Každé středisko ISKCONu by mělo být varṇāśramská vysoká škola... vůdci musí správně zapojit každou osobu a každý zdroj... řízení varṇāśramy ukončí nezaměstnanost a hlad.
Prabhupāda: ...(Politici) budou vykořisťovat ubohé občany. A budou v rozpacích a natolik sužováni: na jedné straně nedostatek deště, a proto nedostatek potravin, a na druhé straně zdanění vládou. Tímto způsobem budou lidé tak sužováni, že opustí domov a odejdou do lesa. Velmi (ubozí) ... Pokud nepřijmou vědomí Kṛṣṇy, nebudou zachráněni. Varṇāśramská vysoká škola musí být založena neprodleně. Všude, kde máme naše středisko, by měla být založena varṇāśramská vysoká škola, aby vychovávala čtyři skupiny: jedna třída, brāhmaṇa; jedna třída, kṣatriya; jedna třída, vaiśya; a jedna třída, śūdra. Ale všichni budou povzneseni na duchovní úroveň duchovními činnostmi, které jsme předepsali. Neexistuje žádná nepříjemnost, dokonce ani pro śūdry.
Kolemjdoucí: Jayo!
Prabhupāda: Hare Kṛṣṇa.
Bhagavān: Mají śūdrové také přijmout sannyās?
Prabhupāda: Ne, proč?
Bhagavān: Śūdrové...
Prabhupāda: Těm, kdo jsou śūdrové, by nemělo být dovoleno přijmout sannyās. Jen těm, kdo jsou kvalifikovaní brāhmaṇové, bude dovoleno přijmout sannyās.
Bhagavān: Kṣatriyové také přijímali sannyās?
Prabhupāda: Kṣatriyové... Někteří. Ne všichni.
Guru dāsa: Yudhiṣṭhira Mahārāja?
Prabhupāda: Hm?
Guru dāsa: Yudhiṣṭhira Mahārāja.
Prabhupāda: Nepřijali sannyās, ale opustili domov. Přijmout sannyās není třeba. Je nutné konat oddané činnosti. To je to opravdové. Pouhá změna oděvu nikoho nepolepší. Pokud nebere vážně zásady oddané služby. Ale v Kali-yuze si myslí:
„Protože jsem změnil oděv, stal jsem se velkým sannyāsīm.“ Vidíte? „Protože mám posvátnou šňůru, jsem nyní brāhmaṇou.“ Ne. Musí existovat pravidelný výcvik. Hare Kṛṣṇa.
Jagadīśa: Śrīlo Prabhupādo, ve varṇāśramské společnosti...
Prabhupāda: Hm?
Jagadīśa: Ve varṇāśramské společnosti je nejvíc občanů śūdrů?
Prabhupāda: Hm?
Jagadīśa: Je většina občanů śūdrů? Ve varṇāśramské společnosti?
Prabhupāda: Ano. Počet śūdrů je stále větší. Tak jako ve vysokém školství. Počet absolventů a postgraduálních studentů je menší. Ostatních je velké, větší množství.
Bhagavān: Celá myšlenka je, že na konci života každého z nás je třeba, aby všichni opustili domov, konal oddanou službu, ale ne nutně přijal sannyās.
Prabhupāda: Oddané činnosti, buď odejde z domova, nebo ne, na tom nezáleží. Je třeba pokračovat od samého začátku. Pro správu záležitostí potřebujeme rozdělit. Protože existují různé třídy mozku, tak ti, kdo mají velmi intelektuální mozek, by se měli stát brāhmaṇy.
Ti, kdo se hodí pro řízení a ochranu, by měli být vyškoleni jako kṣatriya. A ti, kdo se hodí pro produkci potravy, starat se o krávy, by měli být vyškoleni jako vaiśya. A zbytek jsou všichni śūdrové. To je rozdělení. Vy...
Toto rozdělení najdete všude, přirozené. Jedna skupina lidí, velmi inteligentní. Jedna skupina lidí, velmi silní, dobrý mozek pro řízení, správu. (stranou) Jaya!
Jedna skupina lidí, hodící se pro obdělávání půdy, pole a pěstování potravin, péči o krávy. A zbytek, śūdra. To je vše. V naší společnosti by mělo být toto rozdělení. Nejinteligentnější třída lidí by se měla věnovat kázání, čtení knih a dávání pokynů, starání se o uctívání Božstev, chrám a další třída by měli být mocní manažeři, tak to dobře funguje. Každý je zaměstnán, ne že jí a spí. Každý musí být zapojen, zaměstnán. Když si někdo do značné míry zvykl na jedení a spaní, měl by být zaměstnán prací s pluhem. Vidíte. Musí být činný. Jinak se nevyhne úplavici, jedení a spaní. Nemůže trávit. Ano. Tak tímto způsobem by měla být naše společnost řízena. Ne že „Dejte mi druhé zasvěcení, posvátnou šňůru“. A poté, co ji dostal, je se vším konec: „Nyní jsem osvobozen. Budu jíst a spát.“ To by mělo přestat. Máme padesát bighů půdy a v Māyāpuru jsem spočítal, vyhradit dvacet bighů pro chrám a pastviny pro krávy, třicet bighů půdy. Produkce by měla být tři sta maundů obilí. Napočítal jsem tři sta maundů obilí. Kolik můžete...?
Bhagavān: Patnáct set.
Prabhupāda: Ne. Podle našich současných výpočtů asi 180 maundů. Měl by tedy být přebytek 120 maundů obilí. Místo přebytku chtějí deset tisíc rupií na obživu. To je... toto řízení probíhá. Tyto věci nebyly projednány v GBC? Tak jaký druh diskuse tam byl? Jen mluvení? Nic praktického? A odhad rozpočtu byl předložen na deset tisíc rupií měsíčně. A když to bylo zevrubně prostudováno, okamžitě se to snížilo na šest tisíc. Tak jaký rozpočet? Řízení by mělo vypadat takto, že nikdo nesedí se založenýma rukama. Automaticky onemocní. Nemoc znamená lenost. Nebo nadměrné jídlo, spánek. Žádný přebytek, žádný nedostatek. Yuktāhāra-vihārasya yogo bhavati duḥkha-hā. (BG 6.17: „Ten, kdo je umírněný v přijímání potravy, spaní, aktivním odpočinku a práci, může prováděním yogy dosáhnout úlevy od všech hmotných strastí.“) Yukta. Yukta znamená to, co skutečně potřebujete. (stranou:) Hare Kṛṣṇa. Všude, v každém středisku by měl být zaveden tento systém a varṇāśrama musí být prakticky uplatňována. Zároveň tento program oddané služby. Pak to půjde velmi pěkně.
Hṛdayānanda: Měli by být oddaní oficiálně přiděleni k určitému zaměstnání?
Prabhupāda: Hm? Ne. Oddaní jsou oddaní. Ve skutečnosti jsou oddaní nad tímto brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya, śūdra. Ale pro řízení hmotných záležitostí musíme rozdělit. Tak jako v těle existují oddělení. Existují... Kṛṣṇa. Kṛṣṇa jednal jako kṣatriya. V dětství jednal jako vaiśya. Ale Kṛṣṇa není ani kṣatriya, ani brāhmaṇa. To je příklad. Byl pasáček. To je zaměstnání vaiśyi. A když bojoval na bojišti, byl kṣatriya. Oženil se jako kṣatriya. Přestože někdy jednal jako kṣatriya, někdy jako vaiśya, není ani jedno. Oddaný je také takový. Může jednat v jakémkoliv postavení, ale je nad hmotným pojetím života. To je dokonalost. Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa...
Nitāi: Śrīlo Prabhupādo?... Co by se měli učit kṣatriyové?
Prabhupāda: Kṣatriyové by se měli učit, že je manažer. Musí dohlížet na to, že je každý zapojen. A jestli nastane nějaký boj, musí se pustit do boje. To je úkol kṣatriyi. Může nastat boj. Někdo na nás může zaútočit. Ne že zpívá „Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa...“ Ne. Musí nastoupit. „Ano, jsme připraveni k boji.“ To je kṣatriya.
Tamāla-Kṛṣṇa: Prabhupādo? ...V našich střediscích udělujeme brāhmaṇské zasvěcení, druhé zasvěcení...
Prabhupāda: Ne, ne.
Zasvěcení by mělo pokračovat dál. Dokonce... Nerozumíš tomu, co jsem řekl, že to je pro vaiṣṇavu. Vaiṣṇava a Viṣṇu... Tak jako Kṛṣṇa je Viṣṇu. Není to člověk, ale jednal jako lidská bytost, podobně vaiṣṇava je transcendentální. Ale pro řádné řízení hmotného světa by měl někdo jednat jako brāhmaṇa, někdo jako kṣatriya. To je třeba. Tak jako to ve skutečnosti děláme. Někteří z vás kážou a někteří z vás uklízejí chrám. To neznamená, že sannyāsī, který káže, je lepší než ten, kdo uklízí. ... Jejich postavení jako vaiṣṇava je stejné. Ale pro řízení jeden uklízí, jeden staví, jeden jezdí kázat, takto. To by zde mělo být. Ne že „Protože jsem přijal sannyās, nemohu již nic dělat“. V případě potřeby musí jednat jako kṣatriya. Nebo śūdra. Na tom nezáleží.
Hṛdayānanda: Ach.
Prabhupāda: Na tom nezáleží. Ale řídit, pro řízení zde musí být toto rozdělení. Jinak to bude špatné řízení. Ano. Vaiṣṇava přichází do postavení, že dělá práci śūdry, ale to neznamená, že se stal śūdrou. Je vaiṣṇava. Snažte se to pochopit. Tak jako na jevišti. Pokud chcete něco hrát, někdo musí být král, někdo musí být královna, někdo musí být..., ale ani jeden z nich (není) král nebo královna. Je to divadelní hra. Podobně pro řízení záležitostí v hmotném světě musíme... Guṇa, karma. Karma musí existovat. Proto je třeba konat karmu podle vlastností.
Ātreya-ṛṣi: V našem hnutí tedy musí vůdci rozhodnout, jak je každý oddaný a každý zdroj správně zapojen.
Prabhupāda: To je vedení. To je vedení: Který člověk se hodí pro kterou práci.
Ātreya-ṛṣi: Ano. Využívání všech zdrojů...
Prabhupāda: Ano.
Ātreya-ṛṣi: ...včetně oddaných a financí a všeho.
Prabhupāda: Pak... První věc je, že bychom měli dohlédnout na to, že je každý zapojen. Jak by měl být zapojen, k tomu je třeba vedení. Ale první úkol je všechny zapojit. Nikdo by neměl být bez činnosti. Pak bude nečinný díl... Jak tomu říkáte? Nečinný mozek je ďáblova dílna. A ďábel je kāminī-kāñcana, ženy a peníze. To je ďábel. Pokud zůstanete nečinní, pak budete myslet na ďábla. Tak bychom měli dohlédnout, že je každý řádně zapojen. Hare Kṛṣṇa. Jaya. (přestávka) ...pokyn je v této souvislosti velmi důležitý. Každý by měl být vyškolen jako vaiṣṇava. Zároveň by měl pracovat v jiné pozici pro řízení. Pokud naši lidé nejsou připraveni – Tamāle Kṛṣṇo Mahārāji – na orbu, pak k čemu je nákup pozemků?
Tamāla Kṛṣṇa: Nejsou připraveni.
Prabhupāda: Hm?
Tamāla Kṛṣṇa: Nejsou připraveni.
Prabhupāda: Potom? Musíte zaměstnat dělníka a utratit nejméně dvě stě rupií na hlavu, včetně platu a jídla, a produkce je nulová. Tímto způsobem musí být výdaje deset tisíc, dvacet tisíc. Mám pravdu nebo ne v tom, že „Nějakým způsobem odkudkoliv přines peníze a budeme bohatě utrácet“? Co je to za řízení? Měli bychom vzít v úvahu, že peníze se koneckonců vydělávají těžkou prací. Někdo přinese peníze vydělané tvrdou prací, a někdo jiný bude utrácet jako nezodpovědný princ; to by mělo přestat. To je vedení. (přestávka) ...hlavní je, že náboženství znamená vytvořit třídu lidí pouze nečinných... Co je to? Opium...? Jak se tomu říká?
Oddaní: Opium pro masy.
Prabhupāda: Proto jsou proti náboženství. Ale ve skutečnosti, pokud ukážeme, že vyrábíme, řídíme, vzděláváme, pak můžeme neutralizovat komunistický sklon. Ale oni to vidí, ten únik. Říkají: „Utíkají před odpovědností světského života a vyžívají se v nějakých náboženských...“ To je sklon. Všichni... Všude si vláda takto stěžuje. Proto nechtějí zvyšovat počet chrámů, zvyšovat počet oddaných. Nechtějí. Proto říkají: „Je to třída nečinných lidí. Nedokáží nic dělat a přijímají tento náboženský život.“ To je sklon. Mají tento pocit. Ale pokud ukážete, že ve skutečnosti děláte něco ideálního, pak to ocení. Udělejte malou komunitní jednotku a ukazujte ideální život, ne zahálčivý život. Ideální život. Pak tento... To... Nyní v Bombaji odmítli. Protože mají dojem: „Tito Evropané sem přišli s nějakým sentimentem a k čemu je to dobré?“ Přijali nějaké ospravedlnění a zamítli naše... (přestávka) ...je tam. Tak jako děláme kontra-propagandu proti māyi, māyā je také velmi silná. Bude proti vám také dělat propagandu, velmi silná. Pokud se nestanete velmi upřímným oddaným, daivī hy eṣā guṇamayī mama māyā duratyayā (BG 7.14) – pak ji nebude možné přemoci. Podlehnete. Hare Kṛṣṇa. (přestávka)...
daivī hy eṣā guṇa-mayī
mama māyā duratyayā
mām eva ye prapadyante
māyām etāṁ taranti te
(BG 7.14: „Tuto Mou božskou energii, složenou ze tří kvalit hmotné přírody, je těžké překonat, ale ti, kdo se Mi odevzdali, ji zdolají velmi snadno.“) V Indii brāhmaṇové říkají: „Jsem narozený v brāhmaṇské rodině. Proč bych měl dělat tuto práci?“ Vidíte.
Proto se celá společnost dostala do pekla. Ve vaší zemi ještě přijímají jakýkoliv druh práce. Nezáleží na tom. A zde v Indii, pokud je brāhmaṇa, nepřijme jakýkoliv druh práce. To znamená... Tak jako orba. Nebude souhlasit. Proto tolik půdy. Kṣatriya si myslí: „Jsem kṣatriya.“ Brāhmaṇa si myslí: „Jsem brāhmaṇa.“ A půda leží ladem. Není žádná produkce. Půjde do kanceláře bojovat perem jako kṣatriya. A místo studia Ved bude studovat předpisy zadané kanceláří. Ale orat nepůjde. Proto je tento nedostatek potravin. Půjde do mlýna pracovat jako obyčejný dělník? (hindština) Nepřijde. Tolik půdy vidíme ležet ladem. A volají po obilí. Proč? Stejný příklad. Psal jsem, že v New Yorku je celé město plné špinavých věcí, odpadků, z nedostatku uklízečů, a jdete do Central Parku a tam najdete povalovat se mnoho hippies.
Ātreya-ṛṣi: Nezaměstnanost.
Prabhupāda: Nezam... Ne zaměstnanost. Nebudou pracovat. To znamená špatné řízení. Proč by měli zůstat ležet? Proč by měli zůstat bez zaměstnání? Vláda to ale nedělá.
Oddaný: Necítí se inspirovaní.
Prabhupāda: Hm?
Oddaný: Necítí se inspirovaní. Nikdo nemá chuť.
Prabhupāda: To, to znamená špatné řízení. Neměli jste chuť přijmout vědomí Kṛṣṇy, ale byli jste k němu tak či onak přivedeni. To je vedení.
Hṛdayānanda: Jaya, Prabhupāda!
Prabhupāda: To je řízení.
Hṛdayānanda: Jste zkušený manažer.
Prabhupāda: Dítě nechce chodit do školy, ale je povinností rodiče posílat je do školy tak či onak. To je povinnost vlády, že by člověk měl být zaměstnán podle své schopnosti. Neměla by být nezaměstnanost. To je velmi nebezpečné postavení společnosti. Nyní je tato otázka nezaměstnanosti velmi silná na celém světě. Budou plánovat: „Tato vláda není dobrá. Tento systém není dobrý. On není dobrý.“ A neudělá nic. Osobně neudělá nic. Tak jako hippies, každého kritizují, ale neudělají nic. Je to všechno... Tyto popisy jsou ve Śrīmad-Bhāgavatamu. Jdeme příliš daleko? Zaměstnán... (přestávka) ...od vlády využívat tuto zemi. Vidíte? Tak moc. Najdete ji všude. Najdete ji všude. Kdo byl se mnou v Londýně?
Oddaný: Jo. Naposledy, loni v létě?
Prabhupāda: Letchmore Heath.
Devotee: Jo?
Prabhupāda: Tolik ležící ladem. Uvažovali: „K čemu je dobré pracovat na půdě? Lepší zabít jedno zvíře a snadno se najíst.“ Protože se nestará o hříšné činnosti. „Když mohu jíst krávu, proč bych si měl působit tolik problémů s oráním...?“ To se děje, po celém světě.
Ind: Zaměstnanost nyní znamená jen omezit peníze a nepracovat. Žádná práce.
Prabhupāda: Ano. (přestávka) Stejné... zaměstnání, a to i pro ženy, carakā. Vidíte? Gándhí to také studoval. Musí existovat... Ženy by se měly věnovat tkaní. Jak se tomu říká?
Oddaný: Předení.
Prabhupāda: Předení, ano. Každý by měl být zaměstnán. To je řízení. Všichni členové GBC musí dohlížet, že v každém chrámu je každý zaměstnán.
Brahmānanda: To je význam vedení.
Prabhupāda: To je význam vedení.
Hṛdayānanda: A že jsou všichni oddaní chráněni.
Prabhupāda: Hm?
Hṛdayānanda: A že jsou všichni oddaní chráněni.
Prabhupāda: Ano. Každý by měl být zaměstnán. A když je každý zaměstnán, nikdy neonemocní. Ano. (přestávka) ...farmáři, jejich syn, opouštějí farmaření.
Haṁsadūta: Jdou do města.
Prabhupāda: Jdou do města. Ve vaší zemi také? [Irán]
Ātreya-ṛṣi: Ano, Śrīlo Prabhupādo.
Prabhupāda: Nebo nemáte nic společného s farmařením.
Ātreya-ṛṣi: Promiňte?
Prabhupāda: Vaše země, není tam nic společného s farmařením. Máte benzin.
Ātreya-ṛṣi: Ne. Je tam hodně dobré půdy, ale neobdělávají ji.
Devotee: Jen prodávají benzin.
Prabhupāda: Ano. Ano, pokud mohou získat peníze pod zemí, „Proč bych měl pracovat“? (konec)