67-10 "Brahmačáriní ášram ještě není založen. Zatím by ses tím neměla trápit. Až bude brahmačáriní ášram ustanoven, pak bys měla uvažovat, že půjdeš. Já přijedu do San Franciska s největší pravděpodobností přímo z Indie. Až tam budu, uvidím, jestli je tvá přítomnost skutečně potřeba. Mezitím můžeš pokračovat v malování jako obvykle a užívat si duchovního života. V písmech je řečeno, že žena je jako oheň a muž je jako hrnec másla. Jakmile se hrnec dostane do kontaktu s ohněm, máslo se v něm rozteče. Ve vaší zemi je neomezené sdružování mužů a žen velmi běžné; a výsledky toho jsou ti známé lépe, než jsem schopen vysvětlit. Sdružování muže a ženy na úrovni hmotného těla je velkou překážkou v duchovním životě, proto jsou potřeba určitá omezení, abychom se vypořádali s tímto problémem, který nás brzdí. V duchovním životě se muž a žena nemohou stýkat, pokud nejsou manželé." (dŠP Džadurání, 26 října 1967)
67-11 "Psal jsi, že máte s manželkou problém, se kterým potřebujete pomoc ode mě. Počínaje tou nejvyšší planetou až po tu nejnižší v hmotném světě, všichni čelí tomuto problému. Spojení manžela a manželky je nezbytné uspokojení sexuální touhy. Hloupí lidé vidí tuto problematickou situaci každý den, ale stejně nejsou natolik inteligentní, aby se jí vyhnuli. Trénink života brahmačárího je tu zejména za tímto účelem a právě proto, aby se student vyhnul těmto problémům, je mu doporučeno nedopřávat si pohlavního života. Pro osobu, která nemá příjem ani velmi dobré zdraví, je velmi těžké uspokojit ženu. Ženy jako kategorie chtějí dostatek prostředků k tomu, aby mohly jíst a zdobit se, a zároveň plné sexuální uspokojení. Jakýkoliv manžel, který nedokáže uspokojit svou ženu těmito třemi věcmi, jmenovitě: dostatkem jídla, dostatkem šatů a ozdob a dostatkem sexuálního uspokojení, se musí setkat s těmito problémy, a jakmile je někdo zaměstnán řešením těchto problémů, je pro něho velmi těžké dělat pokrok ve vědomí Krišny. Pokud je někdo vážný, co se týče úspěchu ohledně vědomí Krišny, měl by se vyhnout společnosti žen tak, jak je to jen možné.
Život v manželství je něco jako licence pro neschopné muže, kteří se nedokáží zříci pohlavního života. Skrze toto prohlášení můžeš chápat svoje skutečné postavení. Nesouhlasím s tvrzením tvé manželky, že New York není vhodný pro obývání lidskými bytostmi. Osoba, která si je skutečně vědomá Krišny, si může pěkně přizpůsobit věci i v pekle. Osoba plně si vědomá Krišny je vždy v transcendentálním postavení a nebojí se žádného místa, které je takzvaně nevhodné pro lidské bydlení. Osoba vědomá si Krišny je vždy spokojená, ať už na Vaikuntě, nebo v pekle.
Její spokojenost netkví v místě, nýbrž v jejím upřímném služebnickém postoji ke Krišnovi. Nemám námitek proti tomu, abyste tvoje manželka a ty odešli do San Franciska a žili tam klidně jako muž a žena a soustředili svou pozornost na vědomí Krišny." (dŠP Gargamunimu, 13. listopadu 1967)
67-12 "Jsem dychtivý vědět o Dámódarovi, co se s ním děje. Pokud má potřebu mít sex, kdo mu to zakazuje? Nezanedbáme ani muže, který vede pohlavní život. Jediná věc, kterou chceme, je, aby pohlavní život byl povolen pouze manželským párům. Tak ho o tom přesvědč." (dŠP Rájarámovi, 21. prosince 1967)
68-01 "Přijal jsem váš dopis z 15. ledna 1968 a věnoval jsem se jeho obsahu, zvláště činnostem máji, pečlivě. Hnutí pro vědomí Krišny je ve skutečnosti vyhlášení války máji. Podmíněné duše, které si chtěly užívat tohoto hmotného světa, jsou okouzleny pohlavními touhami. Pokud se někdo chce dostat pryč z této hmotné existence, musí kontrolovat pohlavní touhu. Celý systém védské civilizace je založen na tomto principu ovládání pohlavní touhy. Byly čtyři životní stavy, brahmačárí, grihastha, vánaprastha a sannjás. Většina životních stavů, jmenovitě brahmačárí, vánaprastha a sannjás, má pohlavní život zakázán. Pouze hospodářům je pohlavní život dovolen. A to je také omezeno. To znamená, že pohlavní život je zcela odsouzen, neboť je to příčina hmotného otroctví. Pohlavní pocity jsou u mladých chlapců a dívek celkem přirozené, ale člověk musí takový pohlavní život zkoumat pomocí rozumu, argumentů a poznání. Máme ženaté chlapce i vdané dívky—pohlavní život není v naší Společnosti zakázán. Pokud Džagatánanda cítí pohlavní nutkání tak neodkladně dokonce už ve věku 16 nebo 17 let, musí se připravit vzít zodpovědnost rodinného života. Když jsem byl v Indii, Gargamuni mi prostě napsal, a já jsem mu rovnou dovolil, že se může oženit. Teď vidím, že chlapec a dívka, Gargamuni a Karunamají, žijí spokojeně.
Pokud Džagatánanda chce tuto pěknou dívku, Lílásukha musí zařídit, aby se s ní oženil. Jak to jinak vyřešit? Za žádných okolností nemohu v naší Společnosti povolit jakýkoliv nesmysl, jako neoprávněný sex. Džagatánanda musí pokořit svoji pohlavní touhu stálým zpíváním Hare Krišna a tím, že se bude modlit ke Krišnovi o pomoc. Pokud ne, musí být připraven se oženit a vzít plnou zodpovědnost. Jako jeho starší bratr ho prosím pouč o mém přání. Ve skutečnosti, sdružování mladých chlapců a dívek je velmi rozvratné pro život brahmačárích, ale v tvé zemi není možné zastavit, aby se mladí chlapci a děvčata míchali. Takže oni musí tyto pohlavní touhy dobrovolně omezit, dokud se neožení. Když budou dostatečně silní ve vědomí Krišny, nerozruší je jakákoliv míra pohlavních tužeb. I když to rozrušuje, přijde to a zase odejde. Krišna je Madana-móhana, okouzlí i samotného Cupida. A Cupido je bůh pohlavní touhy. Pokud tedy někdo chce okouzlit Cupida, místo aby byl Cupidem okouzlen, musí přijmout útočiště u toho, kdo okouzluje Cupida, u Šrí Krišny." (dŠP Brahmánandovi, 21. ledna 1968)
68-10 "Ohledně Floridy: Máme výbornou šanci tam otevřít pobočku, pozvali nás a deset nebo patnáct lidí je připraveno účastnit se našich setkání, takže přemýšlím, že tam pošlu Mahápurušu s nějakým dalším asistentem. Další věc, to je samozřejmě už soukromé, že Hajagríva by mohl být ochoten oženit se s jednou z našich brahmačáriní. Takže od tebe rád uslyším, kterou brahmačáriní můžeš doporučit jako vhodnou pro Hajagrívu. Ve skutečnosti, pokud naši brahmačárí nejsou velmi neoblomní v tom, že zůstanou brahmačárí, každému doporučím, aby se oženil. Protože tyto dívky přicházejí do naší Společnosti, aby zde našly vhodného manžela, takže není nic špatného na tom, když žijí jako manžel a manželka, jako Mukunda, Gurudás a Šjámasundar, oni žijí velmi pěkně. Podobně, jiní jako Murári také žije. Takže to není špatné. Pokud ovšem někdo může žít jako brahmačárí, je to skvělé. Takže mi soukromě navrhni, která dívka by mohla být vhodná pro Hajagrívu." (dŠP Brahmánandovi, 6. října 1968)
68-10 "Ohledně tvého nepřítele, pana Chtíče: Zaznamenal jsem potíže, ale měli bychom si vždycky pamatovat, že Krišna je silnější než jakýkoliv démon, a pan Chtíč ani jeho otec nebo děd, nikdo nemůže nic udělat, pokud přijmeme velice pevně útočiště u Krišny. Nyní, co se týče tvého osobního případu, jsi brahmačárí, kdykoliv se můžeš oženit, a v New Yorku všechna hezká děvčata jsou ve skutečnosti velmi vhodná pro naše studenty, a já podporuji, že všichni naši brahmačárí mohou být velmi zodpovědní a vzít si jednu z těchto dívek. Protože obecně dívky chtějí dobré manžely, dobrý domov, děti, to je jejich přirozený sklon, takže my chceme ukázat také nějaké vzorné hospodáře. Avšak návrh, že manželství vyřeší otázku chtíče, není praktický. Stejně tak manželka by neměla být přijímána jako stroj na uspokojování našeho chtíče. Manželské pouto by mělo být přijímáno jako velmi posvátné. Ten, kdo se žení pro překonání chtíče, se mýlí. Protože chtíč nemůže být uspokojen tím, že si jednoduše dopřejeme smyslového požitku. Přirovnává se to k hašení ohně velkým množstvím benzínu. Na okamžik to může vypadat, že oheň je uhašen, když na něj nalijeme velké množství benzínu, ale benzín sám je tak nebezpečný, že může sám vzplanout. Takže překonání chtíče je jiný proces. Proto je třeba, abys začal uctívat Božstvo. Krišna je Madan-móhan. Tys to už napsal ve svém dopise a je to velmi pěkné, že bys dal raději přednost nasměrování všech svých tužeb ke Krišnovi.
A ptáš se mě, jak je to možné, když jsi překrytý májou a vidíš pouze hmotné podoby. Také jsi napsal, že pokud bys viděl absolutní krásu, která je všepřitažlivá, pak bys nemohl jinak než k ní být přitahován a mohl bys pohrdnout světskou krásou. To je ve skutečnosti lék. Takže můžeš okamžitě začít s arčanou, uctíváním Božstva. Kírtanánanda Mahárádž také začal uctívat Božstva v Novém Vrindávanu, a Pradjumna ví, jak si vede, a podobně v New Yorku je Brahmánanda nyní také zaměstnán uctíváním Božstev, a ten proces je ze začátku trochu náročný, ale jakmile si zvykneš, není to vůbec těžké. Takže kromě návrhu manželství můžeš okamžitě začít s uctíváním Božstva. S tímto dopisem posílám kopii procesu uctívání Božstev sestaveného Brahmánandou, který ti pomůže, a Pradjumna to také zná; takže se spojte a okamžitě začněte uctívat Božstva, jak to dělají Kírtanánanda a Brahmánanda, a jsem si jistý, že tento proces za pomoci tvého pravidelného zpívání zabije pana Chtíče, tím si buď jistý. Samozřejmě, když začneš, jsem ti vždy k službám a dám ti rady a způsoby a prostředky, abys mohl dělat pokrok v uctívání Božstev, ale ten princip můžeš přijmout okamžitě." (dŠP Hajagrívovi, 7. října 1968)
68-11 "Pročítám tvůj dopis. Myslím, že by ses v této souvislosti měl poradit se svými duchovními bratry. Tak nemám námitek, pokud se rozhodneš, že je pro tebe nezbytné oženit se. Doufám, že se vám všem daří dobře. Prosím vyřiď má požehnání všem chlapcům a dívkám." (dŠP Uddhavovi , 6. listopadu 1968)
68-11 "Také chápu, že se nechceš ženit hned teď, ale pokud by ses vůbec měl někdy oženit, měl by ses oženit teď. Protože po třicátém roku života už manželství není tak příjemné. Prakticky dávám různá centra na starosti grihasthům. Pokud se rozhodneš oženit se, je tady mnoho oddaných dívek, a jedna z nich může být velmi pěknou společnicí v tvém duchovním životě. Dáváš přednost svobodě, ale pokud je žena oddaná, je to stejně dobré jako svoboda. Moji žáci grihasthové, jako třeba Šjámasundar, Mukunda a Gurudás se svými manželkami, si vedou velice dobře v Londýně. Podobně Dajánanda a jeho manželka Nandarání si vedou velice dobře zde. Podobně Satsvarúpa a jeho žena Džadurání si vedou velice dobře v Bostonu. Další grihastha, Gaurasundara, odešel na Havaj, a jeho žena tam také může jít, a on bude organizovat oblast Tichomoří." (dŠP Hajagrívovi, 8. listopadu 1968)
68-12 "Také jsem si všiml, že píšeš o tom, že máš trable se sexuálním rozrušením. Proč se tedy neoženíš? Buď se staneš grihasthou, a nebo jakou máš jinou možnost? Buď se trénuj a modli se ke Krišnovi a pros Ho, abys mohl zůstat brahmačárí, a nebo se ožeň." (dŠP Upéndrovi 2. prosince 1968)
68-12 "Ve svém dopise jsi to napsal jasně, že máš určité potíže se sexuální touhou, a žádal jsi mě o vedení, abych tě poučil, jak nakládat s tímto problémem hmotného těla. Ze všeho nejdřív, myslím, že bys měl vědět, že takové problémy nejsou nijak zvlášť nepřirozené, protože v těle je podmíněná duše velice náchylná k selhání.
Zároveň si ale musíme pamatovat, že takové selhání nás neodradí od nejdůležitější mise našeho života, stát se plně vědomými si Krišny. Pokud tedy došlo k nějakému poklesnutí, měl bys toho litovat. Zároveň to však není tak vážné a není to trvalá diskvalifikace. Musíš se však snažit vyvarovat se takovýchto umělých věcí a přijmout úplné útočiště u lotosových nohou Krišny. Myslím, že manželství je jediné řešení, aby ses toho vyvaroval. Každý má pochopitelně nějaké ošklivé návyky, pokud se ale držíš vědomí Krišny, zpíváš hlasitě svá předepsaná kola a staráš se o Božstva, zachrání tě to.
Buď tady neustále vážně zaměstnán ve službě Krišnovi a modli se k Němu, aby ti pomohl s tvými slabostmi. Myslím ale, že nemáš jinou možnost než se oženit. Pokud budeš ženatý, můžeš dále vykonávat všechny prvky uctívání a s větším klidem v mysli, takže takové řešení sporu s dvojnásobným úsilím pěkně sloužit Krišnovi a těšit Ho, tyto věci ti pomohou. Celou dobu tě znám jako velice dobrého a upřímného chlapce, takže musíš zvážit tyto body s maximální vážností a jednat podle nich. Doufám, že v této věci od tebe brzy zase uslyším. P.S. Je to mé otevřené doporučení pro každého, kdo je rozrušen sexem, že musí přijmout zodpovědnost rodinného života." (dŠP Upéndrovi, 9. prosince 1968)
68-12 "Z tvého dopisu jsem porozuměl, že velmi toužíš stát se hospodářem. To je dobře. Potřebujeme mnoho hospodářů, abychom dali příklad ostatním, jak můžeme ve vědomí Krišny žít klidně a rozumně dokonce i v rodinném životě. Také potřebujeme hodně dětí vědomých si Krišny, abychom ukázali, jak krásně se může dítě vyvíjet, když následuje principy vědomí Boha. Takže tvé rozhodnutí je správné, ale v současné době máme mnoho dívek, které jsou příliš mladé nebo zadané, nebo jsou příliš staré.
Je tu také několik pěkných dívek, které jsou volné, konkrétně je to Tulasí déví a Anurádhá déví, ale obě mají malé děti a myslím, že Tulasí déví je o trochu starší než ty. Pokud tedy chceš, můžeme se zeptat těchto dívek, jestli se nyní chtějí vdávat. Jinak můžeš čekat na vhodnou dívku, o které nevím nebo která se brzy objeví, a jakmile se objeví, uděláme potřebné kroky v tomto smyslu. Také plánujeme školu pro naše děti vědomé si Krišny a já jsem pochopil, že Satjabhámá déví má učitelskou kvalifikaci. Tu školu bychom mohli založit v Novém Vrindávanu nebo v Los Angeles, tak se jí prosím tě zeptej, jestli by mi mohla dát vědět, jakou učitelskou kvalifikaci má a co si o tomto nápadu myslí. Prosím předej má požehnání všem oddaným tam u vás, zvláště pak Paramánandovi, Dajala Nitáiovi a Satjabhámě, od kterých jsem už nějakou dobu nedostal zprávu. Doufám, že vás tento dopis zastihne v dobrém zdraví. " (dŠP Krišnovi dásovi, 11. prosince 1968)
68-12 "Z tvého dopisu jsem porozuměl, že velmi toužíš stát se hospodářem. To je dobře. Potřebujeme mnoho hospodářů, abychom dali příklad ostatním, jak můžeme ve vědomí Krišny žít klidně a rozumně dokonce i v rodinném životě. Také potřebujeme hodně dětí vědomých si Krišny, abychom ukázali, jak krásně se může dítě vyvíjet, když následuje principy vědomí Boha.” (dŠP Nandakišórovi, 11. prosince 1968)
68-12 "Ohledně tvých myšlenek na ženění myslím, že v současné době by ses takových nápadů měl vzdát. Manželství není tak důležité. Tvůj věk není tak zralý, že by svatba byla zapotřebí. Pokus se zůstat brahmačárí, to je důležité. V budoucnu bude hodně volných dívek, takže nebude problém, abychom ti našli manželku, po které toužíš. Pokud chceš zůstat brahmačárí tak dlouho, jak je to jen možné. Pokud bys po tom měl stále toužit, tak můžeš napsat Brahmánandovi do New Yorku, protože v červnu by tam mělo být několik dívek, které ukončí školu a budou se moct vdávat." (dŠP Nandovi Kišórovi, 29. prosince 1968)
69-01 "S velkým potěšením jsem četl, jak píšeš, že oba dva, ty i Himavatí, postrádáte spánek a chodíte spát pozdě. Díky požehnání ona je nejen krásná zvnějšku, ale je také krásná uvnitř. Jak jinak by potom mohla říct, že ty sice můžeš mít licenci pro uspokojování smyslů, ale co s tou licencí budeš dělat? Být brahmačárí je dobré pro život v celibátu, ale ten, kdo může žít v celibátu v přítomnosti krásné a úslužné ženy, je víc než brahmačárí. Samozřejmě pokud někdo zůstane pouze s jednou ženou, tak se mu též říká brahmačárí. Půjdete skvělým příkladem, pokud se oba shodnete na tom, že už se více nebudete věnovat smyslovému požitku a přitom zůstanete dohromady jako manžel a manželka. Nicméně to je možné, pouze pokud oba dva budete upevnění v činnostech vědomí Krišny. Děkuji vám mnohokrát za vaši upřímnou snahu vykonávat tuto činnost." (dŠP Hansadútovi, 12. ledna 1969)
69-02 "Co se týče toho, že jsi příležitostně rozrušování májou, odpověď je velice jednoduchá. Člověk musí buď striktně ovládat svoje smysly, nebo se musí oženit. Pokud je někdo dostatečně silný ve svém vědomí Krišny, pak není důvod, aby se stal grihasthou. Jestliže je ale stále rozrušován pohlavní touhou, potom manželství je jediná další možnost. Dokud je ale člověk brahmačárí, tak si musí dát pozor , aby následoval všechna pravidla a usměrnění velmi striktně. V duchovním životě není v tomto ohledu místo pro podvádění. Čaitanja Maháprabhu nikdy nekritizoval hospodáře za to, že vedou pohlavní život za účelem plození dětí. Když ale došlo na mladšího Haridáse, který se představoval jako sannjásí, ale stále se zabýval chtivými myšlenkami, Pán Čaitanja to netoleroval a mladší Haridás byl vypovězen ze společnosti Pána. Takže je velice důležité, abychom zůstali velice pevní v našem slibu celibátu, a nebo, pokud je toto příliš těžké, pak život hospodáře je další uspokojivé řešení." (dŠP Hrišíkéšovi, 8. února 1969)
69-04 "Jsem velice rád, že přemýšlíš o ženění. Proč si nevezmeš jednu z dívek vědomých si Krišny? Myslím, že místo toho, abys jezdil do Indie, měl by sis najít nějakou dívku vědomou si Krišny buď z Ameriky, nebo z Kanady. Máme mnoho pěkných dívek ve vědomí Krišny a taková ti pomůže dělat další pokrok. Jsi už zvyklý na klima v této části světa a máš pěknou práci. Proto bych ti doporučil, aby ses oženil tady. Pán Rámačandra jednou řekl, že manželku můžeme najít v každé zemi: deṣe deṣe kalatrāni — “deṣe deṣe” znamená “v každé zemi” a “kalatrāni” znamená “manželky”. Takže všichni kšatrijové se ženili v jiných zemích. Samozřejmě se neočekává, že bys měl mnoho žen v různých zemích, ale když budeš mít jednu ženu v jedné zemi, tak to nevadí. Ale já ti doporučuji, aby ses oženil s jednou Krišny si vědomou dívkou z naší skupiny. Potom budeš šťastný. " (dŠP Gópálovi Krišnovi, 30. dubna 1969)
69-05 "Zmínil ses, že bys měl zájem oženit se, a jestliže přemýšlíš o tom, že by ses měl oženit, tak není pochyb, že bys neměl žít uměle jako brahmačárí." (dŠP Šivánandovi, 8. května 1969)
69-06 "Chápu, že je tvá mysl rozrušená. Proč by ses ale měl udržovat v takovém nepřirozeném rozrušení? Můžeš se stát hospodářem. To není zakázáno. Máme zde mnoho příkladů hospodářů a podobně se i ty můžeš stát hospodářem. Náš princip je přidat se k rodině Krišny. Ve světě Vaikunthy je mnoho oddaných, kteří mají manželku. Ale jsou tak pohroužení ve vědomí Krišny, že úplně zapomněli na myšlenku pohlavního života. V každém případě, než být rozrušen v mysli, je lepší stát se ženatým mužem a s klidnou myslí se věnovat vědomí Krišny. To je můj verdikt a od samotného začátku našeho hnutí jsem povzbuzoval mnoho svých žáků, aby se oženili. Takže já nevidím žádné překážky, můžeš udělat, co je třeba." (dŠP Madhudvišovi, 3. června 1969)
69-06 "Velice rád slyším o činnostech Sačísuty. On je velmi inteligentní a vážný oddaný, ale kvůli svým zvykům z minula je trochu nestálý. Já myslím, že pokud by se našla vhodná dívka, tak můžeš domluvit, aby se oženil, a on se pak ustálí. Má různé schopnosti a může našemu hnutí velmi pomoci, je však trochu neklidný, tak mu pomoz, aby zvážněl a našel si manželku mezi našimi dívkami vědomými si Krišny. Vyřiď mu prosím mé díky, jelikož se mu v Buffalu velice daří." (dŠP Rúpánugovi, 16. června 1969)
69-06 "Z tvého vyjádření to vypadá, že nepředpokládáš, že bys pro časopis Zpátky k Bohu pracoval po čísle 29, protože to má teď v rukou Brahmánanda. Nechápu, jak to myslíš. Všechno je to Krišnův byznys. To není můj byznys, ani Brahmánandův byznys, ani Hajagrívův, je to byznys Krišny. A my Mu chceme sloužit nejlépe, jak to jde. Chtěl jsem ušetřit měsíční výdaje 600 dolarů na nějaké jiné záležitosti. Ale to neznamená, že přestaneš pracovat jako jeden z editorů Zpátky k Bohu. Říkáš, že většinu času budeš zaměstnán vyděláváním peněz. To ale neznamená, že přestaneš se svou službou Krišnovi. Modlíš se o Krišnovo požehnání, abys mi mohl lépe sloužit. Ale když Krišna mluví skrze mě, tak se zdráháš ta slova přijmout. Nevím, proč bys vlastně měl vůbec pracovat, když chceš zůstat brahmačárí.
Se mnou je to ideální brahmačárí. Pracuje ve dne v noci se mnou. Proč se nestaneš také takovým brahmačárím jako on a nepřijdeš sem? Ten, kdo je hospodářem, musí pracovat, protože se musí starat o svoji ženu a děti. Proč by se měl ale brahmačárí trápit s prací jenom proto, aby uspokojil své břicho? Pokud jde o uspokojování břicha, to už zařídil Krišna. Krišna dodává jídlo ptákům a zvířatům, tak proč by ho neměl zařídit také pro brahmačárího? Jídlo není problém. Já ti tedy doporučuji, aby ses buďto stal řádným hospodářem a dával 50% svého výdělku Krišnovi, 25% rodině a 25% na úspory, nebo striktně následoval principy života brahmačárího. Brahmačárí nemá dělat nic jiného kromě své služby duchovnímu mistrovi. To je pokyn Bhágavaty. Předpokládá se, že brahmačárí jedná jako oddaný služebník svého duchovního mistra, a cokoliv získá, stane se majetkem duchovního mistra, nikoliv toho brahmačárího. To je skutečný život brahmačárího. Pokud brahmačárí vydělává peníze pro svůj smyslový požitek, potom to není život brahmačárího. Je lepší, když se člověk stane hospodářem a žije poklidně. Pokud jde o práci, té máš u mě víc než dostatek. Máš dobré kvalifikace pro editování literárního díla a v tomto ohledu pro tebe máme dostatek zaměstnání.
Dříve jsi velice dychtil přestěhovat se z New Yorku do Los Angeles s ohledem na svoje zdraví. Teď, když říkám, že můžeš přijít, je tu pro tebe pěkný pokoj a práce ve dne v noci, tak nevím, proč nepřicházíš. Ale stejně tě žádám, aby ses vzdal jakéhokoliv jiného zaměstnání, přišel sem a plně se zaměstnal v editorské práci.
Co se jídla týče, nemyslím si, že o něj bude nouze. Myslím, že toto je nejlepší doporučení, jaké ti mohu dát, a že bys měl přijet okamžitě. Říkáš, že tvoje mysl naneštěstí tu a tam odbíhá. To je to, co mysl běžně dělá, ale když svoji mysl jednoduše upevníš a upřeš ji na lotosové nohy Krišny, tak tě ta darebná mysl už nemůže dále rozrušovat. Můj Guru Mahárádž říkával, že člověk by měl ráno brzy vstát a potom hned stokrát nakopnout mysl svou botou. A potom, když jde spát, měl by vzít násadu od koštěte a tu mysl zase stokrát praštit. Mysl je tak neklidná, že může být zkrocená pouze procesem, který doporučil Bhaktisiddhánta Sarasvatí Thákura. Takže bys měl vyzkoušet tento proces a zastavit mysl, aby přestala tu a tam utíkat. Pokud budeš následovat proces, který dal Bhaktisiddhánta Sarasvatí, on ti přirozeně pomůže kontrolovat mysl a dá ti veškerá svá požehnání.
Děkuji ti za tvé ocenění, že mě přijímáš na nadlidské úrovni. To tě přiměje věřit v Boha atd. Pokud jsi tedy o této skutečnosti přesvědčen, potom tě žádám, abys okamžitě přijel. Pokud tedy souhlasíš, že přijedeš, mohl bys přivézt nějaké věci. Seznam ti pošlu, jakmile od tebe obdržím příznivou odpověď. Nechť ti Krišna požehná dobrým rozumem a já doufám, že to určitě udělá." (dŠP Rájarámovi, 29. června, 1969)
69-07 “Ohledně tvé otázky týkající se manželství, věci se mají tak, že já jsem sannjásí a nezajímám se o rodinný život. Ale protože chci vidět své žáky velice šťastné ve vědomí Krišny, žádám ty, kteří cítí nějaké sexuální rozrušení, aby se oženili. Další princip je takový, že ti, kteří jsou brahmačárí, by měli obětovat celý svůj příjem a všechno, co získají, ve prospěch hnutí pro vědomí Krišny, zatímco ti, kteří žijí v manželství, by měli pracovat a vydělávat tolik peněz, kolik je možné, a alespoň 50% by měli věnovat hnutí pro vědomí Krišny. My tedy nemáme žádné námitky proti tomu, aby ses oženil, ale je na tobě, abys zvážil, jestli budeš tvrdě pracovat a vydělávat peníze jak pro Krišnu, tak pro svou rodinu. Nemůžeš se oženit, a zároveň nevydělávat peníze. Samozřejmě, pokud budeš kázat a šířit sankírtanové hnutí a budeš spokojen pouze s malým příjmem, to je také hezké. Myslím, že tvůj duchovní bratr Rúpánuga je ideální hospodář a ty by ses měl snažit následovat ho." (dŠP Sačísutovi, 5. července 1969)
69-07 "Co se týče lidských slabostí, můžeme je regulovat tak, že všechno spojíme s vědomím Krišny. Náš Krišna je velká rodinná osobnost, Krišna není poustevník. A naší snahou je, abychom vstoupili do Krišnovy rodiny a abychom se s Ním osobně sdružovali.
V duchovním životě jsou také muži a ženy. Jsou všichni krásní a přitažliví, ale všichni jsou tak pohroužení v myšlenkách na Krišnu, že v duchovním světě není žádný pohlavní život. To znamená, že vědomí Krišny je tak vznešené a šťastné, že překonává i potěšení z pohlavního života. Protože v hmotném světě nejsou informace o vědomí Krišny, pohlavní život je přijímán jako situace nejvyššího možného štěstí. Každopádně v našem hnutí je zakázán nezákonný sex, nikoli pohlavní život samotný. Ve vědomí Krišny je mnoho proslulých hospodářů. Takže oženit se a stát se vzorným hospodářem je ideální život ve vědomí Krišny. Pokud tedy dívka, která si tě chce vzít, přijme vědomí Krišny a jak si myslím, ty už jsi ve vědomí Krišny, bude to hezká kombinace, když budete žít pod správným vedením. Jsem velmi potěšen, že si přeješ žít pod mým vedením, a pokud budeš skutečně následovat, tak tě můžu pěkně vést dokonce i v tvém rodinném životě." (dŠP Jamesovi Doodymu, 10. července 1969)
69-09 "Jsem rád, že se ti ve Philadelphii v chrámu daří. Subala mi psal, že mu velice pěkně pomáháš. Co se týče Róhiní déví, tak se tak se tím už netrap. Možná Krišna chce, abys zůstal brahmačárí. Ty ses nechtěl ženit, ale ona naléhala a teď si ji odvedl její otec. Můžeš to tedy vzít jako Krišnovo přání. Pokud se rozhodneš zůstat brahmačárí, tak tě mohu zavolat zpátky, abys mi osobně asistoval, až se vrátím do Států. Jsem velice potěšen tvojí službou. Nechť ti Krišna žehná víc a víc." (dŠP Šrídhámovi, 22. září 1969)
69-11 "Vědomí Krišny není omezeno na žádný okruh lidí. Brahmačárí, grihastha nebo sannjásí, každý může kultivovat vědomí Krišny. Jsou zde tato stádia postupného rozvíjení kontroly silných smyslů v hmotném prostředí. Ale kterýkoliv životní řád vhodný pro danou osobu, aby v něm mohla příznivě rozvíjet své vědomí Krišny, je ta nejlepší pozice, jakou lze zaujmout. Obecně řečeno, když může někdo zůstat brahmačárí, je to velmi jednoduché a on může jako brahmačárí vzít přímo sannjás. Ale je věk Kali a Bhaktivinód Thákur doporučuje, že je lepší rozvíjet vědomí Krišny jako hospodář." (dŠP Mandalí Bhadrovi, 2. listopadu1969)
69-11 "Ohledně tvého manželství, můj otevřený názor je, že když může kdokoliv zůstat brahmačárí celou dobu bez toho, aby byl rozrušován pohlavní touhou, a nebo když takové nutkání dokáže tolerovat, pak pro něj není potřeba, aby se ženil a přijímal nějaké další zodpovědnosti navíc. Ale pokud je něčí mysl rozrušená, musí se oženit. Proto by se každý měl sám rozhodnout, zda by se měl oženit, a nebo ne. Nicméně je pravdou, že pokud je někdo zcela zaměstnán ve službě Krišnovi, toto pohlavní nutkání ho příliš nerozrušuje. Tys ale musel jít pracovat ven s karmími a různými druhy lidí. Za těchto podmínek by bylo hezké, kdybys měl nějakou dobrou ženu, která by ti pomáhala. Další potíž je, že v moderní civilizaci má každý náladu nezávislosti. Dívky už nejsou moc pokorné ani poslušné ke svým manželům. Takže musíš být připraven snášet u své budoucí ženy podobné rozmary.
Podle naší velké civilizace nejsou rozepře mezi manželem a manželkou brány příliš vážně, avšak moderní doba povoluje rozvod, dokonce když si to přeje pouze manžel nebo pouze manželka. Tyto věci nejsou dobré. Pokud se ale oženíš, zcela jistě nastane nějaká rozepře nebo nedorozumění mezi manželem a manželkou, takže zvaž všechny tyto body a můžeš se sám rozhodnout. Ale pokud se oženíš, tak já proti tomu nebudu mít námitky, neboť jsem již oženil mnoho chlapců a dívek a oni žijí velmi poklidně. Pokud se oženíš s kanadskou dívkou, staneš se okamžitě občanem bez toho, abys musel čekat. Takový je aspoň zákon tady v USA, nevím, jak je to v Kanadě." (dŠP Gópálovi Krišnovi, 26. listopadu 1969)
70-01 "Co se týče tvé svatby, máš mé svolení. Nevím ale, jaké to má právní důsledky. Kromě toho, ta dívka také ještě není zasvěcená, ale pokud velmi oddaně pracuje v chrámu, tak nevidím překážky, abyste se spolu vzali, a ona může dostat zasvěcení později.” (dŠP Raktakovi, 9. ledna 1970)
70-02 "Mé otevřené doporučení je, že pokud někdo může zůstat brahmačárí, je to velice pěkné, nepotřebujeme však umělé brahmačárí. V Bhagavad-gítě se říká, že ten, kdo navenek předvádí sebeovládání, ale uvnitř myslí na smyslový požitek, je zavržen jako mithjačara, což znamená, ten, kdo něco předstírá. Ne, nechceme spousty takových, kteří falešně předstírají, ale chceme jedinou upřímnou duši. Není na tom nic špatného, přijmout manželku a žít bez rozrušení mysli a takto upřímně dělat pokrok ve vědomí Krišny." (dŠP Lalita Kumárovi, 2. února 1970)
70-03 "Oženit se, nebo neoženit, to není náš problém. Pokud shledáme, že díky tomu, když se ožení, bude člověk schopen lépe sloužit, než když se neožení, pak se musí oženit — to je náš princip. Když tedy myslíš, že přijetí Džjótirmají
jako tvé manželky tě učiní šťastným a povzbudí tě to v plnění tvých povinností ve vědomí Krišny, potom máš mé svolení a udělej to. Vím, že všem mým duchovním dětem se dobře daří jako grihasthům, a také doufám, že i tobě se bude dařit lépe, až se oženíš." (dŠP Tamálovi Krišnovi, 4. března 1970)
70-03 "Nemyslím si, že tě Hansadúta tlačí do ženění. Manželství je taková koncese pro osobu, která nedokáže ovládat svoji pohlavní touhu. Samozřejmě je to těžké pro chlapce v této zemi, protože jim je dána volnost v zaplétání se s děvčaty. Za těchto podmínek je mým otevřeným pokynem pro všechny, že se každý může oženit, aniž by zaujímal nějakou umělou pozici. Pokud je však někdo schopen zůstat brahmačárí, tak by ho nikdo neměl přemlouvat do ženění. Ale ve zralém věku, řekněme 50 let, by se měl každý od manželky odloučit. Manželství neznamená, že by člověk měl pokračovat v životě s manželkou po celý život. V určitém stádiu, řekněme 20 až 25 let, může člověk přijmout manželku, žít s ní maximálně do věku 50 let a potom už by tam neměl být žádný sexuální vztah — striktně. A ve zralém stáří, řekněme od 65 do 70 let, musí každý přijmout odříkavý řád, sannjás, když ne zvnějšku, tak alespoň jednoznačně svým jednáním. Naši studenti, ať už brahmačárí anebo grihasthové, jsou trénováni v neustálém zaměstnání se službou ve vědomí Krišny bez vlastních osobních zájmů. To je dokonalý řád, sannjás. Pokud je tedy každý trénován jednat tímto způsobem, pak jsme všichni za všech okolností sannjásí. Je vysvětleno v Bhagavad-gítě, že pokud osoba netouží po výsledcích činností, ale pouze jedná z povinnosti pro Krišnu, potom je to skutečný sannjásí a jógí. Ať už tedy přijmeme kterýkoliv životní stav, princip práce pro Krišnu jako povinnost, aniž bychom byli přitahování k výsledkům — to bychom měli následovat.” (dŠP Trivikramovi, 7.března 1970)
70-04 "Dívat se na ženy není překážka v duchovním pokroku, ale dívat se na ženy s vidinou smyslového požitku je škodlivé. Skutečnost je taková, že připoutanost k smyslovému požitku není pro duchovní pokrok vůbec příznivá. V této zemi je velice snadné zaplést se s ženami a někdy je naše mysl rozrušená. Proto musíme udělat určitá opatření a nejlepším opatřením je vychovávat sám sebe ve vědomí Krišny. Pán Čaitanja řekl, že Jeho mysl rozruší už jen pohled na dřevěnou figurku. Pokud je mysl rozrušená při pohledu na ženy, je to docela přirozené. Když uvážíme, co řekl Pán Čaitanja, že Jeho mysl je rozrušená už při pohledu na pouhou dřevěnou figurku, co potom říci o nás, když vidíme skutečné ženy. Ve skutečnosti se tedy musíme ovládat tak, že budeme dělat pokrok ve vědomí Krišny. Když se to však pro nás stane příliš těžkým, tak je třeba se oženit a tak kontrolovat pohlavní rozrušení a poklidně vykonávat vědomí Krišny.
Když se však někdo může vyhnout pohlavnímu životu a jeho připoutanost je obrácená k vědomí Krišny, jeho pozice je velmi chvályhodná. Není tedy třeba stát se pokrytcem, je lépe se oženit a žít v klidu." (dŠP Džajapatákovi, 17. dubna 1970)
71-02 "Píšeš, že jsi příliš pohroužený ve svých myšlenkách o pohlavním životě. Pokud je tomu tak, pak by ses měl nejspíš oženit. Ve vědomí Krišny nepotlačujeme uměle žádné touhy. Naše filozofie je, že všechno se dá použít ve službě Krišnovi. Můj Guru Mahárádž dělal sannjásí, aby šli ven, kázali a rozšiřovali toto hnutí. Já vytvářím manželské páry hospodářů a jim se tak pěkně daří šířit poselství Pána Čaitanji. Pokud k tomu tedy inklinuješ a můžeš najít vhodnou dívku, pak máš mé svolení, aby ses oženil." (dŠP Mínakétanovi, 24. února 1971)
71-03 "Ano, pokud to Karandhara doporučil, tak se oba, ty i Nárada Muni dása, můžete oženit, nemám proti tomu námitek. Musíte se ale ujistit, že můžete naplnit všechny zodpovědnosti života hospodáře, pak bude všechno v pořádku." (dŠP Šukadévovi, 25. března 1971)
71-07 "Pokud se tedy má Rádháballabha oženit, musíš s ním nejdřív probrat, že tato záležitost manželství není fraška, ale musí to být bráno velmi vážně. Rozvod nepřichází v úvahu, a jestliže slíbí, že svou ženu neopustí, tak má mé svolení k sňatku, jinak ne. Mnoho párů bylo nedávno odneseno proudem do vod máji, a to je velmi deprimující. Jestliže tedy bude souhlasit s těmito body, potom můžete uspořádat svatbu s mým požehnáním." (dŠP Hridajánandovi, 5. července 1971)
71-07 "Dva sňatky, které jsi doporučil, mohou být uzavřeny, ale pouze až si s dotyčnými oddanými někdo dostatečně promluví. Záležitost manželství by neměla být brána jako nějaká fraška, jelikož je to velice vážná záležitost. Mnoho manželských párů bylo nedávno odneseno pryč vlnami vlivu máji. Je těžké se proti tomu pojistit, ale stejně oddaní musí pochopit zodpovědnost života hospodáře. A vůbec nepřipadá v úvahu rozchod. Už se to stalo tolikrát a velmi mě to zarmoutilo. Pokud tedy slíbí, že se nerozejdou za žádných okolností, ale budou pěkně spolupracovat ve službě Pánu, pak mají mé svolení k sňatku a moje požehnání taktéž. Jinak ne." (dŠP Bhagavánovi dásovi, 7. července 1971)
71-07 "Co se týče vašeho manželství, nemám námitek, ale musíte souhlasit, že se nikdy nerozejdete a že budete spolupracovat celý svůj život ve vědomí Krišny. Tento svatební obřad je vážná záležitost a nesmí být brán na lehkou váhu. Musíte zůstat silní ve službě Krišnovi a potom život hospodářů bude velmi hezký; jinak být odnesen proudem vlivu máji je smutná věc. Zůstaňte tedy silní ve službě Krišnovi tím, že budete zpívat svých 16 kol na růženci bez selhání, číst naši literaturu, chodit na ulici na sankírtan atd. Tímto způsobem buďte plně zaměstnaní ve službě Krišnovi a budete šťastní v tomto životě a na konci půjdete zpátky domů, zpátky k Bohu." (dŠP Batu Gópálovi, 8. července 1971)
71-08 "Nemám námitek proti tomu, abyste se vzali, pokud budete souhlasit s několika body. Nejdřív ze všeho musíte slíbit, že se nerozejdete za žádných okolností. Toto manželství je vážná záležitost a nesmí být bráno na lehkou váhu. Rozchod nepřipadá v manželství ve vědomí Krišny v úvahu. Proto žádám ty, kteří se chtějí oženit, aby podepsali papír, kde slíbí, že se nerozejdou. Můžete se v tomto ohledu poradit s Karandharem prabhuem a on by měl navrhnout dokument způsobem, jakým to Rúpánuga udělal v New Yorku. Potom, když budete cítit, že zvládnete zodpovědnosti života grihasthy, může být proveden obřad okamžitě a s mým požehnáním." (dŠP Madhukanthovi, 8. října 1971)
71-09 "Nemám námitek proti tomu, aby ses oženil, pokud se tak děje s Karandharovým souhlasem. Zdá se, že tato Lílášakti je velmi dobrý kazatel. Takže si navzájem pomáhejte stát se lepšími a lepšími kazateli tohoto hnutí pro vědomí Krišny. Nesejděte z cesty. Rozchod je zcela a vždy zakázán. Myslete na Krišnu a buďte šťastní." (dŠP Madhučarovi, 25. září 1971)
72-01 "Pokud ty a tvoje žena chcete mít děti a vychovávat je ve vědomí Krišny a pokud jste připraveni vzít plnou zodpovědnost za jejich vysvobození ze spárů zrození a smrti, potom nemám námitek. Dovolil jsem svým žákům uzavírat sňatky jako licenci pro vedení života hospodáře, protože vy, američtí chlapci a dívky, jste zvyklí volně se sdružovat jeden s druhým. Co můžu dělat? Ale život brahmačárího v celibátu je lepší, protože pokud semeno zůstane v těle, vyživuje mozek a zlepšuje paměť, a pokud je paměť dobrá, naše vědomí Krišny se stane dokonalým: naslouchání, opěvování, vzpomínání — to je ten proces." (dŠP Šrí Góvindovi dásovi, 20. ledna 1972)
72-02 "Dostal jsem tvůj dopis ze 14. a 24. ledna 1972 a tvůj telegram, ve kterém žádáš, aby ses mohl oženit. Nemám proti tomu námitek a máš má požehnání. Ve skutečnosti většina mých nejlepších manažerů jsou grihasthové, protože mají přirozený sklon organizovat. Pokud je to s tebou stejné a jestli si myslíš, že ty a tvoje žena můžete společně otevřít velice pěkné centrum v Jakartě a společně hezky sloužit Krišnovi a jestliže ostatní tví duchovní bratři to doporučují, tak proč se s tou dívkou neoženit. Ale jednak budeš od teď plně zodpovědný za její ochranu a za to, že ji budeš dávat vědomí Krišny, a také se nikdy nerozejdete. To jsou naše podmínky. Pokud tedy chceš následovat tyto podmínky, tak nemám námitek." (dŠP Amóghovi, 15. února 1972)
72-02 "Máme tu tento brahmačárí systém, pokud ale někdo není natolik silný, je mu dovoleno, aby se oženil, ale musí očekávat, že následky budou vždy nepříjemné. Všude vidím lidi, manžela a manželku s rodinou, a všichni trpí, ale stejně pokračují a vytváří víc. Sex znamená problémy. Člověk by se proto měl stát dhírou a nebýt přitahován pohlavním životem. Od teď, pokud se někdo bude chtít oženit, bude muset mít nějaký příjem zvenčí a žít mimo chrám. Musí o tom vědět předem a být připraven nést toto břemeno. Ať se ožení na své vlastní nebezpečí. Už to nemohu dále schvalovat. Můj Guru Mahárádž to nikdy nedovolil, ale když jsem přišel do vaší země, byly zvláštní okolnosti. Takže jsem dal tuto koncesi. Ale už k tomu moc netíhnu. Takže k tomu svolení nedám. Můžou se ale oženit na své vlastní nebezpečí a vědět, že takový aranžmán bude vždy obtížný." (dŠP Haršarání, 28. února 1972)
72-02 "Jsem velice znechucen tou růžovou záležitostí s manželstvím, protože skoro každý den dostávám nějaké stížnosti od manžela nebo manželky, a to prakticky není moje záležitost jako mnicha být manželským poradcem. Takže od teď já už neschvaluji žádná manželství a ti, kteří se chtějí oženit, musí vědět předem a být připraveni, aby měli nějaký příjem zvenčí, aby podporovali manželku a domov odděleně od chrámu. V chrámu budou manžel a manželka žít odděleně, protože jaký význam má potom duchovní společnost, jako je ta naše? Vytvořil jsem tuto koncesi, ale jak můžu povzbuzovat něco, co, jak se ukázalo, způsobuje tolik těžkostí?" (dŠP Kírtirádžovi, 28. února 1972)
72-07 "Tvůj manžel odešel zpět do Londýna, neboť ho přemohlo odloučení od rodiny. Není tedy důvod žít odděleně. Oba dva, manžel a manželka, žijte spolu a vykonávejte co nejlépe službu Pánu. Nikdy jsme nikoho neodrazovali od rodinného života. Oba dva jste inteligentní a můžete si to naplánovat. Upravte svou situaci tak, abyste mohli sloužit Pánu s ještě větším nadšením. To je moje přání." (dŠP Nandarání, 8. července 1972)
72-11 "V naší ve vědě o životě je přikázáno, aby společnost byla organizována takovým způsobem, že bude ochraňovat ženy, děti, staré lidi a krávy, protože oni jsou fakticky nevinní. Takže děti mají rodiče, starší osoby mají dospělé děti, aby je chránily, a žena musí mít manžela. A je doporučeno, že by se měli vzít v co nejmladším věku, protože potom žena zůstane vždy počestnou a oddanou svému manželovi. V takto raném věku, už od první noci, ona na něho nikdy nemůže zapomenout ani na chvíli, neboť je ještě dítě a není zkažená. Proto se z ní stane dokonalá počestná manželka. V těch dobách byla manželka tak oddaná manželovi, že dobrovolně zemřela v ohni jeho kremace, neschopná žít bez něho. Já sám jsem byl velmi mladý, když jsem se oženil, a ženě bylo teprve 11. V manželství, tak jak v něj věříme, nepřichází v úvahu rozchod a ani tvá dcera se nikdy nerozejde s tím chlapcem, to je jejich slib. Je to spíš tak, že když lidi trochu povyrostou, když mají trochu nezávislosti a svoje vlastní způsoby, jak dělají věci, tak když se ožení, to je to dobré, mají často problém se přizpůsobit stejně tak, jako je obtížnější ohnout bambus, když už je žlutý. Takže já tě ujišťuji, že se nemáš čeho bát, když si tvoje dcera vzala takového hezkého chlapce." (dŠP Mr. Loymu, 7. listopadu 1972)
72-12 "Všiml jsem si, že žádáš o přijetí životního řádu sannjás. Bude to ovšem obtížné, když máš manželku. Pokud má nějaký oddaný manželku, nebude to příliš populární politika, aby snadno dostal sannjás. A jestli tvoje žena chce mnoho dětí, to je jediný důvod, proč se ženy vdávají, mít možnost pro pohlavní život. Proč by jinak měly přijímat všechny ty obtíže spojené životem v manželství? Teď jsi tedy ženatý muž a to rozhodnutí jsi učinil ty. Je to velká zodpovědnost a nemělo by se to stát lehkou záležitostí, jak si každý může myslet. ‘Ó, ožením se, a když se mi má žena nebude líbit, nebo nastane nějaká jiná obtíž, napíšu Prabhupádovi, že chci vzít sannjás. Hotovo. O manželku se nestarám, ať si táhne ke všem čertům.‘ To není moc hezký návrh. Život v manželství je vážná záležitost. Pokud jsi přijal manželku, musíš být za ni úplně zodpovědný, po celý svůj život. Ona ti vždy bude sloužit a ctít tě bez selhání a ty jí budeš radit ve vědomí Krišny a jednat jako její duchovní mistr, jinak bez manžela to mají ženy velice těžké, aby dělaly duchovní pokrok.
Pokud tedy máme vyvinout dokonalou společnost uspořádanou vědecky tak, aby podporovala duchovní pokrok, pak tam bude hodně žen a co budou dělat? Také přišly za Krišnou a my je nemůžeme odmítnout. Proto jsem svým studentům doporučoval, aby se ženili. Já jsem byl hospodář a můj Guru Mahárádž byl celoživotní brahmačárí. My ale děláme stejnou práci, kážeme vědomí Krišny, takže jaký je rozdíl, grihastha nebo brahmačárí? Skutečný sannjás znamená, že člověk odevzdal všechno Krišnovi, takže ty jsi prakticky už v sannjásu. Jestliže máš ale manželku a ona velmi touží vychovávat děti, pak nebude příliš šťastná, když odejdeš. Naše práce není vytvářet zmatek, ne. Pokud je žena velmi silná, tak ocení, když vezmeš sannjás, ale pokud je tam jakákoliv pochyba, tak je třeba se tomu vyhnout. Já jsem například nikdy neměl rád svou ženu, ale věděl jsem, že je moje povinnost zůstat, dokud moji synové nejsou dospělí, potom jsem odešel. Pokud ovšem své manželce dáš jedno dítě, bude velice šťastná a bude mít nějaké celoživotní zaměstnání. To musíš uvážit. Můžeš počkat alespoň do doby, než zase přijedu, pak uvidíme co dál." (dŠP Dánavírovi, 17. prosince 1972)
73-02 "Ptáš se ohledně manželství. Musíme vštípit zúčastněným stranám, že manželství ve vědomí Krišny není nějaká levná věc, kterou můžeme využít podle svého rozmaru a kdykoliv ji zase odhodit. Chlapec a dívka musí být ochotni přijmout jeden druhého na celý život a být připraveni jít do práce, pokud je to třeba, a žít venku ve svém bytě a vychovávat děti. Tyto body je třeba zdůraznit." (dŠP Satsvarúpovi, 19. února 1973)
75-01 "Dovoluji si potvrdit příjem vašeho dopisu ze dne 22. prosince
1972 a že jsem ho pečlivě prostudoval. Ohledně otázek vznikajících mezi manželem a manželkou, ty mě žádáš o svolení, abys mohl opustit svou ženu a přijmout životní řád vánaprastha. S těmito otázkami musíš oslovit prezidenta a GBC a získat jejich svolení. Ano, já znám tvou manželku Lílášakti a já vím, že je velice vážným a pokročilým žákem. Ale ty jsi s ní teď ženatý a máš určité závazky v souladu s vědomím Krišny nebo védským systémem. Tyto věci nemohou být brány na lehkou váhu, jinak se celá věc stane fraškou. Jednoduše se oženit bez uvědomění, jak vážné povahy je manželský život, a potom, když se objeví nějaké problémy nebo když nemám rád svou manželku nebo svého manžela, tak mě nechte odejít, všichni ostatní to taky tak dělají. Tímto způsobem se tedy celá věc stává fraškou. Říkáš, že když máte navzájem svoji společnost, brání vám to ve vašem pokroku. Ale manželský systém ve vědomí Krišny by neměl být brán tímto způsobem, že když jsou tam nějaké potíže, tak to znamená, že něco je překážkou v mém duchovním pokroku, ne. Jakmile ho jednou přijmu, život grihasthy, dokonce i když může být někdy obtížný, musím ho brát a plnit jako svou předepsanou povinnost. Samozřejmě je lepší zůstat svobodný v celibátu. Ale přichází tolik žen a my je nemůžeme odmítat. Když někdo přijde ke Krišnovi, je naší povinností dát mu ochranu. Krišna nás informuje v Bhagavad-gítě , že dokonce ženy, šúdrové a jiné nižší třídy lidí u Něho mohou přijmout útočiště. Máme tu tedy problém. Ženy musí mít manžela, který jim dá ochranu. Samozřejmě, pokud ženy mohou zůstat svobodné, a když to bude zařízeno tak, aby je chrám mohl ochraňovat, tak jako v křesťanské církvi mají systematický program pro jeptišky a ten slouží pro zaměstnání a ochranu žen, to je také pěkné. Pokud je tu ale pohlavní touha, jak ji můžeme ovládat. Ženy jsou běžně velmi chtivé, více chtivé než muži, a ony jsou slabší pohlaví. Pro ně je těžké dělat duchovní pokrok, bez pomoci manžela. Je zde mnoho důvodů, proč naše ženy musí mít manžela. Takže to je v pořádku, ale když ony jednou dostaly manžela a on tak rychle odejde, nebude to pro ně příliš šťastné. Já teď neznám situaci v tvém konkrétním případě, pouze ti dávám obecné rady a pochopení celého pozadí. Nikdy bychom neměli přemýšlet o našem takzvaném pokroku, jako by byl podmíněn, nebo jako by závisel na nějaké řadě hmotných okolností, jako je manželství nebo vánaprastha, tohle nebo tamto. Zralé pochopení vědomí Krišny znamená, že ať už se nacházím v jakékoliv životní situaci, je to Krišnova zvláštní milost, a proto bych ji měl využít nejlepším způsobem k rozšiřování hnutí pro vědomí Krišny a naplnění mise mého duchovního mistra. Pokud přemýšlím nad mým osobním pokrokem nebo štěstím nebo jinou osobní věcí, tak jsou to hmotné úvahy. Když tvůj sňatek nebyl šťastně zařízený, proč ses tedy vůbec ženil? Cokoliv se stalo, stalo se, tak to je. Pouze poukazuji na to, že dříve jsi udělal něco, aniž bys správně pochopil svou zodpovědnost, a teď přemýšlíš opět o nějakém drastickém kroku stejným způsobem. Pečlivě to tedy promysli v tomto světle.
Je tu jeden verš z Bhagavad-gíty:
yasmān nodvijate loko
lokān nodvijate ca yaḥ
harṣāmarṣa-bhayodvegair
mukto yaḥ sa ca me priyaḥ
Ten, kdo nikoho nepřivádí do nesnází a není nikdy nikým znepokojen, kdo zůstává klidný při štěstí i neštěstí a strachu i úzkosti, je Mi velmi drahý. (Bg 12.15)
Jeden chybný úsudek, který často nezralí oddaní dělají, je, že kdykoliv přijdou nesnáze nebo nějaké těžkosti, myslí si, že podmínky nebo vnější okolnosti, za kterých ty těžkosti vznikly, jsou příčinou těžkostí samotných. Tak to není. V hmotném světě jsou pořád nějaké potíže a nezáleží na tom, jestli je to tahle situace nebo tamta situace. Proto si vůbec nepomůžu pouze tím, že změním svoje povolání nebo životní stav. Protože skutečnost je taková, že pokud mám těžkosti s jinými, je to nedostatek mého vědomí, když ne jejich. Je to jasné? Krišna říká, že Jeho nejmilejší oddaný je ten, kdo nepřivádí jiné do nesnází, skutečně, kdo nepřivádí nikoho jiného do nesnází. Takže se pokus posoudit tu záležitost podle těchto bodů, jestli přivádíš nebo nepřivádíš buďto svou ženu, a nebo sebe samého do nějakých nesnází.
Samozřejmě naše nejdůležitější zaměstnání a povinnost je kázat vědomí Krišny. Tohoto zaměstnání se musíme držet za všech okolností, to je nejdůležitější. Proto ať už je člověk ženatý, svobodný, rozvedený nebo v jakýchkoliv životních podmínkách, moje kazatelská mise na těchto věcech nezávisí. Krišna vědecky sestavil systém varnášrama-dharmy, aby poskytoval vše potřebné k osvobození pokleslých duší, aby mohly jít zpátky domů, zpátky k Bohu. A musíme dobře zvážit, jestli z toho systému neděláme pouhou šaškárnu. Nebude to nejlepší příklad, pokud tolik mladých dívek a chlapců uzavře sňatek, a pak se navzájem opustí. A nebo manželka je trochu nešťastná, manžel ji zanedbává tolika způsoby, a tak. Pokud dáme takovýto příklad, jak potom budou věci správně pokračovat? Život hospodáře znamená manželka, děti, domov. Tyto věci chápe každý. Proč to naši oddaní chápou jinak? Jednoduše mají nějakou pohlavní touhu, ožení se, a když jejich očekávání nejsou naplněna, tak je to hned rozchod — tyto věci jsou jednoduše hmotné činnosti, prostituce. Manželka je ponechána bez manžela a někdy je tam dítě, které je třeba vychovávat. Takže z mnoha úhlů pohledu je návrh, který dáváš a který dávají také jiní, odporný. Nemůžeme očekávat, že se naše chrámy stanou útočišti pro tolik vdov a odmítnutých manželek. To bude obrovské břímě a budeme společnosti k smíchu. Také přijde nechtěné potomstvo. A bude zde nezákonný sex, to už vidíme. A jelikož jsou slabším pohlavím, ženy potřebují mít manžela, který je silný ve vědomí Krišny, aby mohly dělat pokrok tím, že se pevně drží jeho nohou. Pokud je manžel opustí, co budou dělat? Tolik případů už máme v naší Společnosti, tolik frustrovaných děvčat a chlapců.
Zavedli jsme ve vašich západních zemích tento manželský systém, protože je tu zvyk volného míchání mezi muži a ženami. Proto je manželství potřeba, abychom mohli chlapce a dívky zaměstnat v oddané službě bez ohledu na životní stav. Ale náš manželský systém se trochu liší od toho ve vaší zemi. My neschvalujeme rozvod. U nás se předpokládá, že manžela nebo manželku přijímáme jako věčného společníka nebo pomocníka v naší službě ve vědomí Krišny, a zároveň slibujeme, že se nikdy nerozejdeme. Samozřejmě, pokud nastane případ, že žáci, manželský pár, jsou velice pokročilí a shodnou se společně na tom, že manžel nyní přijme sannjás neboli odříkavý životní řád a oba toto rozhodnutí učiní šťastnými, pak je tu dobrý základ pro takové odloučení. Ale dokonce ani v takovém případě nemůže být řeč o odloučení, neboť manžel, přestože přijal sannjás, si musí být jistý, že je o jeho manželku hezky postaráno a že je v jeho nepřítomnosti ochráněna. My tu máme tolik případů neštěstí, nespokojenosti, kdy manželka zůstane opuštěná manželem proti své vůli. Tak jak mohu schvalovat takové věci? Chci se vyhnout tomu, abychom dali příštím generacím jakýkoliv špatný příklad, proto tak pečlivě zvažuji tvoji žádost. Pokud se to stane tak jednoduchým, oženit se, a potom manželku opustit s výmluvou, že rodinný život se stal překážkou v mém vlastním duchovním pokroku, to nebude vůbec dobré. To je špatné pochopení toho, co znamená pokrok v duchovním životě. Musíme plnit své předepsané povinnosti, ať už jsou takové nebo jiné. Jakmile se zaměstnám nějakou předepsanou povinností, pak bych to neměl měnit nebo se toho vzdát. To je nejhorší omyl. Oddaná služba není omezená takovými označeními. Proto, jakmile jsem si zvolil, je lepší se toho držet a rozvinout svůj oddaný postoj do plně rozkvetlé lásky k Bohu. To je Ardžunovo pochopení." (dŠP Madhukarovi, 4. ledna 1975)
75-12 "Manželství není doporučeno. Jsi připraven jít do práce, žít mimo chrám v bytě, dodávat manželce náramky, sárí a sex? Lepší bude, když se zaměříš na tento proces zpívání a naslouchání, když budeš učit druhé a dávat jim prasádam. Takže ty a Bhúmadéva už tohle děláte. Buďte v tom stálí a rozvíjejte to víc a víc. Hamsadúta tě bude vést v tomto zaměstnání. Je tam, aby ti pomáhal naplňovat tento program." (dŠP to Sákši Gópálovi dásovi, 6. prosince 1975)
75-12 "Vždycky říkám, že muž je dobrý a žena je také dobrá, ale pokud se spojí, zkazí se. Předtím bylo tolik potíží, ale teď se ti daří a Jamuně dásí se také daří a já jsem velice potěšen vaší prací. Pokračuj prosím takto a stále mě informuj." (dŠP to Gurudásovi Mahárádžovi, 22. prosince 1975)
75-12 "Nemám námitky proti tomu, aby ses oženil. Nicméně, jako brahmačárí se nemusíš ženit. Co tím získáš, když se oženíš? Pokud člověk může zůstat brahmačárí, je to nejlepší. Dokončit tento život a jít zpátky k Bohu, to je základní myšlenka hnutí pro vědomí Krišny. Ty se tedy rozhodni." (dŠP Mahávišnuovi dásovi, 31.prosince 1975)
76-01 "Další věc je, že žádáš, aby ti BBT půjčilo 150 000 dolarů, ale BBT už má zodpovědnost za Bombaj, Kurukšétru a Májápur, takže ty peníze musí jít do Indie. Proto si nemyslím, že ti BBT může dát tuto půjčku. Ve skutečnosti je to zodpovědnost rodičů, aby udržovali gurukulu. Tím, že vezmeme peníze chrámům, nebo že si půjčíme od BBT, umožníme rodičům, aby se vyhýbali své zodpovědnosti. Před tím, než mají dítě, rodiče by se měli rozhodnout, zda budou schopní zaplatit za jeho vzdělání. GBC by mělo dát pokyn, že pokud zplodí dítě, pak musí zaplatit veškeré náklady na gurukulu. V jiném dopise Džajatírthovi jsem doporučil, jak mohou rodiče vydělávat peníze na podporu svých dětí. Můžete tedy spolu vše prodiskutovat a udělat, co je potřeba." (dŠP Džagadíšovi, 22. ledna 1976)
76-08 "Ty už jsi tedy zaměstnán ve službě Krišnovi. Drž se toho a budeš dokonalý. Následuješ regulativní principy. To je naše duchovní síla a ty jsi nadevše šťastný, že máš dobrou manželku. Tvá manželka mě potkala v New Yorku a v Novém Vrindávanu. Ona je úžasná oddaná. Já vím, že jsi kompetentní řídit jakýkoliv departement a v jakémkoliv departmentu budeš chtít, můžeš dělat svou službu a žít v klidu se svou dobrou manželkou. Není žádná překážka pro grihasthy, aby se stali plně vědomými Krišny. Všichni společníci Čaitanji Maháprabhua byli grihasthové a všichni Mu pomáhali v Jeho kazatelských činnostech. Později, když přijal sannjás, pomáhal Mu konkrétně Svarúp Dámódar. Ale On měl stále důvěrné vztahy s grihasthy, jako byli Advaita Áčárja, Nitjánanda, Gadádhar a Šrívás Thákur." (dŠP Karandharovi dásovi, 31. srpna 1976)
76-10 "Já vím, že jsi inteligentní a můžeš svými činnostmi pomoci šířit vědomí Krišny. Pokud cítíš přitažlivost máji, pak žij upřímným životem, jako hospodář přispívej našemu hnutí. Jako rodinný člověk se můžeš přidat k Svarúpovi Dámódarovi pomáhat mu s Bhaktivédántovým institutem. Čaitanja Maháprabhu říká, že nezáleží na tom, jestli je člověk sannjásí, grihastha, bráhmana nebo šúdra. Máš inteligenci. Studuj víc a víc. Pokud si myslíš, že by ses měl oženit, pak se ožeň a dělej službu v Bhaktivédántově institutu. Já žádám, aby ses nestal obyčejným hloupým člověkem. Udržuj si vědomí Krišny ve všech životních podmínkách. To je úspěch." (dŠP Pušta Krišnovi dásovi, 29. října 1976)