47-07 „Prosím, přijměte můj úctyhodný namaskár. Jsem váš neznámý přítel, ale musel jsem vám čas od času psát, i když jste se nikdy neobtěžoval odpovědět. Poslal jsem vám své časopisy ,Zpátky k Bohu‘, ale vaši tajemníci mi řekli, že máte velmi málo času číst dopisy a mnohem méně číst časopisy. Požádal jsem o rozhovor s vámi, ale vaši zaneprázdnění tajemníci se nikdy neobtěžovali odpovědět. Každopádně, jelikož jsem váš starý přítel, i když mě neznáte, píši vám znovu, abych vás přivedl do správného postavení, které jste si zasloužil. Jako upřímný přítel se nesmím odchýlit od své povinnosti vůči příteli, jako jste vy. Říkám vám jako upřímný přítel, že musíte okamžitě odstoupit z aktivní politiky, pokud nechcete zemřít neslavnou smrtí. Máte 125 let života, jak jste si přál žít, ale pokud zemřete neslavnou smrtí, nebude za to stát. Poctu a prestiž, které jste získal během současného života, nemohl získat nikdo jiný v živé paměti. Ale musíte vědět, že všechny tyto pocty a prestiže byly falešné, protože byly vytvořeny iluzorní energií Boha zvanou májá. Touto falší nemíním říci, že vašich mnoho přátel bylo falešných, ani že jste byl falešný vůči nim. Touto falší myslím iluzi nebo jinými slovy, falešné přátelství a pocty získané tímto způsobem byly jen výtvorem máji, a proto jsou vždy dočasné nebo falešné, jak je můžete nazývat. Ale nikdo, ani vaši přátelé, ani vy sám jste tuto pravdu neznal.
Nyní bude milostí Boha iluze odstraněna, a tak vás vaši věrní přátelé jako Áčárja Kripalani a jiní obviňují z neschopnosti dát jim v současné chvíli jakýkoliv praktický program práce, jak jste jim jej dával během svých slavných dnů hnutí nespolupráce. Jste tedy také v obtížné situaci nalézt správné řešení současné politické spletitosti vytvořené vašimi odpůrci. Měl byste tedy vzít v úvahu varování od vašeho bezvýznamného přítele, jako jsem já, že pokud neodstoupíte včas z politiky a nezapojíte se stoprocentně do kázání Bhagavad-gíty, což je skutečnou funkcí mahátmů, potká vás tak neslavná smrt jako Mussoliniho, Hitlera, Tódža, Churchilla nebo Lloyda George.
Můžete velmi snadno pochopit, jak vás někteří z vašich politických nepřátel v přestrojení za přátele (Angličané i Indové) záměrně podvedli a zlomili vaše srdce tím, že dělali ty samé špatnosti, proti kterým jste tak tvrdě tolik let vystupoval. Chtěl jste hlavně hindsko-muslimskou jednotu v Indii, a jim se podařilo takticky zvrátit vaši práci vytvořením odděleného Pákistánu a Indie. Chtěl jste svobodu pro Indii, ale oni způsobili trvalou závislost Indie. Chtěl jste udělat něco pro zlepšení postavení kolonie bhangích, ale oni stále hnijí jako bhangí, i když bydlíte v kolonii bhangích. To vše jsou proto iluze, a když vám budou tyto věci prezentovány tak, jak jsou, musíte to považovat za Boží dar. Bůh vás zahrnul přízní tím, že rozptýlil iluzi, v níž jste se vznášel, a stejnou iluzí jste považoval tyto myšlenky za Pravdu (?).
Musíte vědět, že jste v relativním světě, který mudrci nazývají dvaita, tj. duální a nic zde není absolutní. Vaši ahinsu vždy následuje hinsá, jako temnota následuje světlo nebo syn otce. V tomto duálním světě není nic Absolutní Pravda. To jste nevěděl, ani jste se nikdy nestaral se to dozvědět ze správných zdrojů, a proto všechny vaše pokusy o vytvoření jednoty následoval rozkol a hinsá. Ahinsu následovala hinsá. Ale je lépe pozdě než vůbec. Musíte něco vědět o Absolutní Pravdě. Pravda, se kterou jste tak dlouho experimentoval, je relativní. Relativní pravdy jsou výtvory daiví-máji zředěné třemi kvalitami přírody. Všechny jsou nepřekonatelné, jak je vysvětleno v Bhagavad-gítě (7.14). Absolutní Pravda je Absolutní Bůh.
V Katha Upanišadě je nařízeno, aby se člověk obrátil na pravého gurua, který nejen dobře zná všechna písma světa, ale je také realizovanou duší v Brahmanu, Absolutním – aby se naučil vědu o Absolutní Pravdě. V Bhagavad-gítě je to vysvětleno takto:
Tad viddhi pranipatena, pariprasnena sevaya
Upadeksyanti te jnanam, jnaninas tattva-darsinah (4.34)
Ale vím, že jste nikdy nepodstoupil takový transcendentální výcvik, s výjimkou některých tvrdých askezí, které jste si vymyslel pro váš záměr, tak jako jste si vymyslel mnoho věcí při experimentování s relativními pravdami. Mohl jste se jim snadno vyhnout, kdybyste se obrátil na gurua, jak je uvedeno výše. Ale vaše upřímné úsilí dosáhnout některých božských vlastností askezí atd. vás jistě pozvedlo do nějakého vyššího postavení, které můžete lépe využít pro účely Absolutní Pravdy. Pokud však zůstanete spokojen s dočasným postavením a nepokusíte se poznat Absolutní Pravdu, pak podle zákonů přírody z uměle vznešeného postavení určitě poklesnete. Ale pokud se opravdu chcete přiblížit k Absolutní Pravdě a chcete pro obyčejné lidi na celém světě udělat něco dobrého, včetně vaší představy o jednotě, míru a nenásilí, musíte se okamžitě vzdát zkažené politiky a chopit se kázání filozofie a náboženství Bhagavad-gíty bez zbytečných a dogmatických interpretací. Příležitostně jsem o tomto tématu diskutoval ve svém časopise Zpátky k Bohu a list z něho je přiložen pro vaši potřebu.
Jen bych vás požádal, abyste odešel z politiky alespoň na jeden měsíc a diskutujme o Bhagavad-gítě. Jsem si jist, že z výsledku těchto rozhovorů získáte nové světlo nejen ve váš prospěch, ale ve prospěch světa jako celku – jelikož vím, že jste upřímný, čestný a morální. Se zájmem čekám na vaši brzkou odpověď.
S úctou,
Abhaja Čaran De“ (dŠP Mahátmovi Gándhímu, 12. července 1947)
49-07 „Tajemník
Správní rada
Národní pamětní fond Mahátmy Gándhího
Nové Dillí
Vážený pane,
pokud jde o výzvu vaší správní rady ohledně návrhů na správu fondu, informuji vás, že Gándhídžího památník může být trvale udržován pokračující snahou udržet naživu jeho duchovní hnutí. Pokorně vaší radě navrhuji, že Gándhídží bez svých duchovních činností je obyčejný politik. Ale ve skutečnosti byl světcem mezi státníky a jeho základním principem bylo přepracování samotných základů současné civilizace pomocí nové filozofie satjágrahy neboli nenásilí. Kongres již upadá kvůli zanedbávání duchovního hnutí Gándhídžího, které bylo hlavním pilířem jeho univerzální popularity. Tvrzením, že indický stát je sekulární, bychom neměli obětovat Gándhídžího duchovní hnutí, které se liší od sektářského náboženství. Tuto skutečnost potvrzují osobnosti jako Šrí Aurobindo a dr. Rádhákrišnan. Můžete dělat všechno pro udržování jeho paměti naživu, ale pokud neurychlíte jeho duchovní hnutí, jeho paměť bude brzy tak mrtvá, jak bylo údělem mnoha dalších politiků.
Mahátma Gándhí, ačkoliv byl vždy zaneprázdněn politickými činnostmi, nikdy nezmeškal každodenní večerní modlitební setkání. Toto pravidlo přesně následoval i několik vteřin před svou vraždou. Abychom Mahátmovi Gándhímu poskytli vhodný památník, musíme následovat a propagovat tyto konkrétní duchovní činnosti a denně číst a šířit tuto konkrétní linii duchovních činností a denně číst kapitolu Bhagavad-gíty v kongregaci. Bhagavad-gítá je světově uznávaná filozofie indické kultury a oblíbené písmo Mahátmy Gándhího. Byl velkým následovníkem této vznešené filozofie jako ostatní velcí světci, a byl proto velkým oddaným Rámy a Krišny a jen za to byl povznesen do tak vysokého postavení světce mezi státníky již za svého života. Národní pamětní fond Mahátmy Gándhího by měl být využit k výcviku lidí v této linii každodenních modliteb na různých místech Gándhího pamětních budov a dalších podobných významných místech.
Pokud bude těmto každodenním modlitebním setkáním po vzoru Mahátmadžího dán systematický a principiální směr, pak můžeme pomoci všem podmanit si jejich zlé sklony, které jsou příčinou rozvratu celé lidské společnosti. Když jsou duchovní instinkty, které jsou vrozenými vlastnostmi každé živé bytosti, zažehnuty takovými každodenními modlitebními setkáními, jen pak lidé rozvinou vlastnosti bohů a Rada fondu Mahátmy Gándhího by si neměla nechat tuto lekci Mahátmadžího praktického života ujít. Lidé, kteří rozvinou tyto vlastnosti, zanechají zvyku napodobovat ostatní, ale budou žít a jednat svobodně, směle a správně jako Mahátma Gándhí a přinesou skutečnou svobodu života individuálně nebo kolektivně.
Mahátmadží zahájil další duchovní hnutí známé jako hnutí za vstup do chrámu a chtěl dát tuto možnost všem bez ohledu na rozdíly mezi kastami. Chrámové uctívání je dalším druhem duchovního kulturního hnutí ve prospěch lidí. On sám nainstaloval Božstvo Šrí Rádhy a Krišny v Noakhali, když tam byl, a to je také velmi významné. Teistické chrámy po celé Indii jsou ve skutečnosti různá střediska, stejně jako kostely a mešity po celém světě. Tato posvátná střediska byla určena k šíření duchovního vzdělání a tímto procesem duchovního rozvoje může být neklidná mysl vycvičena v soustředění na vyšší povinnosti, které musí konat každá lidská bytost. Toto vzdělání v praxi může člověku pomoci při realizaci existence Boha, bez jehož svolení se podle Mahátmy Gándhího ,nepohne ani stéblo trávy‘.
Součástí tohoto hnutí je i ,haridžanské hnutí‘. Haridžana znamená Boží člověk nebo božský člověk, na rozdíl od satanských ďáblů. Jak se člověk satanských zásad může stát Božím člověkem je uvedeno v Bhagavad-gítě. Tímto způsobem se může kdokoliv na světě změnit v Božího člověka. Haridžanské hnutí, které zahájil Mahátma Gándhí, by tedy nemělo být bráno absolutně ve prospěch bhangích, ale mělo by být využito pro všechny, kdo mají mentalitu bhangích apod.
Všemi výše uvedenými procesy chtěl Mahátma Gándhí založit větší lidskou společnost. Jeho myšlenka o bezkastovní společnosti by mohla dostat tvar pod vedením principů Bhagavad-gíty. Existují lidé s různými mentalitami podle vlastností a práce. Existují různé kvality přírody. Ty fungují všude na světě a vlivem psychologických kvalit přírody se rozvíjejí různé sklony. Není to tedy vázáno na Indii, ale je to aktuální po celém světě, možná pod různými jmény. Toto vědecké a přirozené rozdělení lidí by mělo být přijato a lidé by měli mít příležitost stát se haridžany se stejnými možnostmi pro všechny. Bhagavad-gítá dává jasnou představu o této práci a Gándhího pamětní fond by měl být využit hlavně pro tento účel. Já sám se skupinou upřímných pracovníků jsme ochotni se této práce ujmout a rád si vyslechnu vaši reakci na mé výše uvedené návrhy.“ (dŠP Národnímu pamětnímu fondu Mahátmy Gándhího, 5. července 1949)
75-12 „Pokud tedy chceme být šťastní v tomto a příštím životě, musíme uctívat Višnua. Co Gándhí dělal pro uspokojení Višnua? Snažil se uspokojit svou zemi, a jeho země ho zabila. Vymyslel mnoho věcí, které nebyly nikdy nalezeny v Bhagavad-gítě. V celé Bhagavad-gítě Krišna povzbuzuje Ardžunu, aby bojoval, a Gándhí vytvořil z Bhagavad-gíty nenásilí. Všichni v Indii znají Mahábháratu, velkou bitvu na Kurukšétře, 640 000 000 vojáků padlo v této bitvě a Krišna osobně učil Ardžunu, aby bojoval. Gándhí vzal Bhagavad-gítu a kázal nenásilí. Jaké tedy bylo jeho pochopení? Na konci života otevřeně řekl: ,Nevěřím, že někdy žila taková historická osoba jako Krišna.‘ Co tedy Gándhí věděl o Bhagavad-gítě?“ (dŠP Tulasí dásí, 18. prosince 1975)