Když jsme seděli na dece na pláži v New Jersey, tak se někdy Šríla Prabhupáda během zpívání džapy díval na vlny. Byl velice krásný a klidný, stále pohroužený v Krišnovi, ale přitom opatrně pozoroval i svět okolo Něj. Některé dny byly velké vlny a surfaři byli venku, plavali a surfovali ve vlnách. Šríla Prabhupáda je s velkým zájmem pozoroval, když naskočili na svá prkna a sjeli vlny. Zeptal se nás: “Co je to?” A Gaurasundara a já jsme odpověděli, že je to sport, kterému se říká “surfaření”, kdy na prknech sjíždějí po vodě, jakmile se stáčí vlna. Šríla Prabhupáda to chvíli soustředěně pozoroval a pak se začal smát. Řekl: “Vy tomu říkáte surfaření (angl. surfing), já tomu říkám utrpení (angl. suffering). Oni jednoduše plýtvají svou cennou lidskou formu života na skákání po mořských vlnách. Vůbec nevědí, co se stane potom. Pokud si hodně oblíbí být v oceánu, potom Krišna je velmi laskavý: uspokojí jejich touhu a dá jim těla ryb, takže si mohou užívat skákání v oceánu víc a víc, ale to bude větší utrpení. Takže já jim říkám trpící (angl. sufferers), ne surfaři (angl. surfers)." Uvažoval nad tím a pokračoval ve svém věčném zpívání Hare Krišna, tiše a klidně, s rozbíjejícími se vlnami v pozadí. I dnes, když vidím surfaře sjíždět vlny v Sunset Beach v North Shore, blízko místa, kde žiji, vždy si vzpomenu na poznámky Šríly Prabhupády a na přezdívku, kterou dal Šríla Prabhupáda surfování, a připomínám si jeho laskavost, že přišel mezi nás, hloupé živé bytosti, plýtvající svými životy tímto způsobem, a na jeho soucit k nám, kteří žijí v různých fázích mylných představ. Šrílo Prabhupádo, jste tak laskavý. Pozoroval jste nás v surfařském vědomí, psím vědomí, opičím vědomí, v mnoha různých formách vědomí a milostivě jste nás učil o Krišna vědomí a dal jste nám příležitost sloužit Vám a Krišnovi. Děkuji Vám, Šrílo Prabhupádo!