Svaté jméno nás osvobozuje od nesprávného ztotožňování se s tělem
Zpívání svatého jména nás osvobozuje od tělesného pojetí života:
(Ajāmil řekl): Jen díky tomu, že jsem ve společnosti oddaných zpíval svaté jméno Pána, se mé srdce nyní očišťuje. Již proto nepodlehnu iluzorním svodům hmotného smyslového požitku. Nyní jsem se upnul na Absolutní Pravdu a nebudu se již ztotožňovat s tělem. Vzdám se iluzorních pojetí „já“ a “moje” a soustředím mysl na lotosové nohy Kṛṣṇy.
Tento verš jasně vysvětluje, jak se živá bytost stává obětí hmotných podmínek. Počátkem je mylné ztotožňování těla s vlastním já. Bhagavad-gītā proto začíná duchovním pokynem, že nejsme tělo, nýbrž že jsme uvnitř těla. Toto vědomí je možné mít jedině tehdy, když člověk zpívá svaté jméno Kṛṣṇy, Hare Kṛṣṇa mahā-mantru, a neustále se zdržuje ve společnosti oddaných. To je tajemství úspěchu. Proto zdůrazňujeme, že každý by měl zpívat svaté jméno Pána a vyhýbat se nečistotám hmotného světa, zvláště znečištění chtivými touhami po nedovoleném sexu, jedení masa, požívání omamných látek a hazardování. Měl by s odhodláním slíbit, že bude dodržovat tyto zásady, a tak se ochránit před utrpením hmotné existence. Prvním nezbytným předpokladem je zbavit se tělesného pojetí života.
Śrīmad-Bhāgavatam 6.2.38
Zpívání svatého jména očišťuje srdce a osvobozuje člověka od nesprávného ztotožňování těla se sebou samotným:
Hnutí Śrī Caitanyi Mahāprabhua spočívá v šíření kṛṣṇa-saṅkīrtanu. Paraṁ vijayate śrī-kṛṣṇa-saṅkīrtanam – „Sláva saṅkīrtanu Śrī Kṛṣṇy!“ A proč je tak slavný? To také Śrī Caitanya Mahāprabhu vysvětlil. Ceto-darpaṇa-mārjanam – zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry očišťuje srdce. Potíž tkví v tom, že v současném věku Kaliho chybí sattva-guṇa a snaha očistit srdce, a proto se lidé mylně ztotožňují se svými těly. Navíc také téměř všichni velcí filozofové a vědci, s nimiž přicházíme do styku, žijí v přesvědčení, že jsou se svým tělem totožni. Nedávno jsme diskutovali o významném filozofu Thomasu Huxleyovi, který byl pyšný na to, že je Angličan. To znamená, že žil v tělesném pojetí života. S tímto mylným pochopením se setkáváme všude. Člověk s tělesným pojetím života není nic jiného než zvíře, jako jsou kočky a psi (sa eva go-kharaḥ, ŠB 10.84.13). Toto mylné ztotožňování těla s vlastním já je tou nejnebezpečnější nečistotou v našem srdci, pod jejímž vlivem si člověk myslí: „Jsem toto tělo. Jsem Angličan. Jsem Ind. Jsem Američan. Jsem hinduista. Jsem muslim.“ Toto mylné pojetí je tou největší překážkou a musíme ho odstranit. …
Caitanya Mahāprabhu proto říká: ceto-darpaṇa-mārjanam (Cc., Antya 20.12). Očistit srdce plné mylných představ může jedině śrī-kṛṣṇa-saṅkīrtanam. Vůdčí osobnosti hnutí pro vědomí Kṛṣṇy by měly vzít velice vážně tuto příležitost, jak projevit laskavost pokleslým duším a osvobodit je od mylného pochopení, na kterém se zakládá materialistický život.
Śrīmad-Bhāgavatam 8.5.23
Pomocí zpívání Hare Kṛṣṇa mantry si uvědomíme, že nejsme toto hmotné tělo:
Když očistíme naše srdce, uvědomíme si, že nepatříme do tohoto hmotného světa. Jelikož se lidé ztotožňují s tímto hmotným světem, myslí si o sobě, že náleží k určité národnosti či nějaké jiné kategorii. Když však zpíváme Hare Kṛṣṇa mantru, uvědomíme si, že nejsme tato hmotná těla. „Nenáležím tomuto hmotnému tělu či hmotnému světu. Jsem duchovní duše, nedílná součást Boha.
Mám s Ním věčný vztah a nemám nic společného s hmotným světem." Tomu se říká osvobození, poznání. Nemám-li co do činění s tímto hmotným světem, znamená to, že jsem vysvobozen. A tomuto poznání se říká brahma-bhūta (ŚB 4.30.20)
Nauka o seberealizaci
Díky zpívání Hare Kṛṣṇa se člověk osvobodí od mylného ztotožňování se s tělem, čímž se zbaví utrpení:
Jakmile chápeme svou vlastní totožnost, náš vztah k Bohu, okamžitě dosáhneme štěstí. Jsme plni utrpení, protože se ztotožňujeme s tímto hmotným světem. Proto jsme nešťastní. Obavy a strach jsou způsobeny naším mylným ztotožňováním se s hmotným světem. Nedávno jsem vysvětloval to, že ztotožňuje-li se někdo s tímto pytlem z kostí a kůže, je jako zvíře. Díky zpívání Hare Kṛṣṇa se toto mylné pochopení vyjasní. Očištění srdce znamená, že chápeme to, jak nepatříme do tohoto hmotného světa. Ahaṁ brahmāsmi: Jsem duchovní duší. Dokud se hlásíme k Anglii, Indii, Americe, jedná se o nevědomost. Dnes můžete být Angličanem, protože jste se narodil v Anglii, avšak ve vašem příštím životě se možná již v Anglii znovu nezrodíte, může to být v Rusku nebo Číně nebo jiné zemi. Nebo třeba vůbec nedostanete lidské tělo. Dnes jste nacionalistou, velkým stoupencem vaší země, avšak zítra možná můžete v té samé zemi být krávou, kterou odváží na jatka.
Nauka o seberealizaci
Zpívání svatého jména způsobí, že se oprostíme od falešného egoismu:
Můžeme pozorovat, že zpíváním svatého jména Pána se osvobozujeme od falešného egoismu. Falešný egoismus se projevuje tak, že se považujeme za pány světa a že všechno na světě vidíme jako určené jen pro náš požitek. Celým materialistickým světem hýbe tento falešný egoismus – „já“ a „moje“ –, zpíváním svatého jména se však od takových mylných představ osvobozujeme.
Śrīmad-Bhāgavatam 2.1.11
Oddaný neustále zpívá Hare Kṛṣṇa a zůstává lhostejný k hmotnému tělu:
Pro oddaného není hmotné tělo překážkou, přestože je omezeno mnoha hmotnými podmínkami, jako je pět druhů vzduchu a mnohé orgány (ruce, nohy, jazyk, genitálie, konečník atd.) s různými činnostmi. Duše, živá bytost, jež má plné poznání o svém postavení, neustále zpívá Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare a nezajímá se o činnosti těla. … Hmotného těla se týká šest „vln“ neboli příznačných hmotných podmínek: hlad, žízeň, nářek, zmatenost, stáří a smrt. Osvobozená duše se těmito šesti fyzickými interakcemi nikdy nezabývá.
Śrīmad-Bhāgavatam 4.17.29
Díky zpívání svatého jména se dostaneme přímo na duchovní úroveň a uvědomíme si naši duchovní totožnost:
Pan Faill: Domníváte se, že velcí mystikové v průběhu dějin skutečně spatřili duchovní jiskru, kterou jste dříve zmínil?
Śrīla Prabhupāda: Co máte na mysli, když říkáte „mystikové“?
Pan Faill: Tak se prostě říká lidem, kteří zažili jiný druh reality.
Śrīla Prabhupāda: My toto slovo mystikové nepoužíváme. Naší realitou je uvědomění si Boha, kterého dosáhneme na duchovní úrovni. Dokud zůstáváme v tělesném pojetí života, je naší úrovní porozumění smyslovým uspokojováním, neboť tělo se skládá ze smyslů. Když pokročíme z tělesné úrovně a chápeme, že mysl je středem smyslové činnosti, považujeme mysl za konečnou úroveň uvědomění. To je mentální úroveň. Z té můžeme dosáhnout intelektuální úrovně a následně se povýšit na transcendentální úroveň. Nakonec můžeme překročit i tuto transcendentální úroveň a dojít na zralou, duchovní úroveň. Tak vypadají stupně uvědomění Boha. V tomto věku jsou však lidé velice pokleslí, a śāstra (písmo) tedy lidem dává zvláštní doporučení, aby se na duchovní úroveň dostali přímo prostřednictvím zpívání svatých jmen Boha: Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. Budeme-li se mu věnovat na duchovní úrovni, okamžitě si uvědomíme naši duchovní totožnost. Pak se proces uvědomění si Boha stane velice rychle úspěšným.
Nauka o seberealizaci
Svaté jméno rozptyluje iluzi māyi
Svaté jméno je lékem, který probudí všechny živé bytosti ze spícího stavu hmotné existence:
Podmíněná duše ve skutečnosti spí na klíně iluzorní energie. Bhaktivinod Ṭhākur ve své písni říká: kata nidrā yāo māyā-piśācīra kole – „Ó živá bytosti, jak dlouho budeš spát v tomto podmínění na klíně māyi?“Lidé nechápou, že v hmotném světě ve skutečnosti spí, neboť postrádají poznání o duchovním životě. Caitanya Mahāprabhu proto říká:
enechi auṣadhi māyā nāśibāra lāgi'
hari-nāma-mahā-mantra lao tumi māgi'
„Přináším lék na probuzení všech živých bytostí z jejich věčného spánku. Prosím, přijměte svaté jméno Pána, Hare Kṛṣṇa mahā-mantru, a probuďte se.“
Śrīmad-Bhāgavatam 5.13.9
Dokonce jen jemný náznak svatého jména odstraňuje nevědomost způsobenou hřešením:
„ ,Ó schránko všech dobrých vlastností, jen uctívej Śrī Kṛṣṇu, který očišťuje všechny ty, kdo dokáží očistit ostatní, a je tou nejvznešenější ze všech osobností opěvovaných vybranou poezií. Uctívej Ho vznešeným způsobem, prost dvojakosti, s věrnou, neochvějnou myslí. Tak uctívej Pána, jehož jméno je jako Slunce, protože tak jako náznak východu Slunce rozptýlí temnotu noci, i jen jemný náznak svatého jména Kṛṣṇy dokáže odstranit veškerou temnotu nevědomosti, která vyvstala v srdci kvůli těžkým hříchům napáchaným v minulých životech.‘ “
Bhakti-rasāmṛta-sindhu 2.1.103
(citováno v Antya-līle Śrī Caitanya-cariṭāmṛty, 3.62)
Pán Caitanya Mahāprabhu zavedl zpívání svatého jména, aby rozptýlil iluzi māyi:
(Pán Caitanya): „Nařizuji proto každému člověku v tomto vesmíru, aby přijal toto hnutí pro vědomí Kṛṣṇy a všude ho šířil.“
V této souvislosti existuje píseň, kterou složil Śrīla Bhaktivinod Ṭhākur:
enechi auṣadhi māyā nāśibāra lāgi'
harināma-mahāmantra lao tumi māgi'
bhakativinoda prabhu-caraṇe paḍiyā
sei harināma-mantra la-ila māgiyā
Pán Caitanya Mahāprabhu zavedl saṅkīrtanové hnutí jen proto, aby rozptýlil iluzi māyi, kvůli které se každý v tomto světě považuje za výtvor hmoty a myslí si, že má mnoho povinností vztahujících se k tomuto tělu. Skutečnost je však taková, že živá bytost není tímto hmotným tělem, nýbrž duchovní duší. Má duchovní potřebu být věčně blaženou a oplývat poznáním, naneštěstí se však ztotožňuje s tělem, někdy jako lidská bytost, někdy jako zvíře, jindy jako strom nebo vodní živočich, potom zase jako polobůh a tak dále. Tak s každou změnou těla rozvíjí jiný druh vědomí a jiné činnosti, čímž se více a více zaplétá do hmotné existence a neustále přechází z jednoho těla do druhého. Pod vlivem māyi neboli iluze se neohlíží na minulost či budoucnost a je spokojená s krátkým životem, který dostala nyní. Aby tento klam odstranil, přinesl Śrī Caitanya Mahāprabhu saṅkīrtanové hnutí a každého žádá, aby jej přijal a šířil dále. Ten, kdo je opravdovým následovníkem Śrī Bhaktivinoda Ṭhākura, musí tuto žádost Pána Caitanyi Mahāprabhua okamžitě přijmout tak, že se uctivě pokloní u Jeho lotosových nohou, a tím Jej požádá o Hare Kṛṣṇa mahā-mantru. Má-li někdo to štěstí, že si od Pána Hare Kṛṣṇa mahā-mantru vyprosí, jeho život bude úspěšný.
Śrī Caitanya-caritāmṛta, Ādi-līlā 9.36
Svaté jméno vychází v srdci každého jako mocné Slunce a rozptyluje temnotu nevědomosti:
Když se Vidura snažil odstranit rodinné připoutanosti svého staršího bratra Dhṛtarāṣṭry, řekl mu: „Můj drahý bratře, prostě jen upevni svou mysl na lotosové nohy Kṛṣṇy, který je uctíván krásnými, vznešenými verši velkých mudrců a svatých osob. Kṛṣṇa je nejvyšším ze všech osvoboditelů. Najdeme bezpochyby mnoho velkých polobohů jako Pán Śiva a Pán Brahmā, jejich postavení v rámci osvobozování ostatních je však závislé ma milosti Kṛṣṇy.“ Vidura proto svému staršímu bratrovi Dhṛtarāṣṭrovi poradil, aby zaměřil svou mysl a uctívání výhradně na Kṛṣṇu. Zpívá-li někdo prostě jen svaté jméno Kṛṣṇy, toto svaté jméno vyjde v jeho srdci jako mocné Slunce a okamžitě odstraní temnotu nevědomosti. Vidura proto radil Dhṛtarāṣṭrovi, aby neustále myslel na Kṛṣṇu, aby tak byl ihned očištěn od velkého množství znečištění vzniklého z hříšných činností.
Nektar oddanosti
Oddaní jsou ochráněni před akcemi a reakcemi hmotné přírody díky tomu, že přijímají útočiště u svatého jména:
(Polobozi Pánu Kṛṣṇovi v lůně): „Akce a reakce vnější energie hmotné přírody (stvoření, udržování a zničení) probíhají samy od sebe. Když však oddaní přijmou útočiště u Tvého svatého jména – jelikož Tvé svaté jméno a Tvá osobnost se od sebe neliší – získají před nimi dostatečnou ochranu.“
Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství
Neustálé zpívání mahā-mantry nás udržuje daleko od māyi:
Jak uvádí Bhagavad-gītā (7.14): mām eva ye prapadyante māyām etāṁ taranti te – nikdo nemůže překonat působení iluzorní energie bez milosti Nārāyaṇa, Nejvyšší Osobnosti Božství. Śrī Caitanya Mahāprabhu nám pro tento věk dal také nesmírně účinnou zbraň, kterou Bhāgavatam nazývá sāṅgopāṅgāstra – v současném věku je nārāyaṇāstrou, zbraní proti māyi, zpívání mantry Hare Kṛṣṇa po vzoru společníků Pána Caitanyi, jako je Advaita Prabhu, Nityānanda, Gadādhara a Śrīvāsa.
Kṛṣṇa je jako slunce a māyā, Kṛṣṇova iluzorní energie, se podobá temnotě. Temnota znamená nepřítomnost světla, a stejně tak māyā znamená nepřítomnost vědomí Kṛṣṇy. Vědomí Kṛṣṇy a māyā vždy existují bok po boku. Jakmile se probudí vědomí Kṛṣṇy, zmizí všechny iluzorní bolesti a radosti hmotné existence. Māyām etāṁ taranti te – neustálé zpívání mahā-mantry nás bude vždy chránit před iluzorní energií māyi.
Śrīmad-Bhāgavatam 4.11.1-2
Zpívání svatého jména člověka osvobodí od temnoty māyi a plně ho osvítí:
Nihāram iva bhāskaraḥ. Slovo bhāskaraḥ odkazuje ke slunci. Slunce okamžitě rozptýlí mlhu i temnotu. Jak jsme již zmínili, měli bychom se pokusit nechat slunce Kṛṣṇy vyjít v našich srdcích. V Caitanya-caritāmṛtě se také uvádí, že Kṛṣṇa je jako slunce a māyā, iluzorní energie, je jako temnota: yāhāṅ kṛṣṇa, tāhāṅ nāhi māyāra adhikāra: jakmile se objeví slunce Kṛṣṇy, temnota māyi okamžitě zmizí. Bez následování tohoto procesu je velice těžké překonat oceán temnoty, māyu. Naučíme-li lidi, jak se prostě odevzdat Kṛṣṇovi, Bohu, veškerá mlha iluze se rozplyne. Tato cesta je velice jednoduchá: zpívejte Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare.
Čím víc zpíváme svaté jméno, tím více se temnota v našich životech rozptyluje. Ceto-darpaṇa-mārjanam (Cc., Antya 20.12): díky zpívání svatého jména očistíme prach ze zrcadla naší mysli a můžeme vnímat věci v pravém světle. Chápeme tak, kým jsme, kým je Bůh, co je tento svět, jaký je náš vztah k Bohu v tomto světě, jak v tomto světě žít, a jaký bude náš příští život.
Vědomí Kṛṣṇy: Nejlepší dar
Svaté jméno osvěcuje člověka dokonalým, transcendentálním poznáním
Pomocí vibrace transcendentálního zvuku Hare Kṛṣṇa mantry se nám vyjeví význam všeho hmotného i duchovního:
(Pán Śiva Pánu Viṣṇuovi): Můj drahý Pane, expandováním svých transcendentálních vibrací vyjevuješ skutečný smysl všeho. … Znovu a znovu Ti proto vzdávám uctivé poklony.
Védské důkazy se nazývají śabda-brahma. Existuje mnoho věcí, které jsou mimo dosah našich nedokonalých smyslů, ale autoritativní důkaz v podobě zvukové vibrace je dokonalý. Védy jsou śabda-brahma, protože důkazy z Véd představují nejvyšší pochopení. Je tomu tak proto, že śabda-brahma neboli Védy zastupují Nejvyšší Osobnost Božství. Skutečnou esencí śabda-brahmy je však zpívání mantry Hare Kṛṣṇa. Vibrací tohoto transcendentálního zvuku je vyjeven smysl všeho hmotného i duchovního. Hare Kṛṣṇa se neliší od Nejvyšší Osobnosti Božství. Smysl všeho chápeme díky zvukové vibraci přenášené vzduchem. Vibrace může být hmotná či duchovní, ale bez ní nelze pochopit smysl ničeho. … Pán Śiva se tedy modlí k Nejvyššímu Pánu, aby k nám byl laskavý a umožnil nám pouhým zpíváním mantry Hare Kṛṣṇa pochopit vše v hmotném i duchovním světě.
Śrīmad-Bhāgavatam 4.24.40
Díky zpívání mahā-mantry pochopíme Kṛṣṇu, a tak pochopíme i vše ostatní:
Pouhým zpíváním svatého jména můžeme pochopit sebe sama, pochopit Boha, a když chápeme Boha, zahrnuje to i pochopení přírody. Když se například někdo naučí počítat od nuly do devíti, v podstatě chápe celou matematiku, jelikož ta se skládá se z různých kombinací těchto čísel. Tak to je. Podobně když někdo prostě jen studuje Kṛṣṇu, je jeho poznání dokonalé. A Kṛṣṇovi můžeme snadno porozumět prostým zpíváním této mantry, Hare Kṛṣṇa. Proč tedy nevyužít této příležitosti?
Nauka o seberealizaci
Zpívání Hare Kṛṣṇa nám vyjeví veškeré poznání:
Nemůžeme pochybovat o existenci transcendence. Bhagavad-gītā byla vyslovena Nejvyšší Osobností Božství, neměli bychom tedy pochybovat o jejích slovech. Jediný problém spočívá v tom, jak cítit a chápat to, co se nám říká. Toto pochopení se musí postupně vyvinout a pomocí zpívání Hare Kṛṣṇa nám bude toto poznání vyjeveno. Tímto jednoduchým procesem můžeme dojít k pochopení duchovního království, vlastního já, hmotného světa, Boha, povahy našeho podmínění, osvobození z hmotného zajetí a všeho dalšího. Tomu se říká ceto-darpaṇa-mārjanam (Cc., Antya 20.12), čištění zaprášeného zrcadla nečisté mysli.
Cesta k dokonalosti
Prostřednictvím zpívání svatého jména očistíme naše srdce a porozumíme transcendentálnímu poznání:
Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě: „Māyā, tato vnější energie, je nesmírně silná. Nikdo ji nedokáže překonat. Je to téměř nemožné.“ Jak se můžeme osvobodit z hmotné přírody? Kṛṣṇa říká: „Když se Mi někdo prostě jen odevzdá, hmotná příroda jej přestane tolik napadat.“ Tak to je. Musíme tedy očistit naše srdce, abychom se dozvěděli, jaký je náš vztah k Bohu.
V Kaṭha Upaniṣadě se uvádí, nityo nityānāṁ cetanaś cetanānām. Svrchovaná Absolutní Osobnost Božství neboli Absolutní Pravda je věčná. Bůh je věčný a my též. Védy však naznačují, že Bůh je tou nejvyšší živou bytostí. Bůh není mrtvý. Kdyby nebyl naživu, jak by tento svět fungoval? V Bhagavad-gītě Kṛṣṇa říká: „Vše se děje pod Mým dohledem.“ I v Bibli se hovoří o Božím stvoření. Tak to je. Není možné říci, že kdysi existoval jistý shluk hmoty, načež se cosi přihodilo a tak dále. Ne. Védy nám dávají jasné údaje, musíme však otevřít své oči, abychom to viděli. Ceto-darpaṇa-mārjanam (Cc., Antya 20.12). Tak vypadá postup k očištění našich srdcí. Když to uděláme, budeme schopni pochopit, co Kṛṣṇa a Védy říkají.
Nauka o seberealizaci
Díky zpívání Hare Kṛṣṇa získáme osvícení duchovním poznáním:
Dokážete-li dobře analyticky porozumět Kṛṣṇovi a vašemu skutečnému postavení, okamžitě se očistíte od hříšných reakcí. Tento proces vám pomůže. Zpívejte Hare Kṛṣṇa a očistěte vaši mysl, pak tomuto poselství porozumíte. Musíme k tomu být řádně kvalifikováni. Budete-li jen zpívat svaté jméno a naslouchat mu, aniž by vás to cokoli stálo, přiblížíte se Bohu. Všechno se vám pak vyjasní a uvidíte to v pravém světle.
Cesta k dokonalosti
Zpívání svatého jména očistí mysl a umožní nám jasně vidět naše původní postavení:
Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. To je transcendentální zvuková vibrace. Pomůže nám očistit prach ze zrcadla mysli. V současné chvíli se na zrcadle naší mysli nahromadilo mnoho hmotného prachu, zrovna jako zde na Druhé Avenue v New Yorku je kvůli velké dopravě vše pokryto prachem. Kvůli našemu zacházení s hmotnými činnostmi se na čistém zrcadle naší mysli nakupilo velké množství prachu, následkem čehož nejsme schopni vidět věci v tom pravém světle. Tato vibrace transcendentálního zvuku (Hare Kṛṣṇa mantra) tento prach odstraní a umožní nám jasně vidět naše původní postavení. Jakmile dojdeme k porozumění, že nejsem toto tělo, nýbrž duchovní duše, jejímž příznakem je vědomí, budeme schopni dosáhnout skutečného štěstí.
Na cestě ke Kṛṣṇovi
Zpíváním Kṛṣṇových jmen získáváme Jeho společnost a On nás tak z nitra osvěcuje:
Každý chce vidět Boha okamžitě, můžeme Ho však spatřit, až když jsme k tomu kvalifikováni a máme dokonalé poznání. Je možné spatřit Boha tváří v tvář, tak jako kohokoli jiného, je k tomu však třeba kvalifikace, a tou je vědomí Kṛṣṇy. Vědomí Kṛṣṇy začíná u śravaṇa, naslouchání o Kṛṣṇovi prostřednictvím Bhagavad-gīty a další védské literatury, a kīrtana, opakování toho, co jsme slyšeli, a oslavování Kṛṣṇy zpíváním Jeho jmen. Díky zpívání svatých jmen a naslouchání o Kṛṣṇovi se s Ním můžeme skutečně sdružovat, jelikož Kṛṣṇa je absolutní a neliší se od svých jmen, vlastností, podob a zábav. Kṛṣṇova společnost nám pomůže porozumět Mu a rozežene temnotu nevědomosti světlem poznání. Kṛṣṇa sídlí v našem srdci a jedná jako guru. Když začneme naslouchat tématům o Kṛṣṇovi, prach nahromaděný v našich myslích po mnoho let spojení s hmotou se postupně začne očišťovat. Kṛṣṇa je přítelem každého, ke svým oddaným je však obzvláště přátelský. Jakmile k Němu projevíme třeba jen malou náklonnost, začne nám z nitra našeho srdce dávat příznivé pokyny, abychom mohli dělat další pokrok.
Rāja-vidyā: Královské poznání
Dokonalé poznání (a tak i dokonalé činnosti) pochází ze zpívání mahā-mantry:
Cetaḥ znamená „poznání“. Bez dokonalého poznání nelze dokonale jednat. Skutečným zdrojem poznání je vācaḥ, zvuková vibrace daná védskými pokyny. Zde slovo vācaḥ (zvuk) znamená zvuk Véd. Zvuková vibrace je původem stvoření, a je-li čistá, pak se projeví dokonalé poznání a dokonalé jednání. To se děje zpíváním mahā-mantry Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare.
Zpívání Hare Kṛṣṇa je tím nejjednodušším procesem k očištění inteligence a k porozumění duchovnímu poznání:
Mike Robinson: A co to zpívání Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa…
Śrīla Prabhupāda: Zpívání Hare Kṛṣṇa je tím nejjednodušším procesem, kterým se můžeme očistit, obzvláště v tomto věku, kdy jsou lidé tak tupí, že nejsou schopni dost dobře pochopit duchovní poznání. Když člověk zpívá Hare Kṛṣṇa, jeho inteligence se očišťuje, a dokáže pak chápat duchovní věci.
Nauka o seberealizaci