Zkoušení úspěchu vlastního zaměstnání... státní přiděluje půdu občanům... daně souvisejí s výrobou... kastovní systém: přirozený vs. zdegradovaný... ve varṇāśramě je ctěno postavení každého

 

Prabhupāda: Můžete si sednout. Každý pracuje. Nezáleží na tom, jakému zaměstnání se věnuje. Na tom nezáleží. Ale musí zkoušet, zda dosahuje úspěchu. Neboť úspěchu chce dosáhnout každý. Nejsme zvířata, která tvrdě pracují bez úspěchu. To je záležitost zvířat. Tak jako jsem několikrát uvedl příklad, dobhara gādḥa, pradlákův osel. Tento druh podnikání a práce je k ničemu. Dobhara gādḥa, pradlákův osel. Zde s tím však nemáte zkušenost. V Indii je třída lidí, kteří se nazývají pradláci.

V Indii existují různé kasty. Třída pradlák; třída holič. Chci říci... Tolik skupin. Ke každé práci existuje třída, která se jí zabývá. Třída metařů. Vše potřebné. Úředník, i úředník je třída; kněz, třída; bojovník, třída. Je to pěkné uspořádání. V Indii... a květináři, třída, květinář. Jejich podnikání je jen zásobovat květinami. Rybář je třída; řezník je třída.

Tak jako máme chrám, nyní potřebujeme hrnčíře. Hrnčíř je třída. V Jagannāthově chrámu je to zařízeno tak, že ... prasādam se vaří každý den v nové hliněné nádobě. Žádná stará nádoba se nepoužívá. Po použití se vyhodí.

Dříve byl v Indii takový systém. Dokonce jednou použité nádobí se vyhodí. Žádné mytí. Dokonce i jednou použité zlaté nádobí, stříbrné nádobí je vyhozeno. A zlaté nádobí nemá využití, ani je nikdo nevyhazuje, ale takový byl systém. Nyní hliněné nádobí... Tak jako porcelánové nádobí je považováno za nečisté, protože se používá opakovaně. V Indii přísní hindové jednou použité hliněné nádobí vyhodí. Hliněné nádobí. Toto je porcelánové nádobí. Nemá se znovu použít. Vyhodí se.

Tak jako zde máte papírové talíře a sklenice. Najíte se a vyhodíte je. Podobně Indie... Nyní se zavádí toto papírové nádobí, postupně, ale od velmi dávných dob bylo občerstvení nebo potraviny dodávané v hliněných nádobách a ty se po jídle vyhazují. Existuje třída hrnčířů, kterým se daří. Prodávají své výrobky. Tak jako i ve vaší zemi se vyhazuje mnoho věcí, takže výrobce má možnost znovu prodávat. Každý má určitý druh zaměstnání. Hrnčíř, pradlák a květinář, obchodník s obilím, stříbrem nebo zlatem, bankéř, a... všechno. A kněz a bojovník.

I v Indii stále není problém s náborem do armády. Existuje třída, kṣatriya; budou velmi rádi, když jsou přijati jako vojáci. Jsou velmi silní. Jat. Nazývají se jat, Gurkha. Nemají rádi jakoukoliv jinou činnost. Mají rádi boj. Sikhové. Sikhové jsou třída jat, a Gurkhové, celá britská říše byla rozšířena pomocí Sikhů a Gurkhů. Britové vzali tyto Gurkhy a Sikhy do Barmy, do Mezopotámie. Britské impérium zrušili, protože ztratilo Indii. Britští vojáci nepomáhali udržet svou říši. Tito indičtí vojáci. V první válce vyhráli díky těmto indickým vojákům. Bojovali ve Francii a všude velmi pěkně. Jsou třída bojovníků. Mají rádi boj.

A boj neprobíhá každý den. Bylo tedy zařízeno... Tak jako musíte bojovat pro stát. Neexistuje žádný měsíční plat. Vláda vám přidělí kus půdy zdarma. Pěstujete obilí a využíváte půdu; žádná daň. Ale když bude válka, budete bojovat. Velmi pěkně zařízeno. Tak jako v chrámu musí květinář dodávat květiny každý den. Pane Khanvare, mám pravdu? Znáte tento indický systém?

Pan Khanvar: Ano.

Prabhupāda: Květinář dostane určitý kus půdy zdarma, pěstuje květiny a podniká. Ale množství květin, které potřebují pro můj chrám, musí dodat každý den. Podobně hudebník by měl přijít a hrát s kapelou.

Všechno bylo (založeno) na rozdělení půdy. Takový byl systém. A daň se platila vládě. Ne odhadem... Jaká je vaše produkce z půdy, dáte vládě čtvrtinu. To je vše. Pokud jste vypěstoval 1000 maundů obilí, budete muset dát vládě 250. A pokud jste vypěstoval 100, pak dáte 25.

Útlak nepřipadá v úvahu. Ať je produkce jakákoliv ... Tyto profese jsou přijímány od védské doby, různé druhy lidí se zabývají různými druhy činností. Možná květinář, možná hrnčíř, možná švec, možná cokoliv, pěstitel obilí... Mnoho, společnost vyžaduje mnoho věcí. Podle védského systému existuje třída a Bhāgavatam říká: „Věnuješ se své pracovní povinnosti; dosahuješ touto pracovní povinností úspěchu?“

Védský systém nikoho neodsuzuje. „Jste hrnčíř. Ach, jste nižší.“ Ne. Jste stejně dobrý jako kněz, protože konáte svou povinnost. To je v pořádku. Nikdy se neodsuzuje.

To je vývoj v pozdější době, kdy se takzvaní brāhmaṇové stali, chci říci, zrádnými. Začali odsuzovat takzvanou nižší třídu. Došlo k narušení celého společenského systému. Ale na začátku to nebylo.

Měli ctihodné tituly. Tak jako se brāhmaṇa oslovuje paṇḍita mahārāja. Kṣatriya je Ṭhākura sahib, Ṭhākur. A kupec je sethji. A třída dělníků se oslovuje chouddhari, což znamená předák. Tímto způsobem má každý ctihodné postavení. Proč? Protože test jejich úspěchu byl jeden, Viṣṇu. Úspěch... sva-karmaṇā tam abhyarcya siddhiṁ vindati mānavaḥ (BG 18.46 „Člověk může dospět k dokonalosti, když bude svou prací uctívat Pána, jenž je původem všech bytostí a prostupuje vším.)

Ať je vaše zaměstnání jakékoliv, na tom nezáleží. Ale pokud vaším zaměstnáním uctíváte Nejvyššího Pána, pak jste úspěšní.

Květinář dodává květiny do chrámu. Hrnčíř dodává nádobí do chrámu. Kněz odříkává mantry v chrámu. Kṣatriyové chrání chrám. Ten dodává výdaje chrámu.

Protože půda patří kṣatriyovi. Jsou královská třída. Protože vlastní půdu a mají povinnost poskytovat zemi ochranu, boj. Budou bojovat. A zde, v současné době, je to zařízeno tak, že nemáte žádnou půdu, jste bezzemek, ale jste povoláni do boje. Proč? Tento systém je zavržený. Kṣatriyové jsou královská třída, vlastnili půdu, tak měli povinnost chránit zemi. Proto bojovali. Jak pěkné uspořádání.

Ti, kdo spravují zemi, by měli bojovat. Ale oni sedí velmi pohodlně ve svém křesle a někoho zavolají: „Jdi a bojuj a buď zabit.“ Tento systém není vědecký. Proto je kastovní systém velmi pěkný. Nyní jsou zavrženi... Ne zavrženi, ale chtějí jej přepracovat. Ale toto je velmi vědecký systém. Proč? Je vytvořen Kṛṣṇou.

Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě: cātur-varṇyaṁ mayā sṛṣṭaṁ guṇa-karma-vibhāgaśaḥ (BG 4.13). „Stvořil jsem čtyři kasty.“ Není to totéž co kasta; skupina, varṇa. Tak jak to můžete zrušit? Je to přirozené. Bhāgavatam doporučuje, Sūta Gosvāmī oslovuje: ataḥ pumbhir-śreṣṭhā varṇāśrama-vibhāgaśaḥ. (ze ŠB 1.2.13: „Ó nejlepší z dvojzrozených, závěr je tedy takový, že nejvyšší dokonalostí, jíž lze dosáhnout vykonáváním povinností, které jsou předepsané všem kastám a životním stavům, je potěšit Osobnost Božství.) Tento systém skupin, to je... „On je brāhmaṇa, on je kṣatriya, on je vaiśya, on je śūdra, on je brahmacārī, on je hospodář, on je vānaprastha, on je sannyāsī.“ Nebo podskupina. „On je hrnčíř, on je pradlák, on je to a to.“ Můžete to rozdělit nebo ne, tato skupina bude v každé společnosti. Bhāgavatam říká: „Můžete se nacházet v kterékoliv skupině. Na tom nezáleží.“ Buď jste kṣatriya, brāhmaṇa či hrnčíř či pradlák či cokoliv jiného, na tom nezáleží. Každý by měl být ve svém zaměstnání spokojen. Ale jak dosáhne ve svém zaměstnání úspěchu? Nemusí je měnit. V hmotném světě musí změnit své zaměstnání kvůli určitému úspěchu.

Dejme tomu, že jste hrnčíř. Pokud se chcete stát inženýrem, musíte změnit své zaměstnání hrnčíře. Ale v duchovním světě nemusíte své postavení měnit, a přesto dosáhnete úspěchu, duchovní život. To je jeho krása. Nemusíte je měnit. Když někdo řekne: „Pane, jsem hrnčíř. Jak si mohu být vědom Kṛṣṇy? Vyžaduje to být brāhmaṇou, být velmi učeným ve filozofii Vedānty, mít posvátnou šňůru a to a ono. Jsem hrnčíř. Jsem švec. Jsem pradlák.“

Ne. Kṛṣṇa říká: „Ne.“ Nepotřebujete změnit (činnost). Caitanya Mahāprabhu také říká: „Nemusíte měnit (činnost).“ Kṛṣṇa říká, že svakarmaṇā tam abhyarcya. Jen se snažte uctívat Nejvyššího Pána výsledkem svého zaměstnání. Protože Kṛṣṇa vyžaduje všechno. Pokud jste hrnčíř, dodávejte nádobí. Pokud jste květinář, dodávejte květiny. Pokud jste tesař, pracujte pro chrám. Pokud jste pradlák, pak perte oděvy z chrámu. Chrám je středem, Kṛṣṇa. A každý dostává možnost nabízet své služby. Proto je chrámové uctívání velmi pěkné. Tento chrám by měl být organizován tak, že nepotřebujeme žádné peníze. Poskytujete službu. To je vše. Buďte zaměstnáni svou službou. Neměňte svou službu. Ale snažte se sloužit chrámu, to znamená Nejvyššímu Pánu, svou předepsanou povinností.

Śivānanda: ...Ve správném postavení potom chrám bude středem komunity.

Prabhupāda: Ano. Chrám je otevřený pro každého. Ať přijdou a posadí se, zpívají Hare Kṛṣṇa, naslouchají Bhagavad-gītě. Neříkáme: „Ó, vy jste hrnčíř? Ne, nemůžete vstoupit.“ To neříkáme. „Jste švec? Ó, nemůžete vstoupit.“ Ne. To neříkáme. Každý je vítán. Pojďte dál. A co se zde děje? Zpívejte Hare Kṛṣṇa. Každý to může dělat. A co dělat dalšího? Čteme nějakou pěknou filozofickou část z Bhagavad-gīty, Śrīmad-Bhāgavatamu. Ano.