Jeho Božská Milost A. C. Bhaktivedānta Svāmī Prabhupāda

 

Jeho Božská Milost A.C. Bhaktivedānta Svāmī Prabhupāda se v tomto světě zjevil v roce 1896 v indické Kalkatě. Svého duchovního mistra, Śrīlu Bhaktisiddhāntu Sarasvatīho Gosvāmīho, potkal poprvé v roce 1922 v Kalkatě. Bhaktisiddhānta Saravatī, významný náboženský učenec a zakladatel šedesáti čtyř Gauḍīya Maṭhů (védských institutů), si tohoto mladého vzdělaného muže oblíbil a přesvědčil ho, aby zasvětil svůj život učení védského poznání. Śrīla Prabhupāda se stal jeho studentem a o 11 let později se v Íláhábádu (dnešním Prajágrádži) formálně stal jeho zasvěceným žákem.

Při jejich prvním setkání v roce 1922 Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākur požádal Śrīlu Prabhupādu, aby šířil védské poznání prostřednictvím anglického jazyka. V následujících letech Śrīla Prabhupāda napsal komentář k Bhagavad-gītě, vypomáhal Gauḍīya Maṭhu s různými činnostmi a v roce 1944 bez pomoci založil anglicky psaný čtrnáctideník Zpátky k Bohu, sám ho redigoval, udělal strojopisy a zkontroloval sloupcové obtahy. Dokonce i sám rozdával jednotlivá čísla a s potížemi tuto publikaci udržoval v tisku. Od svého založení tento časopis nikdy nepřestal být vydáván a v dnešní době s jeho vydáváním pokračují jeho žáci na Západě, přičemž má třicet různých jazykových verzí.

Jako uznání za filozofickou učenost a oddanost Śrīly Prabhupādy mu Společnost Gauḍīya vaiṣṇavů v roce 1947 udělila titul Bhaktivedānta. V roce 1950 ve věku padesáti čtyř let opustil rodinný život a přijal řád vānaprasthy, aby zasvětil více času svým studiím a psaní. Śrīla Prabhupāda se odebral do posvátného města Vṛndāvanu, kde ve velice skromných podmínkách pobýval v historickém chrámu Rādhā-Dāmodara. Tam se po několik let věnoval hlubokému studiu a psaní. V roce 1959 přijal odříkavý řád života (sannyās). V chrámu Rādhā-Dāmodara Śrīla Prabhupāda sepsal své životní dílo: několikasvazkový překlad a komentář osmnácti tisíců veršů Śrīmad-Bhāgavatamu (Bhāgavata Purāṇy). Napsal také knihu Snadná cesta na jiné planety.

Po vydání třech svazků Śrīmad-Bhāgavatamu se Śrīla Prabhupāda v roce 1965 vydal do Spojených států, aby naplnil poslání svého duchovního mistra. Následně pak Jeho Božská Milost Śrīla Prabhupāda sepsal více než šedesát svazků autorizovaných překladů, komentářů a souborných studií filozofických a náboženských klasických děl Indie.

V roce 1965, když Śrīla Prabhupāda poprvé dorazil nákladní lodí do New Yorku, neměl u sebe prakticky žádné peníze. Až po téměř roce značných potíží založil v červenci 1966 Mezinárodní společnost pro vědomí Kṛṣṇy. Před svým odchodem 14. listopadu 1977 tuto Společnost vedl a byl svědkem toho, jak se rozrůstá do mezinárodní konfederace s více než stovkou āśramů, škol, chrámů, institutů a farmářských komunit.

V roce 1968 Śrīla Prabhupāda vytvořil Nový Vṛndāvan, experimentální védskou komunitu na kopcích Západní Virginie. Inspirováni úspěchem Nového Vṛndāvanu, který je nyní vzkvétající farmářskou komunitou s více než dvěma tisíci akrů pozemků, pak jeho žáci založili po celých Spojených státech i v zahraničí několik podobných komunit.

V roce 1972 Śrīla Prabhupāda zavedl védský systém základního a vyššího vzdělávání na Západě na své nově založené škole Gurukula v texaském Dallasu. Od té doby pod jeho vedením jeho žáci založili školy pro děti po celých Spojených státech a zbytku světa, s hlavním vzdělávacím střediskem v indickém Vṛndāvanu.

Śrīla Prabhupāda také podnítil vybudování několika rozsáhlých mezinárodních kulturních středisek v Indii. Středisko ve Śrīdhām Māyāpuru v západním Bengálsku je místem k plánovanému duchovnímu městu, což je ambiciózní projekt, který zabere několik dalších let. Ve Vṛndāvanu byl vystavěn chrám Kṛṣṇa-Balarāmy a Mezinárodní dům pro hosty. A také v Bombaji stojí velké kulturní a vzdělávací středisko. Další střediska jsou plánována na tuctu dalších významných míst na indickém subkontinentu.

Nejvýznamnějším příspěvkem Śrīly Prabhupādy jsou však jeho knihy. Jsou vysoce uznávány akademickou obcí pro svou autoritativnost, hloubku a jasnost a užívají se jako běžné učebnice v předmětech mnoha vysokých škol. Jeho spisy byly přeloženy do více než třiceti jazyků. Vydavatelství Bhaktivedanta Book Trust, založené v roce 1972, vydává výhradně díla Jeho Božské Milosti, se tak stalo největším světovým vydavatelem knih na poli indického náboženství a filozofie.

Během dvanácti let i přes svůj pokročilý věk Śrīla Prabhupāda čtrnáctkrát objel zeměkouli na svých přednáškových cestách, které ho zavedly na šest různých kontinentů. Ačkoli byl jeho časový rozvrh velice nabitý, dál pokračoval v plodném psaní. Jeho spisy tvoří úplnou knihovnu védské filozofie, náboženství, literatury a kultury.