Koncem října přišly vzrušující zprávy. Svámídží se měl brzy vracet do San Francisca. Jeho zdraví se zlepšilo a jeho cestovní plán byl vytvořen. Gaurasundara a já jsme okamžitě začali plánovat náš výlet do Kalifornie, abychom se s ním potkali. V Montrealu napadl první sníh, takže jsme stejně toužili jet na Západ. Zabalili jsme si našich pár skromných věcí (většinou z našeho uměleckého studia) a nějaké oblečení, pár sárí, která jsem dostala, a jeli jsme autobusem do New York City. Potom jsme našli auto, které nás mělo zavézt na Východní pobřeží. Gargamuni a jeho žena, Karuná-mají, Gaurasundara a já jsme vyrazili na nebezpečnou zimní cestu do San Francisca. Zoufalí z nebezpečí zimní jízdy jsme celou cestu zpívali. V Kolorádu jsme ve vánici sjeli z cesty a vypadalo to, že zpívání nám přineslo velký sněžný pluh, který nás téměř ihned zachránil. Také jsme se hodně zaměřovali na přivítání našeho milovaného Svámídžího, takže se zdálo, že všechny překážky tají jako sníh na slunci naší lásky k němu. Atmosféra byla jednoduchá, přímá a sladká. Když jsme přijeli do San Francisca, pronajali jsme si s Gaurasundarou malý pokoj dva bloky od chrámu ve Frederick Street. Byli jsme tam asi týden nebo dva před Svámídžího příjezdem 14. prosince 1967. Denně se mé modlitby zintenzivňovaly, jak jsem se těšila na jeho příjezd. Pro Svámídžího pobyt ve velkém bytu Džajánandy bylo vše připraveno a náš dobrý přítel Upéndra mu měl vařit. Dychtivě jsem se začala učit Upéndrovy kuchařské techniky. Konečně nastal ten velký den. Svámídží přijížděl. Jeli jsme na letiště v San Franciscu a divoce zpívali. Vzpomínám si, jak jsem vyšla nahoru do vstupní haly a uviděla ho skrz nějaké velké skleněné dveře. Otočil se na nás, dlouze a láskyplně na nás pohleděl a přátelsky zamával. Znamenalo to pro nás všechno. Kírtan se zintenzivnil a po tvářích mi proudily slzy radosti. Cítila jsem se, jako by mi byl navrácen život. Byl to ten nejradostnější den v historii Ameriky: Svámídží se vrátil. Děkuji Vám, Šrílo Prabhupádo, že jste si dělal starosti a vrátil se zpátky k nám. V Indii, ve Vrindávanu, jste měl tak ideální podmínky. Mohl jste zůstat ve svém milovaném Vrindávanu, ale kvůli svému božskému soucitu vůči všem duším jste se rozhodl letět zpátky do Kali-juga měst v Americe, abyste šířil poselství Pána Čaitanji. Jste ten nejpříkladnější kazatel Pána, který má vždy starost o blaho všech živých bytostí a stará se o utrpení všech duší v tomto světě. Nesmíme nikdy zapomenout, že bez Vás bychom jednoduše pokračovali v roztáčení kola samsáry, od krále k žebrákovi, od slona k mravenci. Naše vděčnost se nikdy nesmí ztratit, protože jste nás přišel zachránit. Jsme věčně zadluženi. Nikdo na Západě o Krišnovi neslyšel. Byl jste vyslancem, pionýrem, božským agentem poslaným Pánem Čaitanjou, abyste probudil západní svět ze spánku nevědomosti.