Originál audio k poslechu naleznete zde.

 

[v autě]

Ātreya Ṛṣi: San Diego je velmi blízko hranicím s Mexikem, Śrīlo Prabhupādo.

Prabhupāda: Ano. [pomlka] ...tento hřbitov psů, člověk se stává psem.Tak je to  řečeno.

Ātreya Ṛṣi: Ano.

Prabhupāda: Yānti bhūtāni bhūtejyā:  "Uctívatel této bhūty jde do této bhūty." Mad-yājino 'pi yānti mām [Bg. 9.25] = „A ti, kdo uctívají Mě, jdou ke Mně."

Ātreya Ṛṣi: Ano.

Prabhupāda: Dobrý důvod. Když uctíváš Kršnu, jdeš ke Kršnovi. Když uctíváš psa, jdeš do psa.

Oddaný (1):  Māyāvādīni, ti říkají, že můžeš uctívat cokoliv a vyjde to nastejno?

Prabhupāda: Hm?

Oddaný (1):  Říkají  māyāvādīni, že můžeš uctívat cokoliv a je to to samé?

Prabhupāda: Ano. [chichotá se] To je jejich nesmysl. Kršna říká něco jiného, ale oni si to dotvořili k obrazu svému. To je chrám?

Oddaný (1):  Ano, Śrīlo Prabhupādo. Je to pěkný zlatý dóm.

Prabhupāda: Vypadá to na kostel. Je to kostel?

Oddaný (1):  Ano. Nevím přesně jaký. Křesťanský kostel. [pomlka]

Ātreya Ṛṣi: Kṛṣṇa obdařil Californii množstvím přírodní krásy.

Prabhupāda: Ano.

Ātreya Ṛṣi: Každý...Celý rok je zde mnoho pěkných květin a zeleně.

Oddaný (1):  Slunečno.

Prabhupāda: A vy víte, jak to zužitkovat. Proto vám dal Kṛṣṇa tuto zemi. Teď toho využijte a rozviňte vědomí Kṛṣṇy. Bude to ráj.

Ātreya Ṛṣi: Jaya. Pro bohaté lidi můžeme mít plán, jak se dozvědět o vědomí Kršny, jako jste měli v Indii na pláži.

Prabhupāda: Ano.

Ātreya Ṛṣi: Je to nádherné místo.

Prabhupāda: Bombay.

Ātreya Ṛṣi: Jako Bombay. Takový nápad by tady byl velice pěkný pro všechny boháče---umělce, artisty, intelektuály, pro každého---aby si přišli odpočinout a učit se vědomí Kršny.

Prabhupāda: Nechte je učit se tam a zaveďte myšlenku zde. Celé město, celá zem bude  požehnaná.

Ātreya Ṛṣi: Jaya. Potřebujeme lépe chránit krávy.

Prabhupāda: Ano.

Ātreya Ṛṣi: Na západním pobřeží by bylo moc pěkné mít nějakou ochranu pro krávy.

Prabhupāda: Tito lidé musejí zastavit tohle zabíjení krav, ten nejhorší zločin. Měli by odclonit své sklony ke štěstí jinak než zabíjením nebo pitím.

Oddaný (1):   Oni si myslí, že nemohou žít, aniž by jedli krávy.

Prabhupāda: Ehm?

Oddaný (1):   Oni si myslí, že nemohou žít, aniž by jedli krávy.

Prabhupāda: Oni nic nevědí. My můžeme..., můžeme je naučit, jak získat lepší, výživné potraviny z kravského mléka. Ano. Nechejte krávu žít, a ona bude dávat svou krev ve formě mléka, a vy můžete přijmout výživná jídla z mléka. To je civilizace. Mléko je také kravská krev. Přijímejte však tuto krev lidsky, ne zabíjením. Mléko není nic jiného než kravská krev. Řekněme, že zabijete  jednu krávu, získáte kolik krve, kolik liber?

Oddaný (1):  Nějaké číslo?

Prabhupāda: Ne, jen hádejte. Kolik liber krve můžete získat.

Oddaný (1):  Padesát liber?

Prabhupāda: Padesát liber. Ale když si krávy necháte, budete mít třicet liber denně. To je inteligence. Proč nezískat namísto jednorázových a konečných padesáti liber třicet liber denně?

Oddaný (1):  Jsou chtiví.

Ātreya Ṛṣi: Musíme jim jít příkladem, Prabhupādo, s tvojí milostí.

Prabhupāda: Ano. Toto je hloupost.  Stejně jako když máte nějaké peníze, zužitkujete je tak, abyste měli nějaký denní příjem. Ale chtít je utratit všechny naráz je hloupost.

Ātreya Ṛṣi:  Oni si teď myslí, že jsou chytří. Myslí si, že mohou masově produkovat zvířata a masově je zabíjet.

Prabhupāda: Masové zabíjení?

Ātreya Ṛṣi: Masové zabíjení. To je... Mají továrny, kde mohou produkovat tisíce zvířat velmi rychle. Rychle aplikují zvířatům určité vitamíny atd. tak, že jsou velmi rychle tučná pro masové zabíjení.

Prabhupāda: Jak mohou produkovat tisíce zvířat?

Ātreya Ṛṣi: Produkují zvířata v laboratořích, ne s pomocí... Oni je neprodukují; využívají přírodního procesu, ale zvířata nezahlédnou venkovní zeleň ani trávu. Drží je v kravínech a jen je krmí.

Oddaný (1):  Vědecky.

Prabhupāda: Nemyslím si, že je to možné. Je to prostě výmysl.

Ātreya Ṛṣi: Krávy se reprodukují samy. Ne, že by je vytvářel člověk. Jenže oni se je snaží nepřirozeně vykrmit velmi rychle.

Prabhupāda: A komu se ubližuje, když žijí?

Ātreya Ṛṣi: Prosím, Prabhupādo?

Prabhupāda:  Existuje dostatek trávy.

Ātreya Ṛṣi: Ano, ano. [pauza]

Oddaný (1):  Tohle je pěkný park.

Prabhupāda: Ano.

Oddaný (1):  Jednoho dne v tomto parku uspořádáme pěkný Haré Kršna festival.

Prabhupāda: Zaparkujeme tady? Ne?

Oddaný (1):  Ano?

Prabhupāda: Nebo uvnitř?

Oddaný (1):  Jestli si přeješ.

Prabhupāda: To je jedno, kdekoliv.

Ātreya Ṛṣi: To je dlouhá jízda, Śrīlo Prabhupādo. Přešlo to ve velmi scénickou jízdu.

Prabhupāda: Jeďte, jak myslíte.

Oddaný (1):  Mohli bychom se projít; po pláži.

Prabhupāda: Ano.

Oddaný (1):  Pak pojedeme.

Prabhupāda: Ano.

[vystupuje z auta]

Oddaný (1):  Někdy, Kršnovou milostí, zde uspořádáme velký festival. [odmlka]

Prabhupāda: ...zapomnění na Kṛṣṇu. Kde je vědomí Kršny, vše přestává být materiální. Je to duchovní.

Ātreya Ṛṣi: Ti znás, kteří byli požehnáni tvým učením, stále..., jsme stále podmínění k zapomnění na Kṛṣṇu. Je to velmi bolestivé, když zapomeneme. Znám to z vlastní zkušenosti, jsem stále darebák. Je to velmi náročné, když zapomenu. [odmlka]

Prabhupāda: Je vaší povinností poskytovat ochranu.

Oddaný (1):  Když byl velice malý, vrátil se z nedělního zpívání a tancování, a šli jsme se konečně podívat, co to bylo. [odmlka]

Prabhupāda: ...Einsteinův mozek.

Ātreya Ṛṣi: Čí mozek?

Oddaný (1):  Einsteinův?

Prabhupāda: Einstein.

Ātreya Ṛṣi: Aha, dělají to s pomocí genetiky. Ano.

Prabhupāda: Ať je to cokoliv , zkouší...

Ātreya Ṛṣi: Ano.

Prabhupāda: ...udělat xerox kopii. Tak proč ne originál?

Oddaný (1):  Co to znamená?

Prabhupāda: Vysvětli mu to.

Ātreya Ṛṣi: Proč ne originál?

Prabhupāda: Ano. Tito vědci se snaží udělat xerox kopii profesora Einsteina. Tak proč ne originál? Hmm? Jaká je jejich odpověď?

Ātreya Ṛṣi: Nemohou udržet originál při životě.

Prabhupāda: Ne, to je v pořádku, ale nechte je udělat jediný originál.

Śyāmasundara:  Nemohou ani začít.

Prabhupāda: Hmm?

Śyāmasundara:  Nemohou vytvořit ani buňku.

Prabhupāda: Jaké jsou pak jejich zásluhy?

Śyāmasundara:  Vyrobili počítač.

Prabhupāda: Hmm?

Śyāmasundara:  Vyrobili počítač, ale je třeba člověka, aby ho naprogramoval.

Prabhupāda: Tak jaké jsou tedy jejich zásluhy? Pokud něco jen napodobíte, tak to není záslužné. Zásluhy náleží originálu.

Ātreya Ṛṣi: Vědci připouštějí, že není nic nového, co by mohli vytvořit. Všechno je řízením zákonů přírody.

Prabhupāda: Pak je otázkou to, že jelikož jsou individuální osobou, která se snaží vyrobit něco báječného, kolik náleží zásluh individuální Osobě, která již dříve vytvořila vše báječné. Pokud si chcete přiznat tolik zásluh prostým kopírováním a zapírat tak existenci Boha, jste takový blázen, darebák; kolik úcty by si pak zasloužila původní Osoba, která dala existenci všem těmto věcem? Jaká je jejich odpověď?

Ātreya Ṛṣi: Je jim to jedno.

Śyāmasundara:  Jako ten muž včerejší večer, co říkal:  „ V budoucnu to uděláme.“

Prabhupāda: Vy to uděláte, to je v pořádku, vy to uděláte. Jenže ono je to už dávno tady. Jaká je vaše zásluha, že to uděláte? Už je to tady, pak jaká je vaše zásluha?

Ātreya Ṛṣi: Jejich volba je nedbat na to.

Prabhupāda: Dokonce i v tomto případě, Ten, kdo to již udělal; proč nepřiznáte zásluhy Jemu?

Śyāmasundara:  Ó ano, namísto závisti.

Prabhupāda: Existuje... Tān ahaṁ dviṣataḥ krūrān [Bg. 16.19]. Jsou závistiví, darebáctví. Závistiví znamená darebáci. To je materiální kvalifikace. A duchovní kvalifikace znamená uznávat dobrou kvalifikaci = „Oh, jsi tak dobrý, máš tak dobré vlastnosti.“ To je duchovní. A závist = "Ach, tento člověk mě předčí. Dobře, já..."

Śyāmasundara:  Zastavím ho.

Prabhupāda: Správně. To je materiální. Matsaratā. To je vysvětleno v Bhāgavatě jako matsaratā. Paramo nirmatsarāṇāṁ satāṁ vāstavaḥ vastu vedyam atra [SB 1.1.2].

Śyāmasundara:  Včera večer jsi řekl, že výrok toho člověka je, jako když chudý člověk říká, "Ano, stanu se milionářem."

Prabhupāda: Ano.

Śyāmasundara:  "Jednoho dne se stanu milionářem."

Prabhupāda: A žádá si respekt milionáře ihned, s budoucí vyhlídkou. Jen se podívejte. "Dáte respekt jako milionáři a já se stanu milionářem v budoucnu." Co je to za nesmysl?

Ze všeho nejdříve se staň milionářem, pak žádej respekt. Chtějí uznání v předstihu. "Nevěř budoucnosti, jakkoliv lákavé.“ Proč bych ti měl věřit?

Śyāmasundara:  Támhle je jezero. Je tam rybníček. Můžeme jít tudy dolů.

[nesrozumitelné komentáře oddaných ohledně pěšiny]

Prabhupāda: Oh, mostek, nepůjdeme přes něj? Dobře tedy.

Ātreya Ṛṣi: Pokaždé, když najdou něco nového, měli by oslavovat Kṛṣṇu.

Prabhupāda: Ano. To  je vědomí Kṛṣṇy.

Oddaný (2):  [stranou: ] Co je tam?

Śyāmasundara:  Broskve.

Ātreya Ṛṣi: Je tu všechno.

Śyāmasundara:  To jsou všechno broskvoně.

Prabhupāda: Oh. Vytvořili jste tento pěkný park, ale s pomocí Boha, který vytvořil všechny tyto stromy. Vy to neumíte. To znamená, že se snažíte pomoci nebo spolupracovat s Bohem, pak jsou vaše zásluhy namístě.

Řekněme, že Bůh vytvořil tento strom a vy ho pěkně zastřihnete, uděláte kolem něj pěšinu---to je splupráce. Máte určité zásluhy. Ale prvně je úcta namířená k Bohu, který tento strom vytvořil.

Ātreya Ṛṣi: Připadá vám to jako Vṛndāvan, Prabhupādo?

Prabhupāda: Hmm?

Ātreya Ṛṣi: Je to tu jako Vṛndāvan?

Prabhupāda: Vṛndāvan je jiný. Toto je výtvor člověka.

Oddaný (2):   Je to jako Dvārakā, když Kṛṣṇa žil v Dvārace; měli...

Prabhupāda: Ano, Dvārakā, ano. Vṛndāvanské stromy jsou plné ovoce a květů. Tyto jsou palivo, tyto stromy.

Śyāmasundara:  Jako palivo.

Prabhupāda: To je všechno. Na spálení. Nemají žádné ovoce ani květy. [pauza] [odmlka]

Śyāmasundara:  ...přijďte se na břeh opít a tropit hlouposti. Mají svou vlastní policii.

Prabhupāda: Vojáci mají vlastní policii.

Śyāmasundara:  Ano.

Prabhupāda: Jsou tak zbožnou a pokrokovou civilizací, že studenti vyžadují vlastní policii. [smích] Děkan si veřejně vyžádal policii, a oni jsou stejně tak velmi pyšní na svůj pokrok.

Ātreya Ṛṣi: Policie také krade.

Prabhupāda: Ano.

Śyāmasundara:  Obzvláště v New Yorku.

Prabhupāda: A policie rovněž vyžaduje další policii. Harāv abhaktasya kuto mahad-guṇā [SB 5.18.12].

Ātreya Ṛṣi: Všichni tihle Indové přicházející do země kvůli zisku; možná, že bychom měli jet do Indie a postarat se o Vṛndāvan a všechna další místa.

Prabhupāda: Ano. Proto je zde toto hnutí.

Ātreya Ṛṣi: Budou nám jednou svěřena?

Prabhupāda: Oh, ano. Ona už jsou. Vy jednoduše přejímáte velení. Vaše jednání už je zde; prostě běžte a převezměte velení do vlastních rukou.

Śyāmasundara:  Nikdo to ani nemůže popřít.

Prabhupāda: Ano.

Śyāmasundara:  [směje se] Jaya. Hare Kṛṣṇa. [konec]