Obecné pokyny

Svaté jméno odstraňuje následky hříšného jednání:

„ ,Svaté jméno Pána Kṛṣṇy … je ničitelem všech hříšných reakcí…‘ “

Padyāvalī (29) od Rúpy Gosvāmīho
(citováno v Śrī Caitanya-caritāmṛtě, Madhya-līle 15.11)

(Viṣṇudūtové Yamadūtům): Ajāmila již odčinil všechny své hříšné činy, a to nejen hříchy spáchané v jednom životě, ale v miliónech životů, protože v bezmocném stavu volal svaté jméno Nārāyaṇa. I když ho nepronášel čistě, opakoval ho bez přestupků, a proto je nyní čistý a hoden vysvobození.

Yamadūtové brali v úvahu pouze Ajāmilův vnější stav. Jelikož byl Ajāmila po celý život nesmírně hříšný, mysleli si, že je třeba ho odvést k Yamarājovi, a nevěděli, že se od reakcí za všechny své hříchy oprostil. Viṣṇudūtové je tedy poučili, že se pronášením čtyř slabik jména Nārāyaṇa v době smrti zbavil všech hříšných reakcí. V této souvislosti cituje Śrīla Viśvanāth Cakravartī Ṭhākur následující verše ze smṛti-śāstry:

nāmno hi yāvatī śaktiḥ
pāpa-nirharaṇe hareḥ
tāvat kartuṁ na śaknoti
pātakaṁ pātakī naraḥ

„Když hříšný člověk vysloví pouze jednou svaté jméno Hariho, může odstranit reakce za více hříchů, než dokáže spáchat.“ (Bṛhad-viṣṇu Purāṇa)

avaśenāpi yan-nāmni
kīrtite sarva-pātakaiḥ
pumān vimucyate sadyaḥ
siṁha-trastair mṛgair iva

„Pronáší-li někdo svaté jméno Pána – byť i v bezmocném stavu nebo aniž by si to přál – , všechny reakce za jeho hříšný život zmizí, stejně jako se všechna malá zvířata strachy rozutečou, když zařve lev.“ (Garuḍa Purāṇa)

sakṛd uccāritaṁ yena
harir ity akṣara-dvayam
baddha-parikaras tena
mokṣāya gamanaṁ prati

„Kdo jednou vysloví svaté jméno Pána, které sestává ze dvou slabik, ha-ri, má zajištěnou cestu k osvobození.“ (Skanda Purāṇa)

To jsou některé z důvodů, proč Viṣṇudūtové nesouhlasili s tím, aby Yamadūtové odvedli Ajāmilu před Yamarājův soud.

Śrīmad-Bhāgavatam 6.2.7

(Viṣṇudūtové Yamadūtům): Autority sestávající ze vzdělaných učenců a mudrců po pečlivém studiu zjistily, že nejtěžší hříchy si je třeba odpykat těžkou formou a lehčí hříchy lehčím druhem odčinění. Zpívání Hare Kṛṣṇa mantry však ničí následky všech hříšných činností bez ohledu na to, zda jsou těžké nebo lehké.

Měli bychom se odevzdat Kṛṣṇa-Balarāmovi, Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, jehož ochranná moc je tak velká, že se jí nic v hmotném světě nevyrovná. Budeme-li zpívat jména Hariho, Kṛṣṇy, Balarāmy nebo Nārāyaṇa, reakce za naše hříchy, ať už jsou jakkoliv těžké, budou okamžitě odstraněny.

Śrīmad-Bhāgavatam 6.2.16

(Světci Pánu Indrovi): Ten, kdo zabil brāhmaṇu, krávu nebo svého otce, matku či duchovního mistra, může být okamžitě zbaven všech hříšných reakcí pouhým zpíváním svatého jména Pána Nārāyaṇa. Stejným způsobem mohou být osvobozeni i další hříšníci, jako jsou pojídači psů, caṇḍālové, kteří stojí níže než śūdrové.

Bṛhad-viṣṇu Purāṇa uvádí:

nāmno hi yāvatī śaktiḥ
pāpa-nirharaṇe hareḥ
tāvat kartuṁ na śaknoti
pātakaṁ pātakī naraḥ

Rovněž v Prema-vivartě od Jagadānandy Paṇḍita je řečeno:

eka kṛṣṇa-nāme pāpīra yata pāpa-kṣaya
bahu janme sei pāpī karite nāraya

Znamená to, že jedním vyslovením svatého jména Pána může být člověk oproštěn od reakcí za více hříchů, než kolik by jich ve svých představách dokázal spáchat. Svaté jméno má takovou duchovní sílu, že prostým jeho zpíváním se lze zbavit reakcí za všechny hříšné činnosti. Co potom říci o těch, kdo svaté jméno zpívají pravidelně nebo pravidelně uctívají Božstva? Takoví očištění oddaní mají osvobození od hříšných reakcí zaručené. …

V těchto verších jsou uvedeni ti, kdo se dopouštějí různých hříšných činů. Manu-saṁhitā udává následující jména: Syn, kterého zplodil brāhmaṇa a který se narodil z lůna śūdrānī, se nazývá pāraśava či niṣāda, lovec, který je navyklý krást. Syn zplozený niṣādou v lůně śūdrānī se nazývá pukkasa. Dítě zplozené kṣatriyou v lůně dcery śūdry se nazývá ugra. Dítě zplozené śūdrou v lůně dcery kṣatriyi se nazývá kṣattā. Dítě zplozené kṣatriyou v lůně ženy nižší třídy se nazývá śvāda neboli pojídač psů. Všichni takoví potomci jsou považováni za nesmírně hříšné, svaté jméno Nejvyšší Osobnosti Božství je však tak mocné, že se zpíváním Hare Kṛṣṇa mantry mohou očistit.

Hnutí Hare Kṛṣṇa nabízí příležitost k očištění každému, bez ohledu na jeho původ. Śrīmad-Bhāgavatam (2.4.18) potvrzuje:

kirāta-hūṇāndhra-pulinda-pulkaśā
ābhīra-śumbhā yavanāḥ khasādayaḥ
ye ’nye ca pāpā yad-apāśrayāśrayāḥ
śudhyanti tasmai prabhaviṣṇave namaḥ

„Kirātové, Hūṇové, Āndhrové, Pulindové, Pulkaśové, Ābhīrové, Śumbhové, Yavanové, členové ras Khasa i jiní lidé propadlí hříšným činnostem mohou být očištěni přijetím útočiště u Pánových oddaných, neboť Pán představuje svrchovanou moc. Vzdávám Mu proto uctivé poklony.“

Dokonce i takové hříšné osoby se mohou bezpochyby očistit, budou-li zpívat svaté jméno Pána pod vedením čistého oddaného.

Śrīmad-Bhāgavatam 6.13.8-9

(Pán Brahmā Nāradovi Munimu): Vůdce slonů, kterého v řece napadl silnější krokodýl a svíral jeho nohu, trpěl velkou bolestí. Svým chobotem uchopil lotosový květ a oslovil Pána těmito slovy: „Ó původní poživateli, Pane vesmíru! Ó můj osvoboditeli, jsi stejně slavný jako poutní místo! Všichni jsou očištěni, zaslechnou-li Tvé svaté jméno, které je hodné opěvování.“

Slon se na Pána obrátil se slovy tīrtha-śravaḥ neboli „stejně slavný jako poutní místo“. Lidé chodí na poutní místa, aby se osvobodili od reakcí za nevědomé hříšné činy. Pouhé vzpomínání na Jeho svaté jméno nás však může oprostit od všech hříšných reakcí. Pán je proto stejně dobrý jako svatá poutní místa. Návštěvou svatého poutního místa je možné osvobodit se od všech hříšných reakcí, ale tentýž prospěch je možné získat doma nebo kdekoliv jinde pouhým zpíváním Pánova svatého jména.

Śrīmad-Bhāgavatam 2.7.15

Subuddhi Rāya se ve Vārāṇasī radil s učenými brāhmaṇy, jak by mohl zrušit svoje obrácení na islám, a oni mu poradili, aby vypil horké ghí a skoncoval se životem. Když se však Subuddhi Rāya zeptal jiných brāhmaṇů, ti mu řekli, že to není velká chyba a že kvůli tomu nemusí pít horké ghí a ukončit svůj život. Subuddhi Rāya byl proto na pochybách, co má udělat. V tomto zmateném stavu potkal Subuddhi Rāya Śrī Caitanyu Mahāprabhua, když Pán přišel do Vārāṇasī. Subuddhi Rāya Mu vysvětlil svou situaci a zeptal se Ho, co má dělat. Pán mu řekl: „Jdi do Vṛndāvanu a neustále zpívej Hare Kṛṣṇa mantru.“ Śrī Caitanya Mahāprabhu dále Subuddhimu Rāyovi řekl: „Začni zpívat Hare Kṛṣṇa mahā-mantru, a až tvé zpívání bude téměř čisté, všechny následky tvých hříchů odejdou. Poté, co dosáhneš dokonalosti zpívání svatého jména, získáš útočiště u lotosových nohou Kṛṣṇy. Když budeš setrvávat u lotosových nohou Kṛṣṇy, žádné následky hříchů se tě nedotknou. To je nejlepší řešení pro všechny druhy hříšného jednání.“

Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 25.195-200

Je jisté, že zpívání svatých jmen Kṛṣṇa a Hari člověka osvobozuje od následků za hříšné činnosti, jako je zabíjení krav či urážení brāhmaṇů a vaiṣṇavů. Zabíjet krávy a urážet brāhmaṇy a vaiṣṇavy jsou ty největší hříchy. Karma za tyto činy je nesmírně velká, ale každý může veškerou svou karmu okamžitě odstranit tím, že se odevzdá Pánu Kṛṣṇovi a bude zpívat Jeho svaté jméno.

Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya- līlā 16.189

Specifické pokyny

Zpívání svatého jména je tím nejlepším prostředkem k odčinění hříšných činností, protože přitahuje pozornost a ochranu Nejvyššího Pána:

(Viṣṇudūtové Yamadūtům): Zpívání svatého jména Pána Viṣṇua je nejlepším způsobem odčinění pro zloděje zlata a jiných cenností, pro opilce, pro toho, kdo zradí přítele či příbuzného, pro toho, kdo zabije brāhmaṇu, či pro toho, kdo holduje sexu s manželkou svého gurua nebo jiného nadřízeného. Je to také nejlepší metoda odčinění pro vraha žen, krále či vlastního otce, pro toho, kdo poráží krávy, a pro všechny ostatní hříšníky. Prostým zpíváním svatého jména Pána Viṣṇua mohou tito hříšníci upoutat pozornost Nejvyššího Pána, který potom zváží: “Tento člověk zpívá Mé svaté jméno, a proto je Mou povinností ho ochránit.”

Śrīmad-Bhāgavatam 6.2.9-10

Budeme-li neustále zpívat mahā-mantru, Kṛṣṇa nás ochrání před hříšnými reakcemi:

Není možné dělat pokroky ve vědomí Kṛṣṇy a zároveň se dopouštět hříšných činností. Kṛṣṇa však říká: aham tvāṁ sarva-pāpebhyo mokṣayiṣyāmi. „Odevzdej se Mi a Já tě osvobodím od všech hříšných reakcí.“ (Bg 18.66)

Každý z nás se život za životem dopouští hříšných činností, vědomě či nevědomě. Když vědomě zabiji zvíře, je to určitě hříšné, ale když ho zabiji nevědomě, je to také hřích. Při chůzi po ulici zabijeme spoustu mravenců a také při svých ostatních denních činnostech – vaření, nabírání vody, drcení koření v hmoždíři – zabíjíme mnoho živých bytostí. Pokud se nestaneme vědomými si Kṛṣṇy, budeme za všechny tyto nevědomě spáchané hříšné činy potrestáni.

Když dítě z nevědomosti sáhne do ohně, znamená to snad, že oheň jeho nevědomost omluví a nespálí ho? Ne. Zákon přírody je velice přísný a krutý a nikoho neomlouvá. Neznalost státních zákonů také nikoho neomlouvá. Jestliže u soudu řekneme: „Nevěděl jsem, že se dopouštím zločinu,“ nezprostí nás viny. Nevědomost je stejně tak neomluvitelná při porušování zákonů přírody. Chceme-li se opravdu osvobodit od reakcí za hříšný život, musíme se stát vědomými si Kṛṣṇy, neboť Kṛṣṇa nás osvobodí od všech hříšných reakcí. Proto se doporučuje kīrtanīyaḥ sadā hariḥ – vždy bychom měli zpívat Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. Potom nás Kṛṣṇa zachrání.

Učení královny Kuntī

Myšlení na Kṛṣṇu prostřednictvím zpívání Jeho svatého jména nás očišťuje od všech hříchů:

Na hmotných planetách existují různé stupně hříšných činností a neúcta vůči brāhmaṇovi nebo vaiṣṇavovi je z nich nejhříšnější. Zde je jasně řečeno, že i tento vážný hřích může člověk překonat, bude-li myslet na Viṣṇua, dokonce i když na Něj nebude myslet příznivě, ale v náladě hněvu. I neoddaní se tedy osvobozují od výsledků všech hříšných činností, pokud stále myslí na Viṣṇua. Vědomí Kṛṣṇy je nejvyšší formou myšlení. V tomto věku se doporučuje myslet na Pána Viṣṇua prostřednictvím zpívání Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. Z Bhāgavatamu vyplývá, že pokud člověk myslí na Kṛṣṇu, dokonce i jako nepřítel, tato konkrétní kvalifikace – myšlení na Viṣṇua, na Kṛṣṇu – ho očistí od všech hříchů.

Śrīmad-Bhāgavatam 3.16.31

Jen jediné vyslovení jména Kṛṣṇa odstraní výsledky všech hříšných činností:

Ve Viṣṇu-dharmě je uveden výrok oslavující tento proces společného zpívání svatého jména: „Můj drahý králi, toto slovo Kṛṣṇa je tak příznivé, že kdokoli zpívá toto svaté jméno, okamžitě se zbaví následků hříšných činností z mnoha předešlých zrození.“ Tak tomu skutečně je. V Caitanya-caritāmṛtě najdeme následující prohlášení: „Člověk, který jen jednou vysloví svaté jméno Kṛṣṇy, tím překoná následky více hříšných činností, než je schopen vykonat.“ Hříšný člověk páchá mnoho hříšných činností, není však schopen jich vykonat tolik, aby je jen jediné vyslovení slova Kṛṣṇa nedokázalo ihned odstranit.

Nektar oddanosti

Díky zpívání svatého jména se osvobodíme od hříšných činností napáchaných za mnoho miliónů životů:

(Pán Caitanya muslimskému světci): „Prosím povstaň. Vyslovil jsi svaté jméno Kṛṣṇy, hříšné reakce, které jsi nakupil za mnoho miliónů životů, tedy teď zmizely. Jsi teď čistý.“

Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 18.205

Když někdo jen zaslechne svaté jméno vyslovené čistým oddaným, očistí se od všech hříšných činností a stane se způsobilým k vykonávání oddané služby:

(Haridās Ṭhākur prostitutce): „Zítra své zpívání svatých jmen určitě dokončím a můj slib bude splněn. Potom si s tebou budu moci zcela volně užívat.“

Haridās Ṭhākur si s prostitutkou nikdy užívat nechtěl, ale takto ji přelstil, aby jí dal možnost poslouchat svaté jméno Pána, když zpíval. Čistí oddaní zpívají Hare Kṛṣṇa mantru a pouhým poslechem očištěné transcendentální osobnosti se člověk zbaví všech hříšných činností bez ohledu na to, jak nízce zrozený nebo pokleslý je. Jakmile je zcela zbaven následků svých hříšných činností, bude schopen oddaně sloužit Pánu. To je způsob, jak pokleslé duše zaměstnat oddanou službou. Pán Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě (7.28):

yeṣāṁ tv anta-gataṁ pāpaṁ
janānāṁ puṇya-karmaṇām
te dvandva-moha-nirmuktā
bhajante māṁ dṛḍha-vratāḥ

„Ti, kdo jednali zbožně v tomto i dřívějších životech a jejichž hříšné činy jsou zcela vymazány, jsou osvobozeni od duality iluze a s odhodláním Mi slouží.“

Śrī Caitanya-caritāmṛta, Antya-līlā 3.126

 

Zpívání svatého jména nás osvobodí od hříšných reakcí, když zpíváme bez přestupků:

(Pán Caitanya Satyarājovi): „Pouhým zpíváním svatého jména Kṛṣṇy se člověku uleví od všech následků hříšného života. …“

Díky zpívání svatého jména bez páchání přestupků je možné osvobodit se od veškerých hříšných reakcí.

Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 15.107

(Chand Kazi Pánu Caitanyovi): „Vyslechl jsem si jejich stížnosti a sladkými slovy jsem jim řekl: ,Jděte prosím domů a spolehněte se na to, že Nimāiovi Paṇḍitovi nedovolím, aby pokračoval se svým hnutím Hare Kṛṣṇa. Vím, že Nārāyaṇ je nejvyšším Bohem hinduistů, a myslím si, že Ty jsi ten samý Nārāyaṇ. Tak to cítím ve své mysli.“ Když Śrī Caitanya Mahāprabhu slyšel Kaziho tak hezky mluvit, dotkl se ho a s úsměvem promluvil následovně: „To, že jsi svými ústy pronášel svaté jméno Kṛṣṇy, učinilo hotový zázrak – odstranilo to následky za všechny tvoje hříšné činnosti. Nyní jsi úplně čistý. Jelikož jsi vyslovoval tři svatá jména Pána: Hari, Kṛṣṇa a Nārāyaṇ, jsi nepochybně tím nejpožehnanějším a nejzbožnějším člověkem.“

Tato slova z úst samotného Pána Caitanyi Mahāprabhua potvrzují moc saṅkīrtanového hnutí a vysvětlují, jak mohou být lidé očištěni pouhým zpíváním svatého jména Pána Kṛṣṇy. Kazi byl muslimský mleccha neboli pojídač masa, ale protože několikrát vyslovil svaté jméno Pána Kṛṣṇy, byly následky jeho hříšného života automaticky odstraněny a byl zcela zbaven veškerého hmotného znečištění. …

Zde Nejvyšší Pán, Śrī Caitanya Mahāprabhu, potvrzuje, že každý, kdo bez přestupku zpívá svatá jména Hari, Kṛṣṇa a Nārāyaṇ, je zajisté nesmírně požehnán, a ať už je Ind, hinduista, nebo jiné národnosti či vyznání, okamžitě se dostává na úroveň té nejzbožnější osoby.

Śrī Caitanya-caritāmṛta, Ādi-līlā 17.214-218

Zpívá-li někdo svaté jméno bez přestupků, aniž by se dopouštěl dalších hříšných činností, je osvobozen od všech reakcí za hříchy:

Všechny hříšné reakce jsou zničeny pouhým zpíváním Hare Kṛṣṇa mahā-mantry bez přestupků. Tak se projeví čistá oddaná služba, jež je příčinou lásky k Bohu.

S oddanou službou Pánu nemůžeme začít, dokud nepřestaneme s hříšným životem. To je potvrzeno v Bhagavad-gītě (7.28):

yeṣāṁ tv anta-gataṁ pāpaṁ
janānāṁ puṇya-karmaṇām
te dvandva-moha-nirmuktā
bhajante māṁ dṛḍha-vratāḥ

„Lidé, kteří jednali zbožně v tomto i v minulých životech a jejichž hříšné reakce jsou úplně odstraněny, jsou osvobozeni od klamu dvojnosti a s odhodláním Mi slouží.“

Ten, kdo je již očištěn od všech stop hříšného života, se bez odchýlení či postranních záměrů zaměstnává transcendentální láskyplnou službou Pánu. I když jsou lidé tohoto věku nesmírně hříšní, mohou být od reakcí za své hříchy osvobozeni jednoduše zpíváním Hare Kṛṣṇa mahā-mantry. Eka kṛṣṇa-nāme – je to možné pouze zpíváním Kṛṣṇova jména. To je potvrzeno ve Śrīmad-Bhāgavatamu (12.3.51): kīrtanād eva kṛṣṇasya. Caitanya Mahāprabhu to také učil. Na svých cestách často zpíval:

kṛṣṇa kṛṣṇa kṛṣṇa kṛṣṇa kṛṣṇa kṛṣṇa kṛṣṇa he
kṛṣṇa kṛṣṇa kṛṣṇa kṛṣṇa kṛṣṇa kṛṣṇa kṛṣṇa he
kṛṣṇa kṛṣṇa kṛṣṇa kṛṣṇa kṛṣṇa kṛṣṇa rakṣa mām
kṛṣṇa kṛṣṇa kṛṣṇa kṛṣṇa kṛṣṇa kṛṣṇa pāhi mām
rāma rāghava rāma rāghava rāma rāghava rakṣa mām
kṛṣṇa keśava kṛṣṇa keśava kṛṣṇa keśava pāhi mām

Ten, kdo neustále zpívá svaté jméno Kṛṣṇy, je postupně osvobozen od všech následků hříšného života, a to za předpokladu, že zpívá bez přestupků a už nadále nehřeší na síle zpívání Hare Kṛṣṇa mantry. Tím je očištěn a díky oddané službě se probudí jeho spící láska k Bohu. Pokud tedy někdo jednoduše zpívá Hare Kṛṣṇa mantru a nedopouští se hříšných činností či přestupků, jeho život je očištěn, a on se tak dostává na pátou úroveň dokonalosti, kterou je vykonávání láskyplné oddané služby Pánu (premā pum-artho mahān).

Śrī Caitanya-caritāmṛta, Ādi-līlā 8.26

Dokonce i lidé té nejnižší třídy jsou díky pouhému naslouchání svatému jménu Pána osvobozeni od hříšných činností:

(Král Citraketu Pánu Saṅkarṣaṇovi): Můj Pane, zbavit se okamžitě všeho hmotného znečištění pohledem na Tebe není nic nemožného. Pouhým jediným zaslechnutím Tvého svatého jména se dokonale očistí dokonce i caṇḍālové, lidé nejnižší třídy; nemluvě o tom, když Tě člověk osobně vidí. Kdo by se potom nezbavil hmotných nečistot, když Tě spatří?

Śrīmad-Bhāgavatam (9.5.16) uvádí: yan-nāma-śruti-mātreṇa pumān bhavati nirmalaḥ – pouhým zaslechnutím svatého jména Pána se člověk okamžitě očistí. V tomto věku Kaliho, kdy jsou všichni lidé silně znečištění, je proto zpívání svatého jména Pána doporučeno jako jediný prostředek ke zdokonalení.

harer nāma harer nāma
harer nāmaiva kevalam
kalau nāsty eva nāsty eva
nāsty eva gatir anyathā

„V tomto věku hádek a pokrytectví je jediným způsobem osvobození zpívání svatého jména Pána. Není žádné jiné cesty. Není žádné jiné cesty. Není žádné jiné cesty.” (Bṛhan-nāradīya Purāṇa)

Śrī Caitanya Mahāprabhu zavedl toto zpívání svatého jména před pěti sty lety a nyní díky hnutí pro vědomí Kṛṣṇy, hnutí Hare Kṛṣṇa, skutečně vidíme, že lidé, o kterých se předpokládá, že patří k nejnižší třídě, jsou prostým nasloucháním svatému jménu Pána osvobozováni od všech hříšných činností. Saṁsāra, hmotná existence, je výsledkem hříšného jednání. Každý v tomto hmotném světě je odsouzen, ale stejně jako existují různé kategorie vězňů, existují také různé kategorie lidí a všichni, ve všech životních postaveních, trpí. Aby člověk ukončil utrpení hmotné existence, musí přijmout za své saṅkīrtanové hnutí Hare Kṛṣṇa neboli život s vědomím Kṛṣṇy.

Zde je řečeno: yan-nāma sakṛc chravaṇāt – svaté jméno Nejvyšší Osobnosti Božství je tak mocné, že je-li jednou vyslechnuto bez přestupků, může očistit i ty nejnižší z lidí (kirāta-hūṇāndhra-pulinda-pulkaśaḥ). Tito lidé, kteří jsou známí jako caṇḍālové, stojí níže než śūdrové, ale i oni mohou být očištěni prostým nasloucháním svatému jménu Pána; nemluvě o tom, když Pána osobně uvidí.

Śrīmad-Bhāgavatam 6.16.44

Díky zpívání svatého jména je možné osvobodit se od veškerého znečištění, obzvláště toho způsobeného zabíjením zvířat:

„Nārada Muni pokračoval: ,Všechna zvířata, která jsi zabil a způsobil jim zbytečnou bolest, budou jedno po druhém ve tvých příštích životech zabíjet tebe.‘ Lovec tak začal být díky společnosti velkého mudrce Nārady Muniho částečně přesvědčen o hříšnosti svého jednání a dostal kvůli svým přečinům strach.“

Ti, kdo zabíjejí zvířata a působí jim zbytečnou bolest, jako lidé na jatkách, budou ve svém příštím a mnoha dalších životech zabíjeni podobným způsobem. Takový trestný čin se nedá odpustit. Pokud někdo profesionálně zabíjí tisíce zvířat, jen aby si mohli lidé koupit maso k jídlu, musí se připravit na to, že bude stejným způsobem zabit ve svém příštím životě a ještě i v mnoha dalších. Existuje mnoho darebáků, kteří porušují své vlastní náboženské zásady. V židovsko-křesťanských písmech se jasně říká „Nezabiješ“. Pod všemožnými výmluvami se však dokonce i vrchní náboženští představitelé podílejí na zabíjení zvířat, zatímco se snaží vystupovat jako svaté osoby. Tato fraška a pokrytectví ve společnosti přináší neomezené pohromy. Příležitostně proto dochází k velkým válkám, ve kterých jdou masy takových lidí na bojiště a pozabíjejí se mezi sebou. Nyní vynalezli atomovou bombu, která jen čeká, aby byla použita k masové záhubě. Chtějí-li být lidé od tohoto neustálého zabíjení život za životem uchráněni, musí začít rozvíjet vědomí Kṛṣṇy a přestat s hříšnými činnostmi. Mezinárodní společnost pro vědomí Kṛṣṇy všem doporučuje, aby zanechali jedení masa, nezákonného sexu, požívání omamných látek a hazardování. Ten, kdo se těchto hříšných činností vzdá, může porozumět Kṛṣṇovi a přijmout toto hnutí pro vědomí Kṛṣṇy za své. Každého proto žádáme, aby upustil od hříšných činností a zpíval Hare Kṛṣṇa mantru. Tak se mohou lidé zachránit před opakovaným rozením a umíráním …

Každý má možnost se ve styku s tímto hnutím pro vědomí Kṛṣṇy očistit a přísně dodržovat usměrňující zásady. Zpíváním Hare Kṛṣṇa mahā-mantry se člověk zbaví veškerého znečištění, obzvláště toho způsobeného zabíjením zvířat. Samotný Pán Kṛṣṇa žádá:

sarva-dharmān parityajya
mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja
ahaṁ tvāṁ sarva-pāpebhyo
mokṣayiṣyāmi mā śucaḥ

„Zanech všech druhů náboženství a jen se Mi odevzdej. Já tě zbavím všech reakcí za hříšné jednání. Neboj se.“ (Bg 18.66)

Měli bychom přijmout tuto Kṛṣṇovu radu a následovat Nāradu Muniho v učednické posloupnosti. Když se jednoduše odevzdáme lotosovým nohám Kṛṣṇy a vezmeme toto hnutí pro vědomí Kṛṣṇy vážně, budeme zbaveni karmy nabyté hříšnými činy. Pokud jsme dostatečně inteligentní, budeme se věnovat oddané službě Pánu. Naše životy se tak stanou úspěšnými a nebudeme muset jako tento lovec život za životem trpět. Nejenže nás zabíjení zvířat připraví o lidskou podobu, ale budeme muset být ve zvířecím těle nějak zabiti stejným druhem zvířete, které jsme zabili. To je zákon přírody. Sanskrtské slovo māṁsa znamená „maso“. Říká se māṁ saḥ khadati iti māṁsaḥ. To znamená: „Nyní jím maso zvířete, které bude jednoho dne v budoucnosti jíst moje maso.“

Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 24.251-252

Hříšná osoba směřující do pekel může být zachráněna Pánovým svatým jménem:

(Durvāsā Muni Pánu Nārāyaṇovi): „Ó můj Pane, nejvyšší vládce, aniž bych znal Tvou neomezenou moc, napadl jsem Tvého nejdražšího oddaného. Ušetři mě prosím reakcí za tento přestupek. Dokážeš vykonat vše, neboť i toho, kdo má jít do pekla, jsi schopen vysvobodit jednoduše tím, že v jeho srdci probudíš své svaté jméno.“

Śrīmad-Bhāgavatam 9.4.62

Zpívání svatého jména je v odstraňování hříchu účinnější než védské rituální obřady:

(Viṣṇudūtové Yamadūtům): Ani vykonáváním védských obřadů či podstupováním odčinění se hříšní lidé neočistí tolik, jako když jednou vysloví svaté jméno Pána Hariho. I když obřadní odčinění může člověka zbavit hříšných reakcí, neprobudí v něm oddanou službu – na rozdíl od zpívání Pánových jmen, které mu připomene Pánovu slávu, vlastnosti, symboly, zábavy a příslušenství. Obřady pro odčinění, které doporučují náboženská písma, nestačí k úplnému očištění srdce, protože mysl poté znovu utíká k hmotným činnostem. Tomu, kdo se chce osvobodit od reakcí za plodonosné jednání, je proto jako nejdokonalejší způsob odčinění doporučeno zpívat Hare Kṛṣṇa mantru neboli opěvovat jméno, slávu a zábavy Pána. Tak budou ze srdce odstraněny i poslední nečistoty.

Śrīla Viśvanāth Cakravartī Ṭhākur ve svém komentáři uvádí, že zpívání svatého jména Pána má zvláštní význam, který ho odlišuje od védských obřadů pro odčinění vážného, vážnějšího či nejvážnějšího hříšného jednání. Existuje dvacet druhů náboženských písem zvaných dharma-śāstry (počínaje Manu-saṁhitou a Parāśara-saṁhitou), ale zde je zdůrazněno, že i když se dodržováním náboženských zásad těchto písem může hříšník zbavit reakcí za ty nejhříšnější činnosti, nemůže dosáhnout láskyplné služby Pánu. Na druhou stranu, když někdo byť jen jednou vysloví svaté jméno Pána, nejenže se ihned oprostí od reakcí za ty největší hříchy, ale zároveň dosáhne úrovně láskyplné služby Nejvyšší Osobnosti Božství, Pánu, který je označován jako uttamaśloka, protože je proslulý svými slavnými činnostmi. Tak člověk slouží Pánu tím, že vzpomíná na Jeho podobu, vlastnosti a zábavy. Śrīla Viśvanāth Cakravartī Ṭhākur vysvětluje, že díky Pánově všemocnosti je to vše možné prostým zpíváním Pánova svatého jména. Čeho nelze dosáhnout vykonáváním védských obřadů, lze zpíváním Pánova svatého jména dosáhnout velice snadno. Zpívat svaté jméno a tančit v extázi je tak snadné a vznešené, že pouhým následováním tohoto procesu může člověk získat veškerý prospěch duchovního života. Śrī Caitanya Mahāprabhu proto prohlašuje: paraṁ vijayate śrī-kṛṣṇa-saṅkīrtanam: „Všechna sláva saṅkīrtanu Śrī Kṛṣṇy!“ Saṅkīrtanové hnutí, které jsme založili, nabízí ten nejlepší způsob, jak se očistit od všech hříšných reakcí a okamžitě dospět na úroveň duchovního života. To, co je řečeno v tomto verši, bylo potvrzeno ve Śrīmad-Bhāgavatamu již dříve (1.2.17):

śṛṇvatāṁ sva-kathāḥ kṛṣṇaḥ
puṇya-śravaṇa-kīrtanaḥ
hṛdy antaḥ-stho hy abhadrāṇi
vidhunoti suhṛt satām

„Nejvyšší Osobnost Božství, Śrī Kṛṣṇa, jenž dlí jako Paramātmā (Nadduše) v srdci každého a je dobrodincem oddaných, kteří jsou věrní pravdě, zprošťuje srdce oddaného, dychtícího po poslechu Jeho poselství, touhy po hmotném požitku. Jsou-li poselství Pána správně vyslyšena a přednesena, jsou sama o sobě příznivá.“ Jakmile Nejvyšší Pán ví, že někdo oslavuje Jeho jméno, slávu a vlastnosti, osobně pomáhá odstranit nečistoty ze srdce takové osoby. To je Jeho zvláštní milost. Samotným oslavováním se tedy člověk nejen očistí, ale rovněž dosáhne výsledků zbožných činností (puṇya-śravaṇa-kīrtana). Puṇya-śravaṇa-kīrtana se vztahuje na proces oddané služby. I když významu Pánova jména, zábav či vlastností nerozumíme, očistíme se pouhým nasloucháním o nich nebo jejich opěvováním. Toto očištění se nazývá sattva-bhāvana.

Hlavním cílem lidské bytosti má být očištění své existence a dosažení osvobození. Dokud má živá bytost hmotné tělo, je nečistá. V tomto nečistém, hmotném stavu si nikdo nemůže užívat skutečně blaženého života, i když ho všichni hledají. Śrīmad-Bhāgavatam (5.5.1) proto říká: tapo divyaṁ putrakā yena sattvaṁ śuddhyet – člověk musí podstoupit tapasyu, askezi, aby očistil svou existenci a mohl dospět na duchovní úroveň. Tapasya v podobě zpívání a velebení jména, slávy a vlastností Pána je velice snadným způsobem očištění, prostřednictvím něhož může každý dosáhnout štěstí. Každý, kdo si přeje úplně očistit své srdce, tedy musí přijmout tento proces. Jiné procesy, jako je karma, jñāna a yoga, nedokáží srdce očistit tak dokonale.

Śrīmad-Bhāgavatam 6.2.11-12

Zpívání mahā-mantry je v Kali-yuze zvláštním ústupkem, díky němuž se lidé mohou zachránit před reakcemi za vědomé i nevědomé hříšné činnosti:

V tomto hmotném světě člověk může jednat sebeopatrněji, a přesto nevyhnutelně páchá nějaké hříšné činnosti, dokonce i proti své vůli. Při chůzi po ulici například zašlápne mnoho mravenců a jiného hmyzu, a tak nevědomky zabije mnoho živých bytostí. Proto je nutná védská pañca-yajña, pět různých doporučených obětí. V současném věku Kaliho se však všem lidem dostalo velkého ústupku. Yajñaiḥ saṅkīrtana-prāyair yajanti hi su-medhasaḥ – můžeme uctívat Pána Caitanyu, skrytou inkarnaci Kṛṣṇy. Kṛṣṇa-varṇaṁ tviṣākṛṣṇam – přestože je samotným Kṛṣṇou, stále zpívá Hare Kṛṣṇa a káže vědomí Kṛṣṇy. Tuto inkarnaci se doporučuje uctívat zpíváním svatých jmen, saṅkīrtana-yajñou. Ta je zvláštní výsadou, která zachraňuje lidi před utrpením způsobeným vědomým či nevědomým hříšným jednáním. Obklopuje nás nekonečné množství hříchů, a proto je naší povinností začít rozvíjet vědomí Kṛṣṇy a zpívat Hare Kṛṣṇa mahā-mantru.

Śrīmad-Bhāgavatam 9.16.23

Tomu, kdo vždy zpívá svaté jméno, se odpouští neúmyslné hříchy:

(Yamarāj Yamadūtům): Inteligentní lidé se proto po zvážení všech těchto skutečností rozhodnou vyřešit všechny problémy přijetím oddané služby v podobě zpívání svatého jména Pána, který sídlí v srdci každého a je studnicí všech příznivých vlastností. Na takové osoby se nevztahuje můj trest. Obvykle se nikdy nedopouštějí hříšných činností, ale pokud se někdy omylem nebo pod vlivem iluze nějakých dopustí, jsou ochráněni před hříšnými reakcemi, protože neustále zpívají Hare Kṛṣṇa mantru.

Čistý oddaný je ten, jehož inteligence je čistá; je skutečně moudrý, protože se zaměstnává službou Pánu – nejde mu o to na někoho zapůsobit, nýbrž slouží s láskou, svou myslí, slovy a tělem. Neoddaní mohou předstírat, že se věnují náboženství, to však není příliš účinné, neboť i když okázale navštěvují chrám nebo kostel, myslí přitom na něco jiného. Tito lidé zanedbávají svou náboženskou povinnost a podléhají Yamarājovu trestu. Avšak oddanému, který se kvůli svým dřívějším zvykům nechtěně či nahodile dopustí hříšných činů, bude odpuštěno. Taková je hodnota saṅkīrtanového hnutí.

Śrīmad-Bhāgavatam 6.3.26

Dokonce i jen pouhý odlesk svatého jména odstraní hříšné reakce a přinese osvobození:

(Haridās Ṭhākur Pánu Caitanyovi): „Dokonce i jen odlesk Pánova svatého jména dokáže odstranit veškeré reakce hříšného života. … I ty nejslabší paprsky záře Pánova svatého jména totiž dokáží přinést člověku osvobození. To můžeme vidět ve všech zjevených písmech.“

Śrī Caitanya-caritāmṛta, Antya-līlā 3.63-65

Zpívá-li někdo svaté jméno Pána, bez ohledu na dané podmínky či pohnutky, bude osvobozen od všech hříchů:

(Śukadeva Gosvāmī králi Parīkṣitovi): Každý, kdo zpívá svaté jméno Pána poté, co je slyšel od pravého duchovního mistra, je okamžitě očištěn, i kdyby se nacházel v tísni nebo byl pokleslý. Dokonce i tehdy, když zazpívá Pánovo jméno žertem nebo jen bezděky, zbaví se všech hříchů, a spolu s ním i všichni, kdo ho uslyší.

Śrīmad-Bhāgavatam 5.25.11

 

Ať už člověk zpívá svaté jméno vědomě či nevědomě, svaté jméno ho osvobodí od všech reakcí za hříšné činnosti:

(Viṣṇudūtové Yamadūtům): Tak jako oheň spálí na prach suchou trávu, svaté jméno Pána, ať už pronášené vědomě či nevědomě, bezpochyby spálí na prach všechny reakce za hříšné činnosti.  Jestliže někdo užívá nebo je donucen užívat určitý lék, aniž by věděl o jeho účincích, lék bude přesto působit, neboť jeho účinnost nezávisí na vědomostech pacienta. Stejně tak zpívání svatého jména Pána, ať už vědomé či nevědomé, bude velice účinné, i když člověk nezná jeho hodnotu.

Oheň bude pálit bez ohledu na to, zda s ním zachází nevinné dítě nebo ten, kdo si je dobře vědom jeho moci. Jestliže například někdo zapálí pole slámy nebo suché trávy, tráva shoří, ať už to učinil dospělý člověk, který sílu ohně zná, nebo dítě, které ji nezná. Stejně tak sílu zpívání Hare Kṛṣṇa mantry člověk může nebo nemusí znát, ale bude-li zpívat svaté jméno, osvobodí se od všech hříšných reakcí.

V západních zemích, kde se hnutí Hare Kṛṣṇa šíří, si učenci a další myslitelé uvědomují jeho účinnost. Například dr. J. Stillsona Judaha toto hnutí velice přitahuje, protože na vlastní oči viděl, jak mění hippies propadlé drogám v čisté vaiṣṇavy, kteří se dobrovolně stávají služebníky Kṛṣṇy a celého lidstva. Ještě před několika lety tito hippies neznali Hare Kṛṣṇa mantru, ale nyní ji zpívají a stávají se čistými vaiṣṇavy. Osvobozují se tak od všech hříšných činností, jako je nedovolený sex, požívání omamných látek, jedení masa a hazardování. To je praktický důkaz účinnosti hnutí Hare Kṛṣṇa, kterou tento verš podporuje. Hodnotu Hare Kṛṣṇa mantry člověk může nebo nemusí znát, ale bude-li ji nějakým způsobem zpívat, okamžitě se očistí, podobně jako ten, kdo užije silný lék, pocítí jeho účinky, ať už ho užil vědomě či nevědomě.

Śrīmad-Bhāgavatam 6.2.18-19

I když někdo zpívá svaté jméno nepřímo, lehkovážně, nedbale atd., bude osvobozen od hříchu:

(Viṣṇudūtové Yamadūtům): Ten, kdo zpívá svaté jméno Pána, je okamžitě osvobozen od reakcí za neomezené množství hříchů, dokonce i když zpívá nepřímo (aby tím vyjádřil něco jiného), žertem, pro hudební pobavení, nebo i nedbale. To uznávají všichni učenci znalí písem.

Śrīmad-Bhāgavatam 6.2.14

I kdyby bylo svaté jméno zpíváno za účelem pomluvy, svaté jméno je tak mocné, že člověka osvobodí od reakcí za hříšné činnosti:

(Rūpa Gosvāmī a Sanātana Gosvāmī Pánu Caitanyovi): „Jagāi a Mādhāi měli jen jednu chybu – navykli hříšným činnostem. Stohy hříšných činností však mohou být spáleny na popel pouhým slabým odrazem zpívání Tvého svatého jména. Když Tě Jagāi a Mādhāi pomlouvali, vyslovovali Tvé svaté jméno. Toto svaté jméno se naštěstí stalo příčinou jejich osvobození.“

Jagāi a Mādhāi Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi spílali, jelikož tím však vyslovovali Jeho jméno, okamžitě se očistili od reakcí za hříšné činnosti a později byli osvobozeni.

Śrī Caitanya-caritāmṛta, Madhya-līlā 1.194-195

Dokonce i rouhač může být osvobozen od hříšných činností, když zpívá svaté jméno:

Jaya a Vijaya v hloubi duše věděli, že Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství, záměrně se však stali Jeho nepřáteli, aby byli vysvobozeni z hmotné existence. Od narození mysleli na Pána Kṛṣṇu jako na nepřítele, a třebaže Ho uráželi, zároveň se svými nepřátelskými myšlenkami neustále pronášeli svaté jméno Kṛṣṇy. Pronášením Kṛṣṇova svatého jména se tedy očistili. Je zřejmé, že zpíváním svatého jména Pána se může oprostit od hříšných činností i rouhač.

Śrīmad-Bhāgavatam 7.1.26

Oddaný by měl vždy oceňovat, jakého štěstí se mu dostalo, že byl díky zpívání svatého jména osvobozen od hříšných činností:

Ajāmila pokračoval: Jsem nestydatý podvodník, který zničil svou bráhmanskou kulturu. Jsem zosobněný hřích. Kde jsem já ve srovnání s dokonale příznivým zpíváním svatého jména Pána Nārāyaṇa? Jsem takový hříšník, ale když se mi teď dostalo této příležitosti, musím zcela ovládnout svou mysl, život a smysly a stále se zaměstnávat oddanou službou, abych znovu nepoklesl do hluboké temnoty a nevědomosti hmotného života.

Ti, kdo šíří svaté jméno Nārāyaṇa, Kṛṣṇy, prostřednictvím hnutí pro vědomí Kṛṣṇy, by měli mít vždy na paměti, jaké bylo naše postavení předtím připojením se k tomuto hnutí a jaké je nyní. Poklesli jsme na úroveň odporného života jedlíků masa, opilců a lovců žen, kteří páchali hříšné činnosti všeho druhu, ale nyní jsme dostali příležitost zpívat Hare Kṛṣṇa mantru. Této příležitosti si proto musíme vždy vážit. Milostí Pána otevíráme mnoho poboček a měli bychom tohoto štěstí, kterého se nám dostalo, využít ke zpívání svatého jména Pána a k přímé službě Nejvyšší Osobnosti Božství. Musíme si být vědomi rozdílu mezi tím, jak jsme žili dříve a jak žijeme nyní, a vždy si dávat velký pozor, abychom z této nejvznešenější životní úrovně nepoklesli.

Toto odhodlání by měl mít každý z nás. Milostí Kṛṣṇy a duchovního mistra se nám dostalo vznešeného postavení, a když budeme pamatovat na to, jak velká je to příležitost, a modlit se ke Kṛṣṇovi, abychom znovu nepoklesli, naše životy budou úspěšné.

Śrīmad-Bhāgavatam 6.2.34-35