Zpívání svatého jména je nejvzešenějsí náboženství Kali-yugy
O Hare Kṛṣṇa mantře je konkrétní zmínka v mnoha Upaniṣadách, například v Kalisantaraṇa Upaniṣadě, kde stojí:
hare kṛṣṇa hare kṛṣṇa
kṛṣṇa kṛṣṇa hare hare
hare rāma hare rāma
rāma rāma hare hare
iti ṣoḍaśakaṁ nāmnāṁ
kali-kalmaṣa-nāśanaṁ
nātaḥ parataropāyaḥ
sarva-vedeṣu dṛśyate
„Když prozkoumáme celou védskou literaturu, nenajdeme pro tento věk vznešenější náboženský proces, než je zpívání Hare Kṛṣṇa.“
Śrí Caitanya-caritāmṛta, Ādi-līlā 3.40
V Kali-yuze můžeme dosáhnout cíle života prostým zpíváním svatého jména:
(Karabhājana Ṛṣi řekl králi Nimimu): „Ti, kdo jsou pokročilí, vysoce kvalifikovaní a zajímají se o podstatu života, znají dobré vlastnosti Kali-yugy. Tito lidé uctívají věk Kali, protože v něm může člověk pokročit v duchovním poznání a dosáhnout cíle života pouhým zpíváním Hare Kṛṣṇa mahā-mantry.“
Toto je citát ze Śrīmad-Bhāgavatamu (11.5.36), který vyslovil velký mudrc Karabhājana Ṛṣi, jeden z devíti Yogendrů. Tento mudrc poučoval Mahārāje Nimiho o povinnosti lidí uctívat Nejvyšší Osobnost Božství různými metodami v různých yugāch.
Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 20.347
V Kali-yuze můžeme díky zpívání svatého jména dosáhnout osvobození a navrátit se do duchovního světa:
(Śukadeva Gosvāmī Mahārājovi Parīkṣitovi): „Můj drahý králi, i přesto, že je Kali-yuga plná chyb, má jednu dobrou vlastnost. Pouhým zpíváním Hare Kṛṣṇa mahā-mantry se člověk může vysvobodit z hmotného zajetí a být povýšen do transcendentálního království.“
Śrīmad-Bhāgavatam 12.3.5
(citováno v Śrī Caitanya-caritāmṛtě, Madhya-līle 20.344)
Sankīrtan je současnou yuga-dharmou:
(Pán Caitanya Sanātanovi Gosvāmīmu): „ … V Kali-yuze je předepsanou povinností lidí společné zpívání svatého jména Kṛṣṇy.“
V Kali-yuze lidé uctívají Pána Kṛṣṇu zpíváním Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare.
Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līla 20.339
Jediným náboženským principem ve věku Kaliho je zpívání svatého jména:
(Íśvara Purī Pánu Caitanyovi): „V tomto věku Kaliho není žádný jiný náboženský princip než zpívání svatého jména, které je podstatou všech védských hymnů. Tak to vysvětlují všechna písma.“
Śrí Caitanya-caritāmṛta, Ádi-līlā 7.74
V Kali-yuze je zpívání svatého jména tím nejdostupnějším prostředkem ke spasení:
Śrī Caitanya Mahāprabhu velice radostně pronesl: „Můj drahý Svarūpe Dāmodare a Rāmānando Rāyi, vězte, že zpívání svatého jména je v tomto věku Kaliho tím nejdostupnějším prostředkem ke spasení.“
Śrī Caitanya-caritāmṛta, Antya-līlā 20.8
Univerzální duchovní praktikou pro Kali-yugu je zpívání svatého jména:
Náboženským procesem věku Kaliho je šířit slávu svatého jména. Jen proto Pán sestoupil se žlutou barvou pleti jako Pán Caitanya.
Praktickým náboženským systémem pro každého je v současném věku Kaliho zpívání jmen Boha. To v tomto věku zavedl Pán Caitanya. Bhakti-yoga ve skutečnosti začíná zpíváním svatých jmen, jak potvrzuje Madhvācārya ve svém komentáři k Muṇḍaka Upaniṣadě, v němž cituje verš z Nārāyaṇa-saṁhity:
dvāparīyair janair viṣṇuḥ
pañcarātrais tu kevalaiḥ
kalau tu nāma-mātreṇa
pūjyate bhagavān hariḥ
„Ve Dvāpara-yuze by lidé měli uctívat Pána Viṣṇua výhradně podle usměrňujících zásad Nārada-pañcarātry a dalších takových autorizovaných knih. Ve věku Kaliho by však měli pouze zpívat svatá jména Nejvyšší Osobnosti Božství.“
Śrī Caitanya-caritāmṛta, Ādi-līlā 3.40
Śrīmad-Bhāgavatam podporuje nāma-saṅkīrtan jakožto podstatu náboženství ve věku Kaliho:
Ve Śrīmad-Bhāgavatamu se opakovaně a jasně říká, že podstatou náboženství ve věku Kaliho je zpívání svatého jména Kṛṣṇy.
Śrī Caitanya-caritāmṛta, Ádi-līlā 3.50
Místo vynalézání vlastního náboženského procesu bychom měli přijmout schválenou metodu náboženství pro tento věk, hari-nāma-saṅkīrtan:
(Sārvabhauma Bhaṭṭācārya králi Pratāparudrovi): Sārvabhauma Bhaṭṭācārya odpověděl: „Tento sladký transcendentální zvuk je zvláštním výtvorem Pána známým pod jménem prema-saṅkīrtan, společné zpívání s láskou k Bohu. Śrī Caitanya Mahāprabhu v tomto věku Kali sestoupil, aby kázal náboženství vědomí Kṛṣṇy. Zpívání svatých jmen Pána Kṛṣṇy je tedy náboženskou zásadou pro tento věk. Každý, kdo společným zpíváním uctívá Pána Caitanyu Mahāprabhua, musí být považován za velice inteligentního. Ten, kdo to nedělá, musí být považován za oběť tohoto věku zbavenou veškeré inteligence.“
Darebáci říkají, že si každý může vymyslet svoje vlastní náboženství, ale to se zde odsuzuje. Pokud chce být někdo opravdu zbožný, musí začít zpívat Hare Kṛṣṇa mahā-mantru. … Dharmu neboli náboženství nemůže vytvořit lidská bytost. Náboženství jsou zákony či pravidla dané Pánem… Dharma odkazuje na vědu bhakti-yogy, která začíná tím, že začátečník zpívá svaté jméno Pána (tan-nāma-grahaṇādibhiḥ).
Pro tento věk Kali je tedy náboženskou metodou schválenou veškerými védskými písmy zpívání svatého jména Pána, jak doporučuje Caitanya-caritāmṛta: kali-kāle dharma-kṛṣṇa-nāma-saṅkīrtana.
Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 11.97-99
Zpívání svatého jména je shrnutím podstaty sanātana-dharmy:
V tomto věku Kaliho nenajdeme žádné skutečné náboženské principy. Jsou tu jen vaiṣṇavští oddaní a vaiṣṇavská devocionální písma. Tak se dá shrnout podstata všeho.
V tomto věku by člověk neměl cítit zášť vůči hnutí Śrī Caitanyi Mahāprabhua, nýbrž by měl zpívat svatá jména Hari a Kṛṣṇa, mahā-mantru. Tak se dá shrnout podstata věčného náboženství, známého jako sanātana-dharma.
Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 9.362
V Kali-yuze Kṛṣṇa inkarnoval jako svaté jméno, aby osvobodil hříšníky, kteří velice trpí:
Jak Pán říká v Bhagavad-gítĕ (4.7):
yadā yadā hi dharmasya
glānir bhavati bhārata
abhyutthānam adharmasya
tadātmānaṁ sṛjāmy aham
„Kdykoliv a kdekoliv nastává úpadek náboženství a vzrůstá bezbožnost, ó potomku Bhāraty, v té dobĕ Já sám sestupuji.“
V současném vĕku, Kali-yuze, jsou lidé velice hříšní a následkem toho velmi trpí. Kṛṣṇa proto sestoupil v podobĕ svého jména, jak jej nalezneme v mahā-mantře: Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare.
Učení královny Kuntī
Jelikož je Kali-yuga tak pokleslým a strastiplným věkem, Pán Caitanya říká všem, aby prostě jen zpívali Hare Kṛṣṇa:
Podle védského pojetí je ve společnosti zapotřebí lidí, kteří jsou skutečnými brāhmaṇy a hlásají skutečnou pravdu. Když se ze všech lidí stanou śūdrové, nebude možné Absolutní Pravdě porozumět. V písmech stojí, že v tomto věku Kaliho jsou všichni śūdrové (kalau śūdra-sambhavāḥ) a že kvalifikovaní brāhmaṇi jsou velice vzácní, a je proto velmi obtížné je najít. V tomto věku není prakticky nikdo kvalifikovaným brāhmaṇou.
prāyeṇālpāyuṣaḥ sabhya
kalāv asmin yuge janāḥ
mandāḥ sumanda-matayo
manda-bhāgyā hy upadrutāḥ
„Ó mudrci, v tomto železném vĕku Kaliho žijí lidé jen velice krátce. Jsou svárliví, líní, svedení na scestí, nešťastní a navíc neustále rozrušení.“ (Śrīmad-Bhāgavatam 1.1.10)
Lidé v tomto věku mají jen velmi krátký život a jsou velice pomalí v chápání duchovního života. Lidský život je určen k porozumění duchovním hodnotám, ale nikoho to nezajímá, protože v tomto věku jsou všichni śūdrové. Lidé zapomněli na skutečný smysl života. Slovo manda znamená „pomalý“ i „špatný“; každý je dnes buď pomalý, nebo špatný, anebo obojí zároveň. Lidé jsou nešťastní a rozrušení z mnoha věcí. Podle Śrīmad-Bhāgavatamu přijde v budoucnosti nedostatek dešťů a hlad. Vlády budou vymáhat stále větší daně. Do určité míry můžeme některé příznaky věku Kaliho, předpovězené ve Śrīmad-Bhāgavatamu, vidět již dnes. Jelikož je Kali-yuga velice špatnou dobou, Śrī Caitanya Mahāprabhu, který není nikým jiným než Śrī Kṛṣṇou samotným, radí všem, aby pouze zpívali Hare Kṛṣṇa.
harer nāma harer nāma
harer nāmaiva kevalam
kalau nāsty eva nāsty eva
nāsty eva gatir anyathā
„Chce-li člověk udělat duchovní pokrok, není v tomto věku žádná jiná možnost, žádná jiná možnost, žádná jiná možnost než zpívat svaté jméno, svaté jméno, svaté jméno Pána.“ (Bṛhan-nāradīya Purāṇa)
Tato metoda není žádným výmyslem Śrī Caitanyi Mahāprabhua – pro Kali-yugu ji doporučují śāstry, Purāṇy. Její provádění je velice snadné. Je nutné pouze zpívat či opakovat Hare Kṛṣṇa mahā-mantru.
Učení Pána Kapily, syna Devahūtī
Ačkoli nám Bůh dal vše potřebné k tomu, abychom zde na této Zemi mohli poklidně žít, věnovat se vědomí Kṛṣṇy a nakonec se vrátit k Němu, v tomto věku jsme nešťastní. Naše životy jsou krátké a mnoho lidí nemá co jíst, kde spát, nemá rodinu či se nemůže bránit před útoky přírody. Je to způsobeno vlivem věku Kaliho. Proto Pán Caitanya Mahāprabhu, s přihlédnutím k strašným podmínkám tohoto věku, zdůrazňoval absolutní nutnost kultivování duchovního života. A jak bychom to měli dělat? Caitanya Mahāprabhu nabízí tento postup:
harer nāma harer nāma
harer nāmaiva kevalam
kalau nāsty eva nāsty eva
nāsty eva gatir anyathā
(Cc., Ādi 17.21)
„Prostě jen zpívejte Hare Kṛṣṇa.“ Nezáleží na tom, jestli jste v továrně či v pekle, jestli žijete v prostém přístřešku či v mrakodrapu – na tom nesejde. Prostě jen pokračujte ve zpívání Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. Nic to nestojí, nic vám v tom nebrání, nezáleží na kastě, na vyznání, na barvě kůže – každý se tomu může věnovat. Prostě jen zpívejte svaté jméno a naslouchejte mu.
Na cestě ke Kṛṣṇovi
V tomto železném věku je všude všechno pokleslé, ve smyslu verše: prāyeṇālpāyuṣaḥ sabhya kalāv asmin yuge janāḥ (Śrīmad-Bhāgavatam 1.1.10). V tomto věku Kaliho se délka života zkracuje, lidé nemají inklinaci k porozumění sebe sama, a pokud ano, jsou neustále sváděni mnoha zrádnými vůdci na scestí. Tento věk je plný korupce. Proto je proces zpívání Hare Kṛṣṇa, jak nám jej předal Caitanya Mahāprabhu, tou nejlepší a nejjednodušší cestou.
harer nāma harer nāma
harer nāmaiva kevalam
kalau nāsty eva nāsty eva
nāsty eva gatir anyathā
(Cc., Ādi 17.21)
„V tomto věku Kaliho nenajdeme žádné jiné náboženství kromě oslavování Pána vyslovováním Jeho svatého jména, tak to hlásají všechna zjevená písma. Není žádné jiné cesty, není žádné jiné cesty, není žádné jiné cesty.“
Tento verš najdeme v Bṛhan-nāradīya Purāṇě. Harer nāma harer nāma harer nāmaiva kevalam. Prostě jen zpívejte Hare Kṛṣṇa. Neexistuje žádná jiná alternativa. Kalau nāsty eva nāsty eva nāsty eva gatir anyathā. V tomto věku Kaliho neexistuje žádná jiná alternativa pro porozumění sebe sama. Musíme ji tedy přijmout.
Podobný verš se vyskytuje také ve Śrīmad-Bhāgavatamu. Ve třetí kapitole dvanáctého zpěvu (12.3.51) byl Parīkṣit Mahārāj informován Śukadevou Gosvāmīm o nedostatcích tohoto věku, a teď jsou všechny tyto příznaky věku Kaliho zjevné. V závěrečné části však Śukadeva Gosvāmī prohlásil, kaler doṣa-nidhe rājann asti hy eko mahān gunaḥ: „Můj drahý králi, tento věk, Kali, je plný nedostatků, je tu však jedna dobrá příležitost.“ A jaká? Kīrtanād eva kṛṣṇasya mukta-saṅgaḥ paraṁ vrajet: „Pouhým zpíváním Hare Kṛṣṇa mantry můžeme dosáhnout osvobození a vrátit se k Bohu.“
Nauka o seberealizaci
Nedostatek náboženských principů v Kali-yuze je více než vyvážen procesem zpívání svatého jména:
Uvádí se, že v tomto věku Kali se ze tří čtvrtin vytratily náboženské zásady a stěží jedna čtvrtina z nich se stále následuje. Milostí Pána Kṛṣṇy se však tato prázdnota Kali-yugy nejen zcela zaplnila, náboženský proces byl navíc tak usnadněn, že pouhou transcendentální láskyplnou službou Pánu Kṛṣṇovi pomocí pronášení Jeho svatých jmen Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare/Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare lze dosáhnout nejvyššího výsledku náboženství neboli přemístění na nejvyšší planetu duchovního světa, Goloku Vṛndāvan.
Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství
Zpívání svatého jména Pána je společným základem pro univerzální náboženství lidstva v Kali-yuze:
V současnosti vznikají hádky i kvůli úplným maličkostem, a śāstry proto doporučují pro tento věk společný základ sebeuvědomění, zpívání svatých jmen Pána. Lidé se mohou scházet a oslavovat Pána ve svých jazycích a pomocí melodických písní, a pokud se to děje bez přestupků, je jisté, že zúčastnění postupně dosáhnou duchovní dokonalosti, aniž museli podstoupit jakékoli přísnější metody. Na takových setkáních může každý – vzdělaný i hloupý, bohatý i chudý, hinduista i muslim, Angličan i Ind, caṇḍāla i brāhmaṇa – naslouchat transcendentálním zvukům a odstranit tak prach, který se kvůli styku živé bytosti s hmotou usadil na zrcadle srdce. Na stvrzení Pánova poslání všichni lidé na celém světě přijmou svaté jméno Pána jako společný základ univerzálního náboženství lidstva.
Śrīmad-Bhāgavatam, Úvod
V tomto věku logiky, argumentů a neshod je zpívání Hare Kṛṣṇa jediným prostředkem k sebeuvědomění:
Ve třech ze čtyř časových období (konkrétně v Satya-yuze, Tretā-yuze a Dvāpara-yuze) byli lidé poctěni schopností porozumět transcendenci skrze cestu učednické posloupnosti. V současném věku však lidé ztratili veškerý zájem o tuto učednickou posloupnost. Místo toho si vymysleli mnoho různých cest logiky a argumentů. Tyto individuální pokusy pochopit svrchovanou transcendenci (tento proces se nazývá vzestupný) není ve Védách schválen. Absolutní Pravda musí sestoupit z absolutní úrovně. Nedá se jí porozumět vzestupným procesem. Svaté jméno Pána – Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare – je transcendentální vibrací, neboť přichází z transcendentální úrovně, Kṛṣṇova svrchovaného sídla. Jelikož mezi Kṛṣṇou a Jeho jménem není žádný rozdíl, svaté jméno Kṛṣṇy je stejně čisté, dokonalé a osvobozené jako Kṛṣṇa samotný. Akademičtí učenci nemohou svými logickými a jinými argumenty proniknout do porozumění transcendentální povahy svatého jména Pána. Jedinou cestou k porozumění transcendentální povahy Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare je zpívání těchto jmen s vírou a oddaností. Takové zpívání nás vyprostí z daných podmínek vyvstávajících z hrubého a jemného těla.
V tomto věku logiky, argumentů a neshod je zpívání Hare Kṛṣṇa tím jediným prostředkem k sebeuvědomění.
Učení Pána Caitanyi
Hare Kṛṣṇa mantra je obzvláště vhodná k našemu vysvobození z nebezpečí Kali-yugy:
Jedině dvijové (brāhmaṇové) a devové (polobozi) mohou být díky pokynům Nejvyšší Osobnosti Božství vysvobozeni z hmotné existence. Cokoliv Nejvyšší Osobnost Božství vyřkne, je mantrou vhodnou k vyproštění podmíněných duší z mentální spekulace. Všechny podmíněné duše zápasí o přežití (manaḥ ṣaṣṭhānīndriyāṇi prakṛti-sthāni karṣati). Vysvobození z tohoto zápasu představuje ten nejvyšší prospěch, ale není ho možné dosáhnout, dokud člověk nedostane mantru od Nejvyšší Osobnosti Božství. Počáteční mantrou je Gāyatrī mantra. Tu člověk dostane poté, co se očistí a kvalifikuje na brāhmaṇu neboli dviju, a pouhým pronášením této mantry může být vysvobozen. Gāyatrī mantra je však vhodná pouze pro brāhmaṇy a polobohy. V Kali-yuze jsme všichni v nesmírně těžkém postavení a potřebujeme vhodnou mantru, která by nás vysvobodila z nebezpečí tohoto věku. Proto nám Nejvyšší Osobnost Božství ve své inkarnaci jako Pán Caitanya dává mantru Hare Kṛṣṇa. …
Ve své Śikṣāṣṭace Pán Caitanya říká: paraṁ vijayate śrī-kṛṣṇa-saṅkīrtanam – „Všechna sláva zpívání śrī-kṛṣṇa-saṅkīrtanu!“ Mahā-mantru Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare zpívá přímo Pán samotný, který nám ji dává k našemu vysvobození.
Prostředky, jak se vysvobodit z nebezpečí hmotné existence, si nemůžeme vymýšlet sami. … Jiskry jsou krásné tak dlouho, dokud jsou v ohni. Stejně tak my musíme zůstávat ve styku s Nejvyšší Osobností Božství a neustále se zaměstnávat oddanou službou, neboť pak budeme stále jasně zářit a svítit. Jakmile odpadneme od služby Pánu, naše záře a světlo ihned vyhasnou nebo se alespoň na nějaký čas přeruší. Když my, živé bytosti, které jsme jako jiskry původního ohně, Nejvyššího Pána, poklesneme do hmotných podmínek, musíme přijmout mantru od Nejvyšší Osobnosti Božství, jak ji nabízí Śrī Caitanya Mahāprabhu. Zpíváním této mantry Hare Kṛṣṇa se zbavíme všech těžkostí v hmotném světě.
Śrīmad-Bhāgavatam 8.6.15