11.
Byli to velcí, přemýšliví a neovlivnění muži jen podle jména,
Žádný z nich nebyl klidný.
Toužili po osvobození, smyslovém požitku nebo mystických silách, všichni měli neovládnuté smysly.
Neovládnuté smysly nereagují na moc jógy.
Kolik žilo jógích a muniů, a smysly zůstaly vždy nezávislými.
Bez služby vládci smyslů nemůže existovat ovládání smyslů.
Všichni se po krátkém období klidu vracejí k hmotným činnostem.
Procesem jógy nikdo nikdy nedosáhne ovládání smyslů.
To je rozsáhle vysvětleno ve Védách a Puránách.
12.
Višvámitra seděl na jógovém ásanu
Ale zatoužil po čisté krásce Šakuntale.
Tímto způsobem jógí poklesnou, o gjáních nemluvě
A všichni karmí jsou jen osli, trpící ve všech ohledech.
Ten, komu Krišna projeví milost a dá mu pokyn,
Se stane stejně požehnaným jako Ardžuna.
Ale ten, kdo bojuje za své vlastní štěstí,
Umírá spolu se svou rodinou jako Durjódhana.
13.
Ten, kdo vždy bojuje pro Krišnu,
Bohatství, moc, poznání jsou všechny v jeho dosahu.
Správně pochop poselství Gíty
Dosáhneš služby Krišnovi a budeš uctívat Šrí Hariho,
Oddaní jsou obdařeni všemi dobrými vlastnostmi,
Co jsou tedy pro ně „nenásilí“ nebo „osvobození od hněvu“?
14.
Šrí Hari učí živé bytosti prostřednictvím svých oddaných,
Jedním takovým pomocníkem je Pártha.
Ardžuna jednal přesně jako podmíněná duše;
Bratr Pánduovec byl jako zmatený.
Násilí vůči svým příbuzným a pak užívání si království –
Mohlo by to být štěstí? Ardžuna projevil nářek.
To všechno ale bylo dehātma-buddhiḥ, ztotožnění se s tělem
Kšatrija se na bojišti této rodinné náklonnosti vzdá.
15.
Když Krišna viděl jeho iluzi, pokáral ho
Proto Ardžuna přijal postavení žáka
Když se stal žákem, naslouchal Bhagavad-gítě.
Veškerá jeho nevědomost se rozptýlila stejně jako jeho pouto ke hmotě.
Jeho pouto ke hmotě bylo přeseknuto, ale nebyl oblečen jako sannjásí.
Hospodáři chápou význam Gíty tímto způsobem.
Dokonalost manter, kariṣye vacanaṁ tava
Proto mu válka, kterou bojoval, přinesla vzrůst slávy.
16.
Vaišnavové nemají žádnou touhu, všichni jen džapují na růžencích.
Jaký vaišnava je tedy tento Ardžuna uprostřed samsáry?
Vaišnava osvobozený od duality jen džapuje na růženci,
Tak praví ti, kteří jedí banány mysli.
Vaišnava je bez touhy a má přívětivou povahu,
Ale není bezmocný slaboch, jak si lidé pošetile myslí.
Ve dvou velkých indických válkách dvě vznešené osobnosti
Byly vůdci vaišnavů a zvítězily.
17.
Nebojoval z touhy po uspokojení vlastních smyslů,
Ale on je ten, který je všem známý jako vaišnava.
Ti, kteří nevidí skutečné vaišnavy, říkají, že vaišnava je pasivní.
Ale vaišnava je vždy aktivní ve službě Pánu.
Kaništha-adhikárí v sobě nemají život a nekonají žádnou službu.
Pro zisk, oslavování a prestiž zůstávají na svém osamělém místě,
Nitjánanda Prabhu, kterého vaišnavové uctívají
Snášel rány, ale přesto šířil lásku k Bohu jednomu za druhým.
18.
Gaura Hari přišel s čakrou v ruce a udělil trest,
Poté byli ti, co nenávidí vaišnavy, potlačeni.
Pán sám jde příkladem, aby učil džívy,
Ten, kdo koná nirdžana bhadžan, tedy podvádí sám sebe.
Svět se nyní zaplnil Džagái a Mádhái,
Nitjánanda-vamša rozšířila počet svých žáků.
Ale jíst, spát, nosit oděv [sádhua], ale zůstávat lhostejným
Není správné, aby vaišnavové zůstávali tak nesoucitnými.
19.
Šríla Čakravartí Thákura říká ve své Mádhurja Kádambiní:
Jen pohleďte na jeho závěr a jaký je jeho úsudek.
Oddaná služba je bezpodmínečná a projevuje se sama;
Ale tato Věčně dokonalá podstata je vždy zahalena.
Madhjama-adhikárí je tedy soucitný
Dává milost nevinným duším tím, že v nich probouzí oddanost.
Nejvyšší Pán jedná podle vůle vaišnavů,
Proto mohou být zmatení díky milosti vaišnavů probuzeni.
20.
Vaišnavové mohou probudit spící svět
Jejich milostí se mohou všichni hříšní stát oddanými.
Proto nekonají nirdžana bhadžan,
To je proces kaništha-adhikárích podvádějící svět
Všichni vznešení a slavní vaišnavové byli ve shromáždění
A přišel se s nimi setkat Padri Saheb
Položil nějaké otázky o Krišnově líle ve Vrindávanu,
Ale ta společnost vznešených vaišnavů mu nedokázala vysvětlit skutečnou pravdu.