Prabhupāda: ... technologická vysoká škola. Podobně toto je další vysoká škola, varṇāśramská.
Satsvarūpa: Pro veřejnost?
Prabhupāda: Hm? Ano. Kohokoliv. Tak jako inženýrská vysoká škola je otevřena pro každého. Musí být připraven přijmout výcvik. Podobně tato varṇāśramská vysoká škola, musí být připraven, student musí být připraven přijmout výcvik.
Hṛdayānanda: Byla by pro určitou věkovou skupinu?
Prabhupāda: Ano, jakékoli vzdělávání, od dětství. Ano. Vzdělání znamená od dětství. Hare Kṛṣṇa. Kaumāra ācaret prājño dharmān bhāgavatān iha. (ŠB 7.6.1: „Ten, kdo je dostatečně inteligentní, by měl od samého začátku života, tedy od útlého dětství, používat lidské tělo k oddané službě...“) Jak... Máme mnoho sannyāsīch, měli by učit. Vyučování by měli zastávat sannyāsī. Tak jako v misijní škole učí páteři.
Hṛdayānanda: Jak by se lišila od gurukuly?
Prabhupāda: Hm?
Hṛdayānanda: Jak by se lišila od gurukuly?
Prabhupāda: Gurukula je jen pro malé děti. Předběžná, primární. A když děti vyrostou, by měly být poslány do varṇāśramské školy nebo vysoké školy pro další pokročilé vzdělávání.
Hṛdayānanda: Měly by... měly by se učit i některé... měla by se výuka týkat i nějaké konkrétní dovednosti nebo varṇy? Jako například řekněme...
Prabhupāda: Ne.
Hṛdayānanda: Řekněme, například, někdo byl kṣatriyou podle sklonu, nebo...?
Prabhupāda: Ne, sklon je možné také změnit. Jestli má trochu... Ale měli bychom sklonu trochu využít. Ne že... To má rozhodnout... Sklon nebo bez sklonu, můžeme... Bude to uděláno. Není to příliš obtížné. Je to nanejvýš důležitá položka. Protože lidé byli zkaženi po celém světě tím, že je svedli tzv. vůdci. Proto je třeba varṇāśramské vysoké školy. Hare Kṛṣṇa.
Hṛdayānanda: Ale, Prabhupādo, stále mi to není úplně jasné. Jinak řečeno, budeme učit, například, jako Bhagavad-gītā a Śrīmad-Bhāgavatam.
Prabhupāda: Ano. Hare Kṛṣṇa. Jaya. Hm?
Hṛdayānanda: Kolik by se očekávalo studentů, pokud jde o...? Budou žít s námi a následovat čtyři zásady? Tak? Nebo budou jen navštěvovat výuku nebo...?
Prabhupāda: Ano. Navštěvovat výuku nebude fungovat. Protože nikdo nemá žádnou chuť pro takovou věc. Internátní škola nebo internátní vysoká škola by...
Hṛdayānanda: Internátní škola.
Prabhupāda: Ano.
Hṛdayānanda: A tam by měly... Měly by existovat nějaké hmotné předměty jako v gurukule?
Prabhupāda: Ano. Tak jako hmotný předmět, kṣatriyové nebo brāhmaṇové, kṣatriyové, jak jsou popsáni v Bhagavad-gītě, jaké jsou příznaky brāhmaṇy, jaké jsou příznaky kṣatriyi. Kṣatriyové by se měli také učit, jak bojovat. Bude vojenský výcvik. Bude výuka, jak zabíjet.
Hṛdayānanda: Ó.
Prabhupāda: Ano. A vaiśyové by měli být školeni, jak chránit krávy, jak orat pole a pěstovat potraviny. Praktické věci.
Nitāi: Ne i obchod?
Prabhupāda: Hm?
Nitāi: Vaiśyové?
Prabhupāda: Obchod, tento darebácký obchod, ne.
Nitāi: Ne?
Prabhupāda: Obchod znamená, pokud máte navíc obilí nebo další potraviny, můžete je prodávat tam, kde je třeba, kde je nedostatek. To je obchod. Nebudeme otevírat mlýny a továrny a... Ne. To nebudeme dělat. To je podnikání śūdrů. Skutečné podnikání je, že pěstují dostatek obilí, jak je to jen možné, a vy jíte a distribuujete. To je vše. To je obchod. Nepotřebuje k tomu žádné vysoké technické vzdělání. Každý může obdělávat půdu a pěstovat potraviny. Je to těžké? To je obchod.
První věc je, že každý, člověk a zvíře, zvláště krávy, musí být správně živen, aby byl velmi statný a silný. Krávy dodají mléko a člověk bude tvrdě pracovat, aniž by trpěl úplavicí. Musí tvrdě pracovat. Jakkoliv. Práce jako učitel či práce jako kṣatriya, práce jako oráč. Nebo práce jako obecný asistent. Musí pracovat. Každý by měl být zaměstnán. A jeho zaměstnání bude pocházet z některé z těchto skupin, podle jeho schopností. Buď jako brāhmaṇa, nebo jako kṣatriya, nebo jako vaiśya, nebo jako śūdra.
Hṛdayānanda: Jaký druh výcviku je pro śūdru?
Prabhupāda: Śūdra je obecný asistent.
Hṛdayānanda: Ach, jen...
Prabhupāda: Plní pokyny. Nemá inteligenci. Nepotřebuje inteligenci. „Udělej tohle.“ To je vše.
Satsvarūpa: Co by se ale učil ve škole?
Prabhupāda: Hm?
Satsvarūpa: Co by dělal na varṇāśramské vysoké škole?
Prabhupāda: Ano. To je také výcvik, stát se poslušným. Protože lidé nejsou poslušní. Co jsou tito hippies? Nejsou poslušní. Poslušnost také vyžaduje výcvik. Nemáte-li inteligenci, pokud nedokážete dělat nic samostatně, jen poslouchejte ostatní, vyšší tři třídy. To je śūdra. Musí souhlasit s následováním pokynů brāhmaṇů, kṣatriyů, vaiśyů. To je vše. Tak nebude nikdo nezaměstnaný. Všichni by měli být vyškoleni spát šest až osm hodin a účastnit se setkání, japy a ārati. A zbytek času – musí tvrdě pracovat. Ne že neomezeně spí. Neexistuje žádný limit.
Yadubara: Śrīlo Prabhupādo?
Prabhupāda: Ano.
Yadubara: Do jaké třídy patří umění a řemesla?
Prabhupāda: Hm? Śūdra.
Yadubara: Śūdra.
Prabhupāda: Jsou to śūdrové. Mohou se naučit trochu umění a řemesel. V současné době kladou na umění a řemesla příliš velký důraz.
Yadubara: Hm. Ano.
Prabhupāda: Proto všechno obyvatelstvo tvoří śūdrové.
Hṛdayānanda: To je fakt.
Prabhupāda: To je... To je potíž. Všichni lidé jsou přitahováni tím, že jim dávají, chci říci, přitažlivost kvůli vysokému platu a získávají takzvané technické vzdělání, a všichni pracují v továrně. Nikdo nepracuje na poli. Jsou śūdrové. (přestávka)
Hṛdayānanda: ...umělec je přijímán jako filozof v životě.
Prabhupāda: Hm?
Hṛdayānanda: V naší společnosti (přestávka) ... přijat (přestávka) ...jako filozof.
Prabhupāda: Umělec?
Hṛdayānanda: Jo, umělec.
Prabhupāda: Ne, ne. Umělec je také zaměstnání śūdry.
Hṛdayānanda: Ano, ale v naší... Říkám, v moderní společnosti v Americe, jsou považováni za... (přestávka)
Prabhupāda: Nesmyslná filozofie. Nevědí, co je smyslem filozofie.
Hṛdayānanda: Ano.
Prabhupāda: To, že ve vašich západních zemích darebáci píší filozofii o sexu, který zná pes... Jsou všichni méně než śūdrové. Freud se stal filozofem. Vane haye śṛgāla rājā. „V džungli se stal králem šakal.“ To je vše. Jaké je tam poznání? Je to... Celý západní svět stojí na průmyslu, vydělávání peněz, jíst, pít, bavit se, víno a ženy. To je... Jsou všichni méně než śūdrové a caṇḍālové. Toto je první pokus udělat z nich lidské bytosti. Nenechte se vyvést z míry. Používám velmi silná slova. To je fakt.
Hṛdayānanda: Je to pravda. Ano.
Prabhupāda: Jinak jsou zvířátka se čtyřma rukama, dvounohá, dvouruká zvířata. To je vše. Ano. Zavrhla je. Védská civilizace je zavrhla, mlecchy a yavany. Ale mohou být napraveni. Proces je stejný. Ne že když jsou zavrženi, nemohou být získáni zpět. Mohou být také získáni zpět. Tak jako se děje vám. I když pocházíte z mlecchů a yavanů, výchovou se stáváte více než brāhmaṇou. Není pro ně žádná překážka. Bohužel, tito darebáci to nechtějí přijmout. Jakmile řeknete: „Žádný nedovolený sex,“ ó, rozzlobí se. Jakmile řeknu: „Není tam žádné jedení masa,“ rozzlobí se. Mūrkhāyopadeśo hi prakopayati na śamayati (?). Darebáci, hlupáci, když jim dáte dobré pokyny, vzdělávání, rozzlobí se. Prakopayati na śamayati.
Payaḥ pānaṁ bhujaṅgānām (?). Had, pokud mu dáte mléko a banán, výsledkem bude, že bude mít více jedu. Payaḥ pānaṁ bhujaṅgānāṁ kevalaṁ viṣa-vardhanam.
Ale Kṛṣṇovou milostí, milostí Caitanyi Mahāprabhua, jsou nyní školeni. Nyní buďte vyškoleni a přepracujte celou západní civilizaci, a to zejména v Americe. Pak nastane nová kapitola. To je program. Proto je třeba varṇāśramská škola.
Hṛdayānanda: Takže, Prabhupādo, v této varṇāśramské vysoké škole, je pravda, že tam nebude třeba, například vyučovat hmotnou historii a matematiku a...?
Prabhupāda: Ne, není třeba. Historie, prostě čteme Mahābhāratu, historii velkých mužů, Pāṇḍuovců, jak bojovali za dobrou věc, jak panovali. Tuto historii. Ne tu darebáckou historii. Pokud budete studovat tu historii milióny let, co je ta historie a co se dozvíte z té historie? Učte se historii opravdu velkých mužů, jak pracovali, jak vládli. To je ... Studujte historii Mahārāje Yudhiṣṭhira.
Hṛdayānanda: Mahābhāratu.
Prabhupāda: Studujte historii Mahārāje Parīkṣita. To je třeba. Ne pouhý chronologický záznam, vše nesmysl, a velké, velké knihy, a výzkum. Proč byste měli takto plýtvat svým časem?
Hṛdayānanda: Jaya. Ano. A tak...
Prabhupāda: Hm? Historie musí být pro významnou osobnost. To je historie.
Hṛdayānanda: Takže v naší varṇāśramské vysoké škole studenti, kteří přicházejí do naší vysoké školy, následují čtyři zásady... Následují...
Prabhupāda: Čtyři zásady nezbytné. Zásadní. Ale jen śūdrové nebo kṣatriyové... Tak jako kṣatriyové se musí naučit, jak zabíjet. Prakticky by měli jít do lesa a zabít nějaké zvíře. A pokud chce, může i sníst. Jestli chce, může i sníst.
Hṛdayānanda: To, co zabije.
Prabhupāda: Ano. Ale ne z jatek. Kṣatriyové mohou, mají povoleno někdy jíst maso. Rozumí se Bhīma, Bhīma také občas jedl maso. Bhīma. Z Pāṇḍuovců jen Bhīma. Ne ostatní. Pokud tedy kṣatriyové chtějí jíst maso, mohou to mít povoleno v konkrétních případech. Ale musí jít do lesa a zabít zvíře. Ne že by se pro jedení masa měla provozovat jatka. To je všechno nesmysl, degradace. Chcete-li jíst maso, jděte do lesa. A śūdrové také někdy jedí maso. Nebo caṇḍālové.
Hṛdayānanda: Ale nikdy ne krávu.
Prabhupāda: Ne. Kráva... Śūdrové mohou vzít kozu a obětovat ji před božstvem bohyně Kālī a pak ji sníst. Nikdo by neměl mít neomezenou svobodu jíst maso. Nebo víno. Jestliže někdo trvá na pití vína, pak je tu Caṇḍī-pūjā, Durgā-pūjā. To znamená omezení. To znamená omezení. Za určitých podmínek. Podobně, sex – manželství. To je také sex, ale pod podmínkou.
Satsvarūpa: Śrīlo Prabhupādo, je ta škola i pro ženy, nebo jen pro muže?
Prabhupāda: Pro muže. Ženy by se měly automaticky naučit vařit, uklízet dům.
Satsvarūpa: Varṇāśramskou vysokou školu tedy nenavštěvují.
Prabhupāda: Ne, ne. Varṇāśramská vysoká škola je určena zvláště pro brāhmaṇu, kṣatriyu a vaiśyu. Ti, kdo se nehodí pro vzdělávání, jsou śūdrové. To je vše. Nebo ti, kdo nejsou ochotní se vzdělávat – to znamená śūdra. To je vše. Měli by pomáhat vyšší třídě.
Hṛdayānanda: Učili by se brāhmaṇové sanskrt?
Prabhupāda: Hm? Ne nutně.
Hṛdayānanda: Ne nutně. Jen více filozofie.
Prabhupāda: Tak jako překládám všechny knihy, podobně každá kniha poznání může být přeložena do různých jazyků. Ne že se člověk musí naučit sanskrt.
Hṛdayānanda: V této varṇāśramské vysoké škole by tedy byla dvě oddělení, varṇa a āśr... Vyučování hmotn...
Prabhupāda: Především varṇa. A āśram, poté, kdy je varṇa naprosto v pořádku, pak āśram. Āśram je zvlášť určen pro duchovní pokrok a varṇa je obecná skupina. Musí v lidské společnosti být, nebo jsou na (úrovni) zvířat. Pokud tam varṇa není, pak to je společnost zvířat. A když varṇa dokonale funguje, pak jim dáme āśram. Varṇāśrama. To je později.
Hṛdayānanda: Nejprve by se měli učit dovednosti.
Prabhupāda: Ano. Nejprve musí být celá společnost rozdělena do čtyř vareṇ. Jinak bude panovat chaos. To je to, co se děje nyní. Co je, co má dělat, to neví. A mnoho je jich nezaměstnaných. Ale pokud zorganizujete společnost do vareṇ, nebude nezaměstnanost přicházet v úvahu.
Hṛdayānanda: Ale od samého počátku by se měla učit Bhagavad-gītā a...
Prabhupāda: Ano. Ale naše, naše postavení je, že jsme nad varṇāśramou. Ale pro řízení nebo dokonalou společnost to zavádíme. Pokud jde o nás, lidi vědomé si Kṛṣṇy, jsme nad varṇāśramou.
Ale abychom lidem ukázali, že neunikáme, můžeme se podílet na libovolném životním stavu. To je naše postavení. Tak jako když někomu vyčistím boty, neznamená to, že jsem švec. Mé postavení je stejné. Ale abych ukázal, jak na to... Tak jako to dělá služebník. Pán: „Ó, neumíš to. Podívej se.“ Tak jako vám někdy ukazuji, jak mopovat. Nejsem uklízeč, ale ukazuji, jak mopovat. Naše postavení je takové. Nepatříme do žádné varṇy a āśramu. Ale musíme ukázat těmto darebákům. Tak jako Dhruva Mahārāja. Byl dokonalý vaiṣṇava, ale když byl král, bojoval jako nikdo jiný. Ne, že „Ó, nyní jsem se stal vaiṣṇavou. Nemohu zabíjet.“ Co je to? Zabíjel jako nikdo jiný. Když yakṣové napadli jeho království, zabíjel jako nikdo jiný, pak přišel Yakṣa-rāja a požádal ho o prominutí. On okamžitě souhlasil. On mu chtěl dát nějaké požehnání: „Ty jsi tak vznešený, že jsi na pouhou mou žádost přestal zabíjet tyto darebáky, yakṣi, takže ode mě můžeš přijmout nějaké požehnání.“ Řekl: „To je v pořádku. Děkuji. Můžeš mi dát požehnání, abych byl čistým milovníkem Kṛṣṇy. To je vše.“
O toto požehnání požádal. I když byl tak mocný a Yakṣa-rāja mu mohl dát bohatství celého vesmíru. Ale on řekl: „Děkuji ti mnohokrát. Dej mi toto požehnání, abych mohl zůstat čistým oddaným Kṛṣṇy.“ To je vaiṣṇava. Dělá všechno, ale jeho cílem je potěšit Kṛṣṇu. Podobně, i když přijmeme varṇāśramu, nepatříme do žádného... Tak jako Kṛṣṇa říká, mayā sṛṣṭam. „Já jsem zavedl.“ Ale Kṛṣṇa nemá s varṇāśramou nic společného. Podobně pokud budeme jednat jako varṇāśrama, přesto s ní nemáme nic společného.
Hṛdayānanda: Prabhupādo, můžete říci něco o školení pro brāhmaṇu.
Prabhupāda: Ano. Jsou satyaṁ śamaḥ damaḥ. Musí být pravdomluvní, musí ovládat smysly, ovládat mysl... śamo damaḥ... Musí být tolerantní. Neměl by být vyveden z míry drobnými záležitostmi. Satyaṁ śamo damaḥ śaucam. Musí být vždy čistý. Musí se minimálně třikrát koupat. Veškeré oblečení, všechno, všechno je čisté. To je bráhmanský výcvik. A pak musí vědět vše, co je co, znalosti a praktická aplikace a pevná víra v Kṛṣṇu. To je brāhmaṇa.
Hṛdayānanda: Do jakého druhu praktické práce bychom je mohli zapojit?
Prabhupāda: Budou vyučovat. Budou to všichni učitelé.
Hṛdayānanda: Budou učitelé.
Prabhupāda: Ano. Tak jako Droṇācārya. Byl brāhmaṇa, ale učil Pāṇḍuovce vojenskému umění. Obecnou třídu učitelů budou tvořit brāhmaṇové. Nezáleží na tom, co učí. Ale učí, dokonale učí, jak se stát vojákem. Arjunovo bojování bylo kvůli Droṇācāryovi. Naučil se je od Droṇācāryi. Byl brāhmaṇa. Ale protože přijal roli učitele, učil velmi dokonale. Brāhmaṇa by měl být odborníkem v každém druhu poznání. Je-li třeba, bude učitelem. To je brāhmaṇa.
Hṛdayānanda: Brāhmaṇa tedy může naučit, jak bojovat?
Prabhupāda: Ano. Brāhmaṇa znamená inteligentní, mozek. V inteligentním mozku se dá naučit cokoliv a učit cokoliv.
Satsvarūpa: To vše je zcela nové.
Prabhupāda: Hm?
Satsvarūpa: To je velmi nové. Zdá se, že bude mnoho potíží. Měli bychom se tedy snažit založit tuto školu.
Prabhupāda: Jaká je potíž? Pokud tě učím, jak vařit, je to příliš složité?
Satsvarūpa: Ano, musíme... Ne, musíme se to naučit.
Prabhupāda: Tak podobně, takto. Takto. Dělám to. Učím, jak vytírat podlahu.
Satsvarūpa: Pak se to stává snadným.
Prabhupāda: Ale musím znát všechno, protože jsem učitel.
Hṛdayānanda: Tak, například, když se stanu učitelem na varṇāśramské, řekněme, prvním učitelem na varṇāśramské vysoké škole, pak se také musím stát odborníkem na to, jak bojovat, jak...
Prabhupāda: Ne všichni, ale někteří z vás musí být, musí se naučit také umění boje. Ale prakticky nebudete bojovat. Pokud je to nutné, můžete bojovat. Říkám, že jsme nad touto varṇāśramou, ale musíme učit ostatní nebo také sebe pro hmotné činnosti, všechno, v těchto skupinách.
Viṣṇujana: Například v Novém Vṛndāvanu máme brāhmaṇy, kteří jsou velmi zkušení v obdělávání půdy a péči o krávy.
Prabhupāda: Ano.
Viṣṇujana: A mohli cestovat a učit ostatní, jak to dělat také.
Prabhupāda: Ano. To je správně. Je brāhmaṇa, ale učí, jak se starat o krávy a orat.
Hṛdayānanda: Ne že jeden učitel musí učit všechno.
Prabhupāda: Ne, ne.
Hṛdayānanda: Aha, chápu. Brāhmaṇský učitel by se měl stát odborníkem na určité téma a pak je učit.
Prabhupāda: Ano.
Hṛdayānanda: Ó. Je to velmi vzrušující, Prabhupādo, protože všichni v současné době v...
Prabhupāda: Ne, jde o to, že ve skutečnosti, v současné době, jsou śūdrové nebo méně než śūdrové. Nejsou to lidské bytosti. Celá populace světa. Nezáleží na tom, zda je západní nebo východní. To je situace. Pokud nejsou vycvičeni, společnost je již v chaosu a bude pokračovat stále hlouběji do chaosu, chaosu. Bude to peklo. Jak budou lidé žít? A tito darebáci jsou voleni jako vládci a jen sestavují rozpočet, jak danit. Takže na jedné straně není žádný déšť, není rýže, zejména v Indii; a jedna strana, těžká daň. Budou všichni zmatení. Již jsou zmatení. Ve stavu zmatku bude velmi obtížné učinit je vědomými si Kṛṣṇy. Proto je třeba zvážit předběžnou pomoc.
Viṣṇujana: Předběžnou.
Prabhupāda: Ano. Že by neměli být v chaosu a zmatku. Jak bude mozek jinak fungovat?
Viṣṇujana: Ano. Nikdo nemůže mít napjatou pozornost bez klidu mysli.
Prabhupāda: Ano, ano. Naším hlavním cílem je, jak jim dát vědomí Kṛṣṇy. Ale pokud jsou již v každém ohledu rozrušeni, jak je přijmou? Proto probíráme tato témata, abychom mu pomohli dospět k vědomí Kṛṣṇy. A toto je způsob, varṇāśrama.
Hṛdayānanda: Tedy jen pro objasnění, Prabhupādo, chci se ujistit, že jsem to jasně pochopil, že pokud někdo přijde na naši varṇāśramskou vysokou školu, i když to může být předběžná pomoc, všeobecně – udělal jste některé výjimky – ale všeobecně, když přijdou na naši vysokou školu, musí dodržovat čtyři usměrňující zásady, také se naučit něco o Bhagavad-gītě a pak se zároveň učí...
Prabhupāda: Čtyři usměrňující zásady povinné.
Hṛdayānanda: Ano.
Prabhupāda: Ale pokud někteří z kṣatriyů či śūdrů chtějí, náš recept je: „Jdi do lesa a zabij nějaké zvíře a sněz je.“ To je vše. Můžeš zabít jednoho kance. Některé rušivé elementy můžeš zabít. Můžeš zabít nějakého tygra. Takhle. Nauč se zabíjet. Ne nenásilí. Nauč se zabíjet. Zde také, jakmile najdete, kṣatriya, zloděje, darebáka, nežádoucí element ve společnosti, zabij ho. To je vše. Skoncuj s ním. Zabij ho. Hotovo. Ostatní uvidí: „Ó, vládce je velmi mocný.“ A ostatní budou... Jedno zabití bude poučením pro mnoho stovek a tisíců. Bez milosti. „Zabij ho.“ To je vše. Takový byl systém. V Kašmíru asi před sto lety. Pokud někdo kradl, usekněte mu ruku. Konec. Nemůže už krást. Jedna useknutá ruka znamená konec. V té části světa se už nekrade.
Yadubara: Jak kṣatriyové zabíjeli zvířata?
Prabhupāda: Hm?
Yadubara: Jak zabíjeli? Puškou nebo lukem a šípem?
Prabhupāda: Jak se hodilo. Ne že protože kṣatriyové dříve zabíjeli luky a šípy, musíte v tom pokračovat. To je další hloupost. Pokud máte... Pokud můžete snadno zabíjet střelnými zbraněmi, vezměte si je. Tak jako dříve, parivrāja, Caitanya Mahāprabhu chodil po ulici. Nebylo letadlo nebo... Nebo to nepoužíval. Znamená to, že to musím následovat? Musím přijmout proudový motor. Pokud je k dispozici. Pokud někdo kritizuje: „Caitanya Mahāprabhu chodil pěšky, a vy cestujete tryskovým letadlem?“ Musím přijmout tento ideál? To jsou darebáctví. Máte-li práci, musíte pracovat s nejlepším vybavením. To je vše. Nyní mám možnost mluvit do mikrofonu a... Tak proč bych to neměl přijmout? Bude to zaznamenáno. Vyslechne to mnoho dalších. Mluvím pro čtyři, pět lidí. Může to slyšet velký dav čtyř set lidí.
Viṣṇujana: Měli bychom tedy pokračovat s těmito technickými dovednostmi...
Prabhupāda: Ne. Nebudeme... Ale pokud má někdo zájem to dělat, tak to přijmeme, co nejlépe to využijeme.
Viṣṇujana: Aha, chápu.
Prabhupāda: Stejně jako nechceme peníze. Ale oni mají peníze mnoha způsoby. Tak jejich peníze vezmeme a postavíme chrám. Můžeme tady sedět a zpívat Hare Kṛṣṇa. Nepotřebujeme ten chrám. Ale tito darebáci hromadí peníze na víno a ženy. Vezměte jejich peníze, tak či onak, a postavte chrám. A pozvěte je: „Přijďte a uvidíte.“ Dejte jim prasādam. To je naše politika. Nestavíme velké, velké budovy a chrámy pro naše pohodlí. Pro jejich pohodlí. To je sannyāsī.
Viṣṇujana: V chrámech by měly být vždy programy pro jejich blaho, ne...
Prabhupāda: Ano.
Viṣṇujana: ...že tam žijeme a...
Prabhupāda: Ne. Ale my to chápeme: „Nyní máme velmi pěkný dům, pokoj. Pojďme spát a jíst.“
Viṣṇujana: Pak nastane široká kritika.
Prabhupāda: To je... To není dobré.
Hṛdayānanda: Prabhupādo...
Prabhupāda: Měli byste zůstat vždy sannyāsīmi v nitru. Navenek, pro pohodlí druhých, můžete něco udělat. Podobně přijímáme tuto varṇāśramu. Nejsme varṇāśrama; jsme nad varṇāśramou. Ale abychom ostatním umožnili přijít na úroveň vědomí Kṛṣṇy, musí se provádět tento program.
Hṛdayānanda: Prabhupādo, na Západě si obvykle na vysokých školách účtují nějaký poplatek navštěvování vysoké školy. Co my na to?
Prabhupāda: Ne, neúčtujeme si žádný poplatek. Peníze nepřipadají v úvahu. Protože brāhmaṇové budou učit zdarma. Žádají peníze, protože musí dávat velký plat těmto darebákům. Ale my nemusíme. A musíme je i nakrmit, pěstujeme si vlastní obilí. Kde je tedy otázka braní peněz? Proto je nutné, někdo musí pěstovat potraviny. Pak nejsou peníze třeba.
Hṛdayānanda: Studenti-vaiśyové budou pěstovat potraviny.
Prabhupāda: Ano.
Satsvarūpa: Měly by naše děti, které jsou v gurukule, až vyrostou, jít na tu varṇāśramskou vysokou školu, nebo...?
Prabhupāda: Ano, Ano. Měly by jít.
Hṛdayānanda: Začneme ji ihned.
Prabhupāda: Varṇāśramská vysoká škola znamená pro dospělé studenty. Vysoká škola znamená pro dospělé studenty.
Hṛdayānanda: Je minimální věk pro zahájení studia takové vysoké školy?
Prabhupāda: Ano. Deset až dvanáct let.
Hṛdayānanda: Mohou začít v deseti až dvanácti?
Prabhupāda: Ano. Od pěti do deseti let gurukula. A po deseti letech by měli jít do varṇāśramské vysoké školy.
Viṣṇujana: Nový Vṛndāvan by byl ideálním místem v Americe pro takovou školu.
Prabhupāda: Ano. Zorganizujte to.
Viṣṇujana: Ano.
Prabhupāda: Ano. Já přijedu.
Viṣṇujana: Tento Mahārāja také jede do Nového Vṛndāvan.
Prabhupāda: Ano, Ano.
Viṣṇujana: Může...
Prabhupāda: Udělejte to. Kīrtanānando Mahārāji, ty spolu s ostatními to udělejte.
Viṣṇujana: Ano.
Prabhupāda: Máme mnoho povinností, které musíme udělat. Neplýtvejte časem, jediný okamžik. A nejezte víc a nespěte víc. Pak budete schopni pracovat.
Viṣṇujana: A toto je nyní ta nejpříznivější činnost, je toto nápravný prostředek...?
Prabhupāda: Hm?
Viṣṇujana: Toto je nyní ta nejpříznivější činnost, je toto nápravný prostředek pro zastavení chaosu ve světě?
Prabhupāda: Ano.
Viṣṇujana: Ta nejpříznivější.
Prabhupāda: Nanejvýš příznivá. Protože nacházejí-li se lidé v chaosu, jak budou schopni přijmout tuto velkou filozofii? Vyžaduje chladný mozek.
Viṣṇujana: Například v mém programu...
Prabhupāda: Budhaḥ. Budhaḥ (inteligentní osoba). Hm? Ano?
Viṣṇujana: Můj program nyní je, že mám deset brahmacārīch v autobusech a všechno a distribuujeme knihy. Nacházejí-li se však lidé v chaosu, jak budou schopni přijmout poznání v knihách?
Prabhupāda: Ne, ne všichni jsou v chaosu. Jsou někteří z nich. Někteří z nich. Ne, že všichni z nich. Hare Kṛṣṇa (přestávka) ...v samostatném oddělení.
Kolemjdoucí: Rādhe, Rādhe!
Prabhupāda: Hare Kṛṣṇa. Jen se podívejte. Vzhledem k předchozí výchově dokonce i obyčejný člověk zpívá „Rādhe, Rādhe“.
Viṣṇujana: Když jsme měli naši loď, lodníci každé ráno...
Prabhupāda: To je Indie.
Viṣṇujana: ...uctívali...
Prabhupāda: Protože kvůli minulé kultuře, i ta nejnižší třída lidí, je také velký filozof než tito darebáci v západních zemích.
Hṛdayānanda: Všechny tyto ostatní programy by měly pokračovat a tento program je třeba přidat.
Prabhupāda: Ano.
Parivrājakācārya: Śrīlo Prabhupādo?
Prabhupāda: Hm?
Parivrājakācārya: Měly by...? Osoby, které by se účastnily takového programu, by se musely stát v první řadě oddanými. Je to...?
Prabhupāda: Oddaní je... To jsem již vysvětlil. Jsme všichni oddaní. Minulý stav, jsme všichni oddaní. Nejsme, nepatříme k této varṇāśramě. Už jsem vám to řekl.
Dejme tomu, že vytírám. To neznamená, že jsem uklízeč. Ale učím, jak vytírat. To je náš postoj.
Parivrājakācārya: Studenti tedy také musí být všichni oddaní.
Prabhupāda: Ano. Oddaní jsou... To je náš život.
Satsvarūpa: A představa je, že poté, co dokončili povinnou školní docházku, byli by součástí ISKCONu, kázali by nějakým způsobem jako vaiśya nebo ..
Prabhupāda: Ano. Toto kázání je rovněž nutné, průkopnická práce. Protože se mu nikdo nevěnuje. Tak jako někteří oddaní, velcí oddaní, přijali povolání zloděje. V jižní Indii se to stalo. Přijali povolání zloděje. Je oddaný zloděj? Ale on to přijal. Přijali to. Protože nikdo neplatil. Tak sestavili loupežnou skupinu. „Olupte všechny tyto vysoce postavené lidi.“ Tak jako to dělají politici. To je historie. Ano. Dokonce do té míry, že se stanou zlodějem, oddaní to přijali. Ano. A gopī, dokonce do té míry, že se stanou prostitutkou – pro Kṛṣṇu. Pro Kṛṣṇu musíme přijmout jakýkoliv druh nesmyslného podnikání. Nebo na nejvyšším stupni. Cokoliv. Ale pro Kṛṣṇu to musíme udělat.
Hṛdayānanda: Takže, Prabhupādo, v našich chrámech máme mnoho oddaných. Měli by oddaní...?
Prabhupāda: Měli by být zaměstnáni.
Hṛdayānanda: Měli by být vyškoleni v určité...?
Prabhupāda: Ano. Ti, kdo nejsou schopni kázat nebo dělat jiné věci, musí jít do oddělení orby, zemědělství.
Hṛdayānanda: Ti, kdo nedovedou kázat.
Prabhupāda: Ano. Ti, kteří jsou méně vzdělaní, ne moc zkušení v kázání, musí jednat jako kṣatriya nebo vaiśya, nebo jako śūdra.
Hṛdayānanda: A někdy...
Prabhupāda: Ne že je śūdra. Vždy na to pamatujte. Ale musí jednat, aby vyplnil mezeru. Zástupce.
Hṛdayānanda: Měli bychom tedy podporovat lidi, mladé lidi, mladé studenty, aby přišli do naší školy.
Prabhupāda: Přijdou automaticky, pokud budete dokonalí. Protože jsou nuceni do chudoby. Když bude hrozit chudoba, přijdou.
Hṛdayānanda: Ubytování a stravování a školení.
Prabhupāda: Ano. Ta chudoba. Proč je chudoba? Protože nepěstují potraviny.
Každý chce takzvaný pohodlný život. Takzvané vzdělání. Sedět nečinně za stolem na židli, mluvit všemožné drby, nesmysly a spát. Byli vyškoleni tímto způsobem, śūdra.
Hṛdayānanda: Měli by tedy být vyškoleni, aby brzy vstávali, a tak dále.
Prabhupāda: Ano. Ne, pokud si budete udržovat zdraví, pak budete přirozeně vstávat zdraví, vstávat brzy ráno. Ale pokud... Protože jste ztratili všechnu, jak se říká? Výdrž?
Hṛdayānanda: Ano. Ano.
Prabhupāda: Proto spaní je moje jediná činnost. Spaní znamená pro slabé. A pro silné, pocení. To je příznak. Když člověk příliš mnoho spí, má slabé zdraví. A silný člověk se potí. To jsou velmi... Balera ghāma a durbalera ghuma. Ghāma a ghuma. Ghuma znamená spaní a ghāma znamená pot. (přestávka) ...princip. A lidské bytosti znamená vyškolené podle zásad. To je rozdíl od zvířete. Zvířata nemohou přijmout žádné školení. Ale člověk, toto lidské tělo je určené pro přijetí výcviku. Pokud nejsou řádně vyškoleni, zůstávají zvířaty a celá společnost v chaosu a zmatku...
Prahlāda Mahārāja řekl: „Myslím jen na tyto darebáky. Dělají nesmyslný program, ale není tam žádná činnost. A na dočasné, takzvané štěstí, bez vědomí Boha. Myslím jen na ně. Jinak osobně, nemám žádný problém.“ To řekl Prahlāda Mahārāja Nṛsiṁhadevovi. Śoce tato vimukha-cetasa māyā-sukhāya bharam udvahato vimūḍhān (ŠB 7.9.43 „...Mám pouze starost o hlupáky a darebáky, kteří spřádají složité plány, jak dosáhnout hmotného štěstí a zajistit blaho svým rodinám, společnosti a zemi. Dělám si starosti z lásky k nim.“) (přestávka) ... činnost jako Prahlāda Mahārāja. Můžeme zpívat kdekoliv. To je v pořádku. Kṛṣṇa poskytne vše. Nemáme nic na práci. Ale musíme je přijmout, protože máme soucit, že je tolik lidí zabíjeno touto moderní civilizací. Měli možnost stát se vědomými si Kṛṣṇy, ale kvůli uspořádání této darebácké civilizace jsou duchovně zabíjeni. Proto to musíme přijmout. (přestávka)...
Oddaný osobně nemá žádný problém, ale snaží se v této zdegradované společnosti učit, jak žít, jak se stát džentlmeny. Proto... Jinak nemáme nic na práci. Ale pokud jim nedáme příležitost, nebudou schopni dospět k vědomí Kṛṣṇy. (přestávka) ...bude to pro vás dobré, protože Kṛṣṇa uvidí: „Ó, zde je Můj oddaný. Dělá toho pro Mě tolik.“ Vaše služba bude Kṛṣṇou uznána. Nemyslete si, že protože učíte śūdru, jak pracovat, stali jste se śūdrou. Nejste śūdrové, za žádných okolností. I když učíte śūdru pracovat jako śūdra. (přestávka) ...stát. Nechápejte to špatně. Jasně pochopte, jaký je účel. Je o tom nějaká pochybnost? Nebo je to jasné?
Satsvarūpa: Ano.
Prabhupāda: Ano.
Viṣṇujana: Jeden dobrý příklad je Nový Vṛndāvan, opravdu to dělají. Školí kṣatriyi, školí...
Prabhupāda: Ano, ano, ano. To byl úplný začátek...
Viṣṇujana: ...vaiśyové...
Prabhupāda: Založil jsem Nový Vṛndāvan podle tohoto plánu.
Viṣṇujana: Kīrtanānanda Svāmī to udělal tak, jak jste si přál.
Parivrājakācārya: Tedy v jistém smyslu je Nový Vṛndāvan již...
Prabhupāda: Hm? Ano. Začátek tam již je.
Viṣṇujana: Dokonce nyní mají i soudní systém. Začali s ním, když jsem tam byl minule. Mají tolik členů, že někdy někdo může, spáchá nějaký přestupek nebo něco. Mají dokonce i soudní systém, ve kterém předstupuje před radu členů, starších členů.
Prabhupāda: Ano. Všechny spory by měla rozsuzovat rada. To je pěkné. A přijme to i soud. Tady v Indii takový systém existuje. Rada pěti, deseti mužů v obci, pokud nastane nějaký spor mezi dvěma stranami, cokoliv rada rozhodne, bude přijato u soudu. Pañcāyat. Jmenuje se to systém pañcāyat. (přestávka) ...Přidejte se. Nebude žádný nedostatek. Tohle lidi zaměstná. Někteří jsou, někteří budou zaměstnáni pěstováním potravin. Kde je otázka nedostatku? Je zde jídlo, mléko. Jezte a pijte a buďte lidmi.
Viṣṇujana: Když jsme poprvé otevírali chrám ve městě, opatřili jsme si byt nebo obchod s výlohou do ulice. Ale pak, až přijde víc a víc lidí, měli bychom si opatřit půdu, krávy a všechno a tak...
Prabhupāda: Ano, ano.
Viṣṇujana: ...a udělat z toho společnost.
Hṛdayānanda: Ach, to je úžasné.