Díky zpívání mahā-mantry můžeme odstranit ze srdce semínka tužeb:
Śukadeva poukazuje na to, že odříkání, dobročinnost a vykonávání obřadních rituálů, které jsou určeny k neutralizaci hříšných činností, jsou doporučenými postupy, avšak i když je někdo vykoná, nedokáže tím odstranit ze srdce semínka tužeb, tak jako se to stalo v Ajāmilově případu v jeho mládí. Toto hříšné semínko touhy může být odstraněno jedině dosažením vědomí Kṛṣṇy. A toho se zase dá dosáhnout velice jednoduše díky zpívání mahā-mantry neboli Hare Kṛṣṇa mantry, jak to doporučuje Śrī Caitanya Mahāprabhu.
Nektar oddanosti
Díky styku s Nejvyšším Pánem prostřednictvím zpívání Jeho svatého jména se osvobodíme od hmotných tužeb:
I ti, kdo jsou posedlí hmotnými touhami, mohou začít uctívat Nejvyšší Osobnost Božství tak ustáleně, že se vrátí zpátky k Bohu. Skutečnost je taková, že přijde-li někdo k vědomí Kṛṣṇy, přestože má možná mnoho hmotných tužeb, budou ho díky styku s Nejvyšším Pánem prostřednictvím zpívání Jeho svatého jména postupně čím dál více přitahovat lotosové nohy Kṛṣṇy. Nejvyšší Pán a Jeho svaté jméno se od sebe neliší, a dotyčný tak ztratí zájem o připoutanost k hmotnému požitku.
Śrīmad-Bhāgavatam 6.16.39
Musíme zpívat Hare Kṛṣṇa, abychom očistili srdce od chtíče a chamtivosti:
Celý svět se točí kolem kāmy a lobhy. Kāma znamená „chtíč“ a lobha je „chamtivost“. Lidé nikdy nebudou mít dost sexu nebo peněz a jejich srdce jsou plná nechtěných věcí, které je třeba odstranit nasloucháním, opakováním a zpíváním. Lidský život je určen k odstranění anarth neboli nechtěných věcí, kde však najdeme univerzitu, na které by se tato věda očišťování vyučovala? Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy je jedinou organizací, která se tím zabývá. Nečistoty jsou v našem srdci, ale Kṛṣṇa je tam také a může nám pomoci. Naṣṭa-prāyeṣv abhadreṣu nityaṁ bhāgavata-sevayā (ŚB 1.2.18). Musíme pravidelně naslouchat Śrīmad-Bhāgavatamu a zpívat Hare Kṛṣṇa. Tyto dvě metody nám doporučil Caitanya Mahāprabhu.
Učení Pána Kapily, syna Devahūti
Jediným způsobem k ovládnutí rozrušených smyslů je zpívat svaté jméno Pána a naslouchání mu:
Lidská forma života je určena k poznání Boha, ale dokud naše smysly přitahují hmotné věci, bude tento proces, který začíná posloucháním a zpíváním svatého jména Pána (śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ), narušován. Oddaná služba tedy znamená očistit smysly. V podmíněném stavu jsou naše smysly pokryty hmotným smyslovým požitkem, a dokud se člověk nenaučí je očišťovat, nemůže se z něho stát oddaný. V našem hnutí pro vědomí Kṛṣṇy proto doporučujeme od samého začátku omezovat činnosti smyslů, zvláště jazyka, který Śrīla Bhaktivinod Ṭhākur označuje za nenasytný a nepřemožitelný. K odstranění této tendence jazyka autority doporučují nejíst maso a podobné věci, které nejsou určeny k jídlu, a nedovolit jazyku, aby dychtil pít alkohol či kouřit cigarety. Nedovoluje se pít ani čaj a káva. Genitáliím je zase nutné zabránit v nedovoleném sexu. Bez takového omezení smyslů nelze dělat pokroky v rozvíjení vědomí Kṛṣṇy. Jedinou metodou k ovládnutí smyslů je zpívat svaté jméno Pána a naslouchat mu; jinak budeme stále rozrušováni.
Śrīmad-Bhāgavatam 7.9.40
Dokáže-li někdo ovládnout svůj jazyk pomocí vychutnávání prasādam a zpívání Hare Kṛṣṇa, všechny ostatní smysly bude mít pod kontrolou:
Sebeovládáním se rozumí, že bychom neměli přijímat nic, co by škodilo duchovnímu růstu. Je třeba naučit se odmítat vše, co by bylo překážkou na duchovní cestě. To je skutečné odříkání. Smysly jsou tak mocné, že se neustále domáhají uspokojení. Jejich nepotřebným požadavkům však nemáme posluhovat. Smysly se mají uspokojovat jen do té míry, aby tělo zůstalo zdravé a jeho vlastník mohl díky tomu plnit povinnosti spojené s pokrokem v duchovním životě. Nejdůležitějším a nejhůře ovladatelným smyslem je jazyk. Dokážeme-li ho ovládat, je možné ovládat i zbývající smysly. Činností jazyka je ochutnávání jídla a vytváření zvuků. Systematickým usměrňováním je tedy třeba zajistit, aby jazyk vždy ochutnával zbytky jídel obětovaných Kṛṣṇovi a zpíval Hare Kṛṣṇa.
Bhagavad-gītā 13.8-12
Ti, kdo okusili sladkost zpívání svatého jména, se nezajímají o jiné druhy duchovní blaženosti nebo o hmotné požitky:
Zosobněné Védy řekly: „Ti nejinteligentnější oddaní se proto nevěnují žádnému jinému způsobu sebeuvědomění než oddané službě a neustále se zabývají jejími devíti procesy, obzvláště nasloucháním a opěvováním. Když Tvoji oddaní naslouchají Tvým transcendentálním zábavám a opěvují je, nestarají se ani o transcendentální blaženost spojenou s osvobozením nebo se splynutím s Nejvyšším. Tito oddaní se nezajímají ani o takzvané osvobození a zcela jistě nemají zájem o hmotné činnosti sloužící k povznesení se na nebeské planety za účelem smyslového požitku. Čistí oddaní vyhledávají pouze společnost paramahaṁsů neboli vznešených osvobozených oddaných, aby mohli neustále naslouchat o Tvé slávě a opěvovat ji. Proto jsou čistí oddaní připraveni obětovat veškeré pohodlí v životě včetně rodinného života a takzvané společnosti, přátelství a lásky. Ti, kdo ochutnali sladkost oddanosti v podobě transcendentální vibrace opěvující Tvoji slávu – Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare/Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare – , se nezajímají o žádnou jinou duchovní blaženost nebo o hmotné pohodlí, které čistým oddaným připadají ještě nedůležitější než tráva na ulici.”
Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství
Když se ustálíme ve zpívání svatého jména, jsme schopni se v této době ochránit před smyslovým vábením:
Ajāmil potkal na veřejné cestě muže čtvrté třídy a prostitutku, kteří jsou zde živě popsáni. S opilostí se někdy bylo možné setkat i v minulých věcích, i když to nebylo příliš běžné. V současném věku Kaliho však tento hřích můžeme vidět všude, protože lidé celého světa pozbyli studu. Když před dávnými časy viděl Ajāmil, dokonalý brahmacārī, opilého śūdru a prostitutku, byl tím poznamenán. Dnes jsou takové hříchy vidět na mnoha místech a musíme si uvědomit, v jakém postavení je student-brahmacārī, který takové věci vidí. Není-li mimořádně ustálen v dodržování usměrňujících zásad, je pro něho velice obtížné zůstat klidný. Ten, kdo však začne s velkou vážností praktikovat vědomí Kṛṣṇy, může těmto dráždivým projevům hříchu odolat. V našem hnutí pro vědomí Kṛṣṇy zakazujeme nedovolený sex, požívání omamných látek, jedení masa a hazardování. V Kali-yuze je pohled na opilou, polonahou ženu, která objímá opilého muže, zcela běžnou záležitostí – zvláště v západních zemích – a ten, kdo takové věci vidí, se pak těžko ovládá. Pokud se však člověk milostí Kṛṣṇy bude držet usměrňujících zásad a zpívat Hare Kṛṣṇa mantru, Kṛṣṇa ho bezpochyby ochrání. Kṛṣṇa říká, že Jeho oddaný nebude nikdy přemožen (kaunteya pratijānīhi na me bhaktaḥ praṇaśyati). Všichni žáci, kteří praktikují vědomí Kṛṣṇy, by tedy měli věrně dodržovat usměrňující zásady a neustále se soustředit na zpívání svatého jména Pána. Pak se nemusí ničeho obávat. Jinak se člověk nachází ve velice nebezpečném postavení, zvláště v Kali-yuze.
Śrīmad-Bhāgavatam 6.1.58-60
Skutečná změna srdce způsobená zpíváním svatého jména se dá ověřit tím, do jaké míry jsme odpoutáni od hmotného požitku:
(Śaunaka Ṛṣi Sūtovi Gosvāmīmu): „Pokud se srdce toho, kdo zpívá Hare Kṛṣṇa mahā-mantru, nezmění, nekanou mu z očí slzy, jeho tělo se nechvěje a neježí se mu chlupy na těle, měli bychom chápat, že má srdce ze železa. Důvodem toho jsou přestupky proti lotosovým nohám Pánova svatého jména.“
Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura v komentáři k tomuto verši ze Śrīmad-Bhāgavatamu (2.3.24) poznamenává, že mahā-bhāgavata neboli velice pokročilý oddaný nemusí příznaky jako slzy v očích vždy projevovat, kdežto kaniṣṭha-adhikārī neboli začátečník je někdy projevuje nepřirozeně. To však neznamená, že začátečník je pokročilejší než mahā-bhāgavata. Skutečná změna srdce způsobená zpíváním Hare Kṛṣṇa mahā-mantry se dá ověřit tím, do jaké míry jsme odpoutáni od hmotného požitku. To je ta skutečná změna. Bhaktiḥ pareśānubhavo viraktir anyatra ca (Bhāg. 11.2.42). Pokud děláme v duchovním životě skutečný pokrok, musíme se do velké míry odpoutat od smyslového požitku. Kaniṣṭha-adhikārī (začínající oddaný) mívá někdy v očích falešné slzy, když zpívá Hare Kṛṣṇa mantru, ale je stále zcela připoután k hmotným věcem. To znamená, že se jeho srdce ještě nezměnilo. Změna se musí projevit v jeho skutcích.
Śrī Caitanya-caritāmṛta, Ādi-līlā 8.25
Zpívání mahā-mantry bez přestupků může člověka zachránit před ženskými svody:
Gṛhastha, vānaprastha, sannyāsī a brahmacārī mají být velice opatrní při stýkání se se ženami. Muž nesmí sedět na odlehlém místě ani se svou matkou, sestrou či dcerou. V našem hnutí pro vědomí Kṛṣṇy je velice obtížné – zvláště v západních zemích – nestýkat se se ženami. Proto jsme za to také někdy kritizováni; my se nicméně snažíme dát každému příležitost zpívat Hare Kṛṣṇa mahā-mantru a tak dělat duchovní pokrok. Držíme-li se zásady zpívat Hare Kṛṣṇa mahā-mantru bez přestupků, pak můžeme být milostí Śrīly Haridāse Ṭhākura ochráněni před ženskými svody. Nejsme-li však ve zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry dostatečně důslední, můžeme kdykoli padnout za oběť ženám.
Śrīmad-Bhāgavatam 5.6.3
Díky zpívání svatého jména se člověk vzdá hříšných činností:
Je-li člověk upřímný, dostane zasvěcení a této úrovni se říká bhajana-kriyā. Věnuje se pak službě Pánu pravidelným pronášením šestnácti kol Hare Kṛṣṇa mahā-mantry denně a vyhýbá se nedovolenému pohlavnímu styku, omamným látkám, jedení masa a hazardování. Pomocí stupně bhajana-kriyā se osvobodí od znečištění materialistickým životem. Přestane chodit do restaurací a hotelů, aby jedl takzvaná chutná jídla připravená z masa a cibule, nezajímá ho ani kouření nebo pití čaje a kávy. Vyhýbá se nejen nedovolenému pohlavnímu styku, ale pohlavnímu životu úplně. Nemá ani zájem ztrácet čas spekulováním a hazardem. Měli bychom vědět, že tímto způsobem se očišťuje od nežádoucích věcí (anartha-nivṛtti). Slovo anartha označuje nežádoucí věci. Anarthy se zničí, když člověk získá pouto k hnutí pro vědomí Kṛṣṇy.
Nektar pokynů, verš 7
Jelikož zpívají Hare Kṛṣṇa neustále, jsou žáci Śrīly Prabhupādy schopni vzdát se všeho hříšného uspokojování smyslů:
Když zpíváme svatá jména Boha, nemůžeme nic ztratit, naopak můžeme mnoho získat. Moji žáci se věnují neustálému zpívání Hare Kṛṣṇa. Mohli by jít do kina nebo dělat tolik jiných věcí, všech se jich však vzdali. Nejedí ryby, maso ani vejce, neužívají omamné látky, nepijí alkohol, nekouří, neúčastní se hazardních her, nespekulují a neudržují nedovolené pohlavní styky. Místo toho zpívají svaté jméno Boha.
Nauka o seberealizaci
I kdyby někdo nebyl schopen ihned se vzdát hříšného života, díky zpívání mahā-mantry s vírou a oddaností bude od hříšných činností osvobozen:
Kdokoli a kdekoli se může k tomuto hnutí Hare Kṛṣṇa snadno připojit – musí jen zpívat Hare Kṛṣṇa mahā-mantru, dodržovat usměrňující zásady a vyhýbat se znečištění hříšným životem. Dokonce i ten, kdo je hříšný a nedovede se ihned hříšného života vzdát, bude nepochybně od všech hříšných činností oproštěn a jeho život bude úspěšný, bude-li s oddaností a vírou zpívat Hare Kṛṣṇa mahā-mantru.
Śrīmad-Bhāgavatam 9.10.51
Zpívání svatého jména nás osvobozuje od všech nechtěných zlozvyků:
(Pán Caitanya Svarūpovi Dāmodarovi a Rāmānandovi Rāyovi): „Veškerých nežádoucích zlozvyků se lze zbavit pouhým zpíváním svatého jména Pána Kṛṣṇy. To je způsob, jak probudit štěstí a rozproudit vlny lásky ke Kṛṣṇovi.“
Śrī Caitanya-caritāmṛta, Antya-līlā 20.11