Usměrňující zásady pro plnění tužeb... chraňte krávy a prosperujte, zabijte krávy a trpte... opatřujte si všechny vaše potřeby z půdy... pracujte podle své schopnosti

 

Pradyumna: (vede pronášení, atd.)

kāmaṁ vavarṣa parjanyaḥ

sarva-kāma-dughā mahī

siṣicuḥ sma vrajān gāvaḥ

payasodhasvatīr mudā

(ŠB 1.10.4)

Překlad: „Za vlády Mahārāje Yudhiṣṭhira dávaly mraky všechnu vláhu, kterou lidé potřebovali, a zem v hojnosti plodila všechny lidské životní nezbytnosti. Krávy měly tak tučná vemena a byly tak šťastné, že svlažovaly pastviny mlékem.“

Prabhupāda: Kāmam. Dharmārtha-kāma-mokṣa (ŠB 4.8.41). V lidské společnosti, aby bylo vše velmi usměrněné, je předepsána dharma, artha, kāma a mokṣa. Dharma znamená setrvávat ve svém postavení. To se nazývá dharma. Dharma není druh víry. Víra je někdy slepá. To není dharma. Stejně jako my říkáme, varṇāśrama-dharma. Cātur-varṇyaṁ mayā sṛṣṭam. (BG 4.13) Varṇa. Brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya, śūdra, brahmacārī, gṛhastha, vānaprastha, sannyāsī.

Tato kombinace osmi tvoří dharmu, přirozené postavení. Každý je zvíře. Pokud člověk není vyškolen v těchto osmi principech lidské společnosti, není to dharma; je to sentiment. Ale ten příliš dlouho nevydrží. Zanikne. Ale pokud je dharma přijímána na základě principů této varṇāśrama-dharmy, to je... Pro hmotné účely. Není to pro duchovní účely. Ačkoliv je tu náznak duchovního života, přesto jsou prākṛta.

Proto dharma, artha, kāma, mokṣa (ŠB 4.8.41, Cc., Ādi 1.90). Dharma znamená setrvat ve svém přirozeném postavení. To je dharma. Artha znamená udržovat se ve svém přirozeném postavení, abychom získali obživu, artha. Bez arthy, obživy, kāma, smyslový požitek neboli naplnění životních potřeb... To je kāma. Tak jako oddaní, také mají kāmu. Snažíme se stát oddanými. To je také jeden druh kāmy, ale je to duchovní kāma. Není hmotná. Narottama dāsa Ṭhākura ji popsal: 'kāma' kṛṣṇa-karmārpaṇe.

Protože je zde kāma, a když není naplněna... Obecně platí, že hmotná kāma znamená chtíč, touhu. Pokud naše kāma, chtíč nebo touha není naplněna, další stupeň je krodha. Kāma krodha lobha moha mada mātsarya bhaya. Jedná se o různé ,společníkyʻ, jednoho po druhém. Pokud vaše touha není naplněna, pak dostanete vztek. Poté, co se rozzlobíte, stanete se velmi chamtivými. Pak podlehnete zmatenosti, pak iluzi, pak dostanete strach.

Proto musí existovat nějaká usměrňující zásada pro naplnění naší touhy. A jak jsou usměrňující zásady naplněny? Zde je řečeno, kāmaṁ vavarṣa parjanyaḥ (ŠB 1.10.4). Vavarṣa znamená skrápění, skrápění. A parjanyaḥ znamená déšť. Parjanyaḥ, déšť. Všechny naše potřeby přicházejí shůry. Proto se modlíme. Eko yo bahūnāṁ vidadhāti kāmān. Bůh. Déšť nemáte pod kontrolou. Déšť přichází z oblohy, mraků. Neovládáte jej. Tam, kde je nedostatek deště, vaše takzvaná věda ho nedokáže vytvořit. Ne. To není možné. Sucho. Sucho, na mnoha místech, poslední dva tři roky.

Tedy kāmān, naše životní potřeby, jsou z hmotného hlediska naplněny srážkami z oblohy. Nejsou-li srážky, není možné cokoliv vypěstovat. Kāmaṁ vavarṣa...

Toto je popis vlády Mahārāje Yudhiṣṭhira. Mahārāja Yudhiṣṭhira byl králem této Země, a byl tak zbožný, že díky jeho zbožnosti Kṛṣṇa dodával vše hojně, hojně. Zažili jste to někdy...? Zde je uvedeno siṣicuḥ sma ​​vrajān gāvaḥ (ŠB 1.10.4). Nyní toužíme po mléce, ale v oněch dnech, v době Mahārāje Yudhiṣṭhira, bylo tolik mléka, že před dojením dávala kráva tolik mléka, že... Jak se tomu říká? Pastvina? Pastviny se rozbahnily. Staly se bahnitými mlékem.

Nyní, s nedostatkem obilí, se země bahnitou nestává. Stává se vyschlou. Ale v oněch dnech byla rozbahněná mlékem. Jen si představte, kolik mléka bylo... A jak je to možné? Siṣicuḥ sma vrajān gāvaḥ payasodhasvatīr mudā (ŠB 1.10.4). Vemeno bylo tak tučné a plné mléka. Proč? Mudā, byly velmi šťastné. Byly velmi šťastné.

Pokud tedy budete mít šťastné krávy, pak budou dávat velké množství mléka. Jestliže kráva ví, že ji zabijete, bude mít neustále strach, neustále strach. „Ach, ten člověk mě zabije.“ Vědí to. Viděl jsem v Novém Vṛndāvanu, jak jedna kráva naříkala, protože jí bylo odebráno tele. Cítila velkou lítost. V našem Novém Vṛndāvanu vidíme, jak jsou krávy šťastné, jak se chovají. Nebojí se. To je naše povinnost, aby byly šťastné. Tak jako chci vidět moji ženu a děti šťastné, je povinností lidské společnosti dohlédnout na to, že se krávy cítí velmi šťastné. To je lidská civilizace. Jinak je to civilizace tygrů, masožravců. Lidské bytosti maso nejedí. Žerou je psi, tygři, zvířata.

Vytvořili jsme společnost pro zabíjení krav a jedení masa a provozujeme jatka ve jménu náboženství. To se děje. Jak můžeme být šťastní? Štěstí není možné. Není to sentiment. Proto je jedení masa, zabíjení krav ta nejhříšnější činnost. Nejhříšnější činnost. A budete za ni muset trpět. Bohužel, tito darebáci neznají následek tohoto hříšného jednání.

Myslí si, že život půjde dál a žádný další život není. „Po skončení tohoto těla bude se vším konec.“ Ateistická teorie. Bhāsmī-bhūtasya dehasya kutaḥ punar āgamano bhavet. (Cārvāka Muni, ateistický filozof: „Pokud nemáte peníze, pak žebrejte, půjčujte si nebo kraďte, ale nějakým způsobem si opatřete ghī a užívejte si života.“) Kutaḥ. „Ó, kdo to přichází?“ Ale to nevědí, darebáci. Máme informace od Kṛṣṇy, tathā dehāntara-prāptiḥ: „Po skončení tohoto těla budete muset přijmout další tělo.“ Ale oni nejsou zodpovědní. Jsou tak nezodpovědní, že se nestarají o příští život, výsledek zbožných a hříšných činností.

Zdá se tedy, že jak moc přísná ochrana krav tam byla, že gāvaḥ, payasodhasvatīr mudā. Byly... Vidíte Kṛṣṇu. Je vždy s kravami a krávy vypadají s Kṛṣṇou velmi šťastné. A Kṛṣṇa osobně učil, jak je chránit. Stal se pasáčkem. Byl to syn krále, Mahārāje Nandy, ale Jeho úkolem bylo vodit krávy a telata denně na pastviny.

A s pasáčky se přitom velmi bavili. Krávy se pasou a chlapci si vzali jídlo v nádobě, jídlonosiči. V té době neexistoval jídlonosič. Tak či onak. A oni je jedli, rozdávali mezi přáteli. Někdy byl jídlonosič jednomu chlapci ukraden a on ho hledal a pak to bylo... Tak jak to chlapci dělají. To byl dětský život, chránit krávy, telata.

Malé děti do šesti, sedmi let se staraly o telata a starší muži starali o... nebo starší chlapci se starali o krávy. Krávy tedy měly velmi dobrou pastvu. Vrajān. Proto se Vṛndāvan nazývá Vrajabhūmi „místo, kde je mnoho krav“. Nazývá se Gokula. Gokula. Go znamená krávy a kula znamená skupina. Gokula. Govardhan. Kopec Govardhan. Jelikož se krávy pásly na kopci, kde rostla hojnost trávy, těšily se z ní. Tak by to mělo být zařízeno. Tak jako vidíme zde, tolik polí a krávy se pasou. Ale nemohou být spokojené, protože vědí, že jsou chovány jen pro to, aby byly zabity. Nemohou být šťastné.

Naše hnutí pro vědomí Kṛṣṇy tedy není sentimentální hnutí. Pečuje o všestrannou organizaci společnosti. Není to něco jako náboženský sentiment. O vše by mělo být postaráno. Proto říkáme ochrana krav, ochrana krav.

Zde je řečeno kāmaṁ vavarṣa parjanyaḥ sarva-kāma-dughā mahī (ŠB 1.10.4). Mahī znamená země, bhūmi. Agnir mahī gaganam ambu marud-diśaḥ... mahī. To je mahī. Jinde, v Brahma-saṁhitě [5.51], je řečeno mahī.

agnir mahī gaganam ambu marud-diśaś ca

kālas tathātma-manasīti jagat-trayāṇi

yasmād bhavanti vibhavanti viśanti yaṁ ca

govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi

(Tři světy se skládají z devíti položek – ohně, země, éteru, vody, vzduchu, světových stran, času, duše a mysli. Uctívám prvotního Pána Govindu, z něhož pocházejí, ve kterém existují a do něhož vstupují v době zániku vesmíru.) Toto slovo mahī je ve Védách, Brahma-saṁhitě. Co je tato mahī? Agnir mahī. Potřebujete oheň. Potřebujete půdu. Potřebujete oblohu. Agnir mahī gaganam ambu. Potřebujete vodu.

Agnir mahī gaganam ambu marut. Potřebujete vzduch. Potřebujete prostor. To jsou potřebné věci. Agnir mahī gaganam ambu marud-diśaś ca kālas tathātmā. Ātmā, ātmā znamená toto tělo, ātmā znamená mysl a duše. V Brahma-saṁhitě vidíte agnir mahī gaganam ambu marud-diśaś ca kālas tathātma-manasīti jagat-trayāṇi yasmād bhavanti. Yasmād bhavanti. Všechny tyto věci, odkud přicházejí? Oni nevědí. Dokáže vědec říci, odkud se vzalo tolik vody, tak obrovský oceán, moře? Ale pochází od Kṛṣṇy. Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě (7.4):

bhūmir āpo 'nalo vāyuḥ

khaṁ mano buddhir eva ca

ahaṅkāra itīyaṁ me

bhinnā prakṛtir aṣṭadhā

(Země, voda, oheň, vzduch, éter, mysl, inteligence a falešné ego—všech těchto osm prvků dohromady tvoří Mé oddělené hmotné energie.) Bhinnā me prakṛtiḥ. Je to Kṛṣṇova energie, Kṛṣṇova energie.

Tedy mahī, země, půda je zde. Tak jako v Americe nebo v Austrálii je mnoho půdy. V Africe, mnoho půdy ležící ladem. Ale oni nevědí, že tato půda může poskytovat všechny životní potřeby. Sarva-kāma-dughā mahī. Sarva-kāma, cokoliv chcete. Ve skutečnosti získáváme...

Tak jako tato západní civilizace vytvořila tolik jatek kvůli jídlu. Ale odkud je berou? Z mahī, z půdy. Pokud není k dispozici pastvina, pastvina, odkud budou mít krávy a býky? To je také... Protože tam je tráva a krávy a býci ji spásají, proto rostou. Pak jim můžete podříznout krk, civilizovaný člověče, a jíst, ty darebácký civilizovaný člověče. Ale získali jste je z mahī, z půdy. Bez půdy nemůžete. Podobně si místo podřezávání krav můžete pěstovat jídlo.

Proč podřezáváte kravám krk? Koneckonců je musíte získat z mahī, půdy. Tak, jak jsou, zvíře, které jíte, získává potravu z půdy. Proč nezískáváte potravu z půdy? Proto se říká: sarva-kāma-dughā mahī. Můžete získat vše potřebné pro život z půdy. Dughā znamená produkce. Můžete si pěstovat potravu. Některé pozemky by měly produkovat potravu pro zvířata a některé by měly být použity k pěstování vaší potravy, obilí, ovoce, květin a mléka. Proč byste měli zabíjet tato nevinná zvířata? Berte si. Udržujte je mudā, šťastná, a dostanete tolik mléka, že zmáčí půdu. To je civilizace. To je civilizace.

Ta byla udržována v době Mahārāje Yudhiṣṭhira. Je to popsáno. Mahārāja Yudhiṣṭhira udržoval tuto úroveň civilizace. Vida, jak ekonomické problémy vyřeší pouhé jediné hnutí, toto hnutí pro vědomí Kṛṣṇy. Snažte se to pochopit. Mahī. Protože mahī bude poskytovat všechno.

Tak jako zde v tomto Letchmore Heath je mnoho, mnoho půdy ležící ladem. Pěstujte si vlastní potravu. Proč jezdíte do Londýna, do továren? Není třeba. To je špatná civilizace. Zde je půda. Pěstujte si potravu. Pokud si pěstujete potravu, není třeba jezdit sto padesát, sto kilometrů na motocyklu nebo autem kvůli obživě. Proč? Není třeba.

Pak budete potřebovat benzín. A benzínu je nedostatek. Pak budete potřebovat mnoho věcí, mnoho. To znamená, že děláte vše zbytečně složitým. Zbytečně. Není třeba. Jen si ponechte půdu a pěstujte si potravu, a jsou zde krávy. Budou vám dávat mléko. Tak kde jsou vaše ekonomické problémy. Máte-li dostatek obilí, dostatek zeleniny, dostatek mléka z půdy, kde bydlíte, kde je váš ekonomický problém? Proč byste měli jezdit na jiné místo?

To je védská civilizace. Každý by měl zůstat na místě a vyrábět všechno tak, jak to potřebuje, a Bůh vám pomůže. Neboť půdu můžete obdělávat kdekoliv. Srážky zde jsou. Pokud máte půdu a srážky jsou pravidelné, pak můžete pěstovat cokoliv. Kāmaṁ vavarṣa parjanyaḥ (ŠB 1.10.4). A jak budou možné srážky? Jak pravidelné srážky? To je popsáno v Bhāgavatamu. Yajñād bhavati parjanyaḥ parjanyād anna-sambhavaḥ (BG 3.14). Je zde Bhagavad-gītā? Yajñād bhavati parjanyaḥ.

Snažíme se našim studentům poskytnout štěstí, jak je jen možné. Jinak pokud se člověk necítí šťastný, jak... Je to poněkud obtížné. Dokud není velmi pokročilý v rozvoji vědomí Kṛṣṇy, nemůže věci upravovat. Proto naše politika je, že... Jak se tomu říká? Yogo bhavati siddhi. Yuktāhāra-vihārasya. Yuktāhāra-vihārasya yogo bhavati siddhi. Jsme yogī, ale ne ten druh yogīho, který zbytečně trápí tělo. Ne. Yuktāhāra.

Jezte. Musíte jíst. Jezte. Nehladověte. Nepostěte se zbytečně. Ale nejezte hltavě. To je špatné. To není yukta. Jezte, ale ne hltavě: „Protože je něco velmi chutné, zhltnu to,“ a pak znovu onemocnět. A pokud nemůžete trávit, pak usnete. Budete jen spát. Proto nejezte více, ale tolik, kolik je nezbytné. Yuktāhāra:

yuktāhāra-vihārasya

yukta-ceṣṭasya karmasu

yukta-svapnāvabodhasya

yogo bhavati duḥkha-hā

(BG 6.17: „Ten, kdo je umírněný v přijímání potravy, spaní, aktivním odpočinku a práci, může prováděním yogy dosáhnout úlevy od všech hmotných strastí.“)

Jezte, co je třeba, cokoliv můžete... „Co je potravou pro jednoho člověka, je pro jiného jedem.“ Jeden člověk jí, řekněme, velmi hltavě. Jiný člověk nemůže trávit. Kdyby ho napodoboval: „Ó, on jí tolik? Budu také jíst tolik.“ Ne. On to dokáže strávit, ať jí. Ale pokud vy nemůžete trávit, nejezte více. To je třeba. Tak který je to verš?

Pradyumna:

annād bhavanti bhūtāni

parjanyād anna-sambhavaḥ

yajñād bhavati parjanyo

yajñaḥ karma-samudbhavaḥ

(BG 3.14): „Všechna živá těla závisí na obilí, jehož růst zajišťují deště. Deště přicházejí díky yajñi (oběti) a yajña se rodí z konání předepsaných povinností.“)

Prabhupāda: To je ono. Vše je cyklus. Konáte-li své předepsané povinnosti jako brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya nebo śūdra, jako brahmacārī, gṛhastha, vānaprastha nebo sannyāsī... Je zde rozdělení. Musí být. Tak jako vláda. Aby dobře vládla, má mnoho oddělení. Ne že jedno oddělení, jen král, královna. Pak vláda... Proč vláda utrácí tolik peněz, udržuje tolik budov? Jen královnin palác, ten ​​Buckingham, stačí? Ne. Musí existovat oddělení. Toto jsou oddělení, tento brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśyové, śūdrové. Tak jako v těle existují části. Toto oddělení, mozek, hlava. Proto se nazývá hlava, sídlo, ústředí. Proč to nazýváte ústředí (head = hlava, office = odbor, úřad)? Pochází z této hlavy. Proč Bůh (Godhead)? Nejvyšší Bůh, Nejvyšší.

Proto říkáme „Bůh. To je popsáno v Bhagavad-gītě. (BG 7.7) Mattaḥ parataraṁ nānyat kiñcid asti dhanañjaya: „Neexistuje vyšší pravda, než jsem Já.“ Rozdělení je tedy třeba. Rozdělení jsou třeba. Pokud jde o tato rozdělení, brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya, śūdra... Bez rozdělení... Co je tedy... Přečti ten verš znovu.

Pradyumna: Annād bhavanti

Prabhupāda: Annād bhavanti, hm?

Pradyumna: ...bhūtāni.

Prabhupāda: Aha, bhavanti bhūtāni. Annād. Anna znamená obilí. Zvíře nebo člověk musí mít dostatek potravy. Buď se živíte travou nebo rýží, pšenicí, ovsem nebo..., něco to být musí... Nazývají se anna. V sanskrtu se to nazývá anna. Anna znamená obilí. Annād bhavanti bhūtāni (BG 3.14). Každá živá bytost žije (díky obilí).

V současné době je nedostatek obilí. Dokonce ani člověk se nemůže dostatečně najíst. Ale dříve králové chovali slony. Dostávali velmi chutné cāpāṭi. Víte to? Stále existují králové, mají slony. Proto slona může chovat velmi bohatý člověk. Pokud, dejme tomu, pokud někdo přijde, řekne: „Vezměte si tohoto slona, dám vám ho zdarma,“ vezmete si ho? Přijmete ho? Víte, že slon pohltí všechny vaše prostředky nebo příjem, celý rodinný příjem, protože ho nedokážete uživit. (směje se)

Proto v Indii občas, když před sto lety někteří studenti přijeli do Anglie, zejména do Londýna, vzali si evropskou, anglickou manželku... V dávných dobách to dělali. Lidé říkali: „Tento muž živí bílého slona.“ Protože evropská manželka znamená velmi mnoho výdajů. Jistý pan C. R. Dás byl soudcem nejvyššího soudu. A tak bral úplatky kvůli obživě bílého slona. Vzal si evropskou manželku a jeho výdaje byly velmi vysoké. V té době bylo mezi Indy módou si vzít evropskou manželku. Tento muž si vzal evropskou manželku a jeho výdaje byly velmi, velmi vysoké. Jako soudce nejvyššího soudu dostával jen čtyři tisíce rupií a jeho výdaje dělaly deset tisíc rupií, a proto bral úplatky. Přiznal se. Když ho odhalil předseda nejvyššího soudu, byl odvolán. Ale tak to je. Neměli byste utrácet více, než je váš příjem.

Tedy kāmam, ano, co je to? Annād, annād bhavanti bhūtāni (BG 3.14). Bhūtāni znamená vtělené bytosti, ti, kdo přijali, přijali (tělo), živé bytosti. Živí se díky anna, buď zvíře, nebo člověk. Potřebujete anna. Pěstujte obilí. Obilí nebo trávu nebo cokoliv, jelikož zvířata a člověk jedí, musíte pěstovat. A tato produkce je z půdy, ne z vaší továrny. Ne v továrnách v Birminghamu. Je v Birminghamu mnoho továren? Tam nemůžete vyrábět obilí. Proto je řečeno annād bhavanti bhūtāni. Dál?

Pradyumna: Parjanyād anna-sambhavaḥ.

Prabhupāda: A parjanyād anna-sambhavaḥ. Parjanya znamená, když jsou srážky, pak můžete pěstovat anna. Parjanyād anna-sambhavaḥ. Jedno po druhém. Potřebujete obilí a pro jeho pěstování potřebujete dostatek srážek. Parjanyād anna-sambhavaḥ. Potom?

Pradyumna: Yajñād bhavati parjanyaḥ.

Prabhupāda: Yajñād bhavati parjanyaḥ (BG 3.14). A déšť bude pravidelný, pokud konáte oběť. Proto, co je dál?

Pradyumna: Yajñād bhavati parjanyo yajñaḥ karma-samudbhavaḥ.

Prabhupāda: Aha, yajñaḥ karma-samudbhavaḥ. Yajña, karma. Karma znamená, že podle varṇāśramy by brāhmaṇa měl pracovat podle svého postavení. Pronášejí védské mantry. To je také jedna karma, činnost. Musí rozumět tomu, co jsou Vedy; musí je vysvětlovat. To je úkolem brāhmaṇy. A úkolem kṣatriyi, karma... Tomu se říká kṣātraṁ karma svabhāva-jam. Brahma-karma svabhāva-jam. Vaiśya-karma svabhāva-jam. Śūdra-karma svabhāva-jam. Podle povahy má osoba určitý druh práce. Yajñaḥ karma-samudbhavaḥ, co je to?

Pradyumna: Yajñaḥ karma-samudbhavaḥ.

Prabhupāda: Aha, karma-samudbhavaḥ.

Pokud všichni řádně plní svou povinnost jako brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya nebo śūdra, pak ne..., nepřichází v úvahu, že jste... Každý musí dělat svou práci podle svých schopností. Tak jako i v obyčejném životě nevidíme, že je každý schopen dělat všechno. Ne. Existuje určitá třída lidí. Pokud chcete pomoci s opravou vašeho elektrického vedení, je třeba zavolat elektrikáře, ne tesaře. Ale když chcete opravit dveře, budete potřebovat tesaře. To je védské rozdělení. Proto existoval kastovní systém. Každý... Viděl jsem ho v Indii dodnes. Ve vaší zemi ho najdete také. Hrnčíři během Divālī dělají malé panenky. Viděl jsem hrnčířův dům. Děti, pěti nebo desetileté, také dělají malé panenky, malé panenky. Protože podle tradice, podle rodiny otec dělá panenky, matka dělá panenky a děti se to také učí. Podobně tkadlec. Dáte mu... Tento systém stále existuje. Dodáte. Gándhí chtěl zavést tento systém. Vyrobíte si vlákno a dáte ho tkalci a tkadlec vám dá látku. Proč se sháníte po té látce z Manchesteru? Tímto hnutím... (konec)