nějakému zaměstnání, neměl bych to měnit nebo se ho vzdát, to je ta nejhorší chyba. Oddaná služba není těmito označeními omezována. Proto jakmile jsem se rozhodl, je lepší se toho držet a rozvíjet oddaný postoj k plné lásce k Bohu. To je Ardžunovo pochopení.“ (dŠP Madhukarovi, 4. ledna 1975)

 

75-01 „Moje žádost vůči tobě je, aby ses snažil následovat tamní autority, prezidenta chrámu, GBC atd. – pěkně s nimi spolupracuj. Naše hnutí je založeno na lásce a důvěře, pokud tedy nespolupracujeme, jaká je to láska a důvěra? Dodržuj velmi přísně bez odchýlení všechny zásady, džapuj šestnáct kol, navštěvuj přednášky a mangala-árati a pak bude vše v pořádku.“ (dŠP Krišnavéše dásí, 16. ledna 1975)

 

75-01 „Vy všichni jste pokročilí studenti. Měli byste pochopit důležitost každého jednotlivého druhu oddané služby. Nedopouštějte se nedorozumění tím, že budete některou z duchovních činností podceňovat. Jsi jedním z pokročilých studentů. Ten, kdo dělí určité druhy služby na nižší nebo vyšší, nezná hodnotu oddané služby. Je celá transcendentální. Jakýkoliv druh je považován za velmi vznešený. Stejně jako Mahárádža Paríkšit, jen poslouchal Šukadéva Gósvámího. To je šravanam. A Šukadéva Gósvámí jen vyprávěl Šrímad-Bhágavatam. To je kírtanam. Prahláda Mahárádža jen rozjímal – smaranam. Prithu Mahárádža jen uctíval Božstvo – arčanam. Ardžuna byl jen přítelem Krišny – sakhjam. Hanumán pouze plnil příkazy Pána Rámačandry – dásjam. A Bali Mahárádža vše odevzdal Krišnovi – átma-nivédanam. Proto každý oddaný, který koná některý z těchto devíti druhů, je transcendentálně slavný. Jeden oddaný může být hrdý, že jeho druh služby je ten nejlepší. To není neslavné. Nazývá se to transcendentální soutěž. Každý by měl být hrdý na svůj konkrétní druh oddané služby, ale to neznamená, že jiné druhy služeb jsou na nižší úrovni. Všichni by měli být hrdí na to, že se stávají upřímnými služebníky Krišny, ale čistý oddaný nikdy nesnižuje význam ostatních oddaných. Krišna je příjemcem různých druhů služeb. Nelpí na žádném konkrétním druhu služby. Oddaní Krišnu těší, i když jde o službu v podobě boje. Když se praotec Bhíšma snažil zranit Krišnovo tělo ostrými šípy, s plnou oddaností v náladě rytířství, Krišna cítil zranění od šípů stejně jako uctívání měkkými růžemi. Závěrem je, že každý by měl být velmi, velmi upřímný. Nižší nebo vyšší nehraje roli.“ (dŠP Satsvarúpovi Mahárádžovi, 19. ledna 1975)

 

75-03 „Dostal jsem jeden dopis od Nárájana dáse, že byl informován některými z tvých mužů, že jsi tam GBC a že se musí podřizovat tvé autoritě. Nikdy jsem neřekl, že jsi tam GBC. To nemůžeš říci. Pokud nedokážeš pracovat pod vedením Hridajánandy Gósvámího, pak musíš pracovat pod mým vedením, ale nejsi nezávislý. Nemůžeš zasahovat do programů, které tam probíhají. Pokud dokážeš spolupracovat, je to třeba, ale pokud nedokážeš pracovat s Nárájanem, neznamená to, že mu můžeš zasahovat do jeho programu. Usilovně pracuje pod vedením Hridajánandy Gósvámího. Nepodléhá tvé autoritě. Pokud tam chceš kázat, je to v pořádku, ale nemůžeš zasahovat do Nárájanovy práce. Pokud jsou nějaké potíže, můžeme o nich diskutovat v Indii.“ (dŠP Hanumánovi, 18. března 1975)

 

75-09 „Jmenoval jsem Rúpanúgu dáse mým GBC, aby se o tyto věci staral. Nezatěžuj můj mozek. Nechápu, co se stalo, ale jen tě žádám, aby ses vrátil do chrámu a účastnil se činností. Navíc bys měl džapovat Hare Krišna, číst mé knihy a spolupracovat s autoritami. Pokud se naplno zapojíš do kázání, nebude na tyto jiné činnosti čas. K ostatním vaišnavům bys měl přistupovat s velmi pokornou myslí; váňča-kalpatarubhjaš ča kripá-sindhubhja éva ča, patitánám pávanébhjo vaišnavébhjo namo namah. Nebuď nafoukaný, ale buď vždy tolerantnější než strom. To je předpis, který dává Šrí Čaitanja Maháprabhu.“ (dŠP Gátravánovi dásovi, 4. září 1975)

 

75-09 „Co se týče ostatních věcí, rozdíl mezi duchovními bratry je přirozený. Tento rozdíl v názorech bude pokračovat, co se dá dělat? Siddha Svarúpánanda Mahárádža a jeho skupina, kdykoliv mě vidí, dávají mi peníze. Nejsou tedy proti mně. Je tedy přirozené, aby se bratři hádali, pokud všichni zůstávají poslušni otci.“ (dŠP Bhúridžanovi dásovi, 11. září 1975)

 

75-11 „Jde mi o to, že i když někdo není v souladu se zbytkem duchovních bratrů, může žít odděleně, ale to neznamená, že se může protivit zásadám, které jsem stanovil. Dokud se řídí zásadami, zůstává mým žákem.“ (dŠP Madhudvišovi Svámímu, 7. listopadu 1975)

 

75-11 „Varnášrama College znamená vychovávat lidi ve varnášramském životě. V lidské společnosti musí část lidí jednat jako přísní bráhmanové. Podobně další část musí jednat jako přísní kšatrijové, ještě další jako striktní vaišjové, a zbytek bude považován za šúdry a méně než šúdry nebo čandály. To je materialistické rozdělení, ale duchovně může být kdokoliv povznesen na transcendentální úroveň jednoduše oddanou službou. Toto je souhrn a podstata védské výchovy. Pokud ty a Siddhasvarúpa Mahárádža dokážete zorganizovat takovou instituci, dodržovat zásady, bude to velmi slavná věc a budu velmi šťastný. Ale v každém případě vy oba nezapomeňte přijet do Májápuru během oslav narození Čaitanji Maháprabhua. Jednejme společně, někdy možná odděleně, ale ústřední bod a cíl by měl být jediný – Krišna.“ (dŠP Tuštovi Krišnovi Svámímu, 9. listopadu 1975)

 

75-11 „Ale jedna věc mě znepokojuje, přicházejí tyto zprávy ze Švédska? Tyto knihy překládají Végaván a Adžita, takže ti poskytují dobrou službu. Nejednej s nimi silou. Jsou to kompetentní pracovníci, tak proč se s nimi hádat? Konej vše přátelsky. Tyto hádky probíhají všude. To není dobré znamení. Vím, že v sobě máte duch hádky, vy lidé ze Západu, že i když se nechcete hádat, někdo vás k hádce přiměje. Místo toho byste měli dělat mocnou propagandu, aby lidé pochopili užitečnost filozofie vědomí Krišny. Není to něco spekulativního. Vytvořte plány, organizujte a poté jednejte, abyste rozšířili všechny naše programy vědomí Krišny. To bude lepší.“ (dŠP Alanáthovi dásovi, 13. listopadu 1975)

 

75-11 „Velmi rád vidím, že jste vybrali víc než skupina Šrí Šrí Rádhá-Dámódara. To je dobrá soutěž. Teď jsi tedy porazil Tamála Krišnu? Jeden měsíc ho porazíš a jindy může porazit tebe, a tak se služba Rádhá-Dámódarovi zvyšuje transcendentální soutěží. To je velmi pěkné.“ (dŠP Džajatírthovi dásovi, 20. listopadu 1975)

 

75-12 „Máš vždy mé požehnání, otec si vždy přeje, aby syn mohl být úspěšnější než on sám. To je duchovní pojetí. Pokud se někomu daří, pak materialističtí lidé závidějí a snaží se zastavit tvůj pokrok. Ve skutečnosti to tak bylo s Prahládem Mahárádžem, bylo mu pouhých pět let, kázal vědomí Krišny svým přátelům a jeho otec Hiranjakašipu se stal tak závistivým, že se pokoušel svého pětiletého syna zabít mnoha způsoby. Vědomí Krišny je pravý opak. Pokud se někomu daří, pak postoj oddaného je dát mu veškeré možnosti pokračovat a stále se zlepšovat.“ (dŠP Jógéščandrovi dásovi, 7. prosince 1975)

 

76-01 „Transcendentální soutěž je pěkná. Pokud Džajatírtha Prabhu porazí Tamála Krišnu Mahárádže, Tamála dostane infarkt. Pokračujte v prodeji knih. Můj Guru Mahárádža velmi dychtil po prodeji knih a kázání, takže ho touto bombastickou záplavou knih po celém světě těšíš. Děkuji ti.“ (dŠP Ráméšvarovi dásovi, 3. ledna 1976)

 

76-01 „Všechno by se mělo konat společně. „Naše“ a „vaše“ jsou hmotná pojetí a nemají v našem hnutí pro vědomí Krišny místo. Pokud členové našeho hnutí nejsou schopni spolupracovat, bude velmi obtížné šířit misi Pána Čaitanji.“ (dŠP Satsvarúpovi Mahárádžovi, 5. ledna 1976)

 

76-01 „Neexistuje žádný důvod, proč by ses nemohl sdružovat s kterýmkoliv z mých žáků, pokud dodržují naše zásady. Dokud Siddhasvarúpa Mahárádža a Tušta Krišna Mahárádža jednají jako sannjásí, tj. oblékají se do dhótí, mají oholenou hlavu se šikhou, přísně dodržují usměrňující zásady a kážou z mých knih, nemám žádné námitky. Někdy bude mezi duchovními bratry malé nedorozumění, které dokonce existuje i mezi osvobozenými dušemi. Důležité je, že každý musí sloužit Krišnovi pod vedením duchovního mistra.“ (dŠP bhaktovi Ralphovi, 6. ledna 1976)

 

76-01 „Pokud jde o tvoji otázku, zda jsou vztahy mezi oddanými věčné, odpověď je ,anoʻ. To potvrzuje Šrí Naróttama dása Thákura: čakhu-dán diló džéi, džanmé džanmé prabhu séi – je mým Pánem život za životem. Tímto způsobem musíš porozumět, pečlivým studiem filozofie. Máme nyní mnoho knih a chci, aby je všichni moji žáci pozorně četli. Brzy zavedeme zkoušku Bhakti-šástrí a všichni bráhmanové ji budou muset složit. Využij tedy všechen čas, který získáš, k důkladnému studiu mých knih. Pak budou všechny tvoje otázky zodpovězeny.“ (dŠP Upéndrovi, 7. ledna 1976)

 

76-01 „V hmotné světové soutěži si člověk myslí: ,Můj konkurent toho tolik dokáže, jak ho mohu ponížit?ʻ Ale v duchovním světě existuje uznání: ,Udělal to tak pěkně, já jsem to tak dobře nedokázal.ʻ“ (dŠP Ráméšvarovi, 18. ledna 1976)

 

76-05 „Co se týče tvých otázek, neměli bychom brát na vědomí žádné fámy, které mohou přijít, jednat podle fám není náš proces. Nasloucháme z autorizovaných zdrojů a pak je náš sluch dokonalý. Jsi vedoucí velkého chrámu, měl bys tyto věci znát, vyhnout se jim a poučit ostatní tamní studenty, aby se drželi všeho, co je uvedeno v našich knihách, a snažili se ten námět pochopit ze všech úhlů pohledu, beze snahy jej znehodnotit přidáváním nějaké fámy. Naše kázání musí být založeno na námětu z knih, a ničem mimo ně.

Skutečností je, že uctívání Božstva i opěvování slávy Pána patří mezi devět procesů oddané služby doporučovaných Rúpou Gósvámím. Kromě zpívání, naslouchání a vzpomínání v oddané službě existuje dalších šest doporučených činností. Pokud budeme schopni prakticky provádět dokonce jen jednu z těchto činností dokonale, bude výsledek stejný. Nebo můžeme konat více než jednu, několik či dokonce všech devět činností v oddané službě, ale i když budeme konat jednu dokonale, budeme v oddané službě naprosto úspěšní. Otázka tedy nestojí, že by jedna činnost byla důležitější než jiná, nebo že uctívání Božstva je důležitější než sankírtan, ale jedna osoba může být schopna konat jednu činnost uspokojivěji než jiná, takže pro ni bude tato činnost důležitější. Ale obecně nemůžeme říci, že některý z devíti procesů je důležitější než ostatní, kromě toho, že pokud probíhají naslouchání, zpívání a vzpomínání, jsou to ty nejdůležitější pro obyčejné lidi v tomto věku. Služba Božstvům, jak se mě ptáš, začíná vždy, když na Ně vzpomínáš a konáš všechnu svou službu za současného vzpomínání. Veškeré činnosti, slova, vše by mělo být nabízeno jako služba Božstvům a tato oběť se vzpomínáním se bude postupně s praxí zvětšovat.“ (dŠP Pradžápatimu dásovi, 16. května 1976)

 

76-08 „Všechno bude jasné, pokud si laskavě pozorně přečtete tuto kapitolu. Vidíme například, že dva právníci v soudní síni se mohou neúprosně přít o výklad zákona, ale po návratu do právnické knihovny mluví a objímají se jako přátelé. Měla byste tedy mít vždy na paměti, že proti Vallabhovi Bhattáčárjovi nic nemáme. Chováme k němu naprostou úctu, takže není na škodu, pokud se tyto skutečnosti probírají ve společnosti oddaných. Oddaní vždy pokorně vzdávají úctu všem, ale když se diskutuje na základě šástry, nedodržují obvyklou etiketu: satjam brujat prijam brujat. Mluví pouze satjam, ačkoliv to nemusí být nutně prijam.“ (dŠP madam Sumati Morardží, 9. srpna 1976)

 

76-11 „Můžeš odpovědět Góvindaláldžímu Mahárádžovi takto:

To, co jsme diskutovali, je vytištěno v Čaitanja-čaritámritě. Jak to můžeme upravit? Nemůžeme upravovat to, co je napsáno v Čaitanja-čaritámritě. Nemáme nic proti Vallabháčárjovi ani k němu nechováme neúctu. Považujeme se za nejposlušnější služebníky Vallabháčárji. Výměna mezi Pánem Čaitanjou a Vallabháčárjou byla přátelská. Bylo to vzneseno v souvislosti s podporou postavení áčárji. Jde o to, že stále kritizujete Šrídhara Svámího slovy: ,... a konkrétně ukázal povahu chyby, které se dopustili předchozí komentátoři, včetně Šrídhara Svámího... Šrídhara Svámí... nebyl nikdy považována za Mistra...´ Tato kritika Šrídhara Svámího byla pro Čaitanju Maháprabhua stejně nesnesitelná, jako je Jeho kritika Vallabháčárji nesnesitelná pro vás. Tento druh přátelské kritiky mezi učenci najdete vždy, ale to neznamená, že je mezi nimi nějaká zlá krev. Jelikož můžete kritizovat Šrídhara Svámího výše uvedenými slovy, co je špatného na tom, pokud ve stejném duchu stoupenci Šrídhara Svámího kritizují vás? Existuje anglické přísloví, které pronesl Pán Ježíš Kristus: ,Nesuďte ostatní, abyste nebyli souzeni.´

Závěr tedy je, jak se dozvídáme z Čaitanja-čaritámrity, že Šrí Vallabháčárja na počátku kritizoval Šrídhara Svámího a potom Šrí Čaitanja Maháprabhu kritizoval Vallabháčárju. Co tedy můžeme dělat teď po 500 letech? Nedávno se také objevila nějaká kritika v časopise Illustrated Weekly. Tyto věci budou v tomto světě pokračovat, ale to neznamená, že chováme jakoukoliv neúctu vůči jakémukoliv vaišnavskému áčárjovi.“ (dŠP Girirádžovi, 25. listopadu 1976)

 

77-01 „Vánoční distribuce v Anglii je nepředstavitelná. Evropa je skvělé pole pro kázání. New York, Rádhá Dámódara a Los Angeles již přijaly porážku. Tato transcendentální soutěž je velmi povzbudivá. Ale dohromady musíme porazit máju a její vliv. Když bojovali Kuruovci a Pánduovci, bylo na jedné straně sto bratrů a na druhé pět bratrů. Ale když tam byla další strana, pak bylo sto pět bratrů spolu. Tímto způsobem musíme spolupracovat na šíření vědomí Krišny.“ (dŠP Džajatírthovi, 13. ledna 1977)

 

77-04 „Proč nepořádat Ratha-játru na Džanmáštamí? Přichází přibližně ve stejnou dobu, jakou plánuješ, a bude to velmi oceňováno. Pro Gaura-Nitáie samotné není Ratha-játrá vůbec doporučována, protože hrají roli oddaných. Ale jelikož máš tři velké vozy, můžeš je umístit následujícím způsobem: Šrí Šrí Gaura-Nitái na první rathu, Šrí Šrí Rádhá-Krišna na druhou a Šrí Džagannátha, Balaráma a Subhadrá na třetí rathu. Dostal jsem dopis od Čárua dáse z Berkeley. Obává se, že kvůli vaší Ratha-játře se Džagannáthova festivalu v San Francisku nezúčastní žádní oddaní. To se nesmí stát. Z důvodu konkurence by se jeden program neměl omezovat kvůli jinému. Džagannáthův festival v San Francisku je zaveden mnoho let, musí být udržován a zvětšován ve stejném velkém stylu. Pokud je to možné, všichni oddaní by se ho měli zúčastnit, jak tomu bylo v předchozích letech. Můžete také pořádat Ratha-játru, jak bylo popsáno výše, v Los Angeles. Tímto způsobem lze velmi velkolepě pořádat oba festivaly.“ (dŠP Ráméšvarovi, 17. dubna 1977)