Můžem odtud odjet?

Můžem odtud odjet? Brahmánanda Dás

Brahmánanda: V roce 1971 měl Prabhupáda v Indii velké veřejné programy a jeden večer Arya Samajist Prabhupádu vyzýval, „Swamijí, přijel jste do Indie se svými západními služebníky, ale my známe všechny tyto věci. Toto je naše kultura. Bude lepší, když půjdete na jiná místa a budete pracovat tam. Byl jste na západě, to je v pořádku, ale co muslimské země? Co třeba Pákistán?
Měl byste jet do Pakistánu a kázat tam. Udělat z nich oddané.“ Toto byl veřejný pandálový program, kde byly tisíce lidí. Prabhupáda odpověděl, „Vy nás vyzýváte, abychom tam šli?“ Host odpověděl, „Ano, vyzývám vás. Musíte jít do Pákistánu.“ Prabhupáda odpověděl, „V pořádku, pojedeme tam“.
Prabhupáda mi napsal dopis, „Okamžitě odjeď do západního Pákistánu.“ Také Gargamunimu napsal, „Okamžitě odjeď do východního Pakistánu.“ Obdrželi jsme tyto dopisy a druhý den jsme vyrazili. Neměl jsem žádné peníze. Někdo mi zaplatil autobus z Floridy do New Yorku. Gargamuni peníze měl a tak letěl letadlem. Já musel do Indie jet po zemi – stopování, autobusy, vlaky, prostě jakkoliv to bylo možné.
V tu dobu začínala v Pákistánu válka. Prabhupáda se později dozvěděl o válce a o bojích mezi Indií a Pákistánem a napsal nám další dopis, „Doporučuji vám, abyste teď do Pákistánu nejezdili.“
Ale my jste tento dopis nikdy nedostali. Už jsme byli na cestě. Přijeli jsme rovnou do války. Bylo to obtížné, ale snažili jsme se kázat a něco udělat. Já byl v Karachi. Na západ od Karachi je poušť Singh, nejteplejší místo na planetě, z průměrnými teplotami okolo 52 stupňů. Byl květen, nejteplejší měsíc, a já měl úplavici.
Neměl jsem žádné knihy, lidé na mě na ulici plivali a vyhrožovali mi, že mi vrazí nůž do zad. Když jsme dělali kírtan, lidé nám mazali tilak a plivali. Taková situace!
Poté se v pákistánských a indických novinách objevil článek, „Čtyři misionáři Haré Krišna byli zastřeleni“. V Bombaji ten článek Karandhar ukázal Prabhupádovi. Nebyla tam žádná jména.
Gargamuni byl s Puštou na východě a já z Džagannivásem na západě. Byli jsme tam čtyři. Prabhupáda byl velice rozrušen. Myslel si, že zastřelili nás.
Napsal jsem Prabhupádovi telegram, „Můžu odtud odjet?“ Prabhupáda poslal zpět telegram, „Přijeďte okamžitě, Bhaktivedanta Swami“. Čtyři slova. To byla ta nejlepší čtyři slova. Odjet ze země nebylo úplně snadné. Ale nějak se nám to podařilo. Přijel jsem do Bombaje a šel jsem do Akash Ganga budovy, kde bydlel Prabhupáda.
Když jsem vešel do jeho pokoje, Prabhupáda okamžitě vstal, objal mě a přitiskl na hruď. Pokládal na mě své ruce, stejně jako se matka dotýká svého dítěte, když si myslí, že mu někdo ublížil. Matka chce vidět, že dítě je v pořádku.
-Brahmánanda dás