Povinnosti manžela a manželky

67-06 “Také se rád dozvídám, že ve svém lůně nosíš dítě. Přijmi prosím všechna moje požehnání pro nově příchozího, kterého s potěšením přivítáme už za několik měsíců. Starej se prosím o svoje zdraví, aby dítě mohlo správně růst a stát se vědomým si Krišny. Když byl Prahlád Mahárádž v lůně své matky, vyslechl pokyny Nárady Muniho a později se stal nejslavnějším oddaným Pána Krišny. Povinností všech rodičů je, aby každé dítě přivedli k vědomí Krišny, aby toto šťastné dítě narozené rodičům vědomým si Krišny už se nemuselo více narodit v tomto hmotném světě.” (dŠP Nandarání, 9. června 1967)

67-08 "Už jsem ti říkal, že Gargamuni by se měl oženit. Měli by získat co nejdříve potvrzení o sňatku. Obřad v chrámu by se měl provést zpíváním Hare Krišna před ohněm, obětováním přečištěného másla se slovy "sváhá" a ženich a nevěsta by si měli vyměnit své girlandy před Božstvem Pána Krišny a slíbit, že se nikdy v životě nerozejdou. Měli by vědět, že tělesné vztahy mezi manželem a manželkou jsou druhotné; v první řadě by měli jeden druhému pomáhat v pokroku ve vědomí Krišny." (dŠP Brahmánandovi, 4. srpna 1967)

67-08 “Velice rád se dozvídám, že Himavatí bude mít miminko. Dítě je vzácný dar od Krišny, ale zároveň velká zodpovědnost. Každý rodič je zodpovědný, aby dohlížel na to, že jeho dítě vyrůstá ve vědomí Krišny. Já vím, že tomu rozumíš a budeš mít vždy Krišnu ve středu vašeho domova. Nyní k tomu, co bys měl dělat: Otevírá se ti několik směrů, kterými se můžeš vydat. V první řadě jsi teď muž s rodinou, a obyčejně v této situaci musí muž přemýšlet, jak zaopatřit svou ženu a dítě. Pokud tedy chceš, můžeš si najít v práci v New Yorku nebo kdekoliv a usadit se jako běžný hospodář, jako Rúpánuga a ostatní. Nebo, pokud to preferuješ, můžeš pokračovat s prací v chrámu, buď v Montrealu nebo kdekoliv je vhodný prostor, abyste se tam mohli ubytovat. Musíš ale myslet na svoje zdraví. Už jsem si u tebe všiml zhoršení, když jsem byl v New Yorku, a teď říkáš, že se to ještě zhoršilo. To není dobré a musíš to napravit. Udělej tedy, co je potřeba. Především neměj obavy, Krišna ti pomůže. Pokud bude nezbytné, abys šel do práce pro dobré zabezpečení manželky a rodiny, Krišna ti dá veškerou podporu, kterou budeš potřebovat.“ (dŠP Hansadútovi, 15. srpna 1967)

67-09 "Máš před sebou problém ohledně žití odděleně od své manželky. Pokud bude tvoje žena spokojená, když bude žít odděleně od tebe, tak myslím, že to prozatím můžeš zařídit tímto způsobem. Podle mého názoru by však toto odloučení nemělo skončit rozvodem. Co se Erika týče, on rozvíjí vědomí Krišny už od samotného dětství, to je pro lidskou bytost obrovská příležitost. Myslím, že jeho otec má zvláštní povinnost ochraňovat toto dítě v jeho vědomí Krišny. A jeho matka má také podobnou odpovědnost. Takže ať už matka a nebo ty, musíte se postarat o to dobré dítě. Pokud si to vezme na zodpovědnost tvoje manželka, tak ty budeš osobně volný a můžeš žít v chrámu s ostatními brahmačárími, ať už v New Yorku nebo jinde, kde si myslíš, že by to bylo nejlepší. Pokud ovšem tvoje žena přenechá dítě tobě, pak se o něj můžeš starat; to bude pěkné. Já si ale myslím, že by to bylo velmi těžké, protože on ještě dostatečně nevyrostl. V každém případě však ani ty, ani tvoje žena nemůžete uvažovat o novém manželství. To nedoporučuji. Dokonce i kdyby se tvoje manželka rozhodla znovu vdát, tak co se tebe týče, ty bys na to měl zapomenout. A pokud milostí Krišny budeš moci žít v klidu bez manželky, úplně oddaný vědomí Krišny, tak to bude ta nejlepší část tvého života. Můžeš milovat a věnovat svoji veškerou náklonnost dítěti a snažit se přivést ho k plnému vědomí Krišny.” (dŠP Rúpánugovi, 9. září 1967)

67-12 “Buďte ve vaší zemi ideálním párem, manželem a manželkou. Buďte si vědomi Krišny tak, že budete plně spolupracovat jako manžel a manželka, a budete šťastní v tomto životě i v tom příštím.” (dŠP Krišna déví, 16. prosince 1967)

68-06 “Minulou noc jsme měli setkání a sankírtan a bylo to velmi pěkné. Brahmánanda, Rájaráma a Džanárdana - každý mluvili tak 15 až 20 minut a mluvili moc hezky. Vy v Buffalu děláte také pokrok, jak jsem pochopil z popisu v tvém dopise. Jsem tedy víc a víc nadšený, že moje duchovní děti vyrůstají k vědomí Krišny, a mohu doufat, že v budoucnu bude každý z vás schopen šířit toto transcendentální poselství. Byl jsem tak potěšen, když jsem se dozvěděl, že přijedeš sem se svým dítětem, panem Erikem. Velice rád  ho zde přijmu. Doufám, že zpívá Hare Krišna, protože je na to už zvyklý. To je povinnost otce a matky, osvítit děti ve vědomí Krišny a tak je zachránit ze spárů blížící se smrti. Šrímad-Bhágavatam nás učí, že nikdo by se neměl stát otcem ani matkou, pokud nejsou schopni vzít tuto zodpovědnost, jmenovitě zastavit opakované rození a smrt jejich dětí.” (dŠP Rúpánugovi, červen 1968)

68-06 “Když jsem poprvé přijel ze San Franciska do New Yorku a tys mě informoval o případném byznyse a s panem Kalmanem, měl jsem mnoho pochyb o úspěchu tohoto plánu. Proto jsem váhal. Na každý pád, co se stalo, stalo se. Teď se snaž vyvléknout se z této obtížné situace bez toho, abys narušil naše dobré přátelství s panem Kalmanem. Čaitanja Maháprabhu zvláště varoval své oddané, aby se nezaplétali s lidmi, kteří přemýšlí světským způsobem. Proto také podle védských principů jsou to pouze brahmačárí, vánaprasthové a sannjásí, komu je doporučeno, aby se vážně zabrali do vědomí Krišny, neboli aby se osvobodili od problémů s vyděláváním peněz. Od grihasthů se očekává, že budou podporovat tyto tři společenské skupiny. V každém případě je pro nás nejlepším zdrojem příjmů dostávat příspěvky od lidí, kteří s námi sympatizují, a prodávat naše vlastní knihy a literaturu. To je taky určitý druh byznysu, ale na tom nesejde. A pokud děláme byznys, musíme to dělat nezávisle, bez pomoci lidí z venčí. My můžeme přijmout finanční pomoc zvenčí, ať už jako příspěvek nebo jako půjčku. Ale neměli bychom vstupovat do obchodování s lidmi z venčí, protože jejich cíl v životě je jiný než ten náš.

Nebuď proto prosím podrážděný současnou situací. Řeš všechno s chladnou hlavou, a pokud se Purušóttama necítí dobře, můžeš ho poslat na pár dní sem, aby tu byl se mnou. A když sem pojede, může mi přivézt moji žlutou ručně vázanou knihu - Bhágavatam. Z jednání s panem Kalmanem teď můžeme jasně vidět, že mu jde o jeho vlastní profit. Jsem si jistý, že nám s publikováním “Učení Pána Čaitanji” finančně nepomůže, jak jsi od něj očekával. Proto by jeho jméno nemělo být uvedeno v poděkování, jak jsi navrhoval. Budu rád, když mi dáš vědět o dalším vývoji této situace. Snaž se však urovnat všechno v klidu a v budoucnu, pokud to bude možné, můžeš dělat byznys nezávisle.” (dŠP Brahmánandovi, 28. června 1968)

68-08 “Ohledně tvé otázky: ‘Jaká je správná sexuální etiketa striktního grihasthy?’ Pokud člověk nechce počít dítě, neměl by tam být žádný sexuální život. Nejlepší je zapomenout na sex, ale to není možné ihned nebo okamžitě, zvláště v západních zemích, kde pohlavní život je tak liberální. Takže za těchto okolností by se člověk měl pokusit vést pohlavní život pouze kvůli dětem, a ne za žádným jiným účelem. Duchovní rodinné plánování znamená, že člověk by měl být odhodlán trénovat děti ve vědomí Krišny. Podle Bhágavatamu duchovní rodinné plánování znamená, že by se nikdo neměl stát otcem nebo matkou, pokud není schopen zajistit svým dětem osvobození. Povinností rodičů je dohlížet na to, že jejich děti vyrůstají v blahobytu nejen po hmotné stránce, ale také duchovně. Duchovní trénink by měl tedy být už od samotného začátku. Kaumāram ācaret prājño - ve Šrímad- Bhágavatamu vysvětluje Prahlád Mahárádž, že duchovnímu vědomí neboli vědomí Krišny by se děti měly učit už od samotného počátku, když jsou vychovávány od raného dětství.” (dŠP Dajánandovi a Nandarání, 24. srpna 1968)

68-09 “Co se týče vaší cesty do Londýna, nemyslím, že to je třeba. Podobně jako rodiče Ánandy nesouhlasili se sňatkem, může se stát, že i otci Annapúrny se taková kombinace nelíbí. Ve vaší zemi je běžné, že si chlapci a dívky vybírají své partnery. Když se tedy rozhodnou pro manželství, mohou se vdát či oženit bez souhlasu všech rodičů. Ale otec Annapúrny na ni velmi úzkostlivě chce dohlížet. Za daných okolností tedy, pokud tam chcete jet, tak nemám námitek. Já tam také brzy pojedu, protože jsem dostal dopis od Málatí, že už jsou v Anglii a dostali víza na půl roku. Může se tedy stát, že tam také velmi brzy pojedu. Faktem ovšem zůstává, že pokud jste se rozhodli pro svatbu, pak myslím, že i bez formálního souhlasu rodičů se můžete legálně vzít. Usadit se jako manžel a manželka můžete, kdekoliv se vám to líbí, na tom nezáleží. Závěr tedy je, že podle mého názoru byste měli být legálně oddáni a Ánanda se může starat o centrum ve Vancouveru. To je mé přání. A Annapúrna může pokračovat s psaním. Pokud to nějakým způsobem nebude schůdné, můžeme později diskutovat, co je třeba udělat.” (dŠP Ánandovi a Annapúrně, 4. září 1968)

 

68-09 “Pokud jde o vaši svatbu, je mi velmi líto, že Ánandovi rodiče nechtějí tento svatební obřad. Teď je na vás se rozhodnout, jestli byste se měli vzít nebo ne. Já si ale myslím, že byste měli. Vzhledem k okolnostem bude nejlepší, když se vezmete legálně podle zákonů státu a dostanete oddací list. Také si myslím, že ty, Ánando, bys měl zkusit zůstat ve Vancouveru a pracovat. Svou prací se pokus otevřít pobočku ve Vancouveru, a to bude opravdu dobré. Až přijedu do Vancouveru ze Seattlu, požehnám vám uspořádáním obřadu podle našeho svatebního systému.” (dŠP Annapúrně a Ánandovi, 4. září 1968)

68 “Všechna zvířata jako jeleni, velbloudi, osli, opice a dokonce i mouchy a hadi, s žádným z nich by nemělo být špatně zacházeno. Dokonce i když vlezou do domu nebo na pole, aby tam něco snědla, neměla by být zastavena. Protože ona mají právo jíst to, co jim Pán dodává. A nebudou jíst víc, ani toho víc neseberou. Jsou lepší než lidé. Když pustíme lidskou bytost na pole nebo na zahradu, pokusí se sebrat něco, aby to mohla prodat, nebo do zásoby, ale zvířata tohle nedělají. Nevinná zvířata by tedy měla být přijímána jako děti v domácnosti.” (dŠP Rájarámovi, 17. října 1968 )

68-11 “Ptala ses mě, jestli pro mě bylo těžké vykonávat oddanou službu, když jsem byl hospodářem. Ano, bylo. V mém rodinném životě jsem striktně následoval regulativní principy, ale má žena mi nebyla ochotná správně pomáhat. Musel jsem se proto vzdát její společnosti. Snaž se starat o Pána Džagannátha, jak jen ti to tvoje domácí povinnosti dovolí, ale měla bys být striktní pouze ohledně dokončení svých 16 kol zpívání. To tě ochrání před všemi konflikty. I když se u hospodáře vyskytnou nějaké nedostatky ohledně následování pravidel a usměrnění, na tom nezáleží. Měla by ses snažit nejlépe, jak jen můžeš, s Krišnovou pomocí - Krišna ti pomůže. Pokud budeš své srdce udržovat v tomto postoji, že se chceš stát čistou a upřímnou oddanou, musíš být upřímná oddaná. A Krišna ti pomůže. Musíš své srdce takto udržovat, to je to, co musíš dělat. Doufám, že se ty a tvé dítě máte dobře. “ (dŠP Málatí, 23. listopadu 1968)

68-12 “Jsem potěšen pokrokem, který jste ty, Mahápuruša a Murári udělali, co se týče ustanovení našeho chrámu na Havaji. Také jsem se dozvěděl, že připravujete vše, abyste mě mohli v lednu ubytovat. Zařizuješ to pro mě, ale já si myslím, že bys měl také zařídit, aby mohla přijet i tvoje žena. Manžel a manželka musí žít spolu, aby si mohli navzájem pomáhat v rozvíjení vědomí Krišny. Myslím tedy, že můžeš napsat svojí ženě a požádat ji, aby se k tobě připojila ve vašem chrámu na Havaji.” (dŠP Gaurasundarovi, 2. prosince 1968)

69-01 “S velkým potěšením jsem četl, jak píšeš, že oba dva, ty i Himavatí, postrádáte spánek a chodíte spát pozdě. Díky požehnání ona je nejen krásná zvnějšku, ale je také krásná uvnitř. Jak jinak by potom mohla říct, že ty sice můžeš mít licenci pro uspokojování smyslů, ale co s tou licencí budeš dělat? Být brahmačárí je dobré pro život v celibátu, ale ten, kdo může žít v celibátu v přítomnosti krásné a úslužné ženy, je víc než brahmačárí. Samozřejmě pokud někdo zůstane pouze s jednou ženou, tak se mu též říká brahmačárí. Půjdete skvělým příkladem, pokud se oba shodnete na tom, že už se více nebudete věnovat smyslovému požitku a přitom zůstanete dohromady jako manžel a manželka. Nicméně to je možné, pouze pokud oba dva budete upevnění v činnostech vědomí Krišny. Děkuji vám mnohokrát za vaši upřímnou snahu vykonávat tuto činnost.” (dŠP Hansadútovi, 12. ledna 1969)

69-01 “Je to velmi pěkné, že Góvinda dásí pro tebe vaří a následuje moje pokyny. Povinnost manžela je dávat manželce veškerou ochranu dokonce i před hmotnou májou, a manželčina povinnost je dohlížet na osobní pohodlí manžela. Takto by manžel s manželkou měli v duchu spolupráce vykonávat vědomí Krišny. To je moje poslání. Ve vaší zemi nemá prakticky nikdo domácí život. Toto hnutí pro vědomí Krišny jim tedy dává domácí život a šanci žít v klidu s manželkou a rodinou.” (dŠP Gaurasundarovi, 16. ledna 1969)

69-01 “Těch 6 manželských párů v Londýně, které tam tvrdě pracují, bylo vysoce oceňováno tamními lidmi. Jejich charakter, chování a oddanost přitahují upřímné lidi k našemu hnutí. Chci tisíce podobných párů mých žáků, aby propagovaly naše hnutí po celém světě.” (dŠP Góvindě dásí, 26. ledna 1969)

69-02 “Ohledně tvého přání se oženit a mít rodinu vědomou si Krišny, to je pěkné. Budeš mít svou hezkou stálou manželku a budete spolu šťastní v tvrdé práci pro Krišnu. Já nikdy neodrazuji od manželství, pokud je to pro službu Krišnovi a ne pouze pro pohlavní život. Má to vždy vyšší smysl. V Božím stvoření jsou muži a ženy. Dokonce i v duchovním světě má takovéto uspořádání význam. Ten význam je, že muži a ženy se mohou spojit, ne pro pohlavní život, ale aby oslavovali Pána. Ze Šrímad-Bhágavatamu se dozvídáme, že na Vaikuntě jsou ženy mnohem krásnější co se týče postavy, úsměvů, oblékání atd., ale muži a ženy tam jsou tak přitahováni zpíváním Hare Krišna, že nemají žádné pohlavní nutkání dokonce ani při důvěrném sdružování se. Někdy máme pěkný příklad dokonce i tady, když naši hodní chlapci a dívky spolu tancují a zpívají Hare Krišna, alespoň po tu dobu úplně zapomenou na pohlavní nutkání. Je to životní dokonalost být tolik přitahován ke Krišnovi, že všechny bezvýznamné požitky jsou naprosto zapomenuty.” (dŠP Uddhavovi, 17. února 1969)

69-03 ”Co se týče bydlení, grihasthové by měli mít možnost žít společně jako manžel a manželka. Pokud ne, pak všechny dívky by měly zůstat na jednom místě a všichni chlapci na jiném, pokud není dostatek prostoru. Co se týče brahmačárích, tak nemůžeš zabránit, aby se sdružovali s hospodáři, ale měli by žít odděleně. “ (dŠP Hajagrívovi, 18. března 1969)

69-05 “Když dostanu dopis buď od tebe a nebo od tvé manželky, vždycky mě to velmi povzbudí. Nejdůležitějším bodem tvého dopisu jsou aktivity tvé hodné dcery. Já doufám, že všechna děťátka, která jsou nyní vychovávána našimi manželskými páry, jednoho dne udělají něco ohromného ohledně vědomí Krišny. Ve Šrímad-Bhágavatamu je doporučeno, že by se nikdo neměl stát otcem ani matkou, pokud není schopen vychovat své děti do dokonalého stádia zastavení opakovaného rození a umírání. Tento proces rození a umírání se dá zastavit pouze probuzením vědomí Krišny. Jak jste četli v Bhagavad- gítě, jednoduše tím, že člověk pochopí, jak se Krišna zjevuje a provádí své transcendentální činnosti, může být okamžitě způsobilý vstoupit do Krišnova sídla. A ten, kdo jednou vstoupí do sídla Krišny, se už nikdy nevrátí zpět, aby musel trpět všemožnými hmotnými strastmi. To je pozitivní proces zastavení opakovaného rození a umírání živé bytosti. Jednoduše probuzením spící lásky ke Krišnovi, který je znám jako Vasudéva, se člověk může zbavit hmotného znečištění v podobě přijetí hmotného těla.” (dŠP Nandarání, 23. května 1969)

69-05 “Co se týče toho, že ti chybí Satsvarúpa, tak je to přirozené, že jsi připoutána k svému manželovi. Ale Satsvarúpa je zaměstnán službou Krišnovi a ty jsi také zaměstnána službou Krišnovi. Oba byste tedy měli vždy cítit štěstí v Krišnově službě. Jakmile ti bude dobře, tak se okamžitě můžeš připojit ke svému manželovi.” (dŠP Jadurání, 26. května 1969)

69-07 “Velmi mě těší, že se dozvídám, že se provdáš za Džagadíše a budeš se mu snažit sloužit a pomáhat mu při rozvíjení vědomí Krišny ve vašich životech. Manželský život ve vědomí Krišny je dokonalostí manželského života, protože jeho základním principem je, že manželka pomůže manželovi, aby mohl usilovat o vědomí Krišny, a podobně manžel pomůže manželce udělat pokrok ve vědomí Krišny. Tímto způsobem se oba, manžel a manželka, stanou šťastnými a jejich životy jsou vznešené. Ve vědomí Krišny nepřichází v úvahu rozchod nebo rozvod. Jakákoliv neshoda mezi manželem a manželkou se nebere příliš vážně, stejně jako se neberou vážně neshody mezi dětmi. Je tomu tak, neboť základním principem manželského života ve vědomí Krišny není rozmarný chtíč, ale je to věčný princip oddané služby Krišnovi. Přikládám tedy instrukce pro Rúpánugu, jak provést svatební obřad. A oba dva, ty i Džagadíša, máte má veškerá požehnání pro dlouhý a šťastný život ve vědomí Krišny. Doufám, že tento dopis dostáváš v dobrém zdraví.” (dŠP Lakšmímoni, 10. července 1969)

 

69-07 “Z Krišnovy vůle jste všichni dobrá kombinace. Pokračujte tedy s vykonáváním vědomí Krišny a starejte se o vaše dítě Mojuradvadžu. Já vkládám do Mojuradvadži velké naděje. Je velmi inteligentní a má znaky velkého oddaného. Můj zvláštní požadavek na vás je, abyste se o toto dítě velmi pěkně starali, a on bude velkým snem, který proslaví své rodiče. Všiml jsem si, že má všechny instinkty oddaného života, a je teď na jeho opatrovnících, aby se o něho starali.” (dŠP Vrindávanéšvarí, 28. července 1969)

 

69-08 “Ano, jak navrhuješ, hospodáři by se měli starat o udržování chrámu. Džaja Gópála je velmi nadšený chlapec. Měl by být povzbuzován všemi způsoby. On to pak může celé zvládnout sám.” (dŠP Pradjumnovi, 16. srpna 1969)

 

69-11 “Tamál Krišna sem přijel a povídal mi o vaší dceři Čandramukhí, jak krásně zpívá ,Čintámani´. Oba dva tedy děláte pěknou službu pro Krišnu a On vám poslal pěknou dceru. Buď šťastný se svojí dobrou rodinou. Naróttam dás Thákur zpíval svoji píseň, že kdokoliv se ponoří do oceánu hnutí Pána Čaitanji pro vědomí Krišny, bez ohledu na to, jestli je hospodář, nebo v odříkavém životním stavu, Šríla Naróttam dás Thákur touží po jeho společnosti.” (dŠP Dajánandovi, 13. listopadu 1969 )

70-02 “Jsem také velmi potěšen, že šťastně žiješ se svojí manželkou a že v červenci očekáváte narození dítěte. Nyní si tedy musíte dát zvláště záležet na tom, abyste vychovávali toto nové dítě tak pěkným způsobem, že se stane čistým oddaným ve vědomí Krišny. Taková je zodpovědnost rodičů - dohlédnout na to, aby jejich dítě bylo vysvobozeno ze spárů máji.” (dŠP Sačísutovi, 14. února 1970)

70-03 “Jsem velmi šťastný, že tvá dcera Sarasvatí pěkně vyrůstá v tvé péči. Dohlížet na to, aby dítě bylo vychováváno v plném vědomí Krišny, je správný způsob, jak vést život hospodáře. Až tvá dobrá dcera nebude potřebovat, abys o ni tolik pečovala, pak budeš mít dost času na zpívání Hare Krišna. Obě dvě, matka i dcera, můžete spolu sedět a zpívat Hare Krišna.” (dŠP Málatí, 6. března 1970)

70-03 “S potěšením se dozvídám, že žijete a pracujete spolu šťastně jako grihasthové. Teď využijte tuto příležitost života hospodářů ne pro smyslový požitek, ale pro společnou práci na zdokonalení vašeho vědomí Krišny. Také se rád dozvídám, že dychtíte vychovat mnoho duší ve vědomí Krišny, a to je velmi povzbudivý a zodpovědný program. Pouze jedna dobrá duše, která plně rozvinula vědomí Krišny a je o něm pevně přesvědčená, může kultivovat tak mnoho padlých duší k tomu, aby se vrátily domů, zpátky k Bohu. A nejlepší způsob, jak připravit takové duše vědomé si Krišny, je vychovávat je už od narození, aby následovaly principy vědomí Krišny. To je možné dobrou společností oddaných rodičů. Musíte se tedy udržovat duchovně při síle tak, že budete následovat věrně regulativní principy a budete bez selhání zpívat 16 kol na růženci. Krišna vám pak dá více inteligence, jak se víc a víc zaměstnat v Jeho službě, a vaše životy budou vznešené.” (dŠP Nara Nárájanovi a Dína-dajadrí, 19. března 1970)

 

70-04 “Jsem tak moc potěšen tvojí manželkou a tebou a mohu vás  prostě jen chválit, jak jste úžasní. Oba dva, ty i tvoje manželka, dáváte dobrý příklad, jak by grihasthové nebo hospodáři vědomí si Krišny měli žít pro Krišnu. Teď prakticky zažíváte, že život hospodáře není obtížný, pokud jsou lidé ve vědomí Krišny. Držte se tedy prosím velice pěkně svých principů a program, který nyní následujete, je už velice pěkný - přednášky na univerzitě, lekce ve vašem bytě, rozdávání prasádam - to vše je velmi, velmi pěkné. Vyřiď prosím má požehnání Indiře a pokračujte s vaším programem a Krišna vám dá veškeré příležitosti.” (dŠP Vámanadévovi, 2. dubna 1970)

70-06 “Brahmačárí a sannjásí mohou přijímat pomoc od společnosti ve velkém, a grihasthové se mají o brahmačárí a sannjásí starat jako o svoje děti.” (dŠP Ačjutánandovi, 14. června 1970)

70-06 “Přijímej tedy Krišnu vždycky jako nejvyššího rádce a neustále pros o Jeho milost a tak pokračuj ve svém progresivním pochodu - a já jsem velmi spokojen s tvými činnostmi. Velmi rád se dozvídám, že tvoje dobrá žena ti také pomáhá. To je povinnost věrného společníka v životě. Pokud je manželka nápomocná duchovnímu pokroku v životě, pak je nejlepším přítelem a filozofem. Ve vědomí Krišny tedy manželka není nikdy přítěží, ale je dokonalým druhem. Ukažte tedy svým krajanům příklad, jak může mladší generace žít poklidně, manžel a manželka, a být zaměstnáni ve službě Krišnovi. Existuje mnoho příkladů takovýchto manželů a manželek, kteří pracují v našich různých centrech na propagaci tohoto vznešeného poselství.” (dŠP Vrindávana Čandrovi, 24. června 1970)

70-06 “Přeji si, abyste všichni, zvláště pak ti, kdo žijí jako manželské páry, mohli společně dělat pokrok ve vědomí Krišny a byli neustále zaměstnáni v Jeho láskyplné službě, a to mě učiní velmi šťastným.” (dŠP Madhusúdanovi 29. června 1970)

70-07 “Jsem velice rád, že si nyní šťastně ženatý. Také bych ti velmi rád poděkoval za tvoje přispění do mého knižního fondu, které je teď velice vítané, a za hezké fotografie z tvého svatebního obřadu. Myslím, že jsem se tě snažil oženit už před nějakou dobou, a teď ti Krišna dal tuto velmi dobrou manželku. Ty jsi inteligentní chlapec, tvrdý pracovník a oddaný Krišny, a tvoje manželka je velmi jemná dívka a také upřímná oddaná. Tak spolu oba dva, manžel a manželka, pracujte na společném pokroku ve vědomí Krišny. To je moje touha. Jsem také velice potěšen tím, že oceňuješ milost duchovního mistra a Krišny, kteří jsou průvodci na cestě pokroku v duchovní realizaci. Oba dva, ty i tvoje žena, nyní jednoduše následujte naše pokyny a udržujte se neustále zaměstnáni aktivitami vědomí Krišny striktním následováním pravidel a usměrnění a zpívejte Hare Krišna a buďte šťastní. Je to velmi povzbudivé zjištění, že Masturika dásí ti už pomáhá ve tvé práci ve vědomí Krišny. Nechť vás oba Krišna požehná pokročilým vědomím Krišny.” (dŠP Čandanáčárjovi, 12. července 1970)

70-07 “Potkal jsem tvou manželku v San Francisku. Vypadá po svatbě velmi zářivě. Ve skutečnosti je to ta nejvybranější dívka pro tebe, jak sis přál. Buď šťastný se svou manželkou a zlepšuj svoje poznání ve vědomí Krišny. Já jsem si jistý, že ona ti bude velmi nápomocná ve všech směrech.” (dŠP Gópálovi Krišnovi, 15. července 1970)

70-08 “Ohledně tvého návrhu na sňatek s Šrímatí Daivíšakti, ona se zdá být velmi pěknou a inteligentní oddanou, takže pokud ona bude souhlasit s tvým návrhem, dávám veškerá požehnání vašemu sňatku. Nyní, když jsi ženatý, pracujte v Krišnově službě společně s tvojí novou manželkou a učiňte své životy dokonalými ve vědomí Krišny. To je moje touha. Vždy byste měli velmi dbát na to, abyste dávali ten nejvyšší příklad života hospodářů ve vědomí Krišny, a všechny osoby, které s vámi přijdou do kontaktu, z toho budou mít automaticky prospěch. Žijte a pracujte tedy společně ve vědomí Krišny a buďte šťastní zpíváním Hare Krišna mantry.” (dŠP Najanábhirámovi, 1. srpna 1970)

70-12 “S potěšením se dozvídám, že Mandalí Bhadra a Hariprija pracují tak tvrdě na překládání mých knih. Oni jsou oba upřímné duše a jsem si jistý, že spolu budou vykonávat jejich povinnost. Manžel a manželka zaměstnaní ve službě Pánu - to je skutečné manželství, zatímco muž a žena, kteří žijí spolu bez toho, aby sloužili Krišnovi - to je zvířecí život. Jejich příklad je tedy velmi povzbudivý a poučný.” (dŠP Krišnadásovi, 18. prosince 1970)

71-03 “Ano, můžeš se oženit, pokud dokážeš naplnit zodpovědnosti života grihasthy. Pokud se oženíš, budeš muset pracovat, abys  zaopatřil svoji manželku a rodinu, a snažit se utrácet alespoň 50% na vědomí Krišny. Manželství ve vědomí Krišny není založeno na uspokojování smyslů, ale spíše na spolupráci mezi manželem a manželkou, aby pokročili v duchovním životě, a také pro vychovávání dětí vědomých si Krišny. Ve Védách je řečeno, že by nikdo neměl přijmout zodpovědnost rodičovství, pokud není schopen vysvobodit děti z opakovaného cyklu rození, smrti, nemoci a stáří. Tímto způsobem tedy formujte svůj život ve službě Pánu a buďte šťastní.” (dŠP Babrubahanovi, 4. března 1971)

71-06 “ Mnohokrát ti děkuji za tvůj dopis z 8. června 1971 a velmi štědrý příspěvek 50 dolarů u příležitosti tvého sňatku se Susan O'Neillovou. Nyní jsi tedy ženatý ve vědomí Krišny a to je velmi pěkné. Někdy je ovšem manželský život riskantní záležitost, protože jak je člověk přitahován k manželce, zapomíná na Krišnu. Pokud ovšem oba, manžel a manželka, vzpomínají na Krišnu, potom se jejich život  hospodářů stává Vaikunthou. Náš áčárja, Bhaktivinóda Thákura, byl dokonalým hospodářem a my bychom si z něho měli vzít příklad. Jak pěkným hospodářem byl a jak pěkné děti měl. Jedním z nich byl i můj Guru Mahárádža. To je ten správný příklad. Takže ho následuj a staň se úspěšným ve vědomí Krišny.” (dŠP Svarúpovi, 15. června 1971)

72-01 “Co se týče hospodářů žijících v chrámu, v Indii není dovoleno žádné ženě zůstat v chrámu přes noc. Ovšem pro naši kazatelskou práci jsem schválil, že ženy mohou bydlet v chrámu. Ale v chrámu by manžel a manželka měli žít odděleně. V chrámu je mnoho mladých brahmačárích a sannjásích, a muži a ženy žijící společně, to je jednoduše zdroj rozrušení. Proto tedy dávám takovýto pokyn, že ideálně by manžel a manželka mohli v chrámu žít odděleně. Pokud to není možné, měli by žít společně blízko chrámu a navštěvovat chrámové árati atd., a pokud ani to není možné, potom poslední možnost je žít daleko od chrámu a provádět vaše vlastní uctívání Božstev atd. Nejlepší je dělat tu nejideálnější věc, ale jakýkoliv způsob života si zvolíš, ta nejdůležitější věc je vždy zůstat stoprocentně ve službě Rádě a Krišnovi.” (dŠP Ravíndrovi Svarúpovi, 25. ledna 1972)

72-06 “My, výše uvedená instituce, máme naši myšlenku duchovního komunismu a chceme dohlížet na to, že ani jediná osoba, ať už člověk nebo zvíře, nebude hladová nebo mít nedostatek hmotných životních potřeb. Podle naší filozofie, hospodář či řádný občan státu musí dohlížet nejenom na blahobyt své manželky, dětí, příbuzných a osob, které na něm závisí, aby o ně bylo dobře postaráno a nehladověli, ale dokonce i když v jeho domě žije ještěrka, měl by dohlížet, že není hladová. Proto, zajistit vše potřebné pro život pro všechny živé bytosti, to je naše hnutí pro vědomí Krišny.” (dŠP tajemníkovi ministra školství a kultury vlády SSSR, Moskva, 7. června 1972)

72-07 “Co se týče Dajánandy, nemám námitek, pokud grihasthové žijí venku a vydělávají peníze, ale nechci, aby odcházeli. Striktní chrámová praxe je pouze pro ty, kteří žijí v chrámu. Grihasthové by měli žít venku, a nemohou následovat všechno. Proč by ale měli úplně opustit svoje devocionální praktiky? Tak mnoho velkých odevzdaných oddaných odchází. Proč se to děje? Advaita, Uddhava, Krišnadása, a teď náš Dajánanda a Nandarání. Každému z nich jsem poslal jeden dopis, takže pokud je najdeš, předej jim prosím moje dopisy. To není vůbec dobré, když naši velcí oddaní tak snadno poklesnou a odcházejí pryč. Pokus se je zachránit." (dŠP Karandharovi, 14. července 1972)

 

72-11 “Velice dobře chápu tvoje obavy. Koneckonců, je to tvoje milovaná dcera, a tys obětoval všechno, jen abys ji správně vychoval a vzdělal, a mezi vámi je tolik věcí. Co však mohu říct? Ve tvé zemi jsou dívky nezávislé a už od útlého věku jsou zvyklé stýkat se s mladými chlapci, takže přirozeně přijde přitažlivost, pohlavní touha a manželství. Ve skutečnosti celý tento hmotný svět funguje díky této přitažlivosti mezi mužem a ženou. Ve Šrímad-Bhágavatamu je popsáno, že jakmile se chlapec a dívka intimně spojí, vytvoří se pevný uzel, a dívka si myslí: ,Ó, bez něj jsem ztracená´, a chlapec si myslí:  ,Ó, bez ní jsem ztracený´. Tak to májá zařídila, aby nás držela pevně spoutané v hmotné atmosféře. Jakmile je tam manželka, potom musí přijít nějaké peníze, což znamená práci na poli nebo v továrně, děti, domov, přátelé, komunita, národ - A tímto způsobem neustále vzrůstá komplikovanost iluzorního myšlení: ,Tohle je moje a tamto je moje.´ Oni ale nevědí, že jednoho dne je smrt nemilosrdně vykopne, a ani domov, ani manželka, ani děti, nic je před tím nezachrání. Člověk si celou dobu myslí, že tyto věci jsou jako spolehliví vojáci chránící jeho šťastný život, ovšem ve skutečnosti jsou popsány jako ,nespolehliví vojáci´, protože mu nakonec vůbec nepomůžou. Jakmile přijde okamžik smrti, nikdo nás nemůže ochránit, a pokud jsme se na ten okamžik nepřipravili praktikováním vědomí Krišny neboli vědomím Boha, pak nás ochromí strach a my nebudeme vědět, kam potom půjdeme a jaký druh těla budeme přírodou donuceni přijmout.

Ale tento druh života hospodáře s vědomím ,grihamédhí´ se nevztahuje na naše manželství v hnutí pro vědomí Krišny. Ne. Protože pohlavní nutkání je u mladých lidí tak silné a protože oni jsou zvyklí sdružovat se volně jeden s druhým, povzbuzuji svoje studenty, aby se oženili. Avšak náš cíl není ten pevný uzel, který jsem výše popsal. Je to jednoduše vztah vzájemné pomoci mezi manželem a manželkou, aby mohli pokročit v duchovním životě, nic víc. Nejdeme po domově, penězích, slávě a tak. To ovšem neznamená, že by ji neměl hezky zaopatřit, ne. Povinností manžela je ochraňovat manželku všemi způsoby před útoky hmotné energie a on musí vždy jednat jako její duchovní průvodce tím, že bude dokonalým příkladem oddaného. Ženy se tak rychle neučí a od přírody jsou slabé. Musí tedy být chráněny tímto způsobem.

V naší védské vědě o životě je přikázáno, aby společnost byla organizována takovým způsobem, že bude ochraňovat ženy, děti, staré lidi a krávy, protože oni jsou fakticky nevinní. Takže děti mají rodiče, starší osoby mají dospělé děti, aby je chránily, a žena musí mít manžela. A je doporučeno, že by se měli vzít v co nejmladším věku, protože potom žena zůstane vždy počestnou a oddanou svému manželovi. V takto raném věku, už od první noci, ona na něho nikdy nemůže zapomenout ani na chvíli, neboť je ještě dítě a není zkažená. Proto se z ní stane dokonalá počestná manželka. V těch dobách byla manželka tak oddaná manželovi, že dobrovolně zemřela v ohni jeho kremace, neschopná žít bez něho. Já sám jsem byl velmi mladý, když jsem se oženil, a ženě bylo teprve 11. V manželství, tak jak v něj věříme, nepřichází v úvahu rozchod a ani tvá dcera se nikdy nerozejde s tím chlapcem, to je jejich slib. Je to spíš tak, že když lidi trochu povyrostou, když mají trochu nezávislosti a svoje vlastní způsoby, jak dělají věci, tak když se ožení, to je to dobré, mají často problém se přizpůsobit, stejně tak jako je obtížnější ohnout bambus, když už je žlutý,  takže já tě ujišťuji, že se nemáš čeho bát, když si tvoje dcera vzala takového hezkého chlapce." (dŠP Mr. Loymu, 7. listopadu 1972)

72-11 “Ano, pokud jsou tam africké dívky, které by se k nám chtěly připojit, a pokud s tím souhlasí starší členové jejich rodiny, mohou žít v chrámu za předpokladu, že je tam pro ně oddělené místo, aby se chlapci a dívky volně nesdružovali, jak to děláme kdekoliv jinde. Pokud si ten chlapec chce vzít tu africkou dívku, nemám námitek, pokud ona dostane souhlas svých rodičů a starších a pokud budou potom žít v chrámu odděleně. Nebo pokud mají žít spolu, musí žít mimo chrám.” (dŠP Čjavanovi, 11. listopadu 1972)

72-12 "Všiml jsem si, že žádáš o přijetí životního řádu sannjás. Bude to ovšem obtížné, když máš manželku. Pokud má nějaký oddaný manželku, nebude to příliš populární politika, aby snadno dostal sannjás. A jestli tvoje žena chce mnoho dětí, to je jediný důvod, proč se ženy vdávají, mít možnost pro pohlavní život. Proč by jinak měly přijímat všechny ty obtíže spojené s životem v manželství? Teď jsi tedy ženatý muž a to rozhodnutí jsi učinil ty. Je to velká zodpovědnost a nemělo by se to stát lehkou záležitostí, jak si každý může myslet. ‘Ó, ožením se, a když se mi má žena nebude líbit, nebo nastane nějaká jiná obtíž, napíšu Prabhupádovi, že chci vzít sannjás. Hotovo. O manželku se nestarám, ať si táhne ke všem čertům.‘ To není moc hezký návrh. Život v manželství je vážná záležitost. Pokud jsi přijal manželku, musíš být za ni úplně zodpovědný, po celý svůj život. Ona ti vždy bude sloužit a ctít tě bez selhání a ty jí budeš radit ve vědomí Krišny a jednat jako její duchovní mistr. Jinak bez manžela to mají ženy velice těžké, aby dělaly duchovní pokrok.

Pokud tedy máme vyvinout dokonalou společnost uspořádanou vědecky tak, aby podporovala duchovní pokrok, pak tam bude hodně žen a co budou dělat? Také přišly za Krišnou a my je nemůžeme odmítnout. Proto jsem svým studentům doporučoval, aby se ženili. Já jsem byl hospodář a můj Guru Mahárádž byl celoživotní brahmačárí. My ale děláme stejnou práci, kážeme vědomí Krišny, takže jaký je rozdíl grihastha nebo brahmačárí? Skutečný sannjás znamená, že člověk odevzdal všechno Krišnovi, takže ty jsi prakticky už v sannjásu. Jestliže máš ale manželku a ona velmi touží vychovávat děti, pak nebude příliš šťastná, když odejdeš. Naše práce není vytvářet zmatek, ne. Pokud je žena velmi silná, tak ocení, když vezmeš sannjás, ale pokud je tam jakákoliv pochyba, tak je třeba se tomu vyhnout. Já jsem například nikdy neměl rád svou ženu, ale věděl jsem, že je moje povinnost zůstat, dokud moji synové nejsou dospělí, potom jsem odešel. Pokud ovšem své manželce dáš jedno dítě, bude velice šťastná a bude mít nějaké celoživotní zaměstnání. To musíš uvážit. Můžeš počkat alespoň do doby, než zase přijedu, pak uvidíme co dál." (dŠP Dánavírovi, 17. prosince 1972)

73-01 “Děkuji mnohokrát za přiložené informace. Není rozdíl mezi stavy brahmačárí, grihastha, vánaprastha a sannjás. Grihastha jednoduše znamená, že žije mimo chrám s manželkou, to je jediný rozdíl. Jinak grihastha musí následovat stejné usměrňující zásady a být plně zaměstnán v chrámových činnostech. Tam v Londýně je tak velké pole, na kterém musíme protlačit naše kázání. Mé přání tedy je, že bys tam měl pomáhat ostatním oddaným, jak jen to je možné, a spolupracovat s nimi úzce, abys mi tímto způsobem pomáhal. Tyto chrámy jsou jako oázy v poušti pro podmíněné duše, aby mohly uhasit žízeň své touhy po skutečném štěstí. Musí tedy být organizovány tak dobře, jak to jen jde, a já vím, že ty máš spoustu talentů, které se tam budou hodit. Takže ve spolupráci s Dhanandžajou a Šjámasundarem Prabhuy, pracujme společně. Můžeš mi asistovat tímto způsobem a tak mě velmi potěšíš.” (dŠP Kšíródakašájímu, 29. ledna 1973)

74-09 “S potěšením vidím, že žiješ ideálním životem grihasthy. To je velmi dobře. Čím víc se staneš vědomým si Krišny, tím víc zapomeneš na pohlavní život. Pohlavní život je původní příčina hmotného otroctví. Když osoba přijme vědomí Krišny, postupně se pro ni sex stane až odporným a pak je připravena vrátit se zpátky domů, zpátky k Bohu.” (dŠP Batu Gópálovi, 7. září 1974)

74-09 “Pracujte tedy společně pilně jako manžel a manželka a modlete se ke Krišnovi, aby vám pomohl. On sídlí ve vašem srdci a zajisté vám dá správnou inteligenci, jakmile zjistí, že jste zaměstnaní v Jeho službě s vírou a láskou. Náš Krišna není nějaký mrtvý bůh, jak tomu je jinde. On je nejvyšší živá bytost s velkou náklonností ke svým oddaným. On interaguje a odpovídá na naše činnosti. Proto se držte Jeho lotosových nohou, jak doporučil Pán Čaitanja.” (dŠP Taittíriji dásí, 15. září 1974)

74-12 “Nyní vychovává své třetí dítě. Stáváš se tedy víc a víc zodpovědným za tyto živé bytosti, které na tobě závisí. Musíš dohlédnout na to, že se už znovu nenarodí v tomto hmotném světě. To je tvoje povinnost. Musíte tedy ty a tvoje dobrá žena vyvinout velkou společnou snahu stát se plně vědomými si Krišny skrze tento jednoduchý a vznešený proces, který jsem vám dal. Jednoduché následování tohoto procesu bez odchýlení - zpívání 16 kol, následování čtyř usměrňující zásad, navštěvování lekcí a mangala-árati, časné vstávání - všechny tyto věci vás postupně pozvednou na úroveň čisté lásky ke Krišnovi.” (dŠP Džagadíšovi, 28. prosince 1974)

75-01 "Dovoluji si potvrdit příjem vašeho dopisu ze dne 22. prosince 1972 a že jsem ho pečlivě prostudoval. Ohledně otázek vznikajících mezi manželem a manželkou, ty mě žádáš o svolení, abys mohl opustit svou ženu a přijmout životní řád vánaprastha. S těmito otázkami musíš oslovit prezidenta a GBC a získat jejich svolení. Ano, já znám tvou manželku Lílášakti a já vím, že je velice vážným a pokročilým žákem. Ale ty jsi s ní teď ženatý a máš určité závazky v souladu s vědomím Krišny nebo védským systémem. Tyto věci nemohou být brány na lehkou váhu, jinak se celá věc stane fraškou. Jednoduše se oženit bez uvědomění, jak vážné povahy je manželský život, a potom, když se objeví nějaké problémy, nebo když nemám rád svou manželku nebo svého manžela, tak mě nechte odejít, všichni ostatní to taky tak dělají. Tímto způsobem se tedy celá věc stává fraškou. Říkáš že, když máte navzájem svoji společnost, brání vám to ve vašem pokroku. Ale manželský systém ve vědomí Krišny by neměl být brán tímto způsobem, že když jsou tam nějaké potíže, tak to znamená, že něco je překážkou v mém duchovním pokroku, ne. Jakmile ho jednou přijmu, život grihasthy, dokonce i když může být někdy obtížný, musím ho brát a plnit jako svou předepsanou povinnost. Samozřejmě je lepší zůstat svobodný v celibátu. Ale přichází tolik žen a my je nemůžeme odmítat. Když někdo přijde ke Krišnovi, je naší povinností dát mu ochranu. Krišna nás informuje v Bhagavad-gítě, že dokonce ženy, šúdrové a jiné nižší třídy lidí u Něho mohou přijmout útočiště. Máme tu tedy problém. Ženy musí mít manžela, který jim dá ochranu. Samozřejmě, pokud ženy mohou zůstat svobodné, a když to bude zařízeno tak, aby je chrám mohl ochraňovat, tak jako v křesťanské církvi mají systematický program pro jeptišky a ten slouží pro zaměstnání a ochranu žen, to je také pěkné. Pokud je tu ale pohlavní touha, jak ji můžeme ovládat. Ženy jsou běžně velmi chtivé, více chtivé než muži, a ony jsou slabší pohlaví. Pro ně je těžké dělat duchovní pokrok, bez pomoci manžela. Je zde mnoho důvodů, proč naše ženy musí mít manžela. Takže to je v pořádku, ale když ony jednou dostaly manžela a on tak rychle odejde, nebude to pro ně příliš šťastné. Já teď neznám situaci v tvém konkrétním případě, pouze ti dávám obecné rady a pochopení celého pozadí. Nikdy bychom neměli přemýšlet o našem takzvaném pokroku, jako by byl podmíněn, nebo jako by závisel na nějaké řadě hmotných okolností, jako je manželství nebo vánaprastha, tohle nebo tamto. Zralé pochopení vědomí Krišny znamená, že ať už se nacházím v jakékoliv životní situaci, je to Krišnova zvláštní milost, a proto bych ji měl využít nejlepším způsobem k rozšiřování hnutí pro vědomí Krišny a naplnění mise mého duchovního mistra. Pokud přemýšlím nad mým osobním pokrokem nebo štěstím nebo jinou osobní věcí, tak jsou to hmotné úvahy. Když tvůj sňatek nebyl šťastně zařízený, proč ses tedy vůbec ženil? Cokoliv se stalo, stalo se, tak to je. Pouze poukazuji na to, že dříve jsi udělal něco, aniž bys správně pochopil svou zodpovědnost, a teď přemýšlíš opět o nějakém drastickém kroku stejným způsobem. Pečlivě to tedy promysli v tomto světle.

Je tu jeden verš z Bhagavad-gíty.

yasmān nodvijate loko

lokān nodvijate ca yaḥ

harṣāmarṣa-bhayodvegair

mukto yaḥ sa ca me priyaḥ

Ten, kdo nikoho nepřivádí do nesnází a není nikdy nikým znepokojen, kdo zůstává klidný při štěstí i neštěstí a strachu i úzkosti, je Mi velmi drahý. (Bg. 12.15)

Jeden chybný úsudek, který často nezralí oddaní dělají, je, že kdykoliv přijdou nesnáze nebo nějaké těžkosti, myslí si, že podmínky nebo vnější okolnosti, za kterých ty těžkosti vznikly, jsou příčinou těžkostí samotných. Tak to není. V hmotném světě jsou pořád nějaké potíže a nezáleží na tom, jestli je to tahle situace nebo tamta situace. Proto si vůbec nepomůžu pouze tím, že změním svoje povolání nebo životní stav. Protože skutečnost je taková, že pokud mám těžkosti s jinými, je to nedostatek mého vědomí, když ne jejich. Je to jasné? Krišna říká, že jeho nejmilejší oddaný je ten, kdo nepřivádí jiné do nesnází, skutečně, kdo nepřivádí nikoho jiného do nesnází. Takže se pokus posoudit tu záležitost podle těchto bodů, jestli přivádíš nebo nepřivádíš buďto svou ženu a nebo sebe samého do nějakých nesnází.

Samozřejmě naše nejdůležitější zaměstnání a povinnost je kázat vědomí Krišny. Tohoto zaměstnání se musíme držet za všech okolností, to je nejdůležitější. Proto ať už je člověk ženatý, svobodný, rozvedený nebo v jakýchkoliv životních podmínkách, moje kazatelská mise na těchto věcech nezávisí. Krišna vědecky sestavil systém varnášrama-dharmy, aby poskytoval vše potřebné k osvobození pokleslých duší, aby mohly jít zpátky domů, zpátky k Bohu. A musíme dobře zvážit, jestli z toho systému neděláme pouhou šaškárnu. Nebude to nejlepší příklad, pokud tolik mladých dívek a chlapců uzavře sňatek a pak se navzájem opustí. A nebo manželka je trochu nešťastná, manžel ji zanedbává tolika způsoby a tak. Pokud dáme takovýto příklad, jak potom budou věci správně pokračovat? Život hospodáře znamená manželka, děti, domov. Tyto věci chápe každý. Proč to naši oddaní chápou jinak? Jednoduše mají nějakou pohlavní touhu, ožení se, a když jejich očekávání nejsou naplněna, tak je to hned rozchod — tyto věci jsou jednoduše hmotné činnosti, prostituce. Manželka je ponechána bez manžela a někdy je tam dítě, které je třeba vychovávat. Takže z mnoha úhlů pohledu je návrh, který dáváš a který dávají také jiní, odporný. Nemůžeme očekávat, že se naše chrámy stanou útočišti pro tolik vdov a odmítnutých manželek. To bude obrovské břímě a budeme společnosti k smíchu. Také přijde nechtěné potomstvo. A bude zde nezákonný sex, to už vidíme. A jelikož jsou slabším pohlavím, ženy potřebují mít manžela, který je silný ve vědomí Krišny, aby mohly dělat pokrok tím, že se pevně drží jeho nohou. Pokud je manžel opustí, co budou dělat? Tolik případů už máme v naší Společnosti, tolik frustrovaných děvčat a chlapců.

Zavedli jsme ve vašich západních zemích tento manželský systém, protože je tu zvyk volného míchání mezi muži a ženami. Proto je manželství potřeba, abychom mohli chlapce a dívky zaměstnat v oddané službě bez ohledu na životní stav. Ale náš manželský systém se trochu liší od toho ve vaší zemi. My neschvalujeme rozvod. U nás se předpokládá, že manžela nebo manželku přijímáme jako věčného společníka nebo pomocníka v naší službě ve vědomí Krišny a zároveň slibujeme, že se nikdy nerozejdeme. Samozřejmě, pokud nastane případ, že žáci, manželský pár, jsou velice pokročilí a shodnou se společně na tom, že manžel nyní přijme sannjás neboli odříkavý životní řád a oba toto rozhodnutí učiní šťastnými, pak je tu dobrý základ pro takové odloučení. Ale dokonce ani v takovém případě nemůže být řeč o odloučení, neboť manžel, přestože přijal sannjás, si musí být jistý, že je o jeho manželku hezky postaráno a že je v jeho nepřítomnosti ochráněna. My tu máme tolik případů neštěstí, nespokojenosti, kdy manželka zůstane opuštěná manželem proti své vůli. Tak jak mohu schvalovat takové věci? Chci se vyhnout tomu, abychom dali příštím generacím jakýkoliv špatný příklad, proto tak pečlivě zvažuji tvoji žádost. Pokud se to stane tak jednoduchým, oženit se a potom manželku opustit s výmluvou, že rodinný život se stal překážkou v mém vlastním duchovním pokroku, to nebude vůbec dobré. To je špatné pochopení toho, co znamená pokrok v duchovním životě. Musíme plnit své předepsané povinnosti, ať už jsou takové nebo jiné. Jakmile se zaměstnám nějakou předepsanou povinností, pak bych to neměl měnit nebo se toho vzdát. To je nejhorší omyl. Oddaná služba není omezená takovými označeními. Proto, jakmile jsem si zvolil, je lepší se toho držet a rozvinout svůj oddaný postoj do plně rozkvetlé lásky k Bohu. To je Ardžunovo pochopení." (dŠP Madhukarovi, 4. ledna 1975)

75-02 “Pečlivě jsem prostudoval tvoji situaci a nabádám tě, abys žila v chrámu ve společnosti ustálených oddaných, kteří striktně následují moje učení. Pokud tvůj manžel nemůže správně následovat naše principy, nemysli si, že by sis měla nechat brzdit svůj duchovní život. Měla bys zůstat s námi a kultivovat duchovní život v klidu pod Krišnovou péčí a ochranou. Pokud ho nezajímá duchovní život, ať si dělá, co se mu zlíbí. Já jsem dal všem svým žákům instrukce, které mají následovat, aby dělali duchovní pokrok. Pokud však nemají touhu následovat, co mohu dělat? Pokud někdo nechce následovat naše usměrňující zásady, neměla bys žít nebo se úzce sdružovat s takovou osobou.” (dŠP Kuše déví dásí, 3. února 1975)

75-06 “Takže nyní, když jste se vzali, pracujte společně na šíření vědomí Krišny. Manželství znamená, že se naše služba zdvojnásobí. Zároveň však musíme dávat pozor, abychom nespadli do uspokojování smyslů. Ta tendence tu je a my musíme zůstat neustále bdělí. Nejlepší ze všeho je zpívat pečlivě našich 16 kol na růženci a vždy myslet na Krišnu.” (dŠP Džana dásovi a Lílávatí dásí, 27. června 1975)

75-07 “Dostal jsem tvoji zprávu, že on mluvil v soukromí v místnosti s ženou, a když se kdokoliv pokusil vejít, tak se naštval a říkal ,Vypadni, vypadni!´ Co to má být ? Indy jsou soukromé rozhovory s ženou okamžitě zavrženy. On je dobrý kazatel, ale je to velmi nebezpečné, být se ženou za zavřenými dveřmi, a potom být naštvaný, když kdokoliv přijde. Chtíč je tak silný, že když narazí na překážku, změní se v hněv. Brahmánanda Svámí a Bhavánanda Svámí také potvrdili, že on má tyto tendence. Všechny ženy by měly být poslány z Kalkaty do Májápuru. V Kalkatě by neměly být žádné ženy. Žena je dobrá a muž je dobrý, pokud je však zkombinujeme, oba se zkazí, pokud tam není usměrnění.” (dŠP Gópálovi Krišnovi, 14. července 1975)

76-01 “Pokud je nějaká šance ukázat mezi komunisty, měl bys to okamžitě udělat. Inteligentní komunisté velmi snadno pochopí naši filozofii. My je můžeme přesvědčit na základě samaḥ sarveṣu bhūtéṣu, osoba vědomá si Krišny se vztahuje stejně ke každé živé bytosti. (Bhagavad-gítá 18.54). Staň se komunistou a současnou nedokonalou myšlenku komunismu učiň dokonalou. Myšlenka komunistické filozofie je, že stát musí získat prospěch. Ale protože stát je nedokonalý, jiné živé bytosti než lidské z toho nemůžou mít prospěch. Proto nejsou lepší než kapitalisté. Pro prospěch lidských bytostí zabíjí kapitalisté ubohá zvířata. Podobně i komunisté dělají stejnou věc. Jaký je v tom rozdíl? Dokonalý komunismus je ve Šrímad-Bhágavatamu, kde je řečeno, že soucítíš s ubohými zvířaty stejně jako s lidmi. Šrímad-Bhágavatam nabádá, že i když je v domě had nebo ještěrka, je povinností hospodáře dohlédnout, že mají co jíst a že nehladoví. Musíš tedy začít s kázáním s touto širší myšlenkou komunismu. Je to tedy pěkné přání pro Krišnovu službu. Pokud je to možné, využij neprodleně tuto příležitost. Co se týče opuštění Maďarska, když už jsi tam, tak pokud můžeš kázat, proč bys měl odcházet?” (dŠP Dvárakéšovi, 18. ledna 1976)

76-04 “Ten projekt farmy v Severní Kalifornii schvaluji. Takovéto projekty stejně jako stavění chrámů, ochrana krav, shromažďování mléka a následná výroba ghí a pak otvírání Hare Krišna restaurací - to jsou všechno dobré programy pro grihasthy.” (dŠP Čitsukhánandovi dásovi, 2. dubna 1976)