67-08 „Rád se dozvídám, že jsi v Bostonu spokojen a že tam zaměstnáváš svou energii v přípravě Krišnova prasádam. S potěšením jsem se též dozvěděl, že Himavatí určitě čeká dítě. To je velice úžasná věc a Krišna váš domov jistě požehná svou přítomností, neboť ty i tvá žena jste oba Jeho upřímnými služebníky. Nejlepší cestou, jak se připravit na příchod tohoto dítěte, je, aby rodiče prostě jen zůstali dokonale si vědomi Krišny, a nejlepšími prostředky, jak toho dosáhnout, jsou samozřejmě zpívání svatého jména a naslouchání Bhagavad-gítě a Šrímad-Bhágavatamu. Velice oceňuji, že s radostí pomáháš otevírat různá střediska, a to je z tvé strany jistě chvályhodné. Musíš však také vzít v úvahu tvou ženu a dítě; tvou první povinností jako hospodáře je teď postarat se dobře o tvou ženu a dítě. (chybějící text) Pánem, aby se vzdal boje; naopak byl podporován ve svém zaměstnání, avšak zároveň to měl vykonávat pro Krišnu. To je tajemství vědomí Krišny, nejde o to, abychom se všichni stali kazateli, ale abychom zasvětili naše životy či naše vědomí (nezáleží, do jaké míry) Pánu Krišnovi. Je-li možné věci vyřešit uvnitř chrámu, pak je to v pořádku. Rodinný život však vyžaduje jisté množství soukromí a pohodlí, což nemusí být vždy k mání. Zkrátka mi jde jen o to, abys byl šťastný a spokojený, abys mohl vykonávat tu nejdůležitější věc, vědomí Krišny, bez rozrušení. Rúpánugovi a Dámódarovi se v tomto ohledu daří dobře, a já si přeji to samé i pro tebe.“ (dŠP Hansadútovi, 29. srpna 1967)
69-01 „V Londýně našich šest manželských párů oddaných, které tam velice těžce pracují, lidé velice oceňují a jejich charakter a oddanost přitahují k našemu hnutí upřímné osoby. Chci, aby podobně tisíce manželských párů mých žáků propagovalo naše hnutí po celém světě.“ (dŠP Góvinda dásí, 26. ledna 1969)
69-01 „Chlapcům a dívkám v Londýně se daří velice dobře. Můj Guru Mahárádž vyslal jednoho sannjásího, Svámího Bóna Mahárádže, aby kázal o vědomí Krišny v Londýně, někdy okolo roku 1933. Ačkoli se po tři roky snažil a využíval peníze mého Gurua Mahárádže, nedokázal dosáhnout žádného viditelného výsledku. Guru Mahárádž ho tedy znechucen povolal zpět. V porovnání s touto situací je našich šest mladých lidí bez většího studia Védánty či jiné védské literatury a nejsou ani sannjásími. Přesto však dosahují větších úspěchů než Bón Mahárádž před třiceti pěti lety. Tento samotný fakt dokládá výrok Pána Čaitanji, že kazatel nebo učitel může být hospodářem, sannjásím, šúdrou či kýmkoli jiným, pokud je obeznámen s vědou o Krišnovi. A porozumět této vědě znamená sloužit Krišnovi pod vedením pravého duchovního mistra. Když Krišnovi touto cestou sloužíme, potěšíme Ho a On se nám vyjeví. Měli bychom tedy striktně následovat védský princip, že pouze tomu, kdo má neochvějnou víru v Krišnu a duchovního mistra, bude nauka o vědomí Krišny vyjevena. Jsme-li pak takto plně obeznámení s vyjevením vědomí Krišny, můžeme se utkat s nepřátelskými prvky a vyjít z boje vítězně.“ (dŠP Hajagrívovi, 31. ledna 1969)
69-03 „Velice rád se dozvídám, že vás Mukunda pozval do Londýna, a jestli je to možné, měli byste se tam oba ihned vydat a připojit se k nim. Těchto šest mladých lidí, manželské páry, kážou vědomí Krišny v Londýně tak skvěle, že dokonce i London Times vydaly článek s titulkem: Krišnův zpěv překvapuje Londýn. Tito mladí lidé jsou zasvěcení pouhé dva roky – nejsou velkými učenci v teologických studiích, přesto však díky Krišnově milosti jen díky svému upřímnému úsilí již vytvořili na velkoměsto jako Londýn jistý dojem. Můj duchovní mistr dříve posílal ven kazatele, kteří byli všichni v odříkavém stádiu života (sannjásí), avšak já následuji úplně opačný proces – konkrétně pro takové úkoly připravuji mladé manželské páry. Pán Čaitanja to schvaluje. Řekl, že nezáleží na tom, jestli je kazatel v odříkavém řádu života, nebo člověk s rodinou, bráhmana, či šúdra – nic z toho nebrání procesu kázání vědomí Krišny. Jedinou nezbytnou kvalifikací by mělo být to, že rozumíme tomu, jak probudit vědomí Krišny, pak jsme přesně vhodní ke kázání této velké filozofie. Je mi jasné, že ty i tvá žena jste velice inteligentní mladí lidé, a já vím, že když si budete upřímně přát Krišnovi sloužit, On vám napoví, jak Mu můžete pěkně sloužit.
Já jsem teď zde na Havaji v péči Gaurasundara a jeho ženy, Góvinda dásí; také se jim daří skvěle. Podobně i jinému páru žáků, Satsvarúpovi a Džadurání, vše dobře vychází. V Buffalu je také Rúpánuga se svou ženou a malým dítětem, a i těm to jde od ruky. A v Novém Vrindávanu slaví úspěch Hajagríva se svou ženou Šjámou dásí. Stalo se to tedy součástí mé kazatelské činnosti; chci vidět, že západní mládež, která je ve svém pohlavním životě velice uvolněná, vstupuje do manželství a přijímá se vší vážností vědomí Krišny, díky čemuž se jim dostává hmotného i duchovního štěstí. Jestli se tedy chcete vydat do Londýna připojit se k Mukundovi a jeho skupině, budete velmi potěšení tím, jak manželé společnými silami mohou výborně kázat o tomto hnutí pro vědomí Krišny. Prosím přijměte tuto filozofii velmi vážně a budete pak šťastní v tomto životě i v příštím.“ (dŠP Íšanovi a Bibhávatí, 8. března 1969)
69-03 „Děkuji ti mockrát za tvůj dopis z 5. března a ujišťuji tě tímto, že máš ode mě jasné svolení oženit se s Kančanabálou dásí při nejbližší příležitosti. Z její strany s tím souhlasí její matka a z tvé strany s tím souhlasím já. Kančanabála je ideální dívkou, je si vědoma Krišny, a já chci, aby ve vaší zemi bylo založeno několik ideálních rodin ve vědomí Krišny, aby tak lidé měli možnost vidět, že toto hnutí není jednostranné či nezáživné. Nechceme mít v hnutí nezáživné askety. Krišna samotný se jako kšatrija oženil s tolika ženami. I přesto, že Čaitanja Maháprabhu přijal sannjás již ve věku dvaceti čtyř let, se během předchozích dvaceti let dvakrát oženil. Pán Nitjánanda Prabhu se také oženil. Advaita Prabhu a Šrívás Prabhu byli též hospodáři. Manželství tedy není žádnou překážkou v pokroku ve vědomí Krišny. Musíme se jen mít na pozoru, abychom se neodchýlili od vědomí Krišny. Musíme následovat ve šlépějích velkých áčárjů, pak bude všechno v pořádku. Já jsem byl též ženat – moje rodina stále existuje. Měl by sis tedy vždy pamatovat, že manželství není na překážku. Tím největším nepřítelem je zapomnění na Krišnu. Existuje tolik impersonalistů a voidistů – vzdali se tohoto materiálního světa v útlém věku, jako například Šankaráčárja. Přijal sannjás ve věku osmi let. Pán Buddha odešel z domova na počátku svého mládí. Nás ale tyto osobnosti nezajímají. Doufám tedy, že teď za ty dva roky služby v tomto hnutí pro vědomí Krišny jsi již získal jistou chuť sladkosti vědomí Krišny. Musíš se teď upevnit a vykonávat své specifické povinnosti podle mých pokynů, pak jsem si jist, že nebudeš mít potíže. Měl bys však vždy mít na paměti, že manželka není strojem k uspokojování smyslů. Manželka je tvou druhou polovičkou , která vyživuje tvé postavení ve vědomí Krišny. Dostává se ti manželky, která je již vychována ve vědomí Krišny, a když budete žít opatrně a s vírou, nebudete mít problémy. Tak to říkají všichni áčárjové. Myslím, že to uklidní tvou rozrušenou mysl. Doufám, že se ty i Kančanabála máte dobře a šťastně vykonáváte vědomí Krišny.“ (dŠP Madhusúdanovi, 10. března 1969)
69-03 „Jsi velice dobrou dívkou a přesně se hodíš ke spolupráci s Hajagrívou na Šrímad-Bhágavatamu. Velice mě to povzbuzuje. Chci mít v tomto hnutí takové páry grihasthů, aby ostatním ukazovaly příklad hodný následování.“ (dŠP Šjámě dásí, 24. března 1969)
69-07 „Co se týká Trivikrama, je to skvělý, prvotřídní brahmačárí. Jeho služebnický postoj, jeho pokora jsou skvělé, ačkoli je stále ještě nováčkem. Jde o to, že se stýkal s Rúpánugou, který je ideálním oddaným hospodářem. Jsem osobně velice pyšný na to, že tolik oddaných hospodářů tak výborně káže vědomí Krišny. Čaitanja Maháprabhu nerozlišoval mezi takzvanými brahmačárími, hospodáři či sannjásími. Specificky kladl důraz na to, že taková označení jsou povrchní a týkají se jen těl. Vědomí Krišny je funkcí duše, džívátmy. Ve Védách se říká, že duchovní duše není ve styku s hmotným znečištěním, avšak když zapomene na Krišnu, považuje se za výsledek hmoty. Tomu se říká májá. V jakémkoli postavení však může člověk osvobodit velké množství duší, když dokáže porozumět vědě o vědomí Krišny. Prosím vás tedy všechny, abyste vybudovali příkladný charakter a ukázali, jak hospodáři mohou být prvotřídními transcendentalisty. Když vidím, jak mí žáci hospodáři tak skvěle kážou, jsem na ně opravdu hrdý.“ (dŠP Mukundovi, 28. července 1969)
69-11 „Je velice povzbudivé, že od samého počátku vašeho střediska úspěšně vykonáváš povinnosti tobě svěřené. Krišna bude s tebou a tvou ženou, Krišna Bháminí, velmi spokojen. Chceme v naší společnosti vidět pár ideálních hospodářů jako vy, aby tak kázání mohlo rychle pokračovat. Od samého počátku tohoto hnutí byli všichni společníci Pána Čaitanji hospodáři. Všichni čtyři hlavní společníci, konkrétně Advaita Prabhu, Nitjánanda Prabhu, Šrívás Prabhu, Gadádhar Prabhu, a dokonce i Pán Čaitanja samotný – všichni byli hospodáři. My tedy nejsme impersonalisty či voidisty. Naším cílem je vstoupit do Pánovy společnosti. Do takové společnosti však nemůžeme vstoupit, aniž bychom byli zcela vydezinfikováni od znečištění hmotným hříšným životem. V Bhagavad-gítě Pán Krišna samotný potvrzuje, že pouze ti, kdo jsou absolutně očištěni od všech nečistých hříchů, mohou být naplno zaměstnáni ve vědomí Krišny. Jinak řečeno, ti, kdo jsou plně ve vědomí Krišny, mohou být osvobozeni od hmotného znečištění, a tak vstoupit do Krišnovy společnosti. V rodinném životě nebudete mít žádné potíže, pokud jej budete vykonávat v plném vědomí Krišny. Řiďte se touto myšlenkou a budete šťastni. Západní svět takovou pomoc potřebuje, snažte se tedy věnovat se této dobročinné činnosti pro celou lidskou společnost.“ (dŠP Bhagavánovi dásovi, 9. listopadu 1969)
69-12 „Jsem tak potěšen, že oba dva, manžel a manželka, vykonáváte poslání Pána Čaitanji tak dobře a věrně. Prosím pokračujte tak dál a Pán Čaitanja vám jistě poskytne veškerá svá požehnání a dá vám sílu. Osobně jsem velice rád, že párům mladých lidí, které jsem sezdal do života hospodářů, se v západním světě daří dobře. Když Pán Čaitanja osvobodil Džagáje a Mádháje, byl také hospodářem, ale Jeho žena Višnuprija u toho nebyla, když byli Džagáj a Mádháj přijati zpět. Ve vašem případě, a v mnoha jiných případech, však vidím, že moji žáci, muž a žena, spojí své síly a kázání jde velice dobře.
Jsem tedy obzvláště pyšný na to, jak moji žáci hospodáři kážou poselství Pána Čaitanji. To je v historii sankírtanového hnutí novinka. V Indii všichni áčárjové a jejich následovníci zapojovali do kázání pouze muže. Ženy zůstaly doma, protože tradiční systém odedávna pravil, že ženy nemusí chodit ven. V Bhagavad-gítě ale najdeme, že ženy jsou v pojmech hnutí pro vědomí Krišny stejně schopné jako muži. Pokračujte tedy prosím v těchto kazatelských činnostech, a ukažte tak názorným příkladem, že v rámci kázání vědomí Krišny neexistují žádné bariéry.“ (dŠP Himavatí, 20. prosince 1969)
70-01 „Tak rád se dozvídám, že se v neděli 11. ledna budeš v chrámu Rádhá-Krišny vdávat za Čitsukhánandu. Tyto svatební obřady se mi líbí, protože poskytují praktický důkaz mého názoru, že mladí lidé na Západě by raději měli vstoupit do manželství a zaměstnat se tak společně v kazatelské činnosti. Díky Krišnově milosti se našim střediskům spravovaným manželskými páry v Bostonu, na Havaji, v Detroitu, v Novém Vrindávanu, v St. Louis a v Buffalu daří skvěle. Podobně i vy, jak jsme o tom hovořili v Los Angeles, se po svatbě můžete někam vydat, nejspíš do Mexika, jak jsi to chtěla, a založit tam středisko a vydávat španělskou verzi časopisu Zpátky k Bohu. Naše francouzské a německé vydání zvyšují své prodeje a lidem se líbí. Proč tedy nezačít se španělským vydáním, jelikož ty umíš španělsky dobře a myslím, že i Čitsukhánanda ho ovládá. Toto jsou tedy skvělé zprávy. O tvé svatbě jsem již po dlouhou dobu přemýšlel. A teď k tomu Krišna poskytl příležitost. Náležitě jí využij a buď šťastná. Rád se dozvídám, že Hansadúta bude oddávajícím knězem této svatby, a myslím, že má nahrávku se všemi mantrami potřebnými k tomuto obřadu. Vdej se tedy, zpívej Hare Krišna a buď šťastná. Tak to chci.“ (dŠP Čandrávalí, 9. ledna 1970)
70-01 „Prosím přijmi mé uctivé dandabaty. Prosím přijmi mé uctivé dandanbaty. Děkuji ti mnohokrát za tvůj povzbudivý dopis datovaný 11. ledna 1970 poslaný z Gauhati. Je velice potěšující, že kážeš poselství Pána Čaitanji po celé severní Indii od Lahóre po Gauhati. Já se podobně také snažím co nejlépe vykonávat tuto službu podle mých skromných možností, jak jen to jde. Jistě tě potěší dozvědět se, že se velice brzy chystáme vyslat pár kazatelů do Austrálie. Již máme naše středisko v Tokiu, a já posílám dva oddané, jednoho z Tokia a jednoho odsud z Los Angeles, do Sydney. Doufám, že jim laskavě poskytneš svá požehnání, aby mohli úspěšně podniknout toto nové dobrodružství. Šríla Prabhupáda posílal na kazatelské mise převážně své žáky brahmačárí a sannjásí, já jsem si však osvojil metodu posílání manželských párů za takovým posláním, a rád se dozvíš, že se v těchto zemích dost dobře osvědčilo. Velmi mě těší, že se ti líbí některé články v mém časopise Zpátky k Bohu, jsem si jist, že ho dostáváš pravidelně každý měsíc. Jak tvá kalkatská, tak vrindávanská adresa jsou na mém bezplatném seznamu. Vyrozuměl jsem též, že pan a paní B.K. Dirlovi, kteří za tebou přijeli z kalkatského mathu, se o náš časopis zajímají, a jestli mi pošleš jejich adresu, velice rádi jim také zašleme výtisk zdarma. Jsem ti velmi zavázán za to, že všichni mí duchovní bratři se s radostí doslechli o mých činnostech na Západě. Vše, co se tu děje, je ve skutečnosti způsobeno Jeho Božskou Milostí Šrílou Prabhupádou, neboť já osobně jsem zcela neschopný.“ (dŠP Mádhavovi Mahárádžovi, 21. ledna 1970)
70-07 „Prosím přijmi má požehnání tobě a tvé dobré ženě Mriganétridéví. Obdržel jsem tvůj dopis datovaný 13. července
70-11 „Tvůj plán pro buffalský chrám je výborný. Prosím dál ho rozvíjej ke službě Pánu. Je to velice pěkná budova. Fotografie, na které se tvá žena a dítě věnují kazatelské činnosti, je prostě úžasná. Ty jsi ideálním hospodářem a ukazuješ světu, jak má hospodář spolu se svou rodinou žít. Můj Guru Mahárádž dělal sannjásí převážně z hospodářů, avšak já vytvářím hospodáře ke kazatelské činnosti a tvůj příklad dokazuje, že mé snažení slaví úspěch.“ (dŠP Rúpánugovi, 13. listopadu 1970)
71-02 „Píšeš, že jsi příliš pohroužený ve svých myšlenkách o pohlavním životě. Pokud je tomu tak, pak by ses měl nejspíš oženit. Ve vědomí Krišny nepotlačujeme uměle žádné touhy. Naše filozofie je, že všechno se dá použít ve službě Krišnovi. Můj Guru Mahárádž vytvářel sannjásí, aby šli ven, kázali a rozšiřovali toto hnutí. Já vytvářím manželské páry hospodářů a jim se tak pěkně daří šířit poselství Pána Čaitanji. Pokud k tomu tedy inklinuješ a můžeš najít vhodnou dívku, pak máš mé svolení, aby ses oženil." (dŠP Mínakétanovi, 24. února 1971)
71-07 „Máme mnoho grihasthů, kteří vydělávají peníze a utrácí je pro určité středisko. I ty můžeš podobně otevřít centrum, žít odděleně jako jeho prezident a dobře se o něj starat. Jestliže však nic neděláš a pouze zůstáváš grihasthou, k čemu je kritizování ostatních? Celé hnutí je určeno k vykonávání služby.“ (dŠP Umápatimu, 9. července 1971)
72-12 „Jelikož máš v tuto chvíli jisté potíže, domnívám se, že je ti třeba regulovaného života hospodáře, jak to sám navrhuješ. Pokud však nemáme základní odhodlání být ve vědomí Krišny úspěšnými, jakýkoli druh zaměstnání či jakékoli místo, kde budeme sloužit Krišnovi, se podobně stane zdrojem neklidu a rozrušování mysli. Má rada tobě tedy zní prostě takto: najdi sám v sobě, zda máš dostatek základního odhodlání a víry v program vědomí Krišny a jestli takové odhodlání a víra budou změnou místa či činností posíleny. Krišna nás někdy uvrhne do složité situace, jen aby nás očistil a přinutil nás pokročit ve vědomí Krišny. Oddaný by se měl na potíže vždy dívat z takového hlediska, chápat to tak, že Krišna je tak laskavý, že pro nás vytvořil tyto strastiplné podmínky, a ulevuje nám tak od mnoha miliónů životů plných hříšných reakcí touto bezvýznamnou a dočasnou situací, kdy kvůli něčemu trpíme. Jestliže jsme ještě nevyvinuli připoutanost ke Krišnovi a jsme stále přitahováni k obyčejnému životu hospodáře, přátelům, rodině, dětem, práci atd., je to v pořádku. Díky tomuto procesu, kdy přispíváme něčím ze svého příjmu na kazatelské činnosti a účastníme se s rodinou chrámových přednášek a kírtanů, postupně získáme nadšení a rozvineme tuto připoutanost ke Krišnovi. Jde však o zdlouhavý a problematický způsob, a já vím, že jsi inteligentní, stejně jako i tvá žena Šaradíja, dělej tedy, co uznáš za vhodné, velice by mě však potěšilo, kdybyste ty a tvá žena zasvětili své životy plně kazatelské práci. Je to důležité. Záviset na továrnách, na rodině, to jsou záležitosti obyčejných lidí a může se jim věnovat každý, ty však nejsi jen tak někdo, to vím jistě.
Má nejlepší rada v tuto chvíli zní, aby ses nezatěžoval tolika spekulativními myšlenkami, které celou situaci jen ztěžují. Jestliže jsi však onemocněl infekcí jater, je to něco jiného. Nejprve se musíš uzdravit. Z toho důvodu pro tebe může být lepší žít v Evropě nebo v Americe, nevím to přesně. V každém případě si pamatuj, že se ti teď dostalo této mimořádné příležitosti lidské podoby života, a není náhoda, žes potkal svého duchovního mistra a zapojil ses do činností spjatých s Krišnou, proto na tyto věci pamatuj a snaž se co nejlépe pomocí své inteligence a energie využít této situace a bez dalších odkladů dosáhnout dokonalé úrovně života. Činností nejvíce doporučovanou Krišnou a Pánem Čaitanjou k dosažení dokonalé úrovně v tomto věku Kali-jugy je sankírtan neboli kazatelské poslání. Budeš-li tedy schopen stát se prvotřídním kazatelem, bude to nejlepší cesta pro tebe i pro ostatní. Tvá žena ti také může pomoci v těchto důležitých činnostech rozšiřování vědomí Krišny. Je velice dobrou malířkou a umělkyní a je také velice upřímná a seriózní, můžete tedy společně využít vaše životy ke kázání vědomí Krišny, to bude pro vás lepším zaměstnáním. Mít děti není nic špatného, nejsou na překážku kazatelskému úsilí. Přílišná připoutanost k dětem, domovu a práci však pokazí vaši příležitost velice rychle získat plný prospěch z vědomí Krišny neboli sebeuvědomění.“ (dŠP Vaikunthanáthovi, 29. prosince 1972)
74-11 „Co se týká rozdávání knih, být hospodářem tomu nijak nebrání. Pán Čaitanja Maháprabhu měl mnoho žáků hospodářů, kteří kázali vědomí Krišny. Vyrozuměl jsem, že nedávno všichni oddaní z torontského chrámu rozdávali mnoho Íšópanišad a dalších knih. Můžeš se tedy bez potíží ve svém volném čase věnovat distribuci knih. Spolu s tím můžeš také malovat obrazy pro Krišnu. Touto cestou se plně zaměstnej v Krišnově službě. Tak to chci. Nic jiného.“ (dŠP Krišnakathovi dásovi, 22. listopadu 1974)
75-01 „Ovšem, naší pracovní povinností je být kazateli vědomí Krišny. Této povinnosti se tedy musíme za každých podmínek držet, to je ta hlavní věc. Ať již tedy jsme ženatí, svobodní, rozvedení, v jakémkoli stavu života, kazatelská mise na těchto věcech nezáleží. Systém varnášrama-dharmy je Krišnou vědecky navržen tak, aby poskytoval možnost k osvobození pokleslých duší k návratu domů, zpět k Bohu. A když tento systém shazujeme naším narušováním pořádku, musíme se nad tím zamyslet. Neukazujeme moc dobrý příklad, když tolik mladých lidí vstupuje do manželství a pak od sebe odchází, když je manželka nešťastná, protože ji manžel zanedbává atd. Když budeme ukazovat takový příklad, jak se budou moci věci ubírat správným směrem? Život hospodáře znamená žena, děti, domov, takovým věcem rozumí každý, tak proč to naši oddaní chápou jinak? Prostě jen mají sexuální touhu, vezmou se, a když se tím nenaplní jejich očekávání, okamžitě od sebe odejdou – takové věci jsou to samé jako hmotné činnosti, prostituce. Žena je ponechána bez manžela, a někdy se musí i sama starat o děti, tolika různými způsoby je tento návrh, který ty a pár dalších předkládáte, dost nechutný. Nemůžeme očekávat, že naše chrámy budou sloužit jako útočiště pro mnoho vdov a opuštěných manželek, to pro nás bude velká zátěž a staneme se ve společnosti směšnými. Výsledkem budou také nechtěné děti. A také bude docházet k nezákonnému sexu, to jsme již viděli. Protože jsou ženy něžným pohlavím, potřebují mít manžela pevného ve vědomí Krišny, aby tak samy mohly dělat pokrok díky tomu, že se ho budou pevně držet. Když od nich jejich manžel odejde, co budou dělat? V naší Společnosti jsme již viděli tolik takových příkladů, tolik rozčarovaných mladých lidí.“ (dŠP Madhukarovi, 4. ledna 1975)