• Śrī Nāma (z Gītāvalī) od Bhaktivinoda Ṭhākura

(1)
gāy gorā madhur sware
hare kṛṣṇa hare kṛṣṇa kṛṣṇa kṛṣṇa hare hare
hare rāma hare rāma rāma rāma hare hare

 

(2)
gṛhe thāko, vane thāko, sadā 'hari' bole' ḍāko,
sukhe duḥkhe bhulo nā'ko, vadane hari-nām koro re

 

(3)
māyā-jāle baddha ho 'ye, ācho miche kāja lo 'ye,
ekhona cetana pe'ye, 'rādhā-mādhav' nām bolo re

 

(4)
jīvana hoilo śeṣa, nā bhajile hṛṣīkeśa
bhaktivinodopadeśa, ekbār nām-rase māto re

 

  1. Pán Gaurasundar zpívá velice sladkým hlasem, Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare.
  2. Jsi-li hospodářem, či sannyāsīm, neustále zpívej: „Hari! Hari!“ Nezapomeň takto zpívat, ať již zažíváš štěstí, či neštěstí. Prostě jen naplň svá ústa hari-nāmem.
  3. Jsi uvězněn v síti māyi a nucen zbytečně pracovat. Obdržel jsi teď plné vědomí v lidské podobě života, zpívej tedy jména Rādhā-Mādhavy.
  4. Tvůj život může kdykoli skončit, a ty jsi nesloužil Pánovi všech smyslů, Hṛṣīkeśovi. Vezmi si k srdci tuto radu Bhaktivinoda Ṭhākura: „Jen jednou zakus sladkost svatého jména!“

 

  • Aruṇodaya-kīrtan 1 Kīrtanové písně zpívané při úsvitu  (z Gītāvalī) od Bhaktivinoda Ṭhākura

Část první

 

(1)
udilo aruṇa pūraba-bhāge,
dwija-maṇi gorā amani jāge,
bhakata-samūha loiyā sāthe,
gelā nagara-brāje

 

(2)
'tāthaī tāthaī bājalo khol,
ghana ghana tāhe jhājera rol,
preme ḍhala ḍhala soṇāra ańga,
caraṇe nūpura bāje

 

(3)
mukunda mādhava yādava hari,
bolena bolo re vadana bhori',
miche nida-baśe gelo re rāti,
divasa śarīra-sāje

 

(4)
emana durlabha mānava-deho,
pāiyā ki koro bhāva nā keho,
ebe nā bhajile yaśodā-suta,
carame poribe lāje

 

(5)
udita tapana hoile asta,
dina gelo boli' hoibe byasta,
tabe keno ebe alasa hoy,
nā bhaja hṛdoya-rāje

 

(6)
jīvana anitya jānaha sār,
tāhe nānā-vidha vipada-bhār,
nāmāśraya kori' jatane tumi,
thākaha āpana kāje

 

(7)
jīvera kalyāna-sādhana-kām,
jagate āsi' e madhura nām,
avidyā-timira-tapana-rūpe,
hṛd-gagane birāje

 

(8)
kṛṣṇa-nāma-sudhā koriyā pān,
jurāo bhakativinoda-prāṇ,
nāma binā kichu nāhiko āro,
caudda-bhuvana-mājhe

 

  1. Když se východní obzor zbarví doruda, aby ohlásil vycházející Slunce, klenot mezi brāhmany, Pán Gaurasundar, se okamžitě vzbudí. Za doprovodu svých oddaných prochází městy a vesnicemi Nadie.
  2. Mṛdaṅgy vydávají zvuk „tāthaī, tāthaī“ a jhāje (velké kovové karatāly připomínající činely) znějí do rytmu kīrtanu. Zlatá podoba Pána Gaurāṅgy se lehce třese v extatické lásce k Bohu a Jeho nákotníky cinkají.
  3. Pán Caitanya volá na obyvatele měst: „Trávíte své noci zbytečným spánkem a vaše dny krášlením vašich těl! Naplňte teď svá ústa svatými jmény Mukunda, Mādhava, Yādava a Hari a zpívejte je bez přestupků!
  4. Dosáhli jste této vzácné podoby lidského těla. Copak vás tento dar nezajímá? Nebudete-li uctívat miláčka matky Yaśody teď, bude pro vás čas smrti velice hořký.
  5. S každým východem a západem Slunce den odchází a je ztracen. Proč jste tedy nečinní a nesloužíte Pánu vašeho srdce?
  6. Měli byste chápat tuto podstatnou pravdu: život je dočasný a plný různého druhu utrpení. Pozorně tedy přijměte útočiště u svatého jména a vždy vykonávejte službu Pánu, která je vaším věčným zaměstnáním.
  7. S touhou žehnat všem živým bytostem toto sladké jméno Kṛṣṇa sestoupilo do tohoto hmotného vesmíru a září jako Slunce na nebi srdce, čímž ničí temnotu nevědomosti.
  8. Pijte čistý nektar svatého jména Kṛṣṇy a uspokojte tak duši Ṭhākura Bhaktivinoda. Ve všech čtrnácti světech není nic jiného než svaté jméno.

 

  • Aruṇodaya-kīrtan 2

Část druhá

 

(1)

jīv jāgo, jīv jāgo, gauracānda bole
kota nidrā jāo māyā-piśācīra kole

 

(2)
bhajibo boliyā ese saḿsāra-bhitare
bhuliyā rohile tumi avidyāra bhare

 

(3)
tomāre loite āmi hoinu avatāra
āmi binā bandhu āra ke āche tomāra

(4)
enechi auṣadhi māyā nāśibāro lāgi'
hari-nāma mahā-mantra lao tumi māgi'

(5)
bhakativinoda prabhu-caraṇe pariyā
sei hari-nāma-mantra loilo māgiyā

 

  1. Pán Gaurāṇga volá: „Vzbuďte se, spící duše! Vzbuďte se, spící duše! Příliš dlouho jste spaly na klíně čarodějnice Māyi.
  2. Při příchodu do tohoto světa jste říkaly: ,Ó můj Pane, jistojistě Tě budeme uctívat,‘ na svůj slib jste však zapomněly a držíte se v hluboké nevědomosti.
  3. Sestoupil jsem, jen abych vás zachránil. Kdo kromě Mě je vaším přítelem?
  4. Přinesl jsem tento lék ke zničení iluze Māyi. Modlete se teď o tuto hari-nām mahā-mantru a vezměte si ji.“
  5. Ṭhākur Bhaktivinod padá k lotosovým nohám Pána Gaurāṅgy, a jak žebrá o svaté jméno, dostává se mu mahā-mantry.

 

  • Rādhā-Kṛṣṇa Bol (z Gītāvalī) od Bhaktivinoda Ṭhākura

 

(1)
'rādhā-kṛṣṇa' bol bol bolo re sobāi
(ei) śikṣā diyā, sab nadīyā
phirche nece' gaura-nitāi
(miche) māyār bośe, jāccho bhese',
khāccho hābuḍubu, bhāi

 

(2)
(jīv) kṛṣṇa-dās, e biśwās,
korle to' ār duḥkho nāi
(kṛṣṇa) bolbe jabe, pulak ha'be
jhorbe āńkhi, boli tāi

 

(3)
('rādhā) kṛṣṇa' bolo, sańge calo,
ei-mātra bhikhā cāi
(jāy) sakal' bipod bhaktivinod
bole, jakhon o-nām gāi

 

  1. „Všichni zpívejte, zpívejte, zpívejte Rādhā-Kṛṣṇa!“ Pán Caitanya a Pán Nityānanda tančí po celé oblasti Nadie a předávají toto učení každému. Ó bratře, zbytečně se nacházíš v moci māyi a trpíš unášen jejími vlnami, kdy někdy ploveš a někdy se topíš v tomto oceánu iluze.
  2. Máš-li tuto víru, že duše je věčným služebníkem Kṛṣṇy, všechno tvé utrpení ustane. Když pak budeš zpívat svaté jméno Kṛṣṇy, tvé tělo se bude chvět v extázi a tvé oči se naplní slzami lásky k Bohu. To ti říkám.
  3. Zpívej jména Rādhā-Kṛṣṇa ve společnosti oddaných. To je to jediné, o co tě žádám. Ṭhākur Bhaktivinod říká: „Když zpívám toto svaté jméno Pána, veškeré nebezpečí mizí.“

 

  • Kabe Haʻbe Bolo (z Śaraṇāgati) od Bhaktivinoda Ṭhākura

(1)
kabe ha'be bolo se-dina āmār
(āmār) aparādha ghuci', śuddha nāme ruci,
kṛpā-bale ha'be hṛdoye sañcār

 

(2)
tṛṇādhika hīna, kabe nije māni',
sahiṣṇutā-guṇa hṛdoyete āni'
sakale mānada, āpani amānī,
ho'ye āswādibo nāma-rasa-sār

 

(3)
dhana jana āra, kobitā-sundarī,
bolibo nā cāhi deho-sukha-karī
janme-janme dāo, ohe gaurahari!
ahaitukī bhakti caraṇe tomār

 

(4)
(kabe) korite śrī-kṛṣṇa-nāma uccāraṇa,
pulakita deho gadgada bacana
baibarṇya-bepathu ha'be sańghaṭana,
nirantara netre ba'be aśru-dhār

 

(5)
kabe navadwīpe, suradhunī-taṭe,
gaura-nityānanda boli' niṣkapaṭe
nāciyā gāiyā, berāibo chuṭe,
bātulera prāya chāriyā bicār

 

(6)
kabe nityānanda, more kori 'doyā,
chārāibe mora viṣayera māyā
diyā more nija-caraṇera chāyā,
nāmera hāṭete dibe adhikār

 

(7)
kinibo, luṭibo, hari-nāma-rasa,
nāma-rase māti' hoibo bibaśa
rasera rasika-caraṇa paraśa,
koriyā mojibo rase anibār

 

(8)
kabe jībe doyā, hoibe udoya,
nija-sukha bhuli' sudīna-hṛdoya
bhakativinoda, koriyā binoya,
śrī-ājñā-ṭahala koribe pracār

 

 

  1. Řekni mi prosím, kdy jen přijde ten den, kdy skončí mé přestupky a kdy se díky síle božské milosti mé srdce naplní čistým svatým jménem?
  2. Kdy jen přijde ten den, kdy se budu považovat se za nižšího než tráva na ulici, naučím své srdce snášenlivosti, projevím úctu každému, kdy budu prost vší pýchy – kdy jen okusím výtažek tekutého nektaru svatého jména?
  3. Bohatství, následovníci, krásné ženy, jak je popisuje světská poezie – žádné takové tělesné radosti nechci. Ó Pane Gaurahari, prosím dej mi nemotivovanou oddanost Tvým lotosovým nohám zrození za zrozením.
  4. Kdy se při vyslovení svatého jména Śrī Kṛṣṇy mé tělo vzrušením rozechvěje v extatickém vytržení a kdy se mi jazyk zaklne emocemi, kdy  poblednu a budu se extaticky chvět, a kdy budou z mých očí neustále proudit slzy?
  5. Kdy budu v oblasti Navadvípu pobíhat po břehu Gangy a jako malé dítě volat, „Ó Gauro! Ó Nityānando!“ Kdy budu tančit a zpívat jako blázen a přestanu se ohlížet na své okolí?
  6. Kdy ke mně bude Pán Nityānanda milostivý a vysvobodí mě z iluze světskosti? Kdy mi poskytne místo ve stínu Jeho lotosových nohou a kdy mi dovolí vstoupit na tržnici svatého jména?
  7. Nakoupím a nakradu si nálad jména Hari, a až se naplno omámím těmito tekutými náladami svatého jména, ustrnu. Dotknu se nohou těch velkých duší, které jsou schopny tyto nálady vychutnávat, a neustále se budu nořit do sladkého nektaru svatého jména.
  8. Kdy se probudí soucit ke všem padlým duším a kdy se tento Bhaktivinod, nedbaje na své vlastní štěstí, se skromným srdcem vydá pokornou prosbou šířit tento posvátný pokyn Śrī Caitanyi Mahāprabhua?

 

  • Śrī Śrī Gaura-Nityānander Dayā Milost Śrī Gaury a Nityānandy (z Dhāmālī) od Locana dāse Ṭhākura

(1)
parama karuṇa, pahū dui jana
nitāi gauracandra
saba avatāra-sāra śiromaṇi
kevala ānanda-kanda

 

(2)
bhajo bhajo bhāi, caitanya nitāi
sudṛḍha biśwāsa kori
viṣaya chāḍiyā, se rase majiyā,
mukhe bolo hari hari

 

(3)
dekho ore bhāi, tri-bhuvane nāi,
emona doyāla dātā
paśu pākhī jhure, pāṣāṇa vidare,
śuni' jāńra guṇa-gāthā

 

(4)

saḿsāre majiyā, rohili poriyā,
se pade nahilo āśa
āpana karama, bhuñjāye śamana,
kahoye locana-dāsa

 

Význam  od Jeho Božské Milosti A.C. Bhaktivedānty Svāmīho Prabhupādy

 

Toto je píseň od Locana dāse Ṭhākura. Pahū znamená Pán a dui jana znamená dva. Locan dās Ṭhākur prohlašuje, že tito dva Pánové, Nitāi-Gauracandra – Pán Nitāi a Pána Caitanya – jsou velice milostiví (parama karuna). Saba avatāra-sāra śiromaṇi. Avatāra znamená inkarnace a saba znamená všechny. Jsou podstatou všech inkarnací. Specifickým významem těchto inkarnací je to, že vykonávání Jejich cesty sebepoznání je prostě radostné (kevala ānanda-kanda), jelikož zavedli zpívání svatého jména a tancování. Existuje mnoho inkarnací jako Pán Rāma nebo i Pán Kṛṣṇa, který podal učení Bhagavad-gīty, jež vyžaduje poznání a pochopení. Avšak Pánové Caitanya a Nityānanda zavedli proces, který je prostě radostný – pouze se zpívá svaté jméno a tančí. Proto Locan dās každého žádá, bhajo bhajo bhāi, caitanya-nitāi: „Můj milý bratře, žádám tě, abys prostě jen uctíval Pána Caitanyu a Pána Nityānandu s pevným přesvědčením a vírou.“ Nemyslete si, že toto zpívání a tancování nepovede k požadovanému cíli. Povede. Pán Caitanya nás ujišťuje, že díky tomuto procesu dosáhneme veškeré dokonalosti. Musíme proto zpívat svaté jméno s pevnou vírou a přesvědčením (biśwāsa koriʻ).

V čem však tkví tento proces? Jde o toto: viṣaya chāriyā, se rase majiyā. Chce-li někdo tímto procesem dosáhnout vědomí Kṛṣṇy, musí se vzdát holdování smyslovému požitku. To je to jediné omezení. Vzdáme-li se smyslového požitku, zcela jistě dosáhneme vytouženého cíle. Mukhe bolo hari hari: musíme prostě jen zpívat „Hare Kṛṣṇa! Hari Hari!“ a nemít přitom touhu po smyslovém požitku.

Dekho ore bhāi, tri-bhuvane nāi. Locan dās Ṭhākur říká: „Můj milý bratře, jen si to vyzkoušej a uvidíš. Ve všech třech světech nenajdeš nikoho takového jako Pána Caitanyu nebo Pána Nityānandu, jelikož Jejich milostivé vlastnosti jsou tak skvělé, že přimějí dokonce i ptáky a zvířata ronit slzy, což pak říct o lidských bytostech.“ A vskutku, když Pán Caitanya procházel džunglí Džhárikhānda, připojovali se k němu tygři, sloni, hadi, jeleni a všechna ostatní zvířata a zpívala Hare Kṛṣṇa. Je to tak skvělé, že se může přidat úplně každý. Dokonce i zvířata, natož lidské bytosti. Jistě, pro běžného člověka není možné, aby přiměl zvířata zpívat svaté jméno, měli bychom však alespoň podněcovat lidské bytosti, aby přijaly tuto cestu zpívání Hare Kṛṣṇa mantry. Je tak úžasné, že dokonce i člověk se srdcem z kamene obměkne. Pāṣāṇa znamená kámen. Svaté jméno je tak úžasné, že dokonce i kámen obměkne.

Locan dās Ṭhākur však lituje toho, že je pohlcen smyslovým požitkem. Oslovuje sám sebe: „Milá mysli, jsi uvězněna v spleti smyslového požitku a zpívání Hare Kṛṣṇa tě vůbec nepřitahuje. Jelikož tě nepřitahují lotosové nohy Pána Caitanyi a Pána Nityānandy, co mohu říci? Prostě jen uvažuji o svém neštěstí. Yamarāj, vládce smrti, mě trestá tím, že mi neumožňuje být přitahován k tomuto hnutí.“

 

  • Iṣṭa-deve Vijñāpti

Modlitba k našemu vlastnímu milovanému Pánu (z Prārthany) od Narotama dāse Ṭhākura

 

(1)
hari hari! biphale janama gońāinu
manuṣya-janama pāiyā, rādhā-kṛṣṇa nā bhajiyā,
jāniyā śuniyā biṣa khāinu

 

(2)
golokera prema-dhana, hari-nāma-sańkīrtana,
rati nā janmilo kene tāy
saḿsāra-biṣānale, dibā-niśi hiyā jwale,
jurāite nā koinu upāy

 

(3)
brajendra-nandana jei, śacī-suta hoilo sei,
balarāma hoilo nitāi
dīna-hīna jata chilo, hari-nāme uddhārilo,
tāra śākṣī jagāi mādhāi

 

(4)
hā hā prabhu nanda-suta, vṛṣabhānu-sutā-juta,
koruṇā karoho ei-bāro
narottama-dāsa koy, nā ṭheliho rāńgā pāy,
tomā bine ke āche āmāra

 

  1. Ó Pane Hari, prožil jsem svůj život bez užitku. Obdržel jsem lidské zrození, neuctíval jsem však Rādhu a Kṛṣṇu, a tak jsem vědomě pil jed.
  2. Poklad božské lásky na Goloce Vṛndāvanu sestoupil sem v podobě společného zpívání svatých jmen Pána Hariho. Proč k tomuto zpívání nikdy nejsem přitahován? Mé srdce ve dne v noci plane ohněm otravy světskostí, a já jsem neudělal nic pro to, abych to zastavil.
  3. Pán Kṛṣṇa, který je synem krále Vradži, se stal synem matky Śacī (jako Pán Caitanya) a Balarāma se stal Nitāiem. Svaté jméno osvobodilo všechny ty duše, které byly pokleslé a nešťastné. Dva hříšníci, Jagāi a Mādhāi, jsou toho důkazem.

Ó Pane Kṛṣṇo, Nandův synu, jehož doprovází dcera krále Vṛṣabhānua, prosím buď ke mně teď milostiv. Narottam dās říká: „Ó Pane, prosím neodstrč mě od Tvých načervenalých lotosových nohou, jen Ty jsi totiž mým milovaným.