1. Kazatelova nálada soucitu
Ten, kdo se považuje za následovníka Śrī Caitanyi Mahāprabhua, by měl mít stejné cítění jako Śrī Caitanya Mahāprabhu, který řekl: ihā-sabāra kon mate ha ibe-nistāra – „Jak budou všichni tito yavanové osvobozeni?“ Śrī Caitanya Mahāprabhu neustále dychtil osvobodit pokleslé duše, protože jejich pokleslý stav Mu způsoboval velký zármutek. To je úroveň, na které můžeme šířit misi Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Cc. Antya 3.51
2. Oddaný káže inspirován poznáním a soucitem
Když jedna část těla onemocní, stará se o ni celé tělo. Podobně jednotný pohled oddaného se projevuje v jeho soucitu ke všem podmíněným duším. Bhagavad-gītā (5.18) uvádí: paṇḍitāḥ sama-darśinaḥ — učený člověk vidí stejně podmíněný život každého. Oddaný je soucitný ke každé podmíněné duši bez rozdílu, a z toho důvodu se mu říká apārakya-buddhi. Ví, že každá živá bytost je nedílnou částí Nejvyššího Pána, a proto všem káže o vědomí Kṛṣṇy, aby mohli být šťastní. Je-li určitá část těla nemocná, celé tělo na ni soustředí svoji pozornost. Podobně se oddaný stará o každého, kdo zapomněl na Kṛṣṇu a je uvězněný v hmotném vědomí. Stejný pohled oddaného se projevuje v jeho snaze přivést všechny živé bytosti zpátky domů, zpátky k Bohu. Śrīmad-Bhāgavatam 4.7.53
3. Sādhu káže ze soucitu k živým bytostem
Sādhu je tolerantní, milostivý a přátelský ke všem živým bytostem. Nemá nepřátel, je mírumilovný, řídí se pokyny písem a všechny jeho vlastnosti jsou vznešené.
Sādhu, kterého popisuje tento verš, je oddaný Pána. Neustále se proto snaží dát lidem poznání o oddané službě Pánu. To je jeho milost. Ví, že bez oddané služby Pánu je lidský život promarněný. Oddaný cestuje po celé zemi, ode dveří ke dveřím, a káže: “Buďte si vědomi Kṛṣṇy. Staňte se oddanými Pána Kṛṣṇy. Nepromarňujte své životy uspokojováním svých zvířecích sklonů. Lidský život je určen k seberealizaci, k vědomí Kṛṣṇy.” To je kázání sādhua. Nespokojí se jen se svým vlastním osvobozením, ale stále myslí na druhé. Je velice soucitný ke všem pokleslým duším. Jedna z jeho vlastností je tedy kāruṇika, milostivý k pokleslým duším. ... Je milostivý, protože je skutečným dobrodincem všech živých bytostí. Přeje dobro nejen lidem, ale i zvířatům. Slovo sarva-dehinām se vztahuje na všechny vtělené živé bytosti. Hmotné tělo mají nejen lidé, ale i ostatní živé bytosti, jako jsou kočky a psi. Oddaný Pána je milostivý ke všem: ke kočkám, psům, stromům atd. Ke všem živým bytostem se chová tak, aby mohly nakonec získat osvobození z tohoto hmotného světa. Śrīmad-Bhāgavatam 3.25.21
4. Vaisṇava prokazuje soucit s hříšnými trpícími bytostmi
Prahlāda Mahārāja je nejlepším příkladem vaiṣṇavy, který má vždy soucit s hříšnými osobami, trpícími pekelným životem v tomto hmotném světě. Vaiṣṇava je proto známý jako para-duḥkha-duḥkhī kṛpāmbudhiḥ neboli ten, kdo je soucitný k utrpení druhých a je oceánem milosti. Všichni čistí oddaní Pána přicházejí do tohoto hmotného světa s nejvyšším soucitem a touhou osvobodit hříšné, stejně jako to udělal Prahlāda Mahārāja. Podstupují utrpení všeho druhu a snášejí je s trpělivostí jim vlastní, neboť to je další kvalifikace vaiṣṇavy, který se snaží osvobodit všechny hříšníky z pekelných podmínek hmotné existence. Vaiṣṇavům je proto věnována následující modlitba:
vāñchā-kalpatarubhyaś ca
kṛpā-sindhubhya eva ca
patitānāṁ pāvanebhyo
vaiṣṇavebhyo namo namaḥ
“Skládám své uctivé poklony všem vaiṣṇavům, oddaným Pána, kteří stejně jako stromy přání dovedou plnit přání všech a jsou plni soucitu k pokleslým duším.”
Hlavním zájmem vaiṣṇavy je osvobozovat pokleslé duše. Śrīmad-Bhāgavatam 4.21.47
5. Skutečný oddaný je zarmoucen, když vidí pokleslý stav světa
Pravý oddaný Pána Kṛṣṇy stále cítí bolest při pohledu na pokleslý stav celého světa. Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura říkával: „Na tomto světě je všeho dostatek; jediné, co schází, je vědomí Kṛṣṇy.“ Tak to vidí všichni čistí oddaní. Kvůli tomuto nedostatku vědomí Kṛṣṇy ve společnosti lidé hrozně trpí, ponořeni v oceánu nevědomosti a smyslového požitku. Oddaný, který to sleduje, se velice trápí, když vidí svět v této situaci. Cc. Ādi 13.67
6. Oddaný není spokojen se svým vlastním osvobozením; ze soucitu káže ostatním a Kṛṣṇa mu poskytuje zvláštní ochranu
Kṛṣṇův oddaný by se měl vysvobodit ze zajetí māyi a být také soucitný ke všem ostatním, kteří v tomto zajetí trpí. Činnosti hnutí pro vědomí Kṛṣṇy se zaměřují nejen na vlastní pokrok, ale také na pokrok ostatních. To je dokonalost vědomí Kṛṣṇy. Ten, kdo se zajímá pouze o své osvobození, není ve vědomí Kṛṣṇy tak pokročilý jako ten, kdo ze soucitu s druhými dále šíří toto hnutí. Takový pokročilý oddaný nikdy nepoklesne, protože mu Kṛṣṇa poskytne zvláštní ochranu. To je podstata hnutí pro vědomí Kṛṣṇy. Śrīmad-Bhāgavatam 6.2.36-37
7. Oddaný má soucit s pokleslými dušemi
Devahūti pokračovala: Můj milý Pane, prosím, popiš také podrobně—pro mě i pro lidi všeobecně — věčný koloběh rození a umírání, protože nasloucháním o takových útrapách se můžeme odpoutat od činností tohoto hmotného světa. ... Můj milý Pane, jsi jako slunce, protože osvětluješ temnotu podmíněného života živých bytostí. Jelikož nejsou jejich oči poznání otevřené, spí věčně v této temnotě bez útočiště v Tobě. Jsou iluzorně vytíženy akcemi a reakcemi svých hmotných činností a zdají se být velice unavené.
Pán Kapila byl s žádostí Své slavné matky velice spokojený, protože nemyslela pouze na vlastní záchranu, ale i na všechny pokleslé podmíněné duše. Śrīmad-Bhāgavatam 3.29.3.4-6
8. Oddaný káže ze soucitu s podmíněnými dušemi
Čistí oddaní Pána, jako je Brahmā a jeho následovníci v učednické posloupnosti, jsou vždy nešťastní, když vidí neklid podmíněných duší, které trpí pod náporem trojího strádání, způsobeného tělem a myslí, nástrahami hmotné přírody a mnoha dalšími hmotnými újmami. Někteří trpící lidé se vydávají za vůdce lidu, aniž by znali vhodné prostředky ke zmírnění těchto potíží, a jejich nebozí následovníci se pod takovým “vedením” dostávají do ještě větších těžkostí. Je to stejné, jako když jeden slepec vede druhého slepce a oba spadnou do jámy. Dokud se nad nimi neslitují oddaní Pána a neukáží jim správnou cestu, jejich životy jsou beznadějně ztraceny. Śrīmad-Bhāgavatam 3.9.8
9. Světci káží vědomí Kṛṣṇy ze soucitu
Světci káží vědomí Boha, vědomí Kṛṣṇy, protože chtějí zachránit obyvatelstvo od nebezpečí života na úrovni zvířat. Śrīmad-Bhāgavatam 4.14.9
10. Pán je spokojen s kazatelem, který je tolerantní a milostivý
Když se oddaný obrací na druhé lidi s tolerancí, milosrdností, přátelstvím a nestranností, je s ním Pán velmi spokojen.
Pokročilý oddaný na druhém stupni dokonalosti v oddané službě musí jednat v souladu s tímto veršem. ... Závistiví lidé se někdy chovají k oddaným velice ošklivě. Pokročilý oddaný má být snášenlivý a nevědomým či nevinným projevovat svoji milost. Oddaný kazatel musí být milosrdný k nevinným, které může přivést k oddané službě. Každá bytost je původně věčným služebníkem Boha a povinností oddaného je probudit její vědomí Kṛṣṇy. To je jeho milosrdnost. ... Každou živou bytost má vidět jako nedílnou část Nejvyššího Pána; různé bytosti na sobě sice mají různé druhy oděvu, ale podle pokynu Bhagavad-gīty vidí učená osoba všechny živé bytosti stejně. Nejvyšší Pán si takového postoje Svého oddaného nesmírně cení. Śrīmad-Bhāgavatam 4.11.13
11. Oddaní jsou ze soucitu laskaví k nevědomým masám lidí, a proto káží (a jsou požehnáni polobohy)
Čistí oddaní jsou ze soucitu k pokleslým duším velice laskaví k obyčejným lidem (kṛpālu) a šíří poznání Bhāgavatamu po celém světě. Laskavý oddaný se nazývá dīna-nātha, ochránce ubohých, nevědomých lidí. Pán Kṛṣṇa je také známý jako dīna-nātha nebo dīna-bandhu, ochránce a opravdový přítel ubohých živých bytostí, a Jeho čistý oddaný zaujímá stejné postavení. Oddaní Kṛṣṇy, dīna-nāthové, kteří káží o cestě oddané služby, jsou oblíbení i mezi polobohy. ... polobozi jsou s ním automaticky tak spokojeni, že mu dávají všechna svá požehnání. Śrīmad-Bhāgavatam 4.12.51
12. Oddaní káží vědomí Kṛṣṇy ze soucitu s materialisty
Povinností těch, kdo kráčejí v Prahlādových stopách, je učit celý svět, jak si být vědom Kṛṣṇy, a díky tomu být skutečně šťastný. ... Materialisté pracně usilují o dočasné výhody, zatímco ti, kdo jsou pokročilí v duchovním poznání, jako například Prahlāda Mahārāja, se o materialistický způsob života nezajímají; chtějí dosáhnout věčného života plného poznání a blaženosti. Pán Kṛṣṇa je vždy soucitný k pokleslým duším a Jeho služebníci, Kṛṣṇovi oddaní, chtějí také vzdělávat veškeré obyvatelstvo ve vědě o vědomí Kṛṣṇy. Oddaní chápou, jak scestný je materialistický život, a proto se usmívají nad jeho bezvýznamností. Ze soucitu ovšem káží poselství Bhagavad-gīty po celém světě. Śrīmad-Bhāgavatam 7.5.55
13. Prahlādova modlitba pro osvobození všech podmíněných duší
Ó nejlepší z velkých osobností, vůbec se nebojím hmotné existence, neboť setrvávám plně pohroužen v myšlenkách na Tvou slávu a Tvé činnosti, ať jsem kdekoliv. Mám pouze starost o hlupáky a darebáky, kteří spřádají složité plány, jak dosáhnout hmotného štěstí a zajistit blaho svým rodinám, společnosti a zemi. Dělám si starosti z lásky k nim. Můj milý Pane Nṛsiṁhadeve, vidím, že existuje skutečně mnoho světců, ale ti se zajímají pouze o vlastní vysvobození. Nestarají se o velká města a odcházejí do Himálají či do lesa meditovat, vázaní slibem mlčení (mauna-vrata). Nemají zájem osvobozovat druhé. Pokud však jde o mě, nechci být osvobozený sám a opominout všechny ty ubohé hlupáky a darebáky. Vím, že nikdo nemůže být šťastný bez vědomí Kṛṣṇy, bez přijetí útočiště u Tvých lotosových nohou, a proto je chci přivést zpátky pod ochranu Tvých lotosových nohou. Śrīmad-Bhāgavatam 7.9.43-44
14. Velcí oddaní cestují a kážou ze soucitu
Velcí čistí oddaní Pána cítí soucit k pokleslým duším, a proto putují po celém světě a snaží se je přivést zpátky k Bohu, zpátky domů. Tito čistí oddaní přinášejí poselství o Bohu, aby osvobodili pokleslé duše, a obyčejný člověk, zmatený Pánovou vnější energií, by měl proto využít jejich společnosti. Śrīmad-Bhāgavatam 3.5.3
15. Kázání je založeno na soucitu
Ó můj Pane, lidé, kteří neznají dokonale příznivé vyprávění a naslouchání o Tvých transcendentálních činnostech, jsou nešťastní a postrádají také zdravý rozum. Věnují se nepříznivým činnostem, aby si na krátký okamžik užili smyslového požitku.
Čistí oddaní Pána však mají s těmito nešťastnými lidmi slitování a jako misionáři se je snaží přivést k oddané službě. Jedině milostí čistých oddaných mohou být tito nešťastní lidé povýšeni na úroveň transcendentální služby. Śrīmad-Bhāgavatam 3.9.7
16. Modlitba Vāsudevy Datty pro záchranu všech živých bytostí (příklad vaiṣṇavského soucitu)
Vāsudeva Datta řekl Caitanyovi Mahāprabhuovi: „Můj drahý Pane, sestupuješ jen proto, abys osvobodil všechny podmíněné duše. Mám jednu žádost a přál bych si, abys ji přijal. Můj drahý Pane, srdce mi puká, když vidím utrpení všech podmíněných duší. Žádám Tě proto, abys přesunul karmu jejich hříšných životů na moji hlavu. Můj drahý Pane, nech mne přijmout následky všech hříchů všech živých bytostí a trpět za ně navěky v pekelných podmínkách. Ukonči prosím jejich nemocný hmotný život.“ Když Śrī Caitanya Mahāprabhu uslyšel výrok Vāsudevy Datty, změklo Mu srdce, z očí Mu vytryskly slzy a začal se třást...
Vaiṣṇava je tak velkodušný, že je připravený dát v zájmu vysvobození podmíněných duší z hmotné existence v sázku vše. ... Byl tou nejvznešenější osobností, která kdy prokázala svou milost podmíněným duším. ... Jako dokonalý vaiṣṇava byl para-duḥkha-duḥkhī, zarmoucený pohledem na utrpení druhých. ... Ten, kdo vykonává misi Śrī Caitanyi Mahāprabhua, musí být považován za věčně osvobozeného. Je transcendentální a nepatří do tohoto hmotného světa. Takový oddaný, zaměstnaný osvobozováním veškeré populace, je stejně vznešený jako samotný Śrī Caitanya Mahāprabhu. ... Taková osoba je opravdovým představitelem Śrī Caitanyi Mahāprabhua, protože má srdce naplněné soucitem se všemi podmíněnými dušemi. Cc. Madhya 15.160,162-164
17. Oddaný káže inspirován soucitem
Když vaiṣṇava vidí nezpůsobilost vlády, má srdce plné soucitu a ze všech sil se snaží situaci očistit šířením hnutí Hare Kṛṣṇa. Śrīmad-Bhāgavatam 6.2.3
18. Oddaný káže ze soucitu
Vaiṣṇavové, oddaní, jsou obyčejně velmi soucitní k podmíněným duším. Oddaný chodí i bez pozvání od domu k domu, aby lidi osvítil a vyprostil je z temnoty nevědomosti poznáním, že každá živá bytost je ve svém věčném přirozeném postavení služebníkem Pána Kṛṣṇy. Tyto oddané Pán zplnomocňuje, aby obyčejným lidem předávali vědomí oddanosti, vědomí Kṛṣṇy. Zlatý avatár 1
19. Pán osvobozuje podmíněnou duši díky soucitu a milosti oddaného
Jeho švagr Gopīníth Ācārya Pánovi oddaní žasli, když viděli, že se z Bhaṭṭācāryi stal velký oddaný.
Gopīníth Ācārya pak Pánu děkoval: „Jedině Tvou milostí se Bhaṭṭācārya změnil z bezcitného člověka v takového oddaného!“ Pán Caitanya mu odpověděl, že to přízeň oddaného způsobuje, že se člověk tvrdý jako kámen může změnit v oddaného jemného jako květina.
Gopīníth Ācārya si totiž upřímně přál, aby se jeho švagr Bhaṭṭācārya stal oddaným Pána. Upřímně toužil po tom, aby Pán Bhaṭṭācāryu obdařil svou přízní, a byl rád, když nyní Pán Caitanya jeho touhu splnil. To ukazuje, že Pánův oddaný je milostivější než Pán sám. Když si
oddaný přeje někomu projevit svou milost, Pán podle toho jedná, a Jeho milostí se z toho člověka stane oddaný. Zlatý avatár 26
20. Pokročilí oddaní mají soucit a snaží se kázat
Ten, kdo je pokročilý v duchovním vědomí neboli vědomí Kṛṣṇy, má přirozeně velký soucit se všemi živými bytostmi, které trpí v hmotném světě. Taková osoba přirozeně myslí na utrpení všech lidí. ... Pokud někdo skutečně soucítí s pokleslým, trpícím lidstvem, měl by se snažit lidi povznést z hmotného vědomí k duchovnímu. ... Jestliže však sami následujeme usměrňující pravidla, můžeme milostí Kṛṣṇy povznést druhého k duchovnímu vědomí. Vzdáme-li se svých vlastních duchovních činností a začneme se starat pouze o tělesné pohodlí druhých, dostaneme se do nebezpečné situace. Śrīmad-Bhāgavatam 5.8.9
21. Kazatel je nejsoucitnější osobností vůči všem pokleslým duším
(Sādhu) se proto snaží dát lidem poznání o oddané službě Pánu. To je jeho milost. Ví, že bez oddané služby Pánu je lidský život promarněný. ... Nespokojí se jen se svým vlastním osvobozením, ale stále myslí na druhé. Je velice soucitný ke všem pokleslým duším. Jedna z jeho vlastností je tedy kāruṇika, milostivý k pokleslým duším. Śrīmad-Bhāgavatam 3.25.21